Ochrana ovocných dřevin během dubna

01. 04. 2022 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1086x

Zatímco březen je měsícem, kdy se příroda pomalu probouzí ze zimního klidu, v dubnu se již vegetace rozbíhá naplno. Průměrné denní teploty (7,8 °C) se na území ČR postupně blíží k hranici, kterou považujeme za počátek vegetační sezony. Úhrny dubnových srážek bývají nižší a pohybují se kolem 40 mm. Půda je již natolik prohřátá a rozmrzlá, že i krátkodobá ochlazení se sněhovou pokrývkou nemohou plný nástup jara zastavit.

V sadech po stránce fenologického vývoje nejrychleji nastupují meruňky, ke kterým se postupně přidávají další peckoviny. Ve druhé polovině měsíce nebo v jeho závěru rozkvétají jabloně a hrušně. V celém tomto období ale také hrozí výskyt jarních mrazů, jež mohou poškodit, narašené pupeny, květy a násadu.

Po stránce agrotechnické v dubnu provádíme výsadby i roubování, aplikujeme půdní minerální hnojiva a na řadu může přijít první herbicidní zásah nebo mechanická kultivace. Významné dění se odehrává i v ochraně proti škůdcům a patogenům a tomuto tématu se budeme věnovat v následujícím textu.

Ochrana proti škůdcům

Základem zvládnutí ochrany proti škůdcům je monitoring. Na počátku dubna je opravdu nejvyšší čas k zajištění potřebného množství i spektra feromonových a optických lapáků, k pořízení dalších monitorovacích pomůcek, a také například k obnovení licence na program RIMpro. Práce s modely, jako je tento zmíněný, je důležité hlavně na začátku sezony. V této fázi musíme nejen nastavit potřebné vstupní parametry (počátek kvetení atd.), ale máme hlavně šanci co nejlépe zahájit signalizaci.

V návaznosti na příspěvek v minulém čísle pokračujeme v systému ochrany proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri), u níž dochází během rašení k hromadnému kladení a před květem se mohou objevit i první nymfy. Toto období je nejlepší příležitostí pro larvicidní zásah; později se již překrývají různá stadia a nedosáhneme dostatečné účinnosti zásahů. Do integrované produkce jsou proti merám registrovány přípravky s účinnými látkami flupyradifuron, spinosad, spirotetramat, pyriproxyfen a abamectin. Posledně jmenovaná látka, abamectin je kvůli extrémnímu vedlejšímu působení na přirozené nepřátele zcela nevhodná; naopak lze využít vedlejšího účinku selektivního aficidu na bázi flonicamidu.

V jabloních je záhy po narašení pupenů nezbytné věnovat pozornost květopasu jabloňovému (Anthonomus pyri). Ten může být v teplých oblastech anebo v některých letech aktivní již v březnu, ale většinou k úživnému žíru a páření dochází později. K hromadnému kladení dochází za teplých slunných dnů od fáze BBCH 52 do BBCH 54 přibližně při splnění teplotní sumy SET₁₀h = 250–300 °C. Brouci se soustřeďují na raně kvetoucí odrůdy (Idared, Rubinola, Šampion aj.), ale při výkyvech teplot nebývá výjimkou vznik škod i na později kvetoucích odrůdách. Populační hustotu snadno zjistíme pomocí sklepávadla; práh škodlivosti je poměrně v širokém rozmezí (1–10 brouků/30 sklepů) dle násady květních pupenů. Zásah musíme provést ještě před vykladením vajíček, ke kterému dochází přibližně ve fázi myšího ouška. Využít je možné také TM s oleji, pokud se rozhodneme ošetřovat i proti přezimujícím škůdcům.

Aplikace olejů má význam i v ochraně proti puklici švestkové (Parthenolecanium corni) a štítence zhoubné (Diaspidiotus perniciosus) i štítence čárkovité (Lepidosaphes ulmi).

V dubnu se také začínají obnovovat kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) a zejména pokud byla mírná zima, dochází k rychlejšímu nástupu vlnatky. Před květem se proto vyplatí provést aficidní zásah; ze současného výběru účinných látek doposud nejlépe působí pirirmicarb.

V době rašení začínají být aktivní housenky slupkových obalečů, píďalek, a také zobonosky.

Ve spektru slupkových obalečů, kteří většinou přezimují jako L1-2, se objevují obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), obaleč pupenový (Spilonota ocellana), obaleč jabloňový (Hedya nubiferana) a další druhy. Z tortricidů máme nyní k dispozici indoxacarb, chlorantraniliprole, cyantraniliprole tebufenozide z biologických prostředků pak Bacillus thuringinesis ssp. kurstaki a při spojení s ošetření proti zobonoskám také spinosad.

Období před květem je ideální v ochraně proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantagiena). V této fázi sezony se v sadech vyskytují zakladatelky (fundatrix) vylíhlé z přezimujících vajíček a jejich včasnou likvidací zabráníme vzniku dalších generací mšic. Mšice jitrocelová je nebezpečným škůdcem zejména tím, že působí deformace a zakrnění růstu plodů. Možné je použít některý aficid (pirimicarb, flonicamid, spirotetramat) včetně botanického insekticidu azadirachtinu. Ten je sice určený do ekologické produkce, ale vyznačuje se dlouhodobým efektem.

Před květem aficidně zasahujeme i proti dalším druhům mšic, jako je mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice třešňová (Myzus cerasi), mšice na slivoních a dalších peckovinách a mšice svízelová na hrušni (Dysaphis pyri).

V hrušních nelze kvůli fytotoxicitě použít přípravek na bázi azadirachtinu.

Ve druhé polovině dubna v ovocnářsky významných regionech již většinou nakvétají slivoně, což je příležitost pro aktivitu pilatek (Hoplocampa flava, Hoplopcampa minuta). Nálet zjišťujeme buďto pomocí bílých lepových desek instalovaných ještě před květem anebo v průběhu květu na základě sledování vykladených vajíček. Na konci měsíce se objevuje v jabloních pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) a v teplých oblastech se můžeme setkávat s pilatkou hruškovou (Hoplocampa brevis). Ochrana je u všech těchto druhů byla tradičně založena buďto na zásahu proti dospělcům na počátku květu pomocí neonikotinoidů a organofosfátů, anebo stejnými přípravky larvicidně ve fázi červených očí. Pokud se týká výběru přípravků, nacházíme se nyní v obtížné situaci. Proti pilatce jablečné nalezneme v registru do sadů povolený pouze flupyradifurone (se současným účinkem na mšice) s omezením aplikace 1× za 3 roky a proti pilatkám na slivoních není oficiálně povolen žádný přípravek. Jako jediné každoročně použitelné řešení nyní zbývá využití vedlejších účinků acetamipridu použitého na mšice.

V období před květem se také ze zimních vajíček líhne sviluška ovocná (Panonychus ulmi), proti níž je možné zasáhnout akaricidně; do fáze zeleného poupěte i TM s oleji proti dosud nevylíhlým vajíčkům. I když je výběr akaricidních látek dle registru poměrně široký (abamectin, acechinocyl, hexythiazox, milbemectin, tebufenpyrad), abamectin a milbemectin nelze kvůli vysoké toxicitě k dravým roztočům doporučit. Dlouhodobě nejefektivnějším opatřením je využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukci provádíme v průběhu zimy a v předjaří.

Ochrana proti patogenům

V oblasti ochrany proti patogenům přichází v chladnějších oblastech v úvahu poslední zásah proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) i příbuzné T. pruni působící puchrovitost švestky.

V jabloních zahajujeme fungicidní ochranu proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) i padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).

Původce strupovitosti jabloně přezimuje ve spadaném listí, kde v pseudoperitheciích postupně dozrávají vřecka s vřeckosporami (viz přílohy). První ošetření provádíme při splnění sum aktivních teplot (SAT) pro zralost 50% askospor (http://www.amet.cz/), přítomnosti zelených pletiv (otevřené pupeny) a splnění meteorologických podmínek pro infekci (teplota, déšť). Počátek aktivity patogenu fenologicky odpovídá fázi myšího ouška; ochranu zpravidla zahajujeme přípravky na bázi mědi, u níž zároveň využíváme i jejího baktericidního účinku na choroby bakteriálního původu.

Padlí jabloně přezimuje v infikovaných květních i listových pupenech, odkud se šíří na rašící pletiva (primární infekce). V ochraně je doporučována síra, a také některé fungicidy s kombinovaným účinkem na strupovitost jabloně. Pro strupovitost i padlí je zpracován teplotní model RIMpro, který názorně zobrazuje aktivitu patogenu i prognózu vývoje infekcí.

Na hrušních zahajujeme ochranu proti strupovitost hrušně (Venturia pyrina), jež má obdobnou bionomii i příznaky, jako strupovitost jabloně. Rozdíl spočívá v tom, že V. pyrina napadá kromě listů a plodů také větve a výhony, kde i část patogenu přezimuje ve formě mycelia. Primární infekce pak vznikají nejen z askospor uvolňujících se z opadaných listů, ale také z konidií. V. pyrina kromě plodů, větví a listů napadá i květy, jež zasychají a opadávají. V prvních ošetřeních většinou využíváme měď na počátku uvolňování askospor i konidií, což odpovídá jako u strupovitosti jabloně fázi myšího ouška.

V době rašení provádíme i první ošetření proti původci suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila).

Klíčovým opařením je ochrana proti moniliové spále (Monilinia laxa, Monilinia fructigena) u kvetoucích meruněk a postupně i v dalších peckovinách citlivých k tomuto patogenu. Infekce bývají spojeny s chladnějším a deštivým počasím, ošetření provádíme preventivně, a to 3× v průběhu květu. V loňském roce byly kvůli chladnému počasí a deštivému počasí v době květu moniliovou spálou napadeny i jabloně, takže je třeba být ve střehu i zde. V nabídce chemických přípravků jsou kromě fungicidů na bázi tebuconazole další účinné látky: fluopyram, některé strobiluriny, myclobutanil, fenpyrazamin a další. Ze spektra nechemických přípravků lze použít koloidní síru, měď a hydrogenuhličitan draselný. Některé firmy v poslední době přichází na trh s přípravky na bázi Bacillus amyloliquefaciens (subtilis), jež jsou proti moniliové spále rovněž doporučovány, většinou v alternaci s některým fungicidem.

Závěr

Duben je měsíc, kdy již ochraně sadů musíme věnovat každodenní pozornost. Je třeba sledovat teplotní sumy i modely a hlavně pravidelně sledovat, co se děje přímo v sadech. U všech ovocných druhů probíhá rašení; meruňky a postupně i další peckoviny kvetou.

Provádíme zásahy proti květopasu jabloňovému, slupkovým obalečům, zobonoskám, pilatkám na slivoních, puklice švestkové a mšici jitrocelové i dalším druhům mšic.

U patogenů dokončujeme ochranu proti kadeřavosti broskvoně a zaměřujeme pozornost na strupovitost jabloně a padlí. U kvetoucích meruněk a dalších peckovin je rozhodujícím opařením zásah proti moniliové spále.

Dubnové počasí bývá v posledních letech pravidelně spojeno s výskyty jarních mrazů, proti kterým se rovněž provádějí některá opatření.

Květopas jabloňový ve sklepávadle (V. Psota)

Ve fázi myšího ouška je na zásah proti květopasu jabloňovému zpravidla pozdě - vajíčka již bývají vykladena

S nástupem jara se po přezimování začínají obnovovat kolonie vlnatky krvavé

Před květem hrušní probíhá vrchol kladení mery skvrnité a mohou se objevovat i první nymfy

S růstem zelených pletiv v sadech nalézáme široké spektrum listožravých housenek včetně slupkových a pupenových obalečů

Nálet zobonosek do sadů trvá od myšího ouška až do BBCH 73–74

Základní ošetření proti mšici jitrocelové provádíme v době líhnutí zakladatelek, jejichž přítomnost prozrazují červené puchýřky na listech

Z přirozených nepřátel můžeme mezi první posly jara zařadit slunéčka

Přítomnost pilatek na slivoních prozrazují hnědé puchýřky na kališních lístcích, uvnitř nichž nalezneme vajíčka

S nakvétáním jabloní se v sadech objevují dospělci pilatky jablečné

Čerstvý vpich pilatky jablečné na boku kalichu

V teplých oblastech se můžeme setkat s pilatkou hruškovou (K. Holý)

Při splnění teplotních sum se před květem může líhnout z diapauzních vajíček sviluška ovocná

S kvetením ovocných stromů je spojen výskyt opylovačů - pískorypka rodu Andrena

Zdrojem pro infekci moniliovou spálou jsou mumifikované plody

Ve fázi myšího ouška zahajujeme systematickou ochranu proti strupovitosti jabloně