Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v dubnu

19. 04. 2023 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1096x

Zatímco v měsíci březnu se sady začínají pomalu probouzet k životu ze zimního spánku, duben představuje období, kdy se vegetační sezona rozjíždí naplno. Dlouhodobé průměrné dubnové teploty činí v měřítku celého území ČR 7,8 °C a mohou se objevit i letní dny s maximy přesahující 20 °C. Na druhou stranu proměnlivost dubnového počasí pravidelně přináší dny s mrazy a se sněhovou nadílkou. Tyto rychlé změny se mohou negativně projevit na raně kvetoucích ovocných druzích, jako jsou meruňky, broskve nebo i slivoně.

Teplejší dny přispívají k postupnému růstu teplotních sum, rychlému probouzení škůdců z diapauzních stádií, a tím i k zahájení systematické insekticidní ochrany. V této době ukončujeme řez a další následné operace, aby byl umožněn pohyb techniky. Začínáme také s ošetření herbicidy proti plevelům v příkmenných pásech. Z fenologického hlediska se v dubnu jádroviny nacházejí převážně mezi počátkem rašení až květem; peckoviny jsou v plném květu nebo již po odkvětu a postupně se tvoří a rostou plůdky.

Během měsíce dubna pravidelně rozkvétají peckoviny - jako první zpravidla meruňky a poté broskvoně; s květem jsou také aktivní opylovači

Ochrana proti škůdcům

V dubnu nadále trvá možnost zásahu oleji proti diapauzním stadiím škůdců, jenž provádíme nejpozději do fáze zeleného poupěte. Díky vyšším teplotám fyzikální efekt oleje nyní funguje lépe, než když jej provádíme na počátku jara.

Olej zčásti může zasáhnout i nymfy vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) přezimující v korunách stromů. Zde se osvědčila i směs oleje s vysokou dávkou polysulfidu vápenatého, ovšem mnohem dříve a to ve fázi BBCH 00.

Jedním z prvních škůdců, kteří se probouzejí z diapauzy, je květopas jabloňový (Anthonomus pomorum). Brouci bývají nejaktivnější od fáze BBCH 52 do BBCH 54, kdy samice prodělávají úživný žíra a posléze kladou. Broukům vyhovuje slunné teplé počasí s teplotami nad 15 °C. K monitoringu využíváme sklepávání v kombinaci s teplotními sumami. K jejich růstu letos došlo již během zimy a na počátku března například na jižní Moravě bylo splněno 7 5% SET pro počátek aktivity dospělců. Zásah bude proto nutno zřejmě provést velmi záhy po příchodu jara. Výběr přípravků je nyní složitější, neboť osvědčený thiacloprid nebo chlorpyriphos-methyl již nejsou k dispozici. V hře zůstává pouze spinosad, a pracuje se na registraci přírodního pyrethra. Nouzově je využíván acetamiprid a účinnost zřejmě vykazují látky chlorantraniliprole a cyantraniliprole, jež však nejsou proti květopasu registrovány.

Květopas jabloňový ve sklepávadle

Vajíčko květopasa jabloňového uvnitř tvořícího se květu

S rašením a dávají o sobě vědět listožravé druhy, jako například slupkoví a pupenoví obaleči, můry, píďalky, zobonosky, listohlodi a další druhy. Samotné sklepávání pro monitoring nestačí a je třeba jej kombinovat s vizuálními kontrolami. To platí hlavně u housenek, jež bývají fixovány v zápředcích a v raných stadiích se jich ve sklepávadle objeví minimální podíl. V případě obalečů sáhneme po některém z dosud povolených tortricidů (chlorantraniliprole, pyriproxyfen, tebufenozid), z biologických prostředků pak Bacillus thuringinesis ssp. kurtskaki, a také spinosad, který účinkuje i proti zobonoskám. Proti broukům pak volíme látky uvedené u květopasa jabloňového.

S růstem zelených pletiv v sadech nalézáme slupkové obaleče

Zásadním opatřením v době před květem je ošetření proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantagiena) v jabloních. Cílem je zasáhnout zakladatelky bezprostředně po jejich vylíhnutí, jež probíhá zhruba od fáze pozdního myšího ouška až po růžové poupě. V této době je třeba provádět pravidelné vizuální kontroly pomocí lupy a podle příznaků sání, jež se projevuje tvorbou červených puchýřků na mladých listech.

Postupně se líhnou i další druhy mšic, jako například mšice jabloňová (Aphis pomi), mšice svízelová (Dysaphis pyri), mšice třešňová (Myzus cerasi), mšice rybízová (Cryptomyzus ribis), mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice chmelová (Phorodon humuli), mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) a další.

Objevení prvních příznaků pro ošetření proti zakladatelkám mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea)

Ve výčtu aficidů nalezneme látky acetamiprid, pirimicarb, spirotetramat, flonicamid, flupyradifuron, ovšem pro každý ovocný druh platí odlišné podmínky registrace. Pro ekologické ovocnáře pak přichází v úvahu botanický insekticid na bázi azadirachtinu.

Před květem a na jeho počátku se začínají také rozlézat nymfy vlnatky krvavé, jež velmi rychle obnovuje své kolonie. Ty vznikají hlavně na nadzemních částech stromů, kde se vlnatce podařilo úspěšně přečkat zimu. Včasnost zásahu je důležitá i zde, neboť s růstem listů a letorostů a především s tvorbou voskových vrstev se ochrana postupně komplikuje. Během řezu také musíme odstranit kořenové výmladky, odkud se vlnatka ze značné míry šíří.

Rozlézání nymf vlnatky krvavé z bází kmenů a z půdy můžeme sledovat pomocí lepových pásů

V dubnu pokračujeme v systematické ochraně proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri) pomocí olejů nebo kaolínu. Těsně před květem se objevují první nymfy, proti nimž využijeme spinosad, spirotetramat, flonicamid nebo flupyradifuron. Úspěch v ochraně proti merám je hlavně založen na přítomnosti přirozených nepřátel, jako jsou slunéčka, škvoři, zlatoočky a další užitečné organizmy. V případě, že populace mer není zcela pod kontrolou, přistupujeme ke smývání medovice pomocí hydrogenuhličitanu draselného, draselného kokosového mýdla nebo hořkou solí. Fungicidně účinný hydrogenuhličitan draselný zároveň působí preventivně i proti vzniku černí.

První vylíhlé nymfy mery skvrnité se objevují těsně před květem

Ve druhé až třetí dekádě dubna postupně nakvétají slivoně, kde je třeba zasahovat proti pilatce švestkové (Hoplocampa flava) a pilatce žluté (Hoplocampa minuta). K monitoringu slouží bílé lepové desky instalované těsně před květem a dle úlovků ošetřujeme adulticidně. Druhým způsobem monitoringu je sledování přítomnosti vajíček, jež prozrazují puchýřky na spodní straně kališních lístků. Zasahujeme larvicidně ve fázi červených očí. Z nabídky insekticidů do slivoní dle registru přichází larvicidně i adulticidně v úvahu pouze acetamiprid.

Hnědé puchýřky na spodní straně kališních listů prozrazují přítomnost vajíček pilatek

S rozkvětem jádrovin se v sadech objevuje pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea); v teplých oblastech pak příležitostně i pilatka hrušková (Hoplocampa brevis). V obou případech opět k monitoringu bílé lepové desky a pro dané období přichází v úvahu adulticidní zásah. Aplikace larvicidu cílená na housenice ve fázi červených očí probíhá většinou v první až druhé dekádě května.

Na konci dubna může být s rozkvětem jabloní aktivní pilatka jablečná

Z diapauzních vajíček se před květem a v jeho průběhu líhne i sviluška ovocná (Panonychus ulmi). Ošetření oleji již v této fázi není vhodné, a tak přistupujeme k využití akaricidů. V nabídce najdeme látky acechinocyl, tebufenpyrad, milbenmektin a hexythiazox; ovšem registrace se liší podle ovocných druhů. Dlouhodobě nejefektivnějším a zároveň ekologicky šetrným opatřením v ochraně proti sviluškám i dalším fytofágním roztočům je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tu většinou provádíme v předjaří případně i na podzim.

Ochrana proti patogenům

Pokud se týká ochrany proti patogenům, tak na počátku dubna ještě přichází v úvahu ošetření proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) i příbuzné T. pruni působící puchrovitost švestky.

Ve fázi myšího ouška zahajujeme ve výsadbách jabloní systematickou ochranu proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) i padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).

Původce strupovitosti přezimuje ve spadaném listí v podobě pseudoperithecií, v nichž postupně dozrávají askospory. První fungicidní aplikaci uskutečňujeme tehdy, kdy jsou již zralé askospory, což odpovídá splnění SAT₀₍d) = 300°C, jsou přítomna zelená pletiva (většinou se kryje s fází myšího ouška) a jsou meteorologické podmínky příznivé pro infekci (deštivé a vlhké počasí). SAT pro zralost askospor byly 7. 3. 2023 na jižní Moravě splněny zhruba ze 70 %, což obdobně jako u květopasa jabloňového znamená rychlý vývoj patogenu s trvalejším jarním oteplením. Nejpřesnější metodou pro ověření zralosti askospor je jejich kontrola pod mikroskopem na základě odběru spadaného listí. Termín hraje roli i v nastavení programu RIMpro, podle něhož se pak v sezoně řídíme. Ochranu zpravidla zahajujeme přípravky na bázi mědi, kde současně využíváme baktericidního účinku na bakteriózy a korové nekrózy. Později přichází na řadu chemické fungicidy, jejichž výběr je doposud poměrně široký (tetraconazole, dithianon, captan, kresoxim-m, tetraconazole, difenoconazole, pyrimethanil, penthiopyrad, cyprodinyl, fluopyram, metiram, fluxapyroxad, myclobutanil, pyraclostrobin, penconazole, trifloxystrobin, mefentrifluconazole). Většinou kombinujeme tzv. kontakty s látkami se systémovým účinkem.

Padlí jabloně přezimuje v infikovaných květních i listových pupenech, odkud se formou primární infekce šíří na rašící pletiva. V ochraně využíváme síru, a také některé fungicidy s kombinovaným účinkem na strupovitost jabloně. Velmi dobrou účinnost vykazuje polysulfid vápenatý, který je však registrován pouze proti strupovitosti. V signalizaci ochrany se rovněž můžeme řídit programem RIMpro.

Mumifikované plody jsou zdrojem pro infekci moniliovou spálou

V meruňkách a ve višních, jež v dubnu kvetou, je zcela klíčovým opařením ochrana proti moniliniové spále (Monilinia laxa, Monilinia fructigena). Významné infekce vznikají hlavně za chladnějšího a deštivého počasí a ošetření provádíme většinou 3×, a to na počátku květu, v plném květu a při dokvétání. Aplikujeme fungicidy na bázi tebuconazole, dále fluopyram, některé strobiluriny, myclobutanil a další. Ze spektra nechemických přípravků lze použít koloidní síru, měď a biopreparáty na bázi Bacillus amyloliquefaciens (=B. subtilis).

V teplých regionech na konci dubna mohou rozkvést jádroviny, kde především v hrušních věnujeme pozornost bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora). Ochranu zahajujeme v době květu dle infekcí a v signalizaci nám opět může pomoci program RIMpro. Registrovány jsou přípravky na bázi fosetyl-Al, dále měď a biopreparát obsahující Bacillus amyloliquefaciens (B. subtilis).

Závěr

V měsíci dubnu již běží vegetační sezona naplno a s tím je spojena nutnost zahájení systematické ochrany proti škůdcům a patogenům. Zaváhání v tomto období se nevyplácí, neboť do hry vstupuje několik klíčových škodlivých organizmů.

Typickými škůdci pro toto období jsou kromě květopasa jabloňového například slupkoví obaleči, zobonosky a pilatky na slivoních. Ze zimních vajíček se postupně líhnou zakladatelky mšic, dále svilušky a v hrušních probíhá hromadné kladení mery skvrnité. V této době bychom měli mít připraveny nebo nainstalovány monitorovací pomůcky, přednostně bílé lepové desky na pilatky, ale i feromonové lapáky pro blížící se let podkopníčka spirálového, obalečů a dalších druhů motýlů. Před květem je vhodné mít již rozvěšeny odparníky na feromonové matení.

V rámci ochrany proti patogenům věnujeme pozornost strupovitosti jabloně, padlí jabloně, moniliové spále a případně i bakteriální spále jabloňovitých.

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 „Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.