Ochrana ovocných dřevin v červnu

25. 06. 2019 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 2816x

Měsíc červen, předznamenává vstup do letního období, a to nejen kalendářně, ale i charakterem počasí. Přicházejí tropické dny a vydatné přívalové i dlouhodobé srážky, stejně jako období vláhového deficitu.

Plné léto ale ještě není a v první polovině měsíce se můžeme setkat s návratem „aprílového“ počasí. Tak tomu bylo například v roce 2013, kdy mrazy, předcházející povodním, zničily v mnoha ovocnářských oblastech násadu. Dlouhodobý teplotní normál za období 1981–2010 činí 17,8 °C a srážkový úhrn 79 mm. Jde samozřejmě o statistické údaje, které se od aktuální situace mohou významně lišit - obzvláště v posledních letech jsme svědky velkých odchylek od uváděných normálů.

K tomu, co se odehrává v přírodě, a také v ochraně sadů, by nám mohl pomoci etymologický výklad názvu měsíce: červená barva poukazuje na dozrávající ovoce, jako jsou třešně a jahody, v plodech nacházíme „červy“ a konečně, v hlubší historii se v červnu sbírali červci jako surovina pro výrobu barviva. Po fenologické stránce v červnu dochází k intenzivnímu nárůstu biomasy na konci měsíce již sklízíme rané odrůdy třešní i meruněk.

V červnu  dozrávají rané odrůdy třešní

Ochrana proti patogenům

Pokud se týká ochrany proti patogenům, tak nadále pokračujeme v systému ošetření proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). Pokud v předchozích měsících dostatečně pršelo a proběhlo uvolňování askospor, jejich zásoba již bude poměrně nízká. Ovšem souhra vysokých teplot, delších period ovlhčení a dlouhý sluneční svit může zapříčinit i v tomto období silné primární infekce. Účinnost zásahů nadále komplikuje přírůst listové plochy a letorostů. Na listech i plodech můžeme nacházet první příznaky poškození, a tím i očekávat vznik sekundárních konidiových infekcí. Zasahujeme buďto preventivně před očekávanými srážkami nebo v průběhu na již klíčící spory. Řada pěstitelů v řízení ochrany využívá program RIMpro, který kromě predikce infekcí a znázornění průběhu uvolňování askospor (je-li nastaven v režimu primární strupovitosti) ukazuje i délku pokrytí zvoleným fungicidem podle jeho mechanizmu účinku a odolnosti ke smyvu deštěm.

Souběžně se strupovitostí nadále řešíme i ochranu proti padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), jehož rozvoj je v posledních letech podporován suchým a slunným počasím na počátku vegetace a příznaky často nacházíme i na středně citlivých odrůdách. Problém padlí spočívá také v tom, že patogen pro svůj vývoj vyžaduje odlišné podmínky od strupovitosti, na kterou se ve výběru přípravků více soustřeďujeme.

Ve výsadbách hrušní se v době vlhkého počasí zaměřujeme na ochranu proti bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora).

V peckovinách je třeba v pravidelných intervalech aplikovat fungicidy proti suché skvrnitosti listů peckovin a skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii). K dalším patogenům, proti nimž musíme pravidelně zasahovat, patří glomerelová (koletotrichová) hniloba třešní a višní (Glomerella acutata) a moniliová hniloba (Monilinia sp.).

Symptomaticky se plně projevují choroby, jež bylo třeba řešit v jarním období: kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans), puchrovitost švestky (Taphrina pruni) a moniliová spála (Monilinia laxa. M. fructigena).

Pokud dojde k poškození plodů kroupami a hrozí rozvoj infekcí patogeny, musíme použít vhodný postup k urychlení zhojení ran a následně fungicid. V ekologickém systému se např. osvědčila aplikace vodního skla následovaná ošetřením přípravky na bázi mědi.

Symptomatické projevy strupovitosti jabloně na přelomu jara a léta

Příznaky padlí jabloně na přelomu jara a léta

Symptomy suché skvrnitosti listů peckovin

Kadeřavost broskvoně

Puchrovitost švestky

Ochrana proti škůdcům

Jak již bylo řečeno, název měsíce června (i července) je dle některých úvah odvozen od výskytu „červů“. Takový příměr nás z pohledu ovocných sadů přivádí k představě o červivých třešních, jablkách i dalším ovoci. A skutečně - červen do značné míry rozhoduje o výsledku ochrany proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi), obaleči jablečnému (Cydia pomonella), obaleči švestkovému (Grapholita funebrana), obaleči zimolezovému (Adoxophyes orana), obaleči východnímu (Grapholita molesta), makadlovce broskvoňové (Anarsia lineatella) i dalším druhům škůdců.

Z řádu motýlů mezi červnové návštěvníky výsadeb můžeme také zařadit nesytku jabloňovou (Synanthedon myopaeformis) a nesytku rybízovou (Synanthedon tipuliformis); symptomaticky se projevuje podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella) a další druhy minujících motýlů.

V polovině měsíce se také objevují pohyblivá stadia štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus) a pravidelně řešíme kalamitní výskyt mšic (Dysaphis plantaginea, Aphis pomi, Myzus cerasi, Myzus pericae, aj.) včetně vlnatky krvavé (Eriosoma lenigerum) provázené deformacemi letorostů, a také tvorbou medovice. U mšice jitrocelové se mohou se můžeme setkávat s prvními příznaky poškození plodů a na hrušních se již plně projevují důsledky činnosti mery skvrnité (Cacopsylla pyri).

Pěstitele slivoní může potrápit výskyt letní generace puklice švestkové (Parthenolecanium corni), a také svilušky. Na počátku června ještě můžeme nalézat dospělce letní generace květopasa jabloňového (Anthonumus pomorum) i sekundární poškození pilatkou jablečnou (Hoplocampa testudinea).

Vraťme se podrobněji k některým zmíněným druhům z hlediska ochrany. U obaleče jablečného během června zaznamenáváme významné letové vlny rozhodující o síle druhé generace a o přímých škodách na úrodě. Pečlivě sledujeme úlovky v lapácích a průběh teplotního modelu, nejlépe, máme-li přístup k programu RIMpro. V daném období se v posledních letech setkáváme s kontinuálním kladením, což vyplývá ze splnění teplotních podmínek 16 °C ve večerních hodinách. Kladení obaleče však ustává v době srážek i když teploty mohou být ideální. Možnost výběru přípravků se neustále zužuje a jsme odkázáni pouze na látky působící larvicidně, což vyžaduje provést aplikaci těsně před líhnutím housenek z vajíček, nejlépe na základě odpočtu teplotní sumy (SET₁₀(h) = 1 900 °C) pro embryonální vývoj od významné letové vlny. Z chemických insekticidů je vhodné upřednostnit selektivní přípravky (chlorantraniliprole, indoxacarb, metoxyfenozide, CpGV) před širokospektrálními neonikotiniody, jejichž aplikace je opodstatněná pouze v případě současného výskytů mšic.

Obdobně postupujeme i u obaleče zimolezového; ten se však zpravidla chová „disciplinovaněji“ a obě jeho generace létají v relativně krátkém časovém úseku. Sadaře ale může tento škůdce zaskočit během sklizně pozdních odrůd jablek, na kterých na podzim pravidelně nacházíme čerstvě vylíhlé housenky a drobné požerky znehodnocující plody.

Systematickou pozornost také vyžaduje obaleč švestkový, kde zasahujeme rovněž pomocí larvicidů na líhnoucí se housenky, jejichž vývoj ve vajíčku odpovídá teplotní sumě SET₁₀(h) = 1 500 °C.

Červen je také důležitým obdobím v ochraně proti vrtuli třešňové. Zatímco první dozrávající třešně tomuto škůdci unikají a bývají spíše ohrožovány ptactvem, u středně pozdních a pozdních odrůd musíme sledovat úlovky na lepových deskách i vpichy na plodech. Podle délky dozrávání plodů vrtule vyžaduje zpravidla 3 larvicidní ošetření cílená na vajíčka ve fázi 2 černých skvrn anebo je využíván systém adulticidních zásahů. Pro obě situace použijeme stejné přípravky: neonikotinoidy, spirotertramat, spinosad a ve višních také chlorpyrifos-methyl.

Kalamitní výskyty mšic často vyplývají ze zanedbání ochrany na počátku vegetace, ale pokud se již do takové situace dostaneme, řešíme ji přednostně selektivněji působícím pirirmicarbem nebo pomocí azadirachtinu (pouze v jabloních). Kolonie mšic totiž vždy doprovází přítomnost afidofágů citlivých k neselektiním látkám.

Trochu složitěji musíme řešit vlnatku krvavou, kde je před aphicidním ošetřením třeba odstranit voskové povlaky, nejlépe pomocí draselného kokosového mýdla. Překrývající se generace mery skvrnité je již těžké zvládat přímými zásahy a budeme se muset více spoléhat na přirozené nepřátele a případně i na aplikace podpůrných látek odstraňujících medovici (draselné kokosové mýdlo, hořká sůl).

V červnu také provádíme ochranu proti pohyblivým stadiím štítenky zhoubné - nejlepší metodou je pravidelné sledování vývoje štítků v ohniscích. Ošetření jsou nutná minimálně dvě - první na 10 % vylíhlých pohyblivých L1 nymf, druhé v týdenním až 10denním odstupu.

Obaleč jablečný v lapáku

Obaleč zimolezový

Vlnatka krvavá

Mšice třešňová

Kukly slunéček

Vrtule třešňová: a - dospělec, b - vpich na plodu, c - vajíčko ve fázi dvou černých skvrn

Kosterní větev napadená štítenkou zhoubnou s patrnými drobnými žlutooranžovými L1 nymfami - a; dominantním afidofágem je v posledních letech slunéčko východní: vajíčka v blízkosti kolonie mšice jitrocelové - b, larvy - c

Závěr

Letní charakter červnového počasí vytvářejí vhodné podmínky pro rozvoj škůdců i patogenů. Jde o fázi vegetační sezony, kdy se odehrává to nejpodstatnější v ochraně proti obaleči jablečnému, zimolezovému i švestkovému, dále proti vrtuli třešňové i štítence zhoubné.

Ochrana proti škůdcům stojí poměrně velké úsilí, protože minimálně 2× týdně musíme zaznamenávat úlovky v lapácích a v případě lepových desek na vrtuli třešňovou kontroly provádíme i každodenně. Často řešíme kalamitní výskyty mšic, které mohou působit velké škody, hlavně v mladých výsadbách, kde omezují přírůstky.

Probíhá druhá polovina ochrany proti primárním askosporovým infekcím strupovitosti a současně věnujeme pozornost systémové fungicidní ochraně peckovin, a také baktericidním zásahům proti bakteriální spále. Při volbě pesticidů nejen zohledňujeme přítomnost populací přirozených nepřátel, ale u bezreziduálních nebo nízkoreziduálních systémů rychlost odbourávání účinných látek pesticidů a postupně přecházet na přípravky využívané v ekologické produkci.

V dozrávajících peckovinách již musíme mít na zřeteli nejen ochranu proti moniliové hnilobě, ale také ochranné lhůty přípravků.