Ochrana ovocných sadů v březnu

02. 03. 2022 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 699x

Březen je měsíc, kdy se příroda pomalu začíná probouzet k životu a nejinak je tomu i v ovocných sadech. Oproti únoru, kdy se územní teploty podle dlouhodobého normálu (1981–2010) stále drží pod bodem mrazu (-0,9 °C), činí březnový průměr +2,9 °C.

Počasí

Březen je měsíc, kdy se příroda pomalu začíná probouzet k životu a nejinak je tomu i v ovocných sadech. Oproti únoru, kdy se územní teploty podle dlouhodobého normálu (1981–2010) stále drží pod bodem mrazu (-0,9 °C), činí březnový průměr +2,9 °C. Na plný nástup jara si ovšem musíme ve většině regionů počkat do dubna. Dubnový měsíc, kdy teplotní průměr dosahuje +7,9 °C, můžeme označit za počátek vegetace. Samozřejmě si musíme uvědomit, že tyto informace vyplývají z dlouhodobých průměrů, nemusí odpovídat aktuální situaci a je třeba počítat i s velkými výkyvy.

V březnu se ještě může navrátit poměrně drsné zimní počasí, kdy teploty klesnou pod -10 °C a i v nížinách napadne sníh. Chladný březen se dostavil například v roce 2013, kdy průměrné teploty činily -0,9 °C. Naopak o rok později březnové teploty dosáhly průměru +6,2 °C a ochrana sadů se naplno rozběhla již v polovině měsíce. Asi nejdelší zimu jsme v poslední době zažili v období 2005/06. Tehdy i v nížinách ležela až do konce března sněhová pokrývka dosahující 25–30 cm a definitivní jarní obleva se dostavila kolem 30.  března 2006. Sníh ztěžoval řez a včasný úklid větví, což zkomplikovalo zahájení jarních prací v sadech.

Od počasí k ochraně proti patogenům

Pro počasí v nížinách a ve středních polohách jsou v posledních letech charakteristické spíše mírné zimy. Tento fakt nahrává časnějšímu nástupu škůdců s nízkým spodním prahem vývoje anebo patogenů vyžadujících k zahájení aktivity nízkou sumu aktivních teplot.

V tomto ohledu musíme již v průběhu ledna, začít sledovat aktivní sumy pro ošetření proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Patogen přezimuje v podobě tzv. blastospor (nepohlavních spor vzniklých pučením) mezi šupiny pupenů nebo na letorostech. Blastospory se probouzejí k životu velmi záhy, a to jakmile pletiva pupenů ztratí plnou ochranu šupin a otevře se prostor k proniknutí spor k ještě nevyrašeným listům. Udává se, že výhony jsou citlivé k infekcím od samého počátku rašení až do opadu květních plátků. Model, kdy ošetřujeme pouze brzy na jaře, proto může selhat, pokud se v době květu dostaví extrémně vlhké počasí. Příznaky kadeřavosti se pak objeví i přesto, že jsme prováděli před rašením a v jeho průběhu ošetření. V takových podmínkách, jaké třeba nastaly v loňském roce, je třeba větší trpělivosti a s fungicidní ochranou broskvoní pokračovat déle. Samotný počátek rizika vzniku infekcí je sladěn s pohybem šupin pupenů, k němuž dochází při dosažení SAT7 = 800 °C a první ošetření provádíme při SAT7 = 1 000 °C. V době přípravy tohoto příspěvku (31. 1. 2022) se hodnoty SAT7 na většině lokalit pohybovaly mezi 400 až 600 °C, v teplých regionech výjimečně přes 800 °C.

Je možné, že vzhledem k předpovědi pro první únorový týden přicházela v úvahu ošetření na jižní Moravě nebo i v nejteplejších polohách v Čechách. Rozhodnutí o ošetření samozřejmě vychází i z přímého pozorování samotných pupenů, přesněji vizuálně patrného pohybu jejich šupin. V každém případě v březnu již bývá ve většině sadů splněna signalizace nejen pro první fungicidní zásah, ale i pro následující ošetření dle průběhu srážek. Bavíme-li se o fungicidních aplikacích proti kadeřavosti, nacházíme se v poněkud složitější situaci ohledně výběru přípravků. Momentálně je podle registru povolen pouze hydroxid měďnatý, oxichlorid mědi (nebo jejich kombinace) a hydrogenuhličitan draselný. Registrován je rovněž biopreparát na bázi Pythium oligandrum, kde ovšem chybí provozní zkušenosti a pro praxi lze proto v současné době přednostně doporučit sled ošetření mědí.

Ve stejné fenologické fázi (otvírání šupin pupenů) provádíme zásah proti puchrovitosti slivoně (Taphrina pruni). Tato houba se svou bionomií podobá kadeřavosti broskvoně a obdobný je princip ochrany. Nejsou zde ale stanoveny sumy aktivních teplot a postupujme pouze podle fenologického vývoje pupenů slivoní.

Na přelomu března a dubna již zpravidla zahajujeme standardní ošetření mědí proti korovým nekrózám a bakteriózám.

Měď se na počátku sezony používá i proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), ale k výletu askospor a prvním infekcím ale většinou dochází až od poloviny dubna.

Předjaří je také příležitostí k provedení preventivních fytosanitárních opatření, jež jsme nestihli provést v posklizňovém období. Vyplatí se projít výsadby peckovin a odstranit mumifikované plody napadené houbou Monilinia spp. působící moniliovou spálu a hnilobu. Vyplatí se i vymetání a drcení listí obsahující přezimující formy různých patogenů (strupovitost jabloně i hrušně, šedá skvrnitost listů hrušně, suchá skvrnitost listů peckovin a další patogeny).

V březnu bychom již měli mít ujasněnu strategii ochrany a zhruba připraven postřikový plán. To se pochopitelně týká i škůdců, kterým bude věnována pozornost v následující kapitole.

Ochrana proti škůdcům

I když v březnu většina škůdců tráví svůj čas v diapauzních stadiích, přesto se v ochraně začínají dít poměrně důležité věci.

Jedním z prvních významných druhů, které v sadech začínají být aktivní, je mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) na hrušních. Mery přezimují bezprostředně v sadech a díky nízkému spodnímu prahu vývoje (+2,7 °C) k páření a k prvnímu kladení může docházet již během února. V této fázi zasahujeme aplikacemi kaolínu nebo vysokými dávkami olejů s repelentním účinkem. Cílem je oddálení kladení první generace, do co nejužšího období. Předpokládáme, že tímto způsobem mery „donutíme“ k líhnutí v užším intervalu, což zvyšuje účinnost larvicidního zásahu. Citlivé jsou především L1 a L2 nymfy a pro zásah je výhodné, aby došlo k jejich hromadnému líhnutí v rozmezí reziduální účinnosti 1 až 2 larvicidních zásahů. Kaolín je málo odolný proti smyvu deštěm, takže ošetření musíme opakovat podle průběhu srážek.

V průběhu zimního řezu máme příležitost k provedení kontroly výskytu diapauzních stádií škůdců, což je vodítkem pro aplikace olejů v časně jarním období. Na větvích i kmenech nacházíme vajíčka svilušek, mšic, můr, píďalek, štítenek i dalších druhů. Zásahy zpravidla uskutečňujeme mezi fází myšího ouška a zeleného poupěte a využíváme nejen vysokých dávek olejů, ale hlavně zvýšíme objem postřiku. Signalizace tohoto ošetření ale spadá až do dubna, kdy stromy dosáhnou uvedené fenologické fáze. Díky vyšším teplotám se lépe uplatní fyzikální mechanizmus působení olejů (zabránění respirace).

Ještě před rašením nebo na samém jeho počátku (BBCH 00–01) vyžadují pravidelná ošetření proti hálčivci (Eriophyes pyri, Epitrimerus pyri). Doporučována je síra, nejlépe v polysulfidické formě. Používáme vysokých dávek (20 l/ha) ve větším aplikačním objemu a osvědčila se i kombinace s olejem (10–20 l/ha). V případě tank-mixu s olejem pak nemusíme již přistupovat k výše uvedenému zásahu proti dalším přezimujícím škůdcům později v době rašení.

Ze skupiny tzv. eryophyidních roztočů obdobným způsobem zasahujeme i proti vlnovníku višňovému (Aculus focekui) na slivoních, třešních a višních.

O něco později, přibližně ve fázi BBCH 52– 53 provádíme pomocí síry aplikaci proti vlnovníku jabloňovému (Aculus schlechtendali). Ve všech uvedených případech jsou cíleným stadiem tzv. deutogynes (zimní samičky), jejichž kolonie přečkávají období vegetačního klidu ve štěrbinách v kůře, pod pupeny nebo i pod štítky puklic a štítenek.

Poměrně brzy na jaře se k životu probouzí také molovka pupenová (Argyresthia pruniella), jež přezimuje ve formě vajíček s plně vyvinutými (farátními) housenkami. K jejich líhnutí proto dochází okamžitě při prvním oteplení nad 10 °C, kdy se posléze zavrtávají do pupenů a postupně vyžírají jejich obsah. Reagovat musíme proto rychle a ošetření provádíme pomocí olejů ve směsi s některým razantním insekticidem. Donedávna byl k tomuto účelu využíván chlorpyrifos-methyl. Nyní je otázkou, který ze současných insekticidů do směsi s olejem doporučit. Snad by mohl dostatečně účinkovat spinosad, přírodní pyrethrum, acetamiprid nebo některý z povolených tortricidů (např. chlorantraniliprole).

V posledních letech se velice brzy dostává ke slovu květopas jabloňový (Anthonomus pomorum). V teplejších oblastech mohou brouci ze zimních úkrytů začít vylétat již v polovině března a pokud jsou květní pupeny již alespoň zčásti narašené, dochází po předchozím úživném žíru poměrně rychle k páření a ke kladení vajíček. Brouky musíme zlikvidovat ještě před vykladením, takže časový prostor k zásahu bývá poměrně úzký. Jejich výskyt zjišťujeme sklepáváním, nejlépe za slunného počasí s teplotami nad 15 °C. Březnové počasí se však vyznačuje značnými výkyvy, takže v monitoringu pokračujeme v pravidelných intervalech i při ochlazení. Soustřeďujeme se na jižně exponované okraje výsadeb raně kvetoucích odrůd, kde brouky najdeme nejdříve. Pomoci může také informace o napadení jednotlivých částí sadů v předchozích letech.

Zvolit ideální termín ošetření proti květopasům je nyní dost obtížné, neboť nemáme k dispozici razantní insekticidy s delším reziduálním účinkem (chlorpyrifos-methyl, thiacloprid) a je třeba se „trefit“ opravdu přesně. V signalizaci můžeme zohlednit i teplotní sumy - larvicid aplikujeme při SET₁₀(h) = 250–300 °C. Pokud se týká přípravků, jsou nyní oficiálně proti květopasu povoleny pouze pyrethroidy (ty ovšem v integrované produkci nelze použít) a spinosad. Účinnost vykazují i přírodní pyrethriny, ale zde stále čekáme na jejich registraci do sadů.

Závěr

Březen je měsícem, kdy zahajujeme první zásahy v ochraně ovoce. Některé, jako například ošetření proti kadeřavosti broskvoně, květopasu jabloňovému a meře skvrnité, jsou zcela zásadní a rozhodují o úspěchu v celé sezoně. Zjistíme-li během řezu výskyty přezimujících škůdců, tak u většiny z nich můžeme počkat na ošetření do fáze myšího ouška až zeleného poupěte. Výjimku představují tvoří vlnovníci, hálčivci, a také molovka pupenová, kde je třeba zasahovat co nejdříve.

Kromě broskvoní se v březnu rozbíhá fungicidní ochrana i v dalších ovocných druzích, a to pomocí mědi proti korovým nekrózám a bakteriózám. Při procházení sadů po uplynulé zimě máme příležitost pro zhodnocení škod způsobených zvěří i hlodavci a provést případná ošetření ran na kmenech a kosterních větvích.

V březnu může sady ještě ve vyšších polohách pokrývat sníh

V nejteplejších oblastech za­čínají ve druhé polovině března kvést mandloně a meruň­ky; s kvetením se zároveň objevují i první opylovači

V této fenologické fázi by již měly být broskvoně ošetřeny proti kadeřavosti

Mumifikované plody ponechané v sadech jsou zdrojem infek­ce moniliovou spálou a později i moniliovou hnilobou

Diapazuní vajíčka mšic

Diapauzní va­jíčka svilušek

Dospělec mery ve sklepávadle

Před rašením kladou mery vajíčka do štěrbin na letorostech

Diapauzní vajíčko píďalky

Pářící se květopasové

Vpich na pupenu po kladení květopasa snadno přehlédneme

Vajíčko květopasa jabloňového uvnitř pupenu

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství.