Ochrana ovocných sadů v dubnu
26. 04. 2026 Sady a vinice Zobrazeno 679x
I když je měsíc březen kalendářně 1. jarním měsícem, k plnému rozjezdu vegetace dochází většinou až v dubnu. Průměrné denní teploty v územním měřítku dosahují 7,8 °C, což je hodnota blížící se počátku vegetační sezony. Půda je již natolik prohřátá a rozmrzlá, že i případná ochlazení se sněhovou pokrývkou nástup jara zastaví jen na krátkou dobu. Úhrny srážek bývají stále nízké a pohybují se kolem 40 mm.
Postupující fenologický vývoj pozorujeme hlavně na meruňkách, jež v teplých oblastech rozkvétají již ve 2. polovině března. V závěru měsíce se otevírají 1. květy u jabloní i u hrušní. Nadále hrozí příchod studenějších dnů s nočními mrazy, což může vést k poškození násady. Takovou situaci máme v živé paměti z loňského roku, kdy ve 2. polovině dubna zmrzly květy odrůdy Idared i další raně kvetoucí jabloně ještě ve fázi zeleného poupěte. Z agrotechnického hlediska v dubnu provádíme výsadby i roubování, aplikujeme půdní minerální hnojiva a obvykle je třeba provést 1. herbicidní ošetření. Významné dění se odehrává i v ochraně proti škůdcům a patogenům a tomuto tématu se budeme věnovat v následujícím textu.
Ochrana proti patogenům
V oblasti ochrany proti patogenům přichází v chladnějších oblastech v úvahu poslední zásah proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) i příbuzné T. pruni působící puchrovitost švestky. V jabloních zahajujeme fungicidní ochranu proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) i padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).
Původce strupovitosti přezimuje ve spadaném listí, kde v pseudoperitheciích postupně dozrávají vřecka s vřeckosporami. První ošetření provádíme při splnění sum aktivních teplot (SAT) pro zralost askospor na www.amet.cz, za přítomnosti zelených pletiv a splnění meteorologických podmínek pro infekci (teplota, déšť). Počátek aktivity patogenu fenologicky odpovídá fázi myšího ouška (obr. 1). Ochranu zpravidla zahajujeme přípravky na bázi mědi, u níž zároveň využíváme i jejího širokospektrálního účinku na korové nekrózy a bakteriózy.
Padlí jabloně přezimuje v infikovaných květních i listových pupenech na větévkách v podobě mycelia, které se šíří na rašící pletiva a postupně vytváří konidie jako zdroj sekundárních infekcí. Příznaky výskytu padlí pozorujeme již od fáze myšího ouška, kdy na napadených zelených pletivech již bývá patrný moučnatý pokryv konidiemi (obr. 2).
V ochraně je doporučována síra, zejména její polysulfidická forma. Povolena je také celá škála syntetických fungicidů (tetraconazole, mefentrifluconazole, kresoxim-methyl, pyraclostrobin, cyflufenamid, fluxapyroxad, penthiopyrad, fluopyram, penthiopyrad, myclobutanil, penconazole, trifloxystrobin), většinou s kombinovaným účinkem na strupovitost jabloně. Pro strupovitost i padlí je zpracován teplotní model RIMpro, který názorně zobrazuje aktivitu patogenu i prognózu vývoje infekcí (obr. 3, 4). Na hrušních zahajujeme ochranu proti strupovitosti hrušně (Venturia pyrina, obr. 4), jež má obdobnou bionomii i příznaky, jako strupovitost jabloně. Rozdíl spočívá v tom, že V. pyrina napadá kromě listů a plodů také větve a výhony, kde i část patogenu přezimuje ve formě mycelia. Primární infekce tak vznikají nejen z askospor uvolňujících se z opadaných listů, ale rovněž z konidií. V. pyrina kromě plodů, větví a listů napadá i květy, jež zasychají a opadávají. V prvních ošetřeních většinou využíváme měď na počátku uvolňování askospor i konidií, což odpovídá fázi myšího ouška.
V době rašení provádíme i 1. ošetření proti původci suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila). Klíčovým opatřením je však ochrana proti moniliové spále (Monilinia laxa) u kvetoucích meruněk a postupně i v dalších peckovinách citlivých k tomuto patogenu. Infekce bývají spojeny s chladnějším a deštivým počasím a ošetření provádíme preventivně, většinou 3× v průběhu květu. Zdrojem infekcí jsou napadené mumifikované plody (obr. 5), jež zůstaly na stromech nebo na zemi. Výjimečně bývají moniliovou spálou napadeny i jabloně, kde se setkáváme s formou patogenu Monilia laxa f. sp. Mali.
V nabídce chemických přípravků jsou kromě fungicidů na bázi tebuconazole další účinné látky, jako třeba fluopyram, některé strobiluriny, myclobutanil, fenpyrazamine atd. Ze spektra nechemických přípravků lze kromě mědi použít koloidní síru, měď a hydrogenuhličitan draselný. Některé firmy nabízejí přípravky na bázi Bacillus amyloliquefaciens (subtilis), jež jsou proti moniliové spále rovněž doporučovány, většinou v alternaci s některým fungicidem. Je nutno říci, že ochrana proti moniliové spále v ekologickém režimu bývá při velkém infekčním tlaku obtížná.
Obr. 1: Fenologická fáze myší ouško
Obr. 2: Příznaky padlí na mladých listech
Obr. 3: Strupovitost hrušně
Obr. 4: Mumifikované plody jsou zdrojem infekcí moniliové spály
Obr. 5: Vajíčka mery skvrnité na zelených pletivech
Ochrana proti škůdcům
Základním předpokladem pro zvládnutí ochrany proti škůdcům i patogenům je monitoring. Na počátku dubna je opravdu nejvyšší čas k zajištění feromonových a optických lapáků, k pořízení dalších monitorovacích pomůcek, a také například k obnovení licence na program RIMpro. Práce s modely je efektivní na začátku sezony, kdy odchylky od reálného dění bývají minimální. V této fázi musíme nejen nastavit potřebné vstupní parametry, označované jako biofixy. Většinou jde o zadání data některé z důležitých fenologických fází stromů (myší ouško, počátek kvetení atd.) nebo zaznamenaného počátku letu motýlů.
Pokud se týká jednotlivých druhů, tak v návaznosti na předchozí příspěvky pokračujeme v systému ochrany proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri). Během pokračujícího rašení mery postupně kladou stále více vajíček na zelená pletiva (obr. 6) a těsně před květem nalézáme i 1. nymfy (obr. 7). Nyní je třeba provést 1. larvicidní zásah, který je v ochraně proti merám klíčový. Druhé ošetření provádíme těsně po květu tak, abychom zasáhli průběžně se líhnoucí L1-L2 nymfy. Později se již překrývají různá stadia a nedosáhneme dostatečné účinnosti zásahů. Do integrované produkce jsou proti merám registrovány přípravky s účinnými látkami flupyradifuron, spinosad, spirotetramat, pyriproxyfen a abamectin. Posledně jmenovaná látka, abamectin je díky extrémnímu vedlejšímu působení na přirozené nepřátele zcela nevhodná; naopak lze využít vedlejšího účinku selektivního aficidu na bázi flonicamidu. Přípravek s látkou spirotetramat bude možné aplikovat pouze do konce srpna 2026.
V ochraně proti merám se neobejdeme bez pomoci přirozených nepřátel, jejichž výskyt je třeba sledovat a vyvarovat se aplikací nevhodných insekticidů nebo akaricidů. Mery bývají provázeny výskyty slunéček, zlatooček, pestřenek, škvorů a dalších organizmů. Významnými predátory mer jsou také dravé ploštice z čeledi Anthocoridae, u nichž je v současné době k dispozici možnost umělé introdukce. Jmenovitě jde o hladěnku hajní (Anthocoris nemoralis, obr. 8), jež je sice přirozenou součástí entomofauny sadů, ale díky citlivosti k insekticidům bývá redukována. Ploštice do sadů umisťujeme v nádobkách nebo v kapslích v době výskytu mer nebo těsně před očekávaným nárůstem její populace. Hladěnky jsou polyfágní a kromě vajíček i nymf mer likvidují i řadu dalších škůdců. Určitou nevýhodou tohoto postupu je minimální skladovatelnost bioagens a zmíněná citlivost ploštic k insekticidům.
V minulém čísle časopisu Agromanuál byla věnována pozornost květopasu jabloňovému (Anthonomus pyri), který bývá v posledních letech aktivní již v březnu. Tak tomu bylo i v letošním roce, kdy termín ošetření spadal na 11.–12. týden (11.3.–17.3.). Zásah musíme provést ještě před vykladením vajíček (obr. 9), ke kterému dochází těsně před fází myšího ouška. V letošním roce raně kvetoucí odrůdy, jimž květopas dává přednost, dosáhly tohoto stadia již ve 12. týdnu. Při ochlazení se někdy stává, že brouci nalétávající do výsadeb později, vykladou i do pozdnějších odrůd, jako jsou Golden Delicious, Jonaprince, Jonagored atd. Při chladnějším počasí se proto vyplatí ještě na počátku dubna navštívit výsadby se sklepávadlem a zjistit výskyt brouků. Povolen je přípravek s účinnou látkou spinosad, u něhož převažuje požerový účinek, takže aplikace provádíme v době přítomnosti 1. zelených pletiv.
Do fáze zeleného poupěte lze ještě provést aplikaci olejů, jež má v této době hlavně význam v ochraně proti puklici švestkové (Parthenolecanium corni) a štítence zhoubné (Diaspidiotus perniciosus) i štítence čárkovité (Lepidosaphes ulmi, obr. 10). V dubnu se také začínají obnovovat kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum, obr. 11) a zejména pokud byla mírná zima, dochází k rychlejšímu nástupu vlnatky. Před květem se proto vyplatí provést aficidní zásah - ze současného výběru účinných látek doposud nejlépe působí pirimicarb. Období od myšího ouška do počátku květu je také příležitostí pro zásah proti přezimujícím nymfám červce javorového (Phenacoccus aceris, obr. 12), kde využíváme látky acetamiprid, spirotetramat nebo spinosad.
V době rašení se líhnou anebo probouzejí k životu housenky slupkových obalečů, píďalek, zobonosky, a také mšice. Ve spektru slupkových obalečů (obr. 13), kteří většinou přezimují jako L1–2 v zápředcích, se objevují obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), obaleč pupenový (Spilonota ocellana), obaleč jabloňový (Hedya nubiferana) a další zástupci této skupiny. V ochraně zvolíme některý z nyní povolených tortricidů (indoxacarb, chlorantraniliprole, cyantraniliprole tebufenozide) nebo biologický přípravek na bázi Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki. Pokud v sadech zaznamenáme přítomnost zobonosky ovocné (Rhynchites bacchus, obr. 14) a zobonosky jablečné (Coenorhinus aequatus, obr. 15), lze doporučit aplikaci spinosadu.
Období před květem je klíčové v ochraně proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantaginea). Tato mšice působí zakrnění a deformace plodů, což ji řadí mezi klíčové škůdce jabloní. Tyto škody vznikají již na samotném počátku aktivity mšic, takže je třeba zasahovat co nejdříve, konkrétně na zakladatelky líhnoucí se z diapauzních vajíček. K tomu dochází většinou mezi zeleným poupětem až fází balónku, kdy také aplikujeme některý z aficidů (pirimicarb, flonicamid, spirotetramat) nebo azadirachtinu určeného pro ekologické sady. Sání zakladatelek (obr. 16) je provázeno tvorbou červených puchýřků na mladých listech (obr. 17), což je jedním z vodítek pro signalizaci ochrany. U mšice jitrocelové je zpracován rovněž model RIMpro, který nám může v určování termínu ošetření pomoci. Jak napovídá druhové jméno, ve svém životním cyklu navštěvuje tato mšice jitrocele, kam se z jabloní přesouvá během léta po ukončení růstu letorostů. Od září se vracejí na jabloně, kde také dochází k vykladení diapauzních vajíček. Před květem aficidně zasahujeme i proti dalším druhům mšic, jako jsou mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice třešňová (Myzus cerasi, obr. 18), mšice švestková (Hyalopterus pruni), mšice slívová (Brachycaudus helichrysi), mšice chmelová (Phorodon humuli) a v dalších peckovinách a mšice svízelová na hrušni (Dysaphis pyri). V hrušních nelze díky fytotoxicitě použít přípravek na bázi azadirachtinu.
Ve 2. polovině dubna v ovocnářsky významných regionech většinou rozkvétají slivoně, což je spojeno s aktivitou pilatek (Hoplocampa flava, Hoplocampa minuta). Nálet zjišťujeme buďto pomocí bílých lepových desek (obr. 19) instalovaných ještě před květem anebo v průběhu květu na základě sledování vykladených vajíček. Na konci měsíce se objevuje v jabloních pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea, obr. 20) a v teplých oblastech i pilatka hrušková (Hoplocampa brevis, obr. 21).
Ochrana je u všech těchto druhů založena buď na zásahu proti dospělcům na počátku květu pomocí neonikotinoidů a organofosfátů, anebo stejnými přípravky larvicidně ve fázi červených očí. Pokud se týká výběru přípravků, proti pilatce jablečné nalezneme v registru do sadů povolený pouze flupyradifurone (se současným účinkem na mšice) s omezením aplikace 1×/3 roky a proti pilatkám na slivoních není oficiálně povolen žádný přípravek. Jako jediné každoročně použitelné řešení nyní zbývá využití vedlejších účinků acetamipridu použitého na mšice. V období před květem se také ze zimních vajíček líhne sviluška ovocná (Panonychus ulmi, obr. 22), proti níž je možné zasáhnout akaricidně; do fáze zeleného poupěte i TM s oleji proti dosud nevylíhlým vajíčkům. Z výběru akaricidních látek dle registru (abamectin, acechinocyl, hexythiazox, milbemectin, tebufenpyrad), nelze díky vysoké toxicitě k dravým roztočům doporučit abamectin a milbemectin. Dlouhodobě nejefektivnějším opatřením je využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukci provádíme již v průběhu zimy nebo nejpozději v předjaří.
Obr. 6: Mladé nymfy mery skvrnité
Obr. 7: Vajíčko zlatoočky s patrnými obrysy larvičky
Obr. 8: Hladěnka (Anthocoris sp.)
Obr. 9: Příznaky poškození květopasem jabloňovým
Obr. 10: Štítenka čárkovitá
Obr. 11: Obnovující se kolonie vlnatky
Obr. 12: Nymfa červce javorového
Obr. 13: Housenka některého ze slupkových obalečů
Obr. 14: Zobonoska ovocná ve sklepávadle
Obr. 15: Zobonoska jablečná
Obr. 16: Příznaky sání mšicí jitrocelovou a zakladatelka
Obr. 17: Mšice jabloňová
Obr. 18: Pilatka švestková
Obr. 19: Pilatka žlutá
Obr. 20: Pilatka jablečná
Obr. 21: Pilatka hrušková
Obr. 22: Sviluška ovocná
Závěr
Duben je měsíc, kdy již ochraně sadů musíme věnovat každodenní pozornost. Je třeba sledovat teplotní sumy, modely, předpověď počasí, a hlavně pravidelně sledovat, co se děje přímo v sadech. Všechny ovocné druhy bývají ve fázi pokročilého rašení, meruňky, broskvoně a postupně i další peckoviny rozkvétají nebo jsou dokonce po květu (obr. 23). U kvetoucích meruněk a ve višních je rozhodujícím opatřením zásah proti moniliové spále a v jabloních zahajujeme systém ochrany proti strupovitosti a padlí. Pokud se týká škůdců, provádíme zásahy proti slupkovým obalečům, píďalkám, zobonoskám, pilatkám na slivoních, puklici švestkové a mšici jitrocelové i dalším druhům mšic. Na konci dubna přichází v úvahu adulticidní ošetření proti pilatce jablečné i hrušňové.
Obr. 23: S rozkvětem peckovin je třeba brát ohled na opylovače
foto: 1–20, 22, 23 - V. Falta, 21 - K. Holý
Další články v kategorii Sady a vinice
RSS
RSS