Ochrana sadů během dubna

01. 04. 2020 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1392x

Duben můžeme považovat za měsíc, kdy většinou začíná skutečné jaro. Průměrné denní teploty se postupně blíží k hranici 10 °C (dlouhodobý průměr pro měsíc duben v ČR činí 7,8 °C), kterou někdy považujeme za počátek vegetační sezony. Srážky ovšem bývají nižší a pohybují se kolem 40 mm. Větší přísun vláhy se dostavuje v květnu, kdy úhrny dosahují téměř dvojnásobku.

Zatímco peckoviny na počátku měsíce ve většině regionů teprve raší, meruňky a broskvoně mohou být v plném květu. Květ slivoní a poté třešní a višní se většinou dostavuje ve druhé polovině měsíce a na jeho samotném konci jako poslední v pořadí rozkvétají jádroviny. V dubnu provádíme výsadby i roubování, se zimní vláhou je třeba co nejrychleji dodat do půdy minerální hnojiva nebo podpůrné bakteriální přípravky, začínáme s ochranou proti plevelům v příkmenných pásech a snažíme se zajistit opylení stromů, ať už pomocí včel nebo instalací umělých úlů se čmeláky. Měl by být ukončen řez a další následné operace, abychom bez problémů mohli zahájit systematickou ochranu.

Ve kvetoucích peckovinách se objevují opylovači

Ochrana proti škůdcům

V minulém čísle jsme věnovali pozornost přezimujícím škůdcům, proti kterým můžeme zasahovat ještě do fáze zeleného poupěte.

Zmínka byla také o květopasu jabloňovém (Athonomus pomorum), který bývá v poslední době aktivní již v březnu, ale v chladnějších regionech může ke kladení docházet až během dubna. K hromadnému kladení dochází za teplých slunných dnů od fáze BBCH 52 do BBCH 54 přibližně při splnění teplotní sumy SET₁₀h = 250–300 °C. Ošetření bývají nejúčinnější, když po chladnějším období a při splnění teplotních sum dojde k výraznému oteplení, které vyhovuje hromadnému letu brouků. K zásahu musí ale dojít co nejrychleji, než dojde k vykladení brouků. Komplikace mohou nastat, pokud je počasí proměnlivé a nálet brouků do sadů rozvleklý. Termín aplikace se pak odhaduje hůře a jediným ošetřením nedokážeme zasáhnout celou populaci. V ochraně proti květopasům je možný také TM s oleji, pokud se rozhodneme ošetřovat i proti přezimujícím škůdcům.

Olejem můžeme zasáhnout i proti rozlézajícím se nymfám puklice švestkové (Parthenolecanium corni) i přezimujícím koloniím vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum). V zahraničí je v ekologických sadech proti přezimující vlnatce doporučována směs oleje a polysulfidu vápenatého.

V době rašení začínají být aktivní housenky slupkových obalečů, píďalek, a také zobonosky. Ve spektru slupkových obalečů, kteří většinou přezimují jako L1-2, se objevují obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), obaleč pupenový (Spilonota ocellana), obaleč jabloňový (Hedya nubiferana) a další druhy. Zde využijeme tortricidů (indoxacarb, chlorantraniliprole, nově pyriproxyfen), z biologických prostředků pak Bacillus thuringinesis ssp. kurtskaki, a také spinosad, který účinkuje i proti zobonoskám.

Období před květem je ideální v ochraně proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantagiena) i dalším druhům mšic. V této fázi sezoóny se v sadech vyskytují zakladatelky (fundatrix) vylíhlé z přezimujících vajíček a jejich včasnou likvidací zabráníme vzniku dalších generací mšic. Praktickým vodítkem pro určení termínu zásahu je vznik typických červených puchýřků na mladých listech, které působí o něco dříve se líhnoucí mšice Dysaphis devecta. Možné je použít kterýkoli aficid (neonikotinoidy, pirimicarb, flonicamid, spirotetramat) nebo botanický insekticid NeemAzal.

Ve druhé polovině dubna v ovocnářsky významných regionech již většinou nakvétají slivoně, což je příležitost pro kontrolu výskytu pilatek (Hoplocampa flava, Hoplopcampa minuta). Nálet zjišťujeme buďto pomocí bílých lepových desek instalovaných ještě před květem anebo v průběhu květu na základě sledování vykladených vajíček, která jsou umístěna uvnitř puchýřků na spodu kališních lístků.

Na konci měsíce se objevuje v jabloních pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) a v teplých oblastech, kde se pěstují hrušně, se můžeme setkávat s pilatkou hruškovou (Hoplocampa brevis). Ochrana je u všech těchto druhů založena buďto na zásahu proti dospělcům na počátku květu, anebo larvicidně ve fázi červených očí. Jako larvicid je v ekologickém systému proti pilatkám k dispozici dřevo z tropické rostliny Quassia amara, z něhož připravujeme výluh vařením drti v poměru 1,0 kg/10–15 litrů vody po dvě hodiny. K výluhu je vodné přidat smáčedlo a nedoporučuje se jej delší dobu skladovat.

V období před květem se také ze zimních vajíček líhne sviluška ovocná (Panonychus ulmi), proti níž je vhodné využít i TM oleje s akaricidem na počátku líhnutí nymf, nejpozději do fáze zeleného poupěte. Dlouhodobě nejefektivnějším opatřením v ochraně proti sviluškám je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, kterou však musíme uskutečnit v předjaří, kdy jsou ještě nízké teploty a roztoč přítomný v páskách je v diapauze.

Během dubna pokračujeme v systému ochrany proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri), u níž se před květem mohou objevit první nymfy vylíhlé z vykladených vajíček. V této fázi je vhodné zasáhnout některým larvicidem - například neonikotinoidy nebo jsou i doporučovány přípravky na bázi spirotetramatu a flonicamidu. Nymfy jsou citlivé i ke spinosadu, který bychom také v této době mohli použít. Později již raději ne, a to kvůli toxicitě ke škvorům i k dalším přirozeným nepřátelům, bez jejichž pomoci v ochraně proti merám neuspějeme. V rámci minoritní registrace je proti merám povolen i abamectin, což je ovšem látka hubící řadu užitečných organizmů a do integrované ochrany nepatří.

Puchýřky na mladých listech signalizují počátek aktivity vylíhlých mšic

V posledních letech kvetoucí peckoviny často navštěvují píďalky

Vpich pilatky švestkové a dospělec

V době rašení bývají aktivní slupkoví a pupenoví obaleči

Ochrana proti patogenům

V oblasti ochrany proti patogenům přichází v chladnějších oblastech v úvahu poslední zásah proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) i příbuzné T. pruni působící puchrovitost švestky.

V jabloních zahajujeme fungicidní ochranu proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) i padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).

Původce strupovitosti přezimuje ve spadaném listí, kde v pseudoperitheciích postupně dozrávají vřecka s vřec­kosporami. První ošetření provádíme při splnění SAT₀₍d) = 300 °C, kdy se předpokládá zralost askospor, za přítomnosti zelených pletiv (otevřené pupeny) a při splnění meteorologických podmínek pro infekci. Přesnější metodou pro ověření zralosti askospor je jejich kontrola pod mikroskopem na základě odběru loňských napadených listů. Termín je například důležitý pro nastavení programu RIMpro, podle něhož se pak můžeme během sezony spolehlivě řídit. Počátek aktivity patogenu fenologicky přibližně odpovídá fázi myšího ouška; ochranu zpravidla zahajujeme přípravky na bázi mědi, u níž využíváme baktericidní účinek na choroby bakteriálního původu a korové nekrózy.

Padlí přezimuje v infikovaných květních i listových pupenech, odkud se šíří na rašící pletiva (primární infekce). V ochraně je doporučována síra, a také některé fungicidy s kombinovaným účinkem na strupovitost jabloně. Velmi dobrou účinnost má polysulfid vápenatý, který však v současné době k tomuto účelu bohužel není povolen, ale v zahraničí je páteří fungicidní i akaricidní ochrany v ekologických i integrovaných sadech. Model RIMpro zahrnuje i výstupy pro padlí a můžeme se jím řídit i v ochraně proti tomuto patogenu.

V době rašení provádíme i první ošetření proti původci suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila).

V peckovinách, obzvláště v meruňkách a višních, je v období květu zcela klíčovým opařením ochrana proti moniliové spále (Monilinia laxa, Monilinia fructigena). Infekce vznikají za chladnějšího a deštivého počasí a ošetření provádíme preventivně, a to 3× v průběhu květu. V nabídce chemických přípravků jsou kromě fungicidů na bázi tebuconazole další účinné látky: fluopyram, některé strobiluriny, myclobutanil a další. Ze spektra nechemických přípravků lze použít koloidní síru, měď a MycoSin.

Ochranu proti strupovitosti i padlí zahajujeme ve fázi myšího ouška

Zdrojem infekcí moniliové spály jsou i mumifikované plody

Závěr

V měsíci dubnu zahajujeme systematickou ochranu proti škůdcům a patogenům. Důležité je proto včasné ukončení řezu a odstranění nebo podrcení větví v meziřadích. U všech ovocných druhů probíhá rašení; meruňky a postupně i další peckoviny kvetou.

Typickými škůdci pro toto období jsou květopas jabloňový, slupkoví obaleči, zobonosky a pilatky na slivoních. Provádíme základní ošetření proti mšici jitrocelové.

V rámci fungicidní ochrany se zaměřujeme na strupovitost jabloně a padlí; u kvetoucích meruněk a dalších peckovin je rozhodujícím opařením zásah proti moniliové spále.

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.