Ochrana ovocných dřevin v červnu
01. 06. 2022 Sady a vinice Zobrazeno 850x
Z pohledu meteorologických podmínek se v červnu postupně dostáváme do letního období. Dlouhodobý teplotní normál pro tento měsíc činí 17,8 °C a srážkový úhrn 79 mm. V posledních letech bývají pravidelným jevem velké meziroční výkyvy počasí, takže se objevují horká období téměř beze srážek, vydatné přívalové i dlouhodobé deště i výrazná ochlazení. V povodňovém roce 2013 došlo dokonce k poklesu teplot pod bod mrazu a k poškození násady v mnoha regionech.
K tomu, co se odehrává v přírodě, a také v ochraně sadů, by nám mohl pomoci etymologický výklad názvu měsíce: červená barva poukazuje na dozrávající ovoce, jako jsou třešně a jahody, v plodech nacházíme „červy“. A konečně, v hlubší historii se v červnu sbírali červci jako surovina pro výrobu barviva. Po fenologické stránce v červnu dochází k intenzivnímu nárůstu biomasy na konci měsíce již sklízíme rané odrůdy třešní i meruněk. Aktivní jsou rozmanité druhy škůdců a podle průběhu srážek vznikají nebo pokračují infekce patogeny.
Ochrana proti patogenům
Strupovitost jabloně
V oblasti ochrany proti patogenům se především zaměřujeme na ošetření proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). I když zásoba askospor může být z předchozích týdnů z větší části vyčerpána, kombinace vysokých teplot, delších period ovlhčení a dlouhý sluneční svit může i tak vést k silným primárním infekcím. Významnou roli ve zvládání ochrany také hraje přírůst listové plochy a letorostů. Červen, obzvláště jeho první polovina, je proto z hlediska ochrany proti tomuto patogenu důležitým obdobím. Postupně můžeme na listech i plodech nacházet symptomy poškození, a tím i očekávat rozvoj sekundárních konidiových infekcí.
Zasahujeme buďto preventivně před očekávanými srážkami, nebo v průběhu na již klíčící spory. V době velmi silných infekcí a dlouhodobých dešťů je třeba obě varianty kombinovat, obzvláště v nechemických systémech, kde není možné využít přípravků se systémovým účinkem.
V řízení ochrany lze využít program RIMpro, který kromě predikce infekcí a znázornění průběhu uvolňování askospor ukazuje i délku pokrytí zvoleným fungicidem nebo kombinací přípravků. Program zohledňuje termín aplikace, způsob účinku (preventivní, kurativní), odolnost ke smyvu deštěm a použitou dávku.
Padlí jabloně
Souběžně se strupovitostí nadále řešíme i ochranu proti padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), jehož výskyty v posledních letech narůstají a příznaky často nacházíme i na středně citlivých odrůdách. Problém padlí spočívá také v tom, že patogen pro svůj vývoj vyžaduje odlišné podmínky od strupovitosti, na kterou se ve výběru přípravků více soustřeďujeme.
V ochraně proti padlí je důležité začít co nejdříve na začátku vegetace - zde se např. osvědčil polysulfid vápenatý, který zároveň působí i na fytofágní roztoče.
Příznaky napadení strupovitostí jabloně na konci června
Příznaky padlí jabloně na konci června
Další choroby ovocných dřevin
Ve výsadbách hrušní a v citlivých odrůdách jabloní se v době vlhkého počasí zaměřujeme na ochranu proti sekundárním infekcím bakteriální spály růžovitých (Erwinia amylovora).
V peckovinách je třeba v pravidelných intervalech aplikovat fungicidy proti suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila) a skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii).
K dalším patogenům, proti nimž musíme pravidelně zasahovat, patří glomerelová (koletotrichová) hniloba třešní a višní (Glomerella acutata) a u dozrávajících peckovin moniliová hniloba (Monilinia sp.).
Symptomaticky se plně projevují choroby, jež bylo třeba řešit v jarním období: kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans), puchrovitost švestky (Taphrina pruni) a moniliová spála (Monilia laxa. M. fructigena).
Při poškození plodů kroupami hrozí rozvoj sekundárních infekcí patogeny a je třeba použít vhodný postup k urychlení zhojení ran a následně fungicid. V ekologickém systému se např. osvědčila aplikace vodního skla následovaná ošetřením přípravky na bázi mědi.
Ochrana proti škůdcům
Ať už je název měsíce června etymologicky odvozen od výskytu „červů“ nebo jiným způsobem, představa o červivých třešních, jablkách, i dalším ovoci má reálný podklad.
V daném období se totiž do značné míry rozhoduje o výsledku ochrany proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi), obaleči jablečnému (Cydia pomonella), obaleči švestkovému (Grapholita funebrana), obaleči zimolezovému (Adoxophyes orana), obaleči východnímu (Grapholita molesta), makadlovce broskvoňové (Anarsia lineatella) i dalším druhům působících různé formy „červivosti“.
Z řádu motýlů můžeme mezi červnové návštěvníky výsadeb také zařadit nesytku jabloňovou (Synanthedon myopaeformis) a nesytku rybízovou (Synanthedon tipuliformis); symptomaticky se projevuje podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella) a další druhy minujících motýlů.
V polovině měsíce se také objevují pohyblivá stadia štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus) a pravidelně řešíme kalamitní výskyty mšic (Dysaphis plantaginea, Aphis pomi, Myzus cerasi, Myzus pericae, aj.). Proti mšicím zasahujeme některým z aficidů (spirotetramat, flonicamid, acetamiprid, aj.). U mšice jitrocelové se ale již setkáváme s příznaky poškození plodů a o výsledku ochrany rozhodujeme ještě před květem.
Vlnatka krvavá
Samostatnou kapitolu tvoří vlnatka krvavá (Eriosoma lenigerum), kde je třeba kromě samotného aficidního zásahu řešit odstranění voskových povlaků pomocí draselného mýdla. Důležitou roli v ochraně proti mšicím hraje šetrný přístup k přirozeným nepřátelům nebo jejich přímá podpora. Kromě slunéček, zlatooček, pestřenek a dalších nepřehlédnutelných druhů nesmíme zapomínat na dravé ploštice a drobné blanokřídlé parazitiody, jež jsou velmi citliví k některým insekticidům. Pro vlnatku je rozhodující dostatečná parazitace vosičkou Aphelinus mali, jež v dobře nastaveném režimu ochrany dokáže kolonie této mšice dokonale zdecimovat.
Mera skvrnitá
Ve výsadbách hrušních se již plně projevují důsledky aktivity mery skvrnité (Cacopsylla pyri). Jelikož se jednotlivá stádia mer překrývají, přímá ochrana pomocí larvicidů je spíše kontraproduktivní, zaměřujeme se pouze na odstraňování medovice pomocí hydrogenuhličitanu draselného nebo draselného kokosového mýdla. V ekologických sadech v zahraničí se často využívá kombinace obou přípravků. Obdobně jako u mšic dbáme na zachování co největšího spektra přirozených nepřátel.
Další škůdci v sadech
Problémy může působit výskyt letní generace puklice švestkové (Parthenolecanium corni), a také svilušky. Kromě svilušky ovocné (Panonychus ulmi) se v souvislosti s herbicidními aplikacemi objevuje i sviluška chmelová (Tetranychus urticae). U svilušek zasahujeme dle výskytu a uschnutím bylinného patra selektivními akaricidy (tebufenpyrad, hexythiazox, acechinocyl).
Na počátku června ještě můžeme nalézat dospělce letní generace květopase jabloňového (Anthonumus pomorum) i sekundární poškození pilatkou jablečnou (Hoplocampa testudinea) i hruškovou (Hoplocampa brevis).
Symptomaticky se projevují škody působené hálčivci na hrušních (Eriophyes pyri, Epitrimerus pyri), plodomorkou hrušňovou (Contarinia pyrivora) a bejlomorkami (Dasineura sp.).
Z invazivních druhů škůdců se na konci měsíce na třešních a višních (a také na jahodách) může namnožit octomilka japonská (Drosophila suzukii). Podle registru v tomto případě můžeme využít spinosad a cyantraniliprole.
Obaleči
U obaleče jablečného během června zaznamenáváme významné letové vlny rozhodující o síle druhé generace a o přímých škodách na úrodě. Pečlivě sledujeme úlovky v lapácích a průběh teplotního modelu, nejlépe, máme-li přístup k programu RIMpro. V daném období se v posledních letech setkáváme s kontinuálním kladením, což vyplývá ze splnění teplotních podmínek 16 °C ve večerních hodinách. Kladení obaleče však ustává v době srážek i když teploty mohou být splněny. Možnost výběru přípravků dle mechanizmu účinku se snížila a nyní jsme odkázáni hlavně na látky působící larvicidně nebo ovilarvicidně. (výjimkou je pyriproxyfen, u něhož je uváděn ovicidní účinek). Z nechemických prostředků ochrany využijeme CpGV, spinosad nebo metodu matení; z chemických látek pak acetamiprid, chlorantraniliprole, indoxacarb, pyriproxyfen a tebufenozide Aplikace acetamipridu je opodstatněná hlavně v případě současného výskytů mšic.
Obdobně postupujeme i u obaleče zimolezového; ten se však zpravidla chová „disciplinovaněji“ a obě jeho generace létají v relativně krátkém časovém úseku. Pěstitele ale může tento škůdce zaskočit během sklizně pozdních odrůd jablek, na kterých na podzim pravidelně nacházíme čerstvě vylíhlé housenky a drobné požerky na plodech. Proti obaleči zimolezovému není z výše zmíněných látek dostatečně účinný acetamiprid a pochopitelně nelze použít přípravky na bázi CpGV.
Systematickou pozornost také vyžaduje obaleč švestkový, kde zasahujeme rovněž pomocí larvicidů na líhnoucí se housenky. Proti obaleči švestkovému můžeme z chemických látek použít chlorantraniliprole, cyantraniliprole, tebufenozide, acetamiprid (cílený na mšice). V ekologických nebo bezreziduálních systémech je povolen pouze B. thuringiensis - vhod by bezesporu přišla minoritní registrace spinosadu.
Vrtule třešňová
Červen je také důležitým obdobím v ochraně proti vrtuli třešňové. Zatímco první dozrávající třešně tomuto škůdci unikají a bývají spíše ohrožovány ptactvem, u středně pozdních a pozdních odrůd musíme provádět ochranu v plném rozsahu. Podle délky dozrávání plodů vrtule vyžaduje zpravidla 3 larvicidní ošetření cílená na vajíčka ve fázi 2 černých skvrn, anebo je využíván systém adulticidních zásahů. Pro obě situace použijeme stejné přípravky - acetamiprid, spirotetramat, spinosad, cyantraniliprole. Vítána by byla registrace přírodního pyrethra, jež by pomohlo řešit situaci v nízkoreziduálních i bezreziduálních systémech.
Štítenka zhoubná
V červnu také provádíme ochranu proti pohyblivým stadiím štítenky zhoubné, kde je nejspolehlivější metodou monitoringu pravidelné sledování vývoje štítků v ohniscích. Ošetření provádíme zpravidla 2× - první na počátku líhnutí pohyblivých L1 nymf, druhé na vrchol jejich líhnutí, což zhruba odpovídá 10dennímu intervalu. Proti štítenkám máme k dispozici acetamiprid, spinosad a spirotetramat. Pokusně se také osvědčil biopreparát na bázi entomopatogenní houby Beauveria bassiana.
Závěr
V červnu vznikají ideální podmínky pro šíření řady škůdců i patogenů. Jde o období, kdy se rozhoduje o úspěchu v ochraně proti obaleči jablečnému, obaleči zimolezovému i obaleči švestkovému, obaleči východnímu, makadlovce broskvoňové, dále proti vrtuli třešňové i štítence zhoubné.
Poměrně velké úsilí stojí i monitoring, neboť minimálně 2× týdně musíme zaznamenávat úlovky v lapácích a v případě lepových desek na vrtuli třešňovou kontroly provádíme i každodenně.
Kalamitními výskyty se může projevovat bohaté druhové spektrum mšic, již mohou působit velké škody ve všech ovocných druzích.
Nadále probíhá ochrana proti primárním i sekundárním infekcím strupovitosti. Pozornost věnujeme pravidelné fungicidní ochraně peckovin, a také zásahům proti bakteriální spále růžovitých.
Při volbě pesticidů zohledňujeme přítomnost populací přirozených nepřátel a u bezreziduální nebo nízkoreziduální produkce i rychlost odbourávání použitých účinných látek pesticidů. Pěstitelé zahrnutí v těchto systémech pěstování postupně přecházejí na přípravky, jež nezanechávají rezidua, tj. na produkty využívané v ekologické produkci. U raných odrůd třešní, višní a meruněk již v ochraně musíme věnovat pozornost ochranným lhůtám přípravků.
Pohyblivé L1 nymfy štítenky zhoubné
Plody poškozené štítenkou zhoubnou
Obaleč jablečný - úlovky v lapáku
Obaleč jablečný - vajíčko ve fázi oranžového prstence
Makadlovka broskvoňová (V. Psota)
Meruňka poškozená některým ze slupkových obalečů
Kukla letní generace květopasa jabloňového
Larva slunéčka snažící se proniknout do kolonie vlnatky
V regulaci mšic hrají významnou roli přirození nepřátelé, hlavně slunéčka
Závrtek způsobený pilatkou jablečnou
Housenice pilatkou jablečnou uvnitř plodu
Vyšší larvální stadia mery skvrnité
Nesytka jabloňová napadá hlavně starší nebo oslabené stromy
Plůdky poškozené plodomorkou hruškovou
Letní počasí je příležitostí pro šíření svilušek
Housenka některého ze slupkových obalečů
Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.
Další články v kategorii Sady a vinice