Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v květnu
20. 05. 2020 Sady a vinice Zobrazeno 1218x
Zatímco duben můžeme považovat za začátek vegetační sezony a ochranu teprve zvolna zahajujeme, s příchodem měsíce května zaznamenáváme zásadní posun ve vývoji ovocných dřevin a v aktivitě širokého spektra škůdců a patogenů.
Podle statistik ČHMÚ průměrné květnové teploty dosahují 13 °C a srážek v celostátním dlouhodobém průměru spadne 70 mm. První polovina května ale bývá chladnější, dostavují se noční mrazy a výjimečně dochází i ke krátkodobému návratu zimního počasí. V této době kvetou nebo dokvétají jádroviny a u peckovin začíná růst plůdků. Pokud přijdou silné a déle trvající mrazy právě v tomto období, může dojít k závažným ekonomickým ztrátám. Ve druhé půli měsíce již ale teploty stoupají vzhůru a příroda definitivně směřuje k létu a spíše nás začnou trápit starosti s nedostatkem vláhy nebo naopak příchod krupobití.
V teplém počasí vznikají vhodné podmínky pro rozvoj škůdců; šíření patogenů je více spojeno s příchodem srážek. Vzhledem k rychlému střídání fenologických fází a díky velkým přírůstům listové plochy jsme nuceni provádět ošetření v mnohem vyšší frekvenci než v předcházejících týdnech. Hlavní témata v ochraně, která na nás během května čekají, jsou uvedena v tabulkách.
Tab.: Ochrana jádrovin
Škodlivý činitel |
Aktuální stav |
Doporučení |
Choroby |
||
Strupovitost jabloně |
období vysokého rizika infekcí; rozvoj primárních infekcí, objevují se první příznaky na mladých listech |
systém preventivních nebo/a kurativních ošetření; signalizace na základě modelu (např. RIMpro) |
Padlí jabloně |
rozvoj primárních, a postupně i sekundárních infekcí |
preventivní ošetření; signalizace na základě modelů (např. RIMpro), spojit s ochranou proti strupovitosti |
Bakteriální spála jabloňovitých |
během květu primární infekce, za chladného a deštivého počasí; později sekundární šíření z napadených růžic |
signalizace na základě modelu; věnovat pozornost hrušním a citlivým odrůdám jabloní; ošetření přípravky s baktericidním účinkem, přípravky zvyšujícími odolnost a mikrobiálním přípravkem na bázi B. subtilis |
Jádřincová a kališní hniloba |
infekce v době květu za deštivého počasí |
do systému ochrany proti strupovitosti zařadit fungicidy s účinkem proti původcům choroby |
Živočišní škůdci |
||
Mera skvrnitá |
vývoj nymf 1. generace, postupně kladení a líhnutí 2. generace |
larvicidní zásah na vrchol líhnutí, raději ale upřednostnit podporu přirozených nepřátel); aplikace přípravků ke smytí medovice |
Pilatka jablečná |
let dospělců, kladení, líhnutí housenic; primární a později i sekundární žír |
adulticidní zásah ve fázi balónku nebo larvicid po odkvětu před líhnutím housenic (dle modelu nebo na základě preparace vajíček) |
Zobonosky |
žír brouků rozvlekle od rašení až do začátku růstu plůdků; poškození plůdků |
pravidelné sklepávání a vizuální kontroly po celé období, adulticidní zásah dle výskytu |
Listohlodi (r. Phyllobius) |
brouci často škodí v době květu |
zásah dle sklepávání a vizuální kontroly; spojit např. s ošetřením proti zobonoskám |
Sviluška ovocná |
líhnutí nymf z diapauzních vajíček a následná reprodukce |
vizuální kontrola listů v růžicích; akaricidní zásah dle výskytu |
Podkopníček spirálový |
po odkvětu let 1. generace, kladení a postupně líhnutí housenek; a první miny na listech |
nejpozději v době květu instalace lapáků; larvicidní zásah selektivními přípravky při BSET10(h) = 1200 °C nebo při objevení prvních min |
Obaleč jablečný |
po odkvětu počátek letu 1. generace; významná letová vlna s kladením ve druhé polovině května |
před květem aplikace feromonového matení; instalace lapáků nejpozději těsně po odkvětu; larvicidní zásah na L1 housenky při BSET10(h) = 1900 °C od počátku letové vlny |
Obaleč zimolezový |
na konci května může začít let 1. generace |
včasná instalace feromonových lapáků; instalace feromonového matení před květem |
Obaleč jabloňový, obaleč pupenový aj. |
let 1. generace |
sledovat feromonové lapáky a SET |
Píďalky a další listožravé housenky |
během květu žír na květech i na listech v růžicích |
vizuální kontrola a sklepávání; zásah selektivními přípravky včetně B. thuringiensis |
Nesytka jabloňová |
ve druhé polovině května let motýlů |
instalace lapáků k monitoringu nebo lapáků s potravní návnadou k odchytu dospělců |
Mšice jitrocelová, mšice jabloňová |
rozvoj kolonií v růžicích a na vytvářejících se letorostech, příznaky sání |
aficidní zásah dle vizuální kontroly; základní ošetření však provádět již před květem; podpora přirozených nepřátel |
Vlnatka krvavá |
rozvoj kolonií |
pravidelná kontrola ohnisek výskytu; před aficidním zásahem aplikace draselného mýdla |
Štítenka čárkovitá |
rozlézání nymf |
po květu pravidelná kontrola ohnisek, aplikace larvicidu; monitoring pomocí lepových pásek |
Štítenka zhoubná |
rozlézání nymf 1. generace - teplé oblasti |
na konci května pravidelná kontrola ohnisek; aplikace larvicidu; monitoring pomocí lepových pásek, feromonových lapáků a SET |
Červec javorový |
aktivita přezimujících nymf (do fáze zeleného až růžového poupěte), páření dospělců |
potenciální larvicidní zásah v chladných oblastech |
Tab.: Ochrana peckovin
Škodlivý činitel |
Aktuální stav |
Doporučení |
Choroby |
||
Moniliová spála |
možnost infekce u dokvétajících višní; riziko hlavně za chladného deštivého počasí |
preventivní ošetření před očekávaným deštěm nebo podle modelu |
Suchá skvrnitost listů peckovin |
infekce za deštivého počasí po vytvoření listové plochy |
pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech |
Hnědnutí listů meruňky |
infekce za deštivého počasí po vytvoření listové plochy |
pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech |
Skvrnitost listů třešně |
spory se začínají uvolňovat 3–4 týdny po odkvětu |
pravidelné preventivní fungicidní zásahy v 10–12denních intervalech |
Živočišní škůdci |
||
Pilatky na slivoních |
embryonální vývoj, postupné líhnutí housenic, primární a sekundární žír |
larvicidní zásah ve fázi červených očí |
Zobonoska třešňová |
úživný žír dospělců a kladení cca 2–3 týdny po květu, především ve višních |
pravidelné sklepávání; adulticidní zásah dle výskytu |
Obaleč švestkový |
po květu začátek letu 1. generace a kladení |
pravidelná kontrola lapáků, larvicidní zásah při BSET10(h) = 1500 °C od počátku letové vlny |
Obaleč východní |
let a kladení 1. generace |
sledování úlovků v lapácích; larvicid na počátku líhnutí L1 housenek |
Vrtule třešňová |
let dospělců cca 10–14 dní po odkvětu |
instalace žlutých lepových desek a jejich pravidelná kontrola; kontrola vpichů na plodech; aplikace na dospělce od počátku letu nebo larvicidní ošetření těsně před líhnutím larev ve fázi 2 černých skvrn |
Sviluška ovocná |
líhnutí nymf z diapauzních vajíček a následná reprodukce |
vizuální kontrola listů v růžicích; akaricidní zásah dle výskytu |
Mšice třešňová, mšice maková, mšice broskvoňová aj. |
rozvoj kolonií na vznikajících letorostech |
pravidelná vizuální kontrola; aficidní zásah co nejdříve na počátku rozvoje kolonií; podpora predátorů |
Závěr
Květen představuje v ochraně ovoce jedno z nejnáročnějších období. Řešit musíme nejen široké spektrum organizmů, ale i to, že v této fázi mnohé z nich mohou způsobit největší škody.
Nezvládnutí infekcí strupovitosti, padlí i ostatních patogenů, počátku aktivity obalečů, podkopníčka spirálového, zobonosek, vrtule třešňové a dalších druhů již později během sezóny napravujeme velmi obtížně a s vysokými náklady na přípravky.
V signalizaci se snažíme nejen využívat podpůrných prostředků v podobě modelů a teplotních sum, ale hlavně je třeba být v přímém kontaktu s děním v sadech.
U bezreziduální produkce (např. u dětské výživy) je nutno brát v úvahu rychlost odbourávání jednotlivých účinných látek a postupně některé pesticidy nahrazovat nechemickými a biologickými přípravky.
I když je v rámci tohoto příspěvku věnována pozornost hlavně přímým zásahům proti jednotlivým škodlivým organizmům, nesmíme zapomenout na celkový koncept integrované ochrany, kde hrají roli i další aspekty. Do této oblasti můžeme zařadit hlavně podporu výskytu přirozených nepřátel a veškerou péči o sady, kde se snažíme udržovat stromy v dobré kondici po stránce výživy, závlahy a dalších agrotechnických opatření.
Na počátku května se ve výsadbách jabloní již setkáváme s viditelnými příznaky výskytu padlí
Později v květnu jsou první výskyty strupovitosti
Na počátku května již můžeme nacházet kukly květopasa jabloňového; ochranu ale provádíme mnohem dříve, již na počátku rašení
Puchýřek na spodní straně kališního listu indikuje přítomnost vajíčka pilatky
Primární žír pilatky jablečné na plůdku
Nádobový lapák k odchytu nesytky jabloňové
Na květech pravidelně škodí brouci - listohlodi r. Phyllobius
Obaleč jablečný přezimuje jako L5 housenka v kokonech, kuklí se přibližně na přelomu dubna a května
V polovině května již nacházíme úlovky obaleče jablečného v lapácích
Během května se můžeme setkávat s housenkami slupkových obalečů, které v sadech přezimovaly
Kolonie mšice jitrocelové s mladou larvou slunéčka
Obnovující se kolonie mšice vlnatky krvavé
Poškození plůdků slivoně pilatkami
Zobonoska třešňová ohrožuje především výsadby višní v blízkosti lesa a neošetřovaných ploch
Vrtule třešňová na plodu višně
Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství”.
Další články v kategorii Sady a vinice