Ochrana sadů na přelomu zimy a jara

23. 04. 2021 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1891x

Tak jako každoročně, s blížícím se jarem začíná být aktuální příprava na novou sezonu v ochraně ovoce. Stále patrnější životní projevy stálých obyvatel sadů i jejich návštěvníků z řad různých druhů členovců i obratlovců nás upozorňují na fakt, že se zima chýlí ke svému konci.

S prodlužujícími se dny stále více zaznamenáváme znělý hlas koňader nebo i kosí zpěv, zatímco hejna migrujících kvíčal pomalu řídnou a míří k severu. Ale sady neupadly v hluboký spánek ani během zimy -  pokud i za nejhlubších mrazů nahlédneme pod kůru nebo do listí a budeme překvapeni docela pestrou směsicí spících nebo podřimujících živočichů. Často najdeme predátory a jejich kořist, jak sdílí stejný úkryt pro přezimování, kolikrát jen pár centimetrů od sebe.

Osvědčenou metodou pro taková pozorování je instalace lepenkových pásů, které hlavně slouží k odhadu populační hustoty obaleče jablečného. Pásy pochopitelně umisťujeme do sadů již v létě, kdy housenky postupně přecházejí do diapauzy. Nejčastějšími obyvateli těchto papírových příbytků jsou (kromě housenek zmíněného obaleče) pavouci, slunéčka, různé druhy ploštic, dále květopas jabloňový, zobonosky, podkopníček spirálový i mnoho dalších druhů. Pomocí lupy bychom také našli svilušky a jiné drobné živočichy obtížně zachytitelné pouhým okem. Je také zjištěno, že někteří pavouci loví i během zimy a pomáhají tak kupříkladu v boji s merou skvrnitou, která přezimuje ve výsadbách hrušní a v jejich blízkosti.

Plánování ochrany

Ale soustřeďme se na činnosti, které jsou nyní aktuální. Každý by asi již měl mít pro nadcházející týdny konkrétní představu o jednotlivých krocích v ochraně a zpracovaný i přibližný plán na celou sezonu. Jelikož rapidně ubývá klíčových přípravků, sestavení postřikového plánu asi bude pro mnohé sadaře i jiné agronomy v letošním roce opravdovým rébusem.

V předjaří tedy jako první na řadu přicházejí následující aktivity:

• fungicidní zásah proti kadeřavosti broskvoně a puchrovitosti slivoně;
• zásahy mědí proti korovým nekrózám a bakteriózám;
• monitoring výskytu přezimujících stadií škůdců a zásahy u druhů aktivních již na počátku rašení;
• zahájení ochrany proti merám v hrušních;
• ochrana proti molovce pupenové, vlnovníkům a hálčivcům;
• na konci období nebo v teplých oblastech ochrana proti květopasu jabloňovému;
• promyslit a naplánovat preventivní opatření v ochraně, jako je introdukce dravého roztoče T. pyri, výsevy kvetoucích pásů anebo třeba i vymetání listí z příkmenných pásů za účelem minimalizace infekčních zdrojů v ochraně proti strupovitosti i jiným patogenům;
• zkontrolovat stav techniky pro signalizaci, jmenovitě meteorologických stanic (přenos dat), a také provoz příslušného SW (např. při využívání programu RIMpro);
• včas objednat nebo připravit feromonové lapáky.

První fungicidní zásahy

Pěstitelé broskvoní jsou asi jedni z prvních, kdo uvádí do provozu aplikační techniku, neboť již v předjaří zahajujeme fungicidní ochranu proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Patogen přezimuje ve formě blastospor na pupenech a počátek jeho aktivity úzce souvisí s fenologickým vývoje broskvoní. První ošetření proti patogenu provádíme při prvním pohybu šupin pupenů, což odpovídá sumě 1000 aktivních stupňů nad 7 °C měřených od počátku roku (SAT₇ = 1 000 °C). Při vyšších teplotách infekční období trvá 2–3 týdny, což lze pokrýt 1–2 zásahy. Většinou ale infekce probíhají déle a výjimkou nebývají 3 ošetření. Někteří sadaři ošetřují broskvoně preventivně již na podzim. V lidovém pojetí je orientačním měřítkem pro „signalizaci“ počátek květu lísky - i když tato metoda není založena na exaktním výzkumu, něco má do sebe - minimálně nás donutí lépe pozorovat a vnímat okolní přírodu. A lísky skutečně začínají kvést v období, jež se kryje s počátkem ochrany proti kadeřavosti.

Obdobnou bionomii jako kadeřavost broskvoně má i puchrovitost slivoně (Taphrina pruni), kde je analogický i systém ochrany. Sumy aktivních stupňů zde nejsou stanoveny, a tak termín ošetření odhadujeme spíše empiricky podle fenologického vývoje a předpokládaných srážek. Využívány jsou kontaktní fungicidy nebo měď.

Ošetření mědí je také jednou z prvních operací v ochraně jádrovin i v peckovinách. Zásahy jsou zaměřeny na bakteriózy a korové nekrózy a využíváme zde vyšší povolené dávky. V jabloních i hrušních bývají tato ošetření někdy zahajována až s prvními možnými infekcemi strupovitosti (objevení zelených pletiv, přítomnost zralých askospor, ovlhčení a dostatečná teplota). Není ale od věci s aplikacemi mědi začít o nějaký týden dříve.

Monitoring přezimujících škůdců a první ošetření

Řada škůdců ovocných dřevin přezimuje v podobě vajíček, nymf a štítků na větvích, v trhlinách kůry a v dalších úkrytech. To má z hlediska ochrany jednu výhodu - všechna tato stadia jsou více či méně citlivá na zásah pomocí šetrných a relativně účinných prostředků, olejů a parafínů, používaných pro tento účel již po celé generace. Efekt je založen na fyzikálním principu, tj. zásahem je vytvoření souvislého filmu, vedoucího k udušení vajíček nebo nymf. Dobré účinnosti ovšem docílíme jen dokonalým pokryvem stromů, což vyžaduje vyšší aplikační objem. Druhým předpokladem je přiměřený vzrůst teplot, neboť vajíčka za teplejšího počasí zvyšují biologickou aktivitu a jsou tak citlivější k zásahu. Tento mechanizmus samozřejmě nikdy nezajistí tak dokonalou ochranu jako chemické přípravky (většinou očekávejme maximální účinnost mezi 70–80 %). Na účelnost a ekonomiku využívání olejů mají někteří pěstitelé spíše negativní pohled, což je pochopitelné hlavně u sadů s nízkou populační hustotou přezimujících stadií. Samotné oleje fungují pouze na vajíčka a nepostihují pohyblivá stadia - proto bývají běžnou praxí tank-mixy se širokospektrálními insekticidy (neonikotinoidy, donedávna také chlorpyrifos-methyl). Jejich aplikace jsou zpravidla načasovány tak, aby účinkovaly na květopasa jabloňového. Stojí za zmínku, že kdysi tuto roli plnily přípravky obsahující kromě oleje také organofosfát (Oleoekol, Oleoekamet, Oleoekalux).

Přehled cílených druhů a jejich stadií:

• diapauzní vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi)
• vajíčka mery jabloňové (Psylla mali)
• vajíčka píďalky podzimní (Operophtera brumata)
• diapauzní vajíčka mšic (Aphis pomi, Dysaphis plantaginea, aj.)
• přezimující stádia červců a štítenek
• vajíčka můr rodu Orthosia
• molovka pupenová (Argyresthia pruniella)
• vlnovník višňový (Aculus fockeui)
• vlnovník hrušňový (Eryophyes pyri)
• nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium corni)
• přezimující housenky slupkových obalečů
• kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) přezimující na stromech

Ve výsadbách hrušní nás velice brzy začne zaměstnávat mera skvrnitá (Cacopsylla pyri), která dobu vegetačního klidu ve stadiu dospělců a na počátku jara klade vajíčka do typických řetízků. Vajíčka mohou být částečně redukována aplikacemi olejů, jež zde používáme v alternaci s kaolínem sloužícího jako repelent k oddálení kladení vajíček. Insekticidní roli olej pak splní až po plném vykladení těsně před líhnutím nymf (fáze zeleného poupěte) a v této fázi se přidával i ovilarvicid, donedávna třeba thiacloprid. Nyní ale musíme počkat na plné líhnutí nymf, neboť z povolených přípravků zbyl pouze spinosad a spirotetramat. V obou případech buďme opatrní nejen s ohledem na vedlejší účinky na přirozené nepřátele, ale i na včely.

Z dalších škůdců nás v daném období také zajímají vlnovníci a hálčivci, kde bývá využívána síra v koloidní i polysulfidické formě, a dále molovka pupenová. Ta se objevuje hlavně na třešních a višních jako první z aktivních škůdců a vyžaduje přídavek insekticidu v TM s olejem - pokud se rozhodneme zasahovat i proti dalším přezimujícím škůdcům. Olej nepůsobí na housenky slupkových obalečů, proti kterým je účelnější zasáhnout tortricidy s požerovým účinkem až v době, kdy vylézají a začínají přijímat potravu (zhruba mezi myším ouškem a zeleným poupětem).

Za přezimujícího škůdce můžeme považovat i květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum), který bývá v teplých oblastech aktivní již v polovině března, i když v chladnějších regionech může ke kladení docházet až během dubna. K hromadnému kladení dochází za teplých slunných dnů od fáze BBCH 52 do BBCH 54 přibližně při splnění teplotní sumy SET₁₀h = 250–300 °C. Ošetření bývají nejúčinnější, když po chladnějším období a při splnění teplotních sum dojde k výraznému oteplení, které vyhovuje hromadnému letu brouků. K zásahu musí ale dojít co nejrychleji, než dojde k vykladení brouků. Komplikace mohou nastat, pokud je počasí proměnlivé a nálet brouků do sadů rozvleklý. Termín aplikace se pak odhaduje hůře a jediným ošetřením nedokážeme zasáhnout celou populaci. V ochraně proti květopasům je možný také TM s oleji, pokud se rozhodneme ošetřovat i proti přezimujícím škůdcům. S ochranou proti květopasům se po ukončení distribuce přípravků na bázi chlorpyrifos-methylu a thiaclopridu dostáváme do poměrně těžké situace a budeme ji muset zvládnout pomocí spinosadu. Doufejme, že v brzké době dojde alespoň k registraci přírodního pyrethra vykazujícího solidní kontaktní účinek na brouky.

Preventivní opatření

Jedná se o taková opatření, jež pomáhají snížit intenzitu přímých zásahů v ochraně. Můžeme sem proto zařadit i introdukci dravého roztoče Typhlodromus pyri, jež sice spadá do kategorie metod biologického boje proti škůdcům, ovšem strategií (inokulativní introdukce) bychom ji měli považovat i za velice dobrý preventivní postup. T. pyri je polyfágní roztoč preferující hlavně svilušky a příbuzné druhy, ale uvádí se, že je schopen redukovat i hálčivce a vlnovníky nebo i larvy třásněnek. Vydrží dlouhodobě hladovět a alternativně se živí i pylem, což zaručuje poměrně velkou stabilitu jeho populace, nehledě k jeho odolnosti vůči většině pesticidům povolených v integrované ochraně. Pásky se samicemi aplikujeme během zimy a brzy na jaře.

Mnozí pěstitelé si v posledních letech pořídili techniku na vymetání opadaných listů z meziřadí. Listy jsou zdrojem inokula patogenů, v jabloních hlavně strupovitosti, kde tímto opatřením logicky snížíme i rozsah infekcí. To ovšem neznamená, že se obejdeme bez fungicidní ochrany; vymetání listí nám pouze pomůže k jejímu lepšímu zvládnutí.

A konečně, do kategorie prevence v ochraně patří i zakládání a údržba kvetoucích bylin. Podpoříme tak výskyt přirozených nepřátel a vhodně zvolené kombinace rostlin přispívají i k zlepšení půdní struktury a její schopnosti jímat a udržet vodu. Předseťové přípravy provádíme co nejdříve, aby půda byla dobře připravena pro výsevy rostlin s rozmanitou velikostí semen.

Závěr

Přelom zimy a jara je obdobím, kdy bychom měli mít připravenou strategii ochrany s ucelenou představou pro první měsíce nové sezony. Provádíme ošetření proti prvním škůdcům, jakými jsou třeba mery nebo květopas jabloňový a zásahy proti kadeřavosti broskvoně, a také proti korovým nekrózám a bakteriózám zahajujeme fungicidní ochranu.

Přirozeně probíhající zima se sněhovou pokrývkou a mrazy přispívá k redukci mnohých druhů škůdců v sadech

V úkrytech pod kůrou nebo v listí přezimují i přirození nepřátelé škůdců, jako například slunéčka a pavouci

Příchod jara svým zpěvem postupně ohlašují zpěvní ptáci, jako třeba červenka obecná nebo kos černý

Výskyt diapauzních vajíček svilušky ovocné

Výskyt diapauzních vajíček zejména mšic bude třeba po loňském roku pečlivě zkontrolovat

Dospělec a vajíčka mery skvrnité

Vajíčko píďalky

Předjaří je příležitostí k introdukci dravého roztoče T. pyri

Obaleč jablečný přezimuje ve stadiu L5 housenek v kůře; kukel (vpravo) se však dočkáme nejdříve na konci dubna

Ošetření broskvoní proti kadeřavosti provádíme při prvním patrném pohybu šupin v pupenech

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství.“