Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům během září a října

31. 10. 2024 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1074x

Přelom léta a podzimu je spojen s postupným ukončováním ochrany proti škodlivým činitelům v sadech. I když většina zásahů proběhla v předchozích měsících, stále před námi zůstávají některá důležitá témata.

V tomto období sklízíme hlavní sortiment jádrovin, jež s regionálními a ročníkovým odchylkami zahrnuje např. odrůdy Gala, Šampion, Bohemia, Rubinola, pak postupně přicházejí na řadu pozdnější a zimní odrůdy. Pro zrání a vybarvování plodů je ideální počasí s nižšími nočními teplotami, ranními mlhami, s rosou a s teplejšími slunečnými dny. Sklízíme také pozdní odrůdy slivoní, jako jsou Gabrovská, Jojo, Valjevka, Tophit, později Elena, Prezenta a Prezident. Sklizeň mohou zkomplikovat dlouhodobější srážky, které rovněž přispívají k rozvoji skládkových patogenů a snižují účinnost zásahů.

Ochrana proti patogenům

Ochranu proti většině patogenů postupně ukončujeme a na řadu přichází zhodnocení účinnosti doposud prováděných zásahů. Ve výsadbách jabloní je patrné, jak jsme zvládli ochranu proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) i padlí jabloně (Podospahaera leucotricha). U obou patogenů je rozhodující období primárních infekcí. Zatímco padlí ukončuje svou aktivitu v polovině léta, nové infekce strupovitosti hrozí až do sklizně. V letošním roce se s výskytem tohoto i dalších patogenů setkáváme častěji, a to zřejmě díky nižší intenzitě ochrany po zničení násady dubnovými mrazy. I když se meteorologické podmínky mohly lišit regionálně, dle dostupných informací (výstupy programu RIMpro) závažné primární infekce strupovitosti proběhly na počátku dubna a zejména v první dekádě května. Vznik sekundárních infekcí byl urychlen a z toho vyplývala i nutnost zásahů během léta.

Před sklizní je u citlivých odrůd (např. Golden Delicious) třeba počítat s možností vzniku tzv. pozdní strupovitosti. Pro počáteční fázi této formy strupovitosti je typický vznik drobných načervenalých lézí v lenticelách. Léze během skladování postupně přecházející do podoby více či méně pravidelně rozmístěných hnědočerných skvrn.

V této souvislosti věnujeme pozornost dalším skládkovým patogenům, z nichž se nejčastěji setkáváme s hnědou kruhovou hnilobou (Neofabrea spp.) a s moniliniovou hnilobou (Monilinia fructigena). Objevit se mohou i další druhy, jako např. Alternaria spp, Monilinia spp., Botrytis spp., Penicillium spp. a Fusarium spp.

Zásahy provádíme preventivně přípravky určenými proti skládkovým patogenům a zohledňujeme ochrannou lhůtu, jež se pohybuje od 3 dnů (fludioxonyl, mefentrifluconazole) do 14 dnů (fluopyram). Kvůli termínům ošetření více či méně těsně před sklizní musíme počítat s nálezy reziduí použitých fungicidů v produkci a podle toho sestavit i celý postřikový plán, abychom nepřekročili limit počtu nalezených pesticidů. Nálezy vždy budou přesahovat 0,01 mg/kg, takže chemickou ochranu nelze využít v produkci určené na dětskou výživu. Z nechemických metod přímé ochrany proti skládkovým chorobám je nyní k dispozici širokospektrální hydrogenuhličitan draselný. Jeho nevýhodou je ale jeho nízká odolnost proti dešti, takže zásahy je třeba dle srážek častěji zopakovat.

Z dalších patogenů můžeme před sklizní v sadech nacházet poškození způsobené šedou a hnědou skvrnitostí listů hrušně (Mycosphaerella sentina, Diplocarpon mespili), bakteriální spálou růžovitých (Erwinia amylovora); v peckovinách např. suchou skvrnitostí peckovin (Stigmina carpophila), skvrnitostí listů třešně a višně (Blumeriella jaapii), kadeřavostí broskvoně (Taphrina deformans) a dalšími patogeny. Ochrana proti těmto organizmům je již pro danou sezonu uzavřena, takže pouze můžeme zhodnotit účinnost prováděných zásahů.

Za zmínku také stojí invazivní houba Marsonina coronaria působící nyní škody na jabloních v západní Evropě. I když se u nás s tímto patogenem zatím setkáváme pouze v zahradách, potenciální výskyt v provozních sadech není vyloučen.

Tab. 1: Ochranná opatření proti patogenům v sadech na přelomu léta a podzimu

Strupovitost jabloně na listu (s detailem léze)

Strupovitost jabloně na plodu (odrůda Spartan)

Počáteční projev pozdní strupovitosti na odrůdě Golden Delicious

Léze strupovitosti hrušně na listu a na větévce (označeno šipkou)

Plod napadený strupovitostí hrušně

Kruhová hnědá hniloba (B. Hortová)

Rzivost hrušně s detailem prášilek (aecií) na spodní straně listu

Příznaky napadení houbou Marsonina coronaria (R. Vávra)

Padlí jabloně

Ochrana proti škůdcům

I když v měsíci září ochranu proti většině klíčových živočišných škůdců uzavíráme, některé problémy zůstávají k vyřešení.

Podle meteorologických podmínek ještě mohou pokračovat v letu a v kladení motýli druhé generace obaleče jablečného (Cydia pomonella). U pozdních odrůd jádrovin proto přichází v úvahu ještě jedno ošetření. Ve výjimečně teplých letech (jako byl např. rok 2003) je obaleč jablečný schopen v teplých regionech vytvořit i částečnou 3. generaci. V sadech je vhodné před sklizní nebo v jejím průběhu provádět kontrolu výskytu červivosti, což je důležitá informace pro strategii ochrany v příštím roce, a také pro vytipování ohnisek napadení. Hodnocení je nezbytné hlavně u ploch s feromonovým matením, kde nelze získávat údaje o aktivitě obaleče z feromonových lapáků. V letošním roce mohlo kvůli redukci násady jarními mrazy docházet ke zvýšení napadení plodů.

Podzimní období je příležitostí pro aplikaci entomopatogenních hlístic Steinernema feltiae, jež slouží k redukci přezimujících housenek obaleče. Dostatečná účinnost tohoto bioagens je podmíněna chladnějším deštivým počasím s vysokou vzdušnou i půdní vlhkostí, kdy vznikají příznivé podmínky pro migraci hlístic. Hlístice vyhledávají hostitele aktivně na základě chemických a teplotních podnětů a po proniknutí do hostitelského organizmu uvolňují baktérie, jež svými toxiny působí ochromení a úhyn napadeného jedince. Termín ošetření spadá většinou do 2. poloviny měsíce října, případně počátku listopadu. Teploty během aplikace a těsně po ní by ale neměly klesnout pod 8 °C. Hlístice Steinernema feltiae je polyfág napadající i jiné housenky, smutnice a další druhy hmyzu. Hlístice určené proti obaleči jablečnému lze proto uplatnit i v regulaci obaleče švestkového. Účinnost hlístic je nižší než u chemických přípravků, takže jejich stěžejní využití nacházíme hlavně v ekologické produkci.

Jabloně bývají napadány i obaleči rodu Grapholita spp. (G. lobarzewski, G. janthinana aj.), jejichž monitoring a regulace zatím nejsou u nás díky lokálním výskytům systémově řešeny. Symptomaticky se tyto druhy od obaleče jablečného zpravidla liší charakterem závrtků, jež nesměřují přímo k jádřinci, ale vytváří chodbičky těsně pod slupkou. Problémem je vysoká variabilita závrtků obaleče jablečného, jejichž vzhled před sklizní se může podobat škodám působeným obaleči rodu Grapholita. V zahraničí, kde působí citelné škody na plodech (až 30 %), je využívána metoda matení (Itálie).

V pozdních odrůdách slivoní může být aktivní i obaleč švestkový (Grapholita funebrana), kde se ve výběru přípravků dostáváme do potíží s rezidui i ochrannými lhůtami. Pokud se týká ochranných lhůt, tak u povolených látek najdeme 14 dnů (chloratraniliprole) a 7 dnů (cyantraniliprole).

V předsklizňovém období i během sklizně se pravidelně objevují housenky obaleče zimolezového (Adoxophyes orana), který u pozdních odrůd jabloní pravidelně vytváří povrchová poškození plodů těsně před sklizní. Vzhledem k ochranným lhůtám a vysoké pravděpodobnosti nálezů reziduí přednostně využijeme přípravek na bázi Bacillus thuringiensis, případně spinosad.

V sadech napadených podkopníčkem spirálovým (Leucopetra malifoliella) pozorujeme nejen škody na listech, ale také migrující housenky, které se spouštějí na vláknech do úkrytů, kde přezimují v charakteristických bílých vřetenovitých zápředcích. V této době ochranu již neprovádíme; jednou z alternativ by mohlo být využití entomopatogenních hlístic. Proti housenkám by zřejmě působila některá látka s razantním kontaktním účinkem, který například vykazují přírodní pyrehtriny.

Před sklizní jablek někdy musíme přistoupit k redukci vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum), jež znepříjemňuje práci česáčů a snižuje estetickou kvalitu plodů. Přímá insekticidní ochrana již není možná, ale těsně před sklizní můžeme smýt voskové povlaky vlnatky pomocí draselného kokosového mýdla.

Na přelomu léta a podzimu mohou být za teplého počasí stále aktivní svilušky, a to sviluška ovocná (Panonychus ulmi), sviluška chmelová (Tetranychus urticae), eventuelně sviluška stromová (Amphitetranychus viennensis). Při velkém napadení se nabízí možnost ošetření po sklizni vhodným akaricidem, a to ještě před vykladením diapauzních vajíček (sviluška ovocná) nebo před vyhledáním úkrytů k přezimování (sviluška chmelová, sviluška stromová). Dlouhodobě nejúčinnějším opatřením v ochraně proti sviluškám je využití dravého roztoče Typhlodromus pyri, jehož introdukce spadá do pozdního podzimu a předjaří.

Někteří pěstitelé provádějí po sklizni akaricidní ošetření proti skupině tzv. eryophyidních roztočů, jež zahrnuje hálčivce a vlnovníky. V tomto případě zasahujeme pomocí vysokých dávek různých forem síry a oleji.

Dostaví-li se na přelomu léta a podzimu chladnější a vlhké počasí, vznikají vhodné podmínky pro šíření octomilky japonské (Drosophila suzukii). Kvůli pilovité struktuře na kladélku dokáže octomilka japonská (narozdíl od octomilky obecné) pronikat slupkou a do plodů klást vajíčka, charakteristická nitkovitými výběžky. Do jednoho plodu klade více samic a v dužnině se vyvíjí velké množství larev. Zároveň dochází k sekundárním houbovým a bakteriálním infekcím a ke hnití plodů. V ochraně proti octomilce jsme ale limitováni ochrannými lhůtami přípravků, a také registracemi - potenciálně vhodný spinosad však není povolen do všech ohrožených ovocných druhů, jako např. do slivoní.

V teplých oblastech se pravidelně setkáváme s květopasem hrušňovým (Anthonomus pyri), jehož aktivita spadá do přelomu září a října. Samice po páření kladou vajíčka do pupenů, jež jsou postupně vyžírány larvami. Škody se projeví až na jaře, kdy napadené pupeny neraší; po ukončení vývoje larev a po kuklení během května a června vylétají brouci nové letní generace. Ochranu provádíme adulticidně, a to na základě sklepávání v době aktivity brouků, tj. na přelomu září a října nebo v květnu a v červnu. Využíváme stejné přípravky jako proti květopasu jabloňovému (spinosad, acetamiprid).

Před nástupem zimy je také třeba provést zásah proti hlodavcům aplikací návnad, a také zkontrolovat stav oplocení a plastových ochran na kmíncích, abychom zabránili škodám způsobených zvěří. U mladých výsadeb a ve školkách stojí za úvahu i využití nátěru pomocí repelentů za účelem ochrany proti okusu a ohryzu.

Obaleč jablečný napadá často např. i hrušně

Housenka obaleče jablečného

Obaleč švestkový - housenka

Mladá housenka obaleče zimolezového a drobný požerek na odrůdě Golden Delicious

Medovice produkovaná vlnatkou je živnou půdou pro rozvoj černí

Výskyt vlnatky krvavé před sklizní

Plod poškozený štítenkou zhoubnou

Násada poškozená mšicí jitrocelovou

Slunéčka i další užitečné organizmy s příchodem podzimu vyhledávají úkryty k přezimování

Silné poškození podkopníčkem spirálovým

Housenka podkopníčka uvnitř miny

Po sklizni lze zasáhnout proti eryophidním roztočům - příznaky poškození vlnovníkem hrušňovým

Zápředky podkopníčka na listu a larva zlatoočky

Květopas hrušňový

Aplikace rodenticidů

Závěr

S blížícím se koncem sezony a s probíhající sklizní ovoce jsou možnosti přímé ochrany omezené. U většiny druhů patogenů a škůdců již pouze můžeme zhodnotit výsledky práce z předchozích měsíců.

Hlavním tématem ve výsadbách jádrovin jsou zásahy proti skládkovým patogenům. Sklizeň jablek může znepříjemnit napadení výsadeb vlnatkou krvavou, jejíž voskové povlaky odstraňujeme pomocí draselného mýdla. V jabloních, především ve výsadbách odrůdy Golden Delicious, se před sklizní často objevují housenky obaleče zimolezového, proti nimž zasahujeme přípravkem na bázi B. thuringiensis. Ve slivoních může na zrajícím ovoci za vlhkého počasí působit škody octomilka japonská. V podzimním období se zaměřujeme na zabezpečení ochrany sadů proti hlodavcům a zvěři.

Tab. 2: Ochranná opatření proti škůdcům v sadech na přelomu léta a podzimu