Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům během května

01. 05. 2022 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 766x

Květen je měsícem, kdy dochází k rychlému rozvoji vegetace, což je podmíněno nárůstem průměrných teplot. Ty dosahují 13 °C a srážkové úhrny v dlouhodobém měřítku činí 70 mm. Rychle se střídají fenologické fáze a k životu se probouzí řada zástupců škůdců a patogenů.

Odkvetlé jsou zpravidla meruňky a broskvoně a ostatní peckoviny dokvétají; u jabloní i hrušní se většinou květy otevírají na počátku měsíce.  První polovina května se ale vyznačuje nestálým počasím, na několik dnů se může dokonce vrátit i zima a pravidelným jevem jsou noční mrazy. Ve druhé polovině května již bývá počasí teplotně stálejší, ovšem z pohledu srážek můžeme očekávat jak sucho, tak vydatné deště. Výskyty květnových mrazů jsou v posledních letech velmi četné, což je pro sadaře rozhodující z existenčního hlediska. Pravidelně bývá poškozována násada nejen u peckovin, ale i u jabloní a hrušní.

I když se v ochraně proti mrazům objevilo několik metod založených na různých fyzikálních principech (zamlžování, zvyšování teploty svícemi nebo plynovými hořáky, nadkorunní závlaha), dlouhotrvající mráz pod -3 °C, který se dostaví po více dnů, je pro násadu i květy většinou fatální. S vyšší pravděpodobností výskytu jarních mrazů musíme počítat i v dalších letech a měli bychom proto při zakládání výsadeb brát v úvahu podmínky lokality a vyhýbat se polohám s vyšším mrazovým rizikem.

Ochrana proti patogenům

Pokud se týká patogenů v jádrovinách, věnujeme hlavní pozornost strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).

Strupovitost jabloně

Květen je rozhodujícím obdobím pro úspěch ve zvládnutí primárních infekcí strupovitosti, jež bývají silné nejen díky velké zásobě askospor, ale také vzhledem k vysoké citlivosti hostitele vůči patogenu. Velké infekce vznikají hlavně za dešťů přicházejících po delším období sucha, kdy je připraveno velké množství askospor.

Účinnost fungicidů také ovlivňuje rychlý přírůstek listové plochy, takže je nutno aplikace provádět častěji. Pěstitelé v integrované produkci většinou v tomto období využívají kombinace systémových přípravků s kontaktními. V ekologické produkci se doporučuje preventivní zásahy před předpokládanou infekcí doplnit stop ošetřením pomocí polysulfidu vápenatého nebo využití kurativních účinků hydrogenuhličitanu draselného. Výběr přípravků se ale neustále zmenšuje a pro antirezistentní strategii i pro účely nízkoreziduální produkce se jeví vhodné kombinovat systém chemické ochrany s přípravky pro ekologickou produkci.

Užitečnou pomůckou v signalizaci jsou teplotní modely, např. RIMpro, který ukazuje průběh infekcí, množství askospor v zásobě, a také predikci nejbližších infekcí. Program rovněž umožňuje na základě vlastního postřikového plánu odhadovat perzistenci postřiku do další předpokládané infekce.

Padlí jabloně

Společně s ochranou proti strupovitosti provádíme i ochranu proti padlí a výběr přípravků přizpůsobujeme průběhu infekcí tohoto patogenu. Rozvoji padlí nahrává suché počasí s kolísajícími teplotami. Jedinou spolehlivou metodou pak nezřídka bývá mechanické odstraňování napadených letorostů.

Další původci chorob

Z dalších patogenů v tomto období řešíme bakteriální spálu jabloňovitých (Erwinia amylovora), na dokvétajících peckovinách pak moniliovou spálu (Monilinia fructigena, Monilinia laxa). V loňském deštivém roce se moniliová spála objevila i na jabloních, zřejmě i v kombinaci se spálou bakteriální. Během květu jádrovin dále řešíme jádřincovou a kališní hnilobu, po odkvětu peckovin zahajujeme systematickou ochranu proti suché skvrnitosti peckovin (Stigmina carpophila) a hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma). Na broskvoních již nacházíme viditelné příznaky poškození kadeřavostí broskvoně (Taphrina deformans).

Ochrana proti škůdcům

V ochraně proti škůdcům v květnu vstupujme do velmi náročného období.

Pilatky

V době květu a po odkvětu slivoní a jádrovin jsou hlavním tématem pilatky rodu Hoplocampa - na slivoních (H. minuta, H. flava), v jabloních (H. testudinea) a v hrušních (H. brevis).

Možnosti chemické ochrany proti pilatkám jsou bohužel omezené - využít můžeme pouze účinnou látku acetamiprid a dle registru jednou za tři roky flupyradifurone. V rámci ekologické produkce lze larvicidně využít výluh ze dřeva Quassia amara, ovšem tento způsob je díky pracnosti výroby výluhu nereálné aplikovat na velkých plochách.

V signalizaci larvicidní ochrany proti pilatce jablečné je vhodným nástrojem teplotní model RIMpro, kde je však třeba nastavit tzv. BIOFIX, v daném případě počátek květu některé raně kvetoucí odrůdy (Idared, James Grieve, Bohemia, Julia aj.).

Brouci

Ze zástupců brouků nás zajímají hlavně zobonosky, jmenovitě zobonoska jablečná (Coenorhinus aequatus), zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) a zobonoska třešňová (Rhynchites auratus). Při větším náletu zobonosek, zejména z. třešňové, mohou vzniknout fatální škody na násadě. Jedinou možnou obranou proti těmto druhům jsou razantní adulticidy (acetamiprid, spinosad).

K zobonoskám se mohou připojit i další zástupci řádu brouků, např. listopasi (rod Phyllobius), listokazi (rod Phylloperta) aj., kde využíváme stejných přípravků.

Motýli

Škody na květech, mladých listech i násadě mohou v tomto období působit listožravé housenky. Jde především o druhy ze skupiny slupkových a pupenových obalečů (obaleč zimolezový, obaleč jabloňový, obaleč pupenový, obaleč zahradní, obaleč ovocný aj.) nebo píďalky (píďalka zhoubná, píďalka podzimní) a některé zástupce můrovitých (např. rod Orthosia), bekyně a další druhy.

Z chemických přípravků můžeme využít např. indoxacarb, chlorantraniliprole, cyantraniliprole, z nechemických pak spinosad a B. thuringiensis ssp. kurstaki. Ubyla hlavně možnost řešit jedním společným postřikem zmíněné housenky a zobonosky, kde velice dobře fungoval thiacloprid. Tuto roli splní i spinosad, který ale potřebujeme „šetřit“ na obaleče jablečného nebo slupkové obaleče později během sezony. Spinosad se také vyznačuje vedlejšími účinky na necílové organizmy, jako jsou škvoři, blanokřídlí parazitoidi a též včely.

Mšice

V květnu se již mohou objevit větší kolonie mšic (mšice jitrocelová, mšice jabloňová, mšice třešňová aj.) a rychle se rozvíjí vlnatka krvavá.

Na trhu se objevily nové látky s aficidním účinkem (spirotetramat, flonicamid), jež můžeme použít vedle osvědčeného pirimicarbu.

Proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantaginea) v jabloních je v ekologickém systému spolehlivým řešením aplikace azadirachtinu ve fázi růžového poupěte až balónku na zakladatelky v době jejich líhnutí z diapauzních vajíček.

U silněji rozvinutých kolonií vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) se před insekticidním osvědčilo ošetření draselným kokosovým mýdlem za účelem smyvu voskových povlaků. V šetrně sestaveném postřikovém plánu bývá vlnatka silně parazitována vosičkou Aphelinus mali a napadána i slunéčky a dalšími afidofágy. Dostatečná populační hustota přirozených nepřátel je základem úspěchu i v ochraně proti dalším druhům mšic. U vlnatky také hraje roli i způsob řezu - porost by měl být prosvětlený a nepodléhat příliš bujnému vegetativnímu růstu.

Mera skvrnitá

Role přirozených nepřátel je důležitá i pro regulaci výskytu mery skvrnité (Cacopsyla pyri), u níž se v květnu vytváří další generace s překrývajícími se vývojovými stadii. Místo vynakládání prostředků na insekticidy je v tomto období rozumnější provádět ošetření zaměřená na odstraňování medovice a prevenci vzniku černí. Využívány jsou zde hydrogenuhličitan draselný, draselné kokosové mýdlo a hořká sůl.

Štítenky a červci

Po květu jabloní také dochází k rozlézání nymf štítenky čárkovité (Mytilococcus ulmi), která v posledních letech škodí i na plodech, a to i v mladších produkčních výsadbách. Zasahujeme pomocí přípravků na bázi acetamipridu nebo spinosadu.

Během května také dokončuje svůj vývoj přezimující generace červce javorového (Phenacoccus aceris).

Podkopníček spirálový

V posledních letech se v sadech pravidelněji objevuje ve škodlivé míře podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella), jenž se začal šířit v návaznosti na ukončení registrace tzv. ovicidů (diflubenzuron, teflubenzuron, fenoxycarb aj.). K prvnímu letu motýlů a kladení dochází velmi brzy, a to ihned po vytvoření listové plochy. Stříbřitě šedá nebo šedohnědá vajíčka nacházíme na spodní straně listů a larvicidní zásah je nutno provést ještě před zavrtáním housenek do mezofylu listů.

Termín se zpravidla neshoduje s prvním ošetřením proti obaleči jablečnému, musíme ošetřovat cíleně na tento druh. Pro signalizaci ošetření je stanovena teplotní suma SET₁₀(h) = 3 000 °C měřená od začátku roku. Využíváme larvicidní látky účinné na obaleče; v ekologickém režimu pak azadirachtin, B. thuringiensis nebo spinosad.

Obaleči

S růstem plůdků zahajují letovou aktivitu klíčové druhy obalečů: obaleč švestkový (Cydia funebrana), obaleč jablečný (Cydia pomonella), obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) a obaleč východní (Cydia molesta).

Průběh letu a kladení sledujeme pomocí lapáků, a také vizuální kontrolou. V signalizaci ochrany proti obaleči jablečnému se opět můžeme opřít o teplotní model RIMpro a o výstupy na www.amet.cz, kde zároveň po celou sezonu můžeme sledovat vývoj kritických teplotních sum pro většinu významných druhů škůdců. U programu RIMpro je opět nutno nastavit BIOFIX - tentokrát počátek letu dle úlovků v lapácích. Ve druhé polovině května se u obaleče jablečného zpravidla objevují 1–2 významné letové vlny, mající zásadní vliv na sílu druhé generace. Obaleč švestkový létá o něco dříve a ochranu zde zahajujeme 1–2 týdny po zásahu proti pilatkám.

Jelikož se výběr insekticidů na tyto obaleče stále zmenšuje, lze z důvodu antirezistentní strategie doporučit přípravky využívané v ekologickém pěstování, včetně metody dezorientace.

Vrtule třešňová

Jeden až dva týdny po odkvětu třešní a višní začíná létat vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), pro jejíž monitoring vyvěšujeme žluté lepové desky.

Na konci května již mohou proběhnout první aplikace na dospělce. Proti vrtuli k dispozici účinné látky acetamiprid, cyantraniliprole, spirotetramat a spinosad.

Další škůdci

Z dalších škůdců se během května můžeme setkávat se symptomy poškození bejlomorkami (Dasineura spp.), postupně se líhnou svilušky a ve druhé polovině měsíce zahajují let nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis) a nesytka rybízová (S. tipuliformis). Jedinou formou přímé ochrany proti nesytkám je odchyt motýlů do nádobových lapáků opatřených potravní návnadou a feromonovým odparníkem. Nesytky velmi citlivě reagují na feromony, což otevírá otázku využití metody matení. Ta se ovšem doposud neprosadila do té míry, jako u obalečů a v ČR není k dispozici.

Závěr

V květnu zásadním způsobem rozhodujeme o výsledku ochrany v rámci celé sezony.

V sadech nastupuje většina klíčových škůdců a patogenů, a proto se vyplatí věnovat maximální pozornost monitoringu a signalizaci. K hlavním problémům, jež řešíme, patří strupovitost jabloně, padlí jabloně, bakteriální spála jabloňovitých, pilatky, široké spektrum polyfágních škůdců (slupkoví a pupenoví obaleči, píďalky, zobonosky). Letovou aktivitu zahajuje obaleč jablečný, obaleč švestkový i obaleč zimolezový. Lavinovitě se mohou začít šířit mšice, svilušky, červec javorový a další druhy s vysokým reprodukčním potenciálem. Aktivitu zahajují také vrtule třešňová, podkopníček spirálový, nesytky a v ohniscích se rychle obnovují kolonie vlnatky krvavé.

U některých přípravků s dlouhou dobou degradace je třeba začít pracovat opatrně, aby nedošlo ke zbytečným nárůstům počtu látek nebo nadlimitních množství reziduí ve sklizeném ovoci. Vzhledem k intenzitě ochrany musíme při výběru přípravků také zohledňovat jejich vedlejší účinky na populace přirozených nepřátel a opylovače.

Násada může být ohrožena jarními mrazy, které pravidelně přicházejí na přelomu první a druhé dekády měsíce. Pokud jsou sady vybaveny protikroupovými systémy, tak se většinou po odkvětu a po odeznění rizika příchodu sněhových srážek uvádějí do provozu protikroupové sítě.

Během května se ve výsadbách jabloní již setkáváme s viditelnými příznaky výskytu strupo­vitosti jabloně

Příznaky výskytu padlí jabloně

V květnu mohou za teplého počasí mšice vytvářet již velké kolonie

Násada poškozená pilatkami na slivoních

Podkopníček spirálový - dospělec

Podkopníček spirálový - vajíčko na spodní straně listu

Od poloviny května již stále častěji vznikají podmínky vhodné pro páření a kladení obaleče jablečného

Vajíčko pilatky jablečné těsně před líhnutím a primární žír housenic

Nálet obaleče jablečného do feromonového lapáku

Primární žír housenic pilatky jablečné

Na květech škodí řada listožravých druhů hmyzu - zlatohlávek

Na mladých listech škodí řada listožravých druhů hmyzu - bekyně

Pokud populace vlnatky přežije zimu v korunách stromů, jarní obnovování kolonií je velmi rychlé

Obaleč zimolezový

Přibližně od poloviny května je třeba začít věnovat pozornost vrtuli třešňové

Od poloviny května je třeba začít věnovat pozornost také zobonosce třešňové

Volbu přípravků přizpůsobujeme výskytu přirozených nepřátel - slunéček

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 „Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství“.