Ochrana ovocných sadů v červenci a srpnu

02. 08. 2025 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 772x

S příchodem letních prázdnin se pomalu dostáváme do poloviny sezony a u některých ovocných druhů dokonce k jejímu závěru. Postupně ukončujeme aplikace insekticidů i fungicidů v dozrávajících třešních, višních, meruňkách, broskvoních, v raných odrůdách jabloní, hrušní i slivoní. Ve výběru pesticidů také zohledňujeme jejich potenciální schopnost zanechávat rezidua a pokud je to možné, volíme látky nebo metody určené pro ekologickou produkci. Pozornost soustřeďujeme na pozdnější odrůdy jádrovin i peckovin, kde je aktivní ještě řada škodlivých organizmů, k jejichž rychlému rozvoji přispívá letní teplé počasí se srážkami.

Podle statistik Českého hydrometeorologického ústavu je počasí pro území ČR v srpnu a v červenci charakterizováno průměrnými teplotami 17–18 °C a celkovým srážkovým úhrnem 180 mm. Srážky se často dostavují v přívalové formě a může je provázet krupobití. Stále častěji se setkáváme s výkyvy počasí, jež přináší dlouhá období sucha anebo naopak záplavy. Opatrnost v letním období vyžadují aplikace některých pesticidů, vyvolávajících fytotoxické reakce stromů. Popálení listů a plodů hrozí ve zvýšené míře v tank-mixech, u nichž musíme být obezřetní při kombinování používaných účinných látek i foliárních hnojiv.

V rámci ochrany proti patogenům pokračujeme především v ošetřeních proti strupovitosti jabloně i hrušně, padlí jabloně, bakteriální spále růžovitých, moniliové hnilobě a skládkovým chorobám. Ze spektra škůdců věnujeme pozornost obaleči jablečnému, o. švestkovému, o. zimolezovému, mšicím, vlnatce krvavé, vrtuli třešňové, podkopníčku spirálovému, štítence zhoubné a octomilce japonské. V signalizaci musíme brát v úvahu, že doba vývoje škůdců je mnohem kratší než v předcházejících obdobích. Vysoké nejsou jen denní teploty, ale i noční, což přináší rychlejší nárůsty sum efektivních teplot. Větší je také intenzita všech životních projevů hmyzu i fytofágních roztočů, kteří mohou velmi rychle způsobovat závažné škody na listové ploše i plodech. Ruku v ruce se škůdci bývají ale velmi aktivní i jejich přirození nepřátelé, což zohledňujeme v rozhodování o ošetřeních a ve výběru přípravků. Od 9. 8. 2025 také platí nové MRL pro acetamiprid, což je třeba brát v úvahu u ovocných druhů, kde došlo ke změnám (tab. 1).

Tab. 1: Změna hodnot MRL pro acetamiprid (zdroj: agrinfo.eu)

Ochrana proti patogenům

Co se týče původců houbových a bakteriálních chorob, v zásadě pokračujeme v programu nastaveném již po odkvětu ovocných druhů. U patogenů, jež zahajují svou aktivitu v jarním období primárními infekcemi, provedeme vyhodnocení přítomnosti symptomů poškození. V případě výskytu příznaků pokračujeme v systematické ochraně proti infekcím strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis, obr. 1, 2) a strupovitosti hrušně (Venturia pyrina, obr. 3), skvrnitosti listů třešně (Blumeriella jaapii), suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila), bakteriální spále (Erwinia amylovora) a dalším organizmům. V polovině července zpravidla ukončuje svoji aktivitu padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Na dozrávajících peckovinách i letních odrůdách jádrovin se zaměřujeme na výskyt moniliové hniloby (Monilia laxa, M. fructigena, obr. 4) a během srpna již řešíme otázku skládkových patogenů (kromě Monilia spp. především Neofabrea spp.) v jabloních, jako například u odrůd Gala, Šampion a v dalších kultivarech.

Obr. 1: Příznaky strupovitosti jabloně na počátku července

Obr. 2: Příznaky strupovitosti jabloně na plodu koncem července

Obr. 3: Léze strupovitost hrušně na listu a na plodu

Obr. 4: V deštivém počasí se na dozrávajícím ovoci šíří moniliová hniloba

Ochrana proti škůdcům

První dekáda července je ve většině regionů spojena se začátkem letu 2. generace obaleče švestkového (Grapholita funebrana, obr. 5). Zatímco u 1. generace dochází při napadení k probírce plodů, a chyby v signalizaci nevedou k tak citelným ztrátám, 2. generace působí červivost sklízeného ovoce. Ochranu se proto vyplácí provádět i při nižších náletech a pokud to situace vyžaduje, ošetřujeme podle ochranných lhůt až do sklizně. V současné době je ale potíž s výběrem vhodných insekticidů, z nichž máme k dispozici pouze přípravky s účinnými látkami cyantraniliprole. Využít lze též acetamiprid jenž je ve slivoních povolen proti štítenkám (obr. 6). Larvicidně ošetřujeme při splnění BSET₁₀(h)=1 500 °C od vrcholu letové vlny, což za letních teplot představuje interval 3–5 dnů.

Na přelomu července a srpna zahajuje let a kladení 2. generace obaleče jablečného (Cydia pomonella, obr. 7, 8). Obdobně jako u obaleče švestkového, i zde je napadení plodů spojeno se vznikem sklizňové červivosti, takže signalizaci ochrany je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Poměr škod, pokud srovnáme 1. a 2. generaci obaleče jablečného, činí 1:5. Jinými slovy, pokud zjistíme u 1. generace 10% napadených plodů, musíme počítat s tím, že u 2. generace můžeme počítat s červivostí až 50 %. Z insekticidních látek povolených proti obaleči jablečnému upřednostníme spinosad, chloratraniliprole, cyantraniliprole, tebufenozide a v dětské výživě CpGv. Aplikace pyriproxyfenu jsou vzhledem k dlouhé ochranné lhůtě (98 dnů) vyloučeny a s rizikem je v této době i využití acetamipridu, kde byl výrazně (přibližně 6×) snížen limit pro rezidua (MRL).

Dalším důležitým škůdcem je obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), jehož význam v poslední době však klesl a většinou nepůsobí takové škody, s jakými jsme se setkávali mezi roky 2000–05. Cílenou ochranu zahajujeme již na jaře na rozlézající se přezimující housenky, kdy zasahujeme proti širšímu spektru slupkových a pupenových obalečů. Obaleč zimolezový vytváří 2 generace, nastupující s určitým odstupem po obaleči jablečnému. Vrchol aktivity 1. generace spadá na přelom května a června, 2. generace pak začíná létat v 1.–2. dekádě srpna. Aplikujeme larvicidy při splnění BSET₁₀(h)=2 100 °C od vrcholu letové vlny. Housenky vytvářejí požerky na plodech, často pod připředenými listy, takže rozsah škod můžeme zjistit příliš pozdě. Zatímco 1. generace o. zimolezového létá na přelomu května a června, 2. generace se objevuje v 1.–2. dekádě srpna, tj. zhruba s týdenním odstupem od počátku letu 2. generace o. jablečného. Larvicid aplikujeme na raná stadia housenek, přednostně na L1, jež se líhnou při splnění BSET₁₀(h)=2 100 °C od vrcholu letové vlny. Později, kdy se housenky skryjí do zápředků, již není zaručena dostatečná účinnost zásahu. Použijeme stejné látky jako u obaleče jablečného a z biologických přípravků pak produkty na bázi Bacillus thuringiensis.

Lokálně dochází k poškozením jabloní podkopníčkem spirálovým (Leucoptera malifoliella, obr. 9, 10), jenž se prosazuje v důsledku absence ovicidních látek s dlouhým reziduálním účinkem (fenoxycarb, diflubenzuron). Housenky podkopníčka minují uvnitř listů, a navzdory své miniaturní velikosti dokáží u 2. generace při velké populační hustotě způsobit až předčasný opad listů. Do produkčních sadů jsou registrovány pouze přípravky na bázi chloratraniliprole, ale využít můžeme vedlejších účinků tortricidů určených k ochraně proti obaleči jablečnému.

V oblastech, kde se pěstují meruňky a broskvoně, se pravidelně setkáváme s makadlovkou broskvoňovou (Anarsia lineatella). Těžiště ochrany spadá do období před květem a krátce po odkvětu, kdy zasahujeme larvicidně proti mladým housenkám. Při velkém napadení ale můžeme populaci makadlovky zredukovat i po sklizni, kdy dochází ke kladení 2. generace. Hnědočervené housenky se po vylíhnutí ukrývají do prohlubní v paždí výhonů, kde také přezimují. Zasahujeme larvicidně pomocí látky cyantraniliprole nebo přípravkem na bázi B. thuringiensis.

S letním obdobím jsou spojeny velké výskyty mšic, a to vcelku bez ohledu na počasí. Chladnější deštivé dny sice vývoj mšic přibrzdí, ale na druhé straně dochází k intenzivnějšímu růstu letorostů, jejichž mladá pletiva jsou pro tento hmyz velkým lákadlem a při 1. oteplení se na ně rychle šíří. Zároveň při dlouhodobých srážkách bývají mšice jako jedna z mála skupin hmyzu aktivní, neboť často sají na spodní straně listů a srážky je v příjmu potravy neomezují. Deštivé počasí ale přispívá ke smývání medovice, což platí i u dalších škůdců, jako jsou například mery, puklice a červec javorový (obr. 11, 12).

Ze spektra zástupců mšic, s nimiž se v sadech setkáváme, budeme nejčastěji zasahovat proti mšici jabloňové (Aphis pomi, obr. 13) a vlnatce krvavé (Eriosoma lanigerum, obr. 14). Naopak polyekní druhy mšic (tj. navštěvující další hostitele), jako je mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea), mšice chmelová (Phorodon humuli) nebo mšice třešňová (Myzus cerasi) postupně z výsadeb mizí a vracejí se zpět až na přelomu léta a podzimu vyklást diapauzní vajíčka. V letním období nás může velmi potrápit hlavně vlnatka krvavá, a to obzvláště u přehoustlých porostů. Velká napadení tak vznikají po redukci násady mrazem, což se v posledních letech stává poměrně často. Kolonie s voskovými povlaky dokáží zcela obsadit koruny stromů, kde se z kosterních větví šíří na letorosty, listy i plody. Aficidní zásah je zpravidla nutno podpořit aplikací draselného kokosového mýdla za účelem smytí voskových povlaků. Musíme ovšem počítat s tím, že i po účinném zásahu je vlnatka schopna do sklizně pozdních odrůd obnovit své kolonie, což působí značné potíže při sklizni. Tato nepříjemná mšice je proto stále nevyřešeným problémem a recept na její uspokojivé zvládání doposud neexistuje.

V ochraně proti mšicím a vlnatkám se zcela zásadním způsobem neobejdeme bez přirozených nepřátel. Nejúčinněji v regulaci mšic pomáhají slunéčka (Coccinelidae, obr. 15, 16) provázená pestřenkami (Syrphidae), zlatoočkami (Chrysopidae), dravými bejlomorkami (Cecidomyiidae), škvory (Forficula auricularia), páteříčky (Cantharidae) a dalšími zástupci. Významnou skupinou jsou blanokřídlí parazitoidi, z nichž se patrně nejčastěji setkáváme s mšicovníkem vlnatkovým (Aphelinus mali, obr. 17). Tato drobounká vosička, jejíž přítomnost prozrazují černě zbarvené mumifikované mšice, dokáže zlikvidovat celé kolonie vlnatek. Během vegetace vytváří několik generací kopírujících populační dynamiku vlnatek. Na rozdíl od slunéček ji neodradí husté voskové povlaky, jimiž díky své miniaturní velikosti dokáže pronikat až k samotným mšicím. Predaci i parazitaci kolonií urychlí aplikace draselného mýdla, pomocí nichž zvýšíme expozici vlnatek vůči přirozeným nepřátelům. Mšicovník, obdobně jako další blanokřídlí parazitoidi, jsou citliví k některým insekticidním látkám, jmenovitě ke spinosadu, emamektinu a abamektinu. U aficidů, jež proti mšicím včetně vlnatky použijeme (acetamiprid, pirimicarb, flonicamid, flupyradifurone, spirotetramat, azadirachtin), je třeba zohlednit otázku reziduí a samozřejmě ochranné lhůty.

Škůdcem, jehož výskyty a šíření jsou spjaty s teplými oblastmi, a také s přítomností starých oslabených stromů, je štítenka zhoubná (Qudraspidiotus perniciosus). Na počátku července postupně ustává rozlézání nymf 1. generace, jež přecházejí do formy se štítky. V srpnu se objevuje 2. generace štítenky, která je schopna způsobit závažné škody sáním na plodech. Zasahujeme na pohyblivé L1 nymfy, a to v dostatečném předstihu, než dojde k jejich přesunu na plody a k vytvoření štítků. Ošetřujeme pomocí látek spirotetramat, případně spinosad, jehož aplikaci lze spojit s ochranou proti obaleči jablečnému i zimolezovému. Aplikace acetamipridu je třeba vzhledem ke změnám MRL zvážit.

Během letních prázdnin dozrávají pozdní odrůdy třešní a višní, kde je hlavním škůdcem vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). V signalizaci se řídíme úlovky na lepových deskách a na samém počátku ochrany zahajujeme adulticidním ošetřením. Později využíváme i larvicidních účinků povolených přípravků s látkami acetamiprid, cyantraniliprole a spirotetramat. Spinosad působí pouze adulticidně, ale výhodou je jeho rychlá dekompozice, a také krátké ochranné lhůty. U acetamipridu musíme od 19. 8. 2025 počítat s dvojnásobným snížením MRL, jež pro třešně představuje změnu z 1,5 mg/kg na 0,8 mg/kg. Proti vrtuli zpravidla provádíme 3–4 ošetření od počátku letu v daných odrůdách, a také vzhledem k jejich fenologickému vývoji. Pokud se týká frekvence postřiků, tak v daném období (červenec–srpen) přichází v návaznosti na ochranné lhůty v úvahu 1–2 zásahy ve třešních i višních 6.–8. třešňového týdne.

Nepříjemným problémem v letním období bývají překrývající se generace mery skvrnité (Cacopsylla pyri, obr. 18), u níž nacházíme prakticky všechna vývojová stadia. Zastoupení L1–L2 larev citlivých k insekticidům je pouze dílčí, takže ošetření nejsou efektivní. Zaměřujeme se proto na odstraňování medovice pomocí hořké soli, draselného kokosového mýdla anebo hydrogenuhličitanu draselného. Tímto způsobem omezíme hlavně vznik černí, pro něž je medovice živnou půdou. Tak jako v případě mšic, důležitou roli v ochraně proti merám hrají přirození nepřátelé, zejména slunéčka, škvoři a dravé ploštice.

Hrozbou pro ovoce s měkkou dužninou je invazivní škůdce octomilka japonská (Drosophila suzukii), jejíž výskyt podporuje vlhčí počasí. Sucha její aktivitu naopak utlumují. Aktivita octomilky spadá v našich podmínkách do 2. poloviny sezony a na její závěr. Pro její monitoring, eventuelně i hubení metodou „mass trapping“, využíváme nádobových lapáků s potravní návnadou. Registrovány jsou přípravky obsahující cyantraniliprole nebo spinosad.

Dostaví-li se suché letní počasí, mohou nastat zvýšené výskyty svilušek, konkrétně svilušky ovocné (Panonychus ulmi) a svilušky chmelové (Tetranychus urticae). Oba tyto druhy může někdy doprovázet sviluška stromová (Amphitetranychus viennensis). Zatímco sviluška ovocná přezimuje na větvích v podobě diapauzních vajíček a škodí od samého počátku sezony, sviluška chmelová se na stromy přesouvá z bylinného patra a její migraci urychlují herbicidní zásahy. Přítomnost svilušek poznáme podle stříbřitého, a později bronzového vzhledu posátých listů. Pod lupou pak nalézáme jednotlivé nymfy svilušek, dospělce i vykladená vajíčka. I když kalamitní výskyty svilušek bývají od zavedení pravidel integrované ochrany méně časté, někdy je nezbytné některý z akaricidů (hexythiazox, fenpyroximát, tebufenpyrad) použít. Tento výčet látek platí pouze pro jádroviny; v peckovinách jsme odkázáni na využití vedlejších účinků látky spirotetramat, aplikované proti mšicím. Dlouhodobě nejefektivnějším řešením v boji proti sviluškám je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, nejlépe bezprostředně po výsadbě stromů.

Obr. 5: Housenka obaleče švestkového uvnitř plodu

Obr. 6: Hrušky poškozené štítenkou čárkovitou

Obr. 7: Čerstvý závrtek a mladá housenka obaleče jablečného

Obr. 8: nálety obaleče jablečného bývají v letních dnech vysoké

Obr. 9: Podkopníček spirálový

Obr. 10: Mladá housenka podkopníčka uvnitř miny

Obr. 11: Ovivaky červce javorového

Obr. 12: Černě na plodu vzniklé po sání červce javorového

Obr. 13: Mšice jabloňová

Obr. 14: Kolonie vlnatky krvavé

Obr. 15: Vajíčka slunéček a dospělec

Obr. 16: Larva slunéčka konzumující mšici

Obr. 17: Vlnatka parazitovaná vosičkou Aphelinus mali a larva slunéčka pronikající do kolonie nymf

Obr. 18: Nymfy mery skvrnité

Závěr

Během léta probíhá sklizeň peckovin a raných odrůd jádrovin, takže zde postupně ukončujeme aplikace pesticidů. Kromě ochranných lhůt věnujeme pozornost také výběru účinných látek, abychom omezili výskyt reziduí v produkci, a pokud je to možné, zvolíme některé biologické nebo další nechemické metody ochrany. U pozdních odrůd jádrovin musíme pokračovat v ochraně proti škůdcům a patogenům a totéž platí pro pozdní odrůdy slivoní, třešní, višní i broskvoní. Postupně se zaměřujeme na organizmy, které působí předsklizňová poškození ovoce, obzvláště na obaleče jablečného, obaleče švestkového i obaleče zimolezového, strupovitost jabloně a skládkové patogeny. V letním období pravidelně čelíme zvýšeným výskytům mšic včetně vlnatky krvavé. Aktivní jsou i další druhy škůdců, jako například podkopníček spirálový, puklice švestková, červec javorový, štítenka zhoubná a z invazivních druhů octomilka japonská.

Tab. 2: Výskyty patogenů v měsíci červenci a v srpnu a opatření v ochraně

Tab. 3: Výskyty živočišných škůdců v měsíci červenci a v srpnu a opatření v ochraně