Ochrana ovocných sadů v červnu

28. 06. 2026 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1152x

Červen je kalendářně prvním letním měsícem a tomu odpovídá i charakter počasí. Dlouhodobý teplotní normál pro tento měsíc dle statistik ČHMÚ představuje 16,5 °C a normál pro srážkový úhrn 82 mm. Běžným jevem však bývají velké meziroční výkyvy počasí, takže se objevují horká období téměř beze srážek, vydatné přívalové srážky s kroupami i dlouhodobé deště. Výrazná ochlazení s poklesem teplot pod bod mrazu jsou v běžných polohách vzácná, ovšem i zde najdeme výjimky. Příkladem je povodňový rok 2013, kdy mráz poškodil násadu ovoce na velké části území ČR. Přehled teplotních i srážkových extrémů pro měsíc červen je uveden v tabulce 1.

Tab. 1: Vybrané meteorologické statistiky k měsíci červnu (zdroj: www.chmi.cz)

Po fenologické stránce dochází v červnu k intenzivnímu nárůstu biomasy a na začátku měsíce již sklízíme rané odrůdy třešní, později i meruňky. Podle průběhu srážek i teplot vznikají infekce patogenů, kde nejvýznamnější místo zaujímá strupovitost jabloně, padlí jabloně, suchá skvrnitost listů peckovin a na dozrávajícím ovoci moniliová hniloba. Aktivní jsou rozmanité druhy škůdců, z nichž jsou předmětem našeho zájmu hlavně obaleči (o. jablečný, o. švestkový), vrtule třešňová, makadlovka broskvoňová, mšice, svilušky a štítenka zhoubná.

Ochrana proti patogenům

V oblasti ochrany proti patogenům se především zaměřujeme na ošetření proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). Zásoba askospor může být z větší části vyčerpána, avšak kombinace vysokých teplot, delších period ovlhčení a dlouhý sluneční svit může přispět ke vzniku významných primárních infekcí. Pokud jsou přítomny příznaky poškození v podobě lézí na listech či plodech, je třeba brát v úvahu i sekundární konidiové infekce.

Příznaky strupovitosti jabloně na plůdku

Pokud se ale podařilo primární infekce během dubna a května zvládnout, můžeme v nadcházejících měsících fungicidní ošetření postupně omezovat jen na období velkého tlaku patogenu. Stále je však nutné brát v úvahu intenzivně probíhající vegetativní růst, což se odráží i v potřebě častějšího obnovování pokryvu listů i plodů fungicidy. I když suché počasí rozvoji patogenu nepřálo, zaznamenány byly velké infekce. Konkrétně šlo o období 5. 5.–16. 5., jak je patrné i z výstupu programu RIMpro pro Jičínsko (graf 1A). Velikost infekcí však byla regionálně odlišná, což ukazuje i průběh infekcí ve Starém Lískovci (graf 1B).

Graf 1: Situace v modelování aktivity strupovitosti jabloně dle programu RIMpro na Jičínsku (A) a ve Starém Lískovci (B) na konci května 2026

Souběžně se strupovitostí nadále řešíme i ochranu proti padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), jehož výskyt v posledních letech narůstá. Letošní rok je vzhledem k počasí na padlí obzvláště „bohatý“ a příznaky napadení nacházíme ve všech odrůdách k tomuto patogenu náchylných

Rozvoj padlí jabloně na letorostu u odrůdy Idared

Ve výsadbách hrušní a v citlivých odrůdách jabloní se v době vlhkého počasí zaměřujeme na ochranu proti sekundárním infekcím bakteriální spály růžovitých (Erwinia amylovora) a v peckovinách je třeba v pravidelných intervalech aplikovat fungicidy proti suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila) a skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii). K dalším patogenům, proti nimž musíme pravidelně zasahovat, patří glomerelová hniloba třešní a višní (Glomerella acutata) a u dozrávajících peckovin moniliová hniloba (Monilinia sp.). Většinou zasahujeme preventivně před očekávanými srážkami. Symptomaticky se plně projevují choroby, jež bylo třeba řešit v jarním období: kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans), puchrovitost švestky (Taphrina pruni) a moniliová spála (Monilia laxa). Ke zhoršení zdravotního stavu plodů i stromů mohou přispět i kroupy, které zraňují pletiva a vytvářejí vstupní brány pro infekce patogeny. V těchto situacích je třeba použít vhodný postup k urychlení zhojení ran a následně fungicid nebo baktericid v případě bakteriální spály růžovitých. V ekologickém systému se osvědčila aplikace přípravku na bázi vodního skla následovaná ošetřením pomocí mědi.

Dospělec letní generace květopasa jabloňového

Čerstvě vykladené vajíčko vrtule třešňové a dospělec na lepové desce

Závrtek obaleče jablečného a středně vzrostlá housenka uvnitř plodu

Ochrana proti škůdcům

I když máme za sebou ochranu proti jarním škůdcům, jako je např. květopas jabloňový, pilatky, molovka pupenová, zobonosky a další, insekticidní ochrana rozhodně nekončí. Vytvářející se biomasa a vysoké teploty vedou k aktivitě mnoha druhů hmyzu a stranou nezůstávají ani fytofágní roztoči.

Pokud bychom měli celé období shrnout, tak nyní se do značné míry rozhoduje o výsledku ochrany proti vrtuli třešňové (Rhagoletis ceras), obaleči jablečnému (Cydia pomonella), obaleči švestkovému (Grapholita funebrana), obaleči zimolezovému (Adoxophyes orana) a dalších slupkových a pupenových obalečů, obaleči východnímu (Grapholita molesta), makadlovce broskvoňové (Anarsia lineatella) i dalším druhům. Z řádu motýlů můžeme mezi pravidelné obyvatele výsadeb také zařadit nesytku jabloňovou (Synanthedon myopaeformis) a nesytku rybízovou (Synanthedon tipuliformis) a obaleče meruňkového (Enarmonia formosana); symptomaticky se projevuje první generace podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella) a dalších druhů minujících motýlů. Z loňských i předloňských pecek se stále se ještě líhnou dospělci tmavky švestkové (Eurytoma schreineri), i když v této době se zároveň již vyvíjí nové larvičky v plodech. V polovině měsíce se také objevují pohyblivá stadia štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus) a pravidelně řešíme výskyty mšic, z nichž můžeme zmínit mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea), mšici jabloňovou (Aphis pomi), mšici třešňovou (Myzus cerasi), mšici broskvoňovou (Myzus persicae), mšici chmelovou (Phorodon humul) a vlnatku krvavou (Eriosoma lanigerum). V suchém a teplém počasí se daří sviluškám (Panonychus ulmi - Tetranychus urticae) i eriophyidním roztočům (Aculus schlechtendali, Eriophyes pyri, Epitrimerus pyri). V hrušních bývá velkým problémem mera skvrnitá (Cacopsylla pyri), jež se přemnožuje hlavně při nedostatku přirozených nepřátel.

U druhů škůdců pro aktuální období zásadních stojí za to zmínit více informací. Červen je zásadním obdobím v ochraně proti vrtuli třešňové. Zatímco první dozrávající třešně tomuto škůdci unikají a bývají spíše ohrožovány ptactvem, u středně pozdních a pozdních odrůd musíme provádět ochranu v plném rozsahu. Podle délky dozrávání plodů vrtule vyžaduje zpravidla 3 ošetření cílená buď na dospělce nebo na vajíčka ve fázi 2 černých skvrn. V současné době pěstitelé spíše volí adulticidní ochranu, což zjednodušuje signalizaci a více odpovídá mechanizmu účinku povolených insekticidů. Použít lze přípravky na bázi látek acetamiprid, spirotetramat, spinosad a cyantraniliprole. Vítána by byla registrace přírodního pyrethra, jež by pomohlo řešit situaci v nízkoreziduálních i bezreziduálních systémech.

Stěžejním tématem v ochraně jádrovin je tradičně obaleč jablečný, u něhož se v měsíci červnu rozhoduje o velikosti populace 2. generace. Důležité je hlavně ošetření ke konci měsíce po 2. propadu, kdy po redukci násady vzniká vysoký tlak škůdce i při nižších náletech. V červnu již musíme počítat s delšími a někdy i s kontinuálními obdobími, kdy jsou splněny podmínky pro kladení. V signalizaci ošetření nám může pomoci program RIMpro (graf 2) a také výstupy na www.amet.cz. Mezi přípravky převažují látky působící larvicidně nebo ovilarvicidně (acetamiprid, chlorantraniliprole, cyantraniliprole, tebufenozide); výjimkou je pyriproxyfen s ovicidním účinkem. Z nechemických prostředků ochrany je k dispozici CpGV, spinosad nebo metoda matení. Aplikaci insekticidů s účinnou látkou acetamiprid je třeba zvážit a bývá opodstatněná pouze v případě vyšších výskytů mšic.

Graf 2: Situace v modelování aktivity obaleče jablečného dle programu RIMpro ve Slaném na konci května 2026

Dalším významným škůdcem je obaleč zimolezový, jehož 1. generace začíná létat s určitým odstupem po obaleči jablečném. Úlovky 1. generace motýlů nacházíme v lapácích na přelomu května a června a housenky zhruba o 10–14 dnů později. Využijeme přípravky s účinnými látkami tebufenozide, chlorantraniliprole a cyantraniliprole. V nechemické ochraně je v nabídce spinosad a vhodnou volbou jsou též preparáty na bázi Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki. Housenky je třeba zlikvidovat v raných růstových fázích, neboť později jsou ukryté v zápředcích a díky tomu i hůře zasažitelné postřikem.

V červnu věnujeme pozornost i obaleči švestkovému, u něhož vzhledem k redukci násady fyziologickým propadem plůdků platí totéž jako u obaleče jablečného. Ke konci měsíce však 1. generace slábne a postupně přecházejí v druhou. Proti obaleči švestkovému můžeme z chemických látek použít chlorantraniliprole, cyantraniliprole a tebufenozide; v případě výskytu mšic i acetamiprid. Nově lze využít i vedlejších účinků spinosadu aplikovaného na tmavku švestkovou, což může pomoci hlavně pěstitelům v ekologické produkci.

Velmi nepříjemným škůdcem je štítenka zhoubná, která se v poslední době šíří ze starých oslabených stromů i do mladých výsadeb. Pokud se štítenka v sadech „zabydlí“, je prakticky nemožné se jí zbavit. Přestože migrace štítenky je omezena na krátké období přítomnosti pohyblivých L1 nymf, při vyšší populační hustotě dokáže kolonizovat celou korunu a sáním na plodech znehodnotit velkou část úrody. Cíleným stádiem v ochraně v této fázi vegetace jsou zmíněné L1 nymfy, jejichž líhnutí lze sledovat pomocí lepových pásek umístěných na kosterní větve stromů. V ochraně využíváme účinné látky spinosad, spirotetramat a acetamiprid, jež aplikujeme na počátku rojení nymf a zhruba po 10 dnech ošetření zopakujeme. Štítenku rozhodně není dobré podceňovat a ochranu provádíme při prvním zaznamenání jejího výskytu ve výsadbách a nečekat na její přemnožení.

Plod poškozený makadlovkou broskvoňovou

Nesytka jabloňová

Tmavka švestková

Pohyblivé L1 nymfy štítenky zhoubné na jabloni

Z výše uvedeného spektra mšic je asi nejtvrdším oříškem vlnatka krvavá, pro níž platí totéž, jako pro štítenku. Jakmile jí dáme větší prostor a v sadech se rozšíří, zbavujeme se jí jen velmi těžko. Vlnatka osidluje kosterní větve a vnitřní části korun, kam postřik nedokáže plně proniknout a velkou bariérou pro insekticid jsou voskové povlaky pokrývající kolonie. Zčásti nám může pomoci omytí těchto povlaků draselným mýdlem před aplikací aficidu (flonicamid, spirotetramat, flupyradifurone), avšak efekt se snižuje s postupujícím vegetativním růstem a se zahušťováním korun. Vlnatka bývá napadána všemi afidofágy, jako jsou slunéčka, zlatoočky, pestřenky a další druhy, ovšem nejúčinněji ji dokáže zredukovat parazitická vosička mšicovník vlnatkový (Aphelinus mal). V ochraně proti vlnatce je proto důležité do postřikového plánu nezařazovat méně selektivní přípravky, obzvláště pak látky hubící blanokřídlé parazitoidy.

Ve výsadbách hrušní se na přelomu jara a léta setkáváme s velkými výskyty mery skvrnité, u níž se překrývají jednotlivá stadia a přímá ochrana bývá méně účinná. Postupně se zaměřujeme na odstraňování medovice pomocí hydrogenuhličitanu draselného nebo draselného mýdla. Obdobně jako u mšic dbáme i v případě mery na zachování co největšího zastoupení přirozených nepřátel, jejichž spektrum můžeme doplnit introdukcí dravé ploštice hladěnky hajní (Anthocoris nemoralis).

V teplých regionech ve výsadbách meruněk i broskvoní pravidelně škodí makadlovka broskvoňová, jejíž housenky na přelomu jara a léta postupně přechází z letorostů na rostoucí plody. Zasahujeme larvicidně, kde lze využít spinosad a B. thuringiensis. Z dalších škůdců může problémy působit letní generace puklice švestkové (Parthenolecanium corni). Postupujeme obdobně jako u všech červců, tj. zasahujeme na L1 pohyblivé nymfy ještě před vytvořením voskových štítků. Využíváme acetamiprid, spirotetramat nebo spinosad (vedlejší účinek při aplikaci na tmavku). V souvislosti s herbicidními aplikacemi se vedle svilušky ovocné někdy ve zvýšené míře objevuje sviluška chmelová, kterou redukujeme pomocí selektivních akaricidů (tebufenpyrad, hexythiazox, acechinocyl).

Na počátku června nalézáme dospělce letní generace květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum) i sekundární poškození pilatkou jablečnou (Hoplocampa testudinea) a pilatkou hruškovou (Hoplocampa brevis). Symptomaticky se také projevují škody způsobené plodomorkou hrušňovou (Contarinia pyrivora) a bejlomorkami (Dasineura sp.). Z invazivních druhů škůdců se na konci měsíce na třešních a višních (a také na jahodách) může namnožit octomilka japonská (Drosophila suzukii). Podle registru v tomto případě využíváme spinosad a cyantraniliprole.

Kolonie mšice jitrocelové a slunéčko východní

Mšice chmelová na slivoni

Vzrostlé nymfy mery skvrnité

Plůdky poškozené plodomorkou hruškovou

Závěr

V červnu vznikají ideální podmínky pro šíření řady škodlivých organizmů. Nadále probíhá ochrana proti primárním i sekundárním infekcím strupovitosti. Pozornost věnujeme pravidelné fungicidní ochraně peckovin a také zásahům proti bakteriální spále růžovitých.  Jde o období, kdy se rozhoduje o úspěchu v ochraně proti obaleči jablečnému, obaleči zimolezovému i obaleči švestkovému, obaleči východnímu, dále proti vrtuli třešňové i štítence zhoubné. Poměrně velké úsilí stojí i monitoring, neboť minimálně 2× týdně musíme zaznamenávat úlovky v lapácích a v případě lepových desek na vrtuli třešňovou kontroly provádíme i každodenně. Po jarních aplikacích se mohou ve výsadbách obnovit kolonie mšic, z nichž bývá největším problémem vlnatka krvavá. Při volbě pesticidů zohledňujeme přítomnost populací přirozených nepřátel a u bezreziduální nebo nízkoreziduální produkce i rychlost odbourávání použitých účinných látek pesticidů. Pěstitelé zahrnutí v těchto systémech postupně přecházejí na přípravky, jež nezanechávají rezidua, tj. na produkty využívané v ekologické produkci. U raných odrůd třešní, višní a meruněk již v ochraně musíme věnovat pozornost ochranným lhůtám přípravků.Pozn.: *rovněž 26. 6. 2019, **v povodňovém roce 2013 naměřeno 146 mm (178 % normálu)

foto: autor článku, 12. - V. Psota, 18. detail - K. Bagárová