Ochrana ovocných sadů během měsíce června

01. 06. 2021 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1246x

Zatímco květen považujeme za období vrcholícího jara, červen předznamenává vstup do letního období. Počasí nás ovšem může ještě zaskočit a „definitivní“ léto se většinou dostavuje až ke konci měsíce s příchodem letních prázdnin.

Role počasí

V červnu můžeme zažít jak extrémně vysoké teploty, tak dlouhodobé a vydatné deště provázené povodněmi. Běžné jsou přívalové srážky s krupobitím, takže ovocnáři vybavení protikroupovými systémy mohou být v mnohem větším klidu, protože do ochrany a provozu sadů již bylo od počátku vegetace vloženo mnoho prostředků a jediná bouřka může veškeré předchozí úsilí během několika minut zcela zničit. V roce 2013 se výjimečně dostavily i mrazy, jež ve velkém rozsahu zničily násadu. Dlouhodobý teplotní normál za období 1981–2010 představuje pro celé území ČR 17,8 °C a srážkový úhrn 79 mm. Tyto údaje však vypovídají o celkovém charakteru počasí, neboť v realitě může docházet ke značným odchylkám. V loňském roce červnové úhrny srážek dosahovaly i 150 mm, což je dvojnásobek uvedeného normálu.

V sadech probíhá listová výživa, údržba příkmenných pásů, letní řez, sežínání meziřadí a pochopitelně sklizeň raných odrůd třešní, višní a meruněk.

Ochrana proti patogenům

Pokud se týká ochrany proti patogenům, tak nadále pokračujeme v systému ošetření proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). I když postupně slábne zásoba askospor, primární infekce není na místě vůbec podceňovat. Letní srážky spojené s teplým počasím a vysokou vzdušnou vlhkostí vytváří ideální podmínky pro šíření patogenu. Velmi rychle také přibývá listová plocha a tvoří se letorosty, takže fungicidní film je nutné pravidelně obnovovat. U jednotlivých účinných látek je třeba zvažovat i odolnost proti smyvu deštěm, jež je logicky nižší u kontaktně působících látek. Problém je, že v lézích vzniklých klíčením askospor, rychle dochází k tvorbě konidií a k sekundárním infekcím, což bohužel přináší nutnost intenzivního boje se strupovitostí až do sklizně a v některých odrůdách (Golden Delicious) pak vzniká problém i ve skladu. Zasahujeme buďto preventivně před očekávanými srážkami nebo v průběhu na již klíčící spory. Řada pěstitelů v řízení ochrany využívá program RIMpro, který kromě predikce infekcí a znázornění průběhu uvolňování askospor (je-li nastaven v režimu primární strupovitosti) ukazuje i délku pokrytí zvoleným fungicidem.

Souběžně se strupovitostí nadále řešíme i ochranu proti padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), jehož rozvoj je podporován suchým a slunným počasím na počátku vegetace a příznaky často nacházíme i na středně citlivých odrůdách. Problém padlí spočívá také v tom, že patogen pro svůj vývoj vyžaduje odlišné podmínky od strupovitosti, na kterou se ve výběru přípravků více soustřeďujeme. Přípravků skutečně účinných na padlí je málo; doporučuje se přidávat do TM síru a nebo do postřikového plánu proti strupovitosti zařazovat polysulfid vápenatý.

Ve výsadbách hrušní se v době vlhkého počasí zaměřujeme na ochranu proti bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora).

V peckovinách je třeba v pravidelných intervalech aplikovat fungicidy proti suché skvrnitosti listů peckovin a skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii).

K dalším patogenům, proti nimž musíme pravidelně zasahovat, patří glomerelová (koletotrichová) hniloba třešní a višní (Glomerella acutata) a moniliová hniloba (Monilia sp.).

Symptomaticky se plně projevují choroby, jež bylo třeba řešit v jarním období: kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans), puchrovitost švestky (Taphrina pruni) a moniliová spála (Monilia laxa. M. fructigena).

Pokud dojde k poškození plodů kroupami a hrozí rozvoj infekcí patogeny, musíme použít vhodný postup k urychlení zhojení ran a následně fungicid. V ekologickém systému se např. osvědčila aplikace vodního skla následovaná ošetřením přípravky na bázi mědi; v integrované produkci můžeme pochopitelně sáhnout k některému z povolených kontaktních fungicidů.

Ochrana proti škůdcům

Červen můžeme považovat z hlediska ochrany proti škůdcům za velmi důležitý měsíc. Nyní se rozhoduje o výsledku ochrany proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi), octomilce japponské (Drosophila suzukii) obaleči jablečnému (Cydia pomonella), obaleči švestkovému (Grapholita funebrana), obaleči zimolezovému (Adoxophyes orana), obaleči východnímu (Grapholita molesta), makadlovce broskvoňové (Anarsia lineatella) i dalším druhům. Z řádu motýlů mezi červnové návštěvníky výsadeb můžeme také zařadit nesytku jabloňovou (Synanthedon myopaeformis) a nesytku rybízovou (Synanthedon tipuliformis); symptomaticky se projevuje podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella) a další druhy minujících motýlů.

Ve druhé polovině měsíce nebo k jeho konci se rozlézají L1 pohyblivé nymfy štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus) a pravidelně řešíme kalamitní výskyt mšic (Dysaphis plantaginea, Aphis pomi, Myzus cerasi, Myzus pericae, aj.) včetně vlnatky krvavé (Eriosoma lenigerum). U mšice jitrocelové se mohou se můžeme setkávat s prvními příznaky poškození plodů, což je ale důsledek opožděných aplikací, ke kterým došlo v době rašení. Na hrušních se již plně projevují důsledky činnosti mery skvrnité (Cacopsylla pyri) a pěstitele slivoní může potrápit výskyt letní generace puklice švestkové (Parthenolecanium corni). V suchém počasí se rychle množí a šíří sviluška ovocná, která může být podpořena populacemi svilušky chmalové šířící se z bylinného podrostu po aplikaci herbicidů. Na počátku června ještě můžeme nalézat dospělce letní generace květopasa jabloňového (Anthonumus pomorum) i sekundární poškození pilatkou jablečnou (Hoplocampa testudinea). U některých zmíněných druhů stojí za zmínku podrobnější komentář.

Pokud se týká obaleče jablečného, během června zaznamenáváme významné letové vlny rozhodující o síle druhé generace a o přímých škodách na úrodě. Pečlivě sledujeme úlovky v lapácích a průběh teplotního modelu, nejlépe, máme-li přístup k programu RIMpro. V daném období se v posledních letech setkáváme s kontinuálním kladením, což vyplývá ze splnění teplotních podmínek 16 °C ve večerních hodinách. Kladení obaleče však ustává v době srážek i za splnění těchto teplot. Možnost výběru přípravků se neustále snižuje a jsme odkázáni pouze na látky působící larvicidně, což vyžaduje provést aplikaci těsně před líhnutím housenek z vajíček, nejlépe na základě odpočtu teplotní sumy (SET₁₀(h) = 1900 °C) pro embryonální vývoj od významné letové vlny. Z spektra insekticidů vypadl y v posledních letech chlorpyrifos-methyl, meoxyfenozid a thiacloprid, což komplikuje zvládání ochrany a dodržování antirezistentní strategie. Ve výhodě jsou pěstitelé, jež se naučili pracovat s feromonovým matením a mohou snížit frekvenci postřiků.

Obdobně postupujeme i u obaleče zimolezového. Ten se však zpravidla chová „disciplinovaněji“ a obě jeho generace létají v relativně krátkém časovém úseku. Sadaře ale může tento škůdce zaskočit během sklizně pozdních odrůd jablek, na kterých na podzim pravidelně nacházíme čerstvě vylíhlé housenky a drobné požerky znehodnocující plody.

Systematickou pozornost také vyžaduje obaleč švestkový, kde jsme doposud zasahovali pomocí uspokojivého spektra larvicidů. Výběr účinných látek bohužel téměř klesl na nulu a platí zde totéž co u obaleče jablečného - situaci lze řešit pomocí feromového matení, které u obaleče švestkového můžeme s příznivým výsledkem aplikovat i na poměrně malé plochy.

Červen je také důležitým obdobím v ochraně proti vrtuli třešňové. Zatímco první dozrávající třešně tomuto škůdci unikají a bývají spíše ohrožovány ptactvem, u středně pozdních a pozdních odrůd musíme sledovat úlovky na lepových deskách i vpichy na plodech. Podle délky dozrávání plodů vrtule vyžaduje zpravidla 3 larvicidní ošetření cílená na vajíčka ve fázi 2 černých skvrn anebo je využíván systém adulticidních zásahů. Pro obě situace použijeme stejné přípravky - acetamiprid, spirotertramat a spinosad. Před sklizní se může uplatnit i přírodní pyrethrum, na jehož registraci se pracuje a doufejme, že bude v dohledné době k dispozici. ´

Kromě vrtule třešňové začíná být „měkké“ ovoce napadáno octomilkou japonskou. V loňském roce byly škody zaznamenány na třešních a kanadských borůvkách (na sklonku léta i ve slivoních). Vzhledem k tomu, že aktivita octomilky je vázána na dozrávající plody, jsme v ochraně odkázáni na přípravky s krátkou ochrannou lhůtou a nezanechávající rezidua. Tuto podmínku např. splňují spinosad a přírodní pyrethrum, obojí cílené na dospělce.

Kalamitní výskyty mšic často vyplývají ze zanedbání ochrany na počátku vegetace, ale pokud se již do takové situace dostaneme, řešíme ji pomocí registrovaných aficidů se selektivním působením kolonie mšic totiž vždy doprovází přítomnost afidofágů, bez jejichž pomoci ochranu nejsme schopni zvládnout.

Trochu složitěji musíme řešit vlnatku krvavou, kde je před aphicidním ošetřením třeba odstranit voskové povlaky, nejlépe pomocí draselného mýdla.

Překrývající se generace mery skvrnité je již těžké zvládat přímými zásahy a budeme se muset více spoléhat na přirozené nepřátele a případně i na aplikace podpůrných látek odstraňujících medovici (draselné kokosové mýdlo, hořká sůl).

V červnu také provádíme ochranu proti pohyblivým stadiím štítenky zhoubné - nejlepší metodou je pravidelné sledování vývoje štítků v ohniscích. Ošetření jsou nutná minimálně 2 - první na 10% vylíhlých pohyblivých L1 nymfy, druhé v týdenním až 10denním odstupu.

Závěr

Měsíc červen je ideálním obdobím pro šíření patogenů a škůdců. Odehrává se rozhodující fáze ochrany proti obaleči jablečnému, zimolezovému i švestkovému, proti vrtuli třešňové i štítence zhoubné. Ochrana proti obalečům i jiným druhům z řádu motýlů (nesytky, makadlovka broskvoňová, podkopníčci, aj.) stojí poměrně velké úsilí, protože minimálně 2× týdně musíme zaznamenávat úlovky v lapácích a v případě lepových desek na vrtuli třešňovou v klíčovém období kontroly provádíme i každodenně. Často řešíme kalamitní výskyty mšic, které mohou působit velké škody především v mladých výsadbách, kde omezují přírůstky.

Postupně ukončujeme ošetření proti primárním askosporovým infekcím strupovitosti a sledujeme případný rozvoj infekcí sekundárních. Po ukončení primárních infekcí je vhodné provést kvantitativní hodnocení napadení výsadeb patogenem, abychom dokázali vhodně nastavit další strategii ochrany. Pozornost věnujeme systematické fungicidní ochraně peckovin, a také baktericidním zásahům proti bakteriální spále.

Při volbě pesticidů zohledňujeme přítomnost populací přirozených nepřátel, a také bereme v úvahu rychlost odbourávání účinných látek pesticidů nebo je nahrazovat přípravky využívanými v ekologické produkci. V dozrávajících peckovinách již musíme řešíme ochranu proti moniliové hnilobě a zároveň sledujeme ochranné lhůty přípravků.

Přehled ochrany proti patogenům a škůdcům - jádroviny

Přehled ochrany proti patogenům a škůdcům - peckoviny

Příznaky napadení strupovitostí jabloně na počátku června

Příznaky napadení padlím na počátku června

Moniliová hniloba na višních

Hnědé padlí angreštu

Suchá skvrnitost listů slivoně

Příznaky puchrovitosti na švestce

Obaleč jablečný - vajíčko ve fázi oranžového prstence

Obaleč jablečný - závrtek na plodu

Makadlovka broskvoňová (V. Psota)

Nesytka jabloňová

Ovivaky letní generace červce javorového

Vlnatka krvavá se začínající parazitací

Kolonie mšice jitrocelové a vajíčka slunéček

V červnu se líhnou nymfy 1. generace štítenky zhoubné

Nymfy 1. generace štítenky zhoubné brzy ztrácejí pohyblivost a škodí na plodech

Vrtule třešňová na višni

Larva octomilky japonské (M. Kubištová)

Extrémní napadení hrušně merami - v této fázi je lepší zvolit nepřímou ochranu pravidelným omýváním medovice

Během června se mohou v sadech sousedících s dubovými lesy objevit netradiční druhy hmyzu jako například roháč obecný

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství.”