Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v roce 2025 (1)

07. 02. 2026 Ing. Vladan Falta, Ph.D., BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 335x

Letošní vegetační sezona pomalu končí, a tak stojí za to připomenout si, co se odehrávalo v ochraně sadů. Vývoj škůdců a patogenů je úzce spjat s průběhem počasí, jež se i v tomto roce vyznačovalo některými trendy vybočujícími z normálu.

Z údajů ČHMÚ (tab. 1) vyplývá srážkový deficit trvající až do pozdního léta. Naopak v září spadlo srážek více; hodnota uvedená v tabulce se vztahuje k 5 vybraným meteorologickým stanicím na Jičínsku. Průměrné teploty dosáhly ve 4 případech nadnormálních hodnot (I, III, IV, VI), v 5 případech (II, V, VII, VIII, IX) naopak byly pod hodnotou dlouhodobého normálu. Chladný byl zejména květen, dále letní měsíce a především září. Ani v letošním roce nebyly sady ušetřeny jarních mrazů, jež se dostavily v 1. dekádě dubna (graf 1). První odhady naznačující citelné poškození násady se potvrdily jen zčásti a po několikaleté přestávce jsme se dočkali bohaté úrody meruněk, broskví a dalších peckovin. Částečně však byly zasaženy raně kvetoucí odrůdy jabloní (zejm. Idared), které mráz překvapivě poškodil ve fázi zeleného–růžového poupěte. K citlivosti pletiv zřejmě přispěl i velký pokles teploty, jenž mezi 5. 4. a 6. 4. činil na dané lokalitě 25°C.

Z termínů dosažení vybraných fenologických fází (tab. 2) vyplývá, že i v roce 2025 byl nástup vegetace rychlejší. Je patrné, že velmi brzy nakvétaly například slivoně, broskvoně a višně. Poměrně rychlý byl i fenologický vývoj jabloní, což se pravděpodobně projevilo i zmíněným mrazovým poškozením násady na počátku dubna. Jako „průměr“ je uvažován rok 2022 (rozkvět jabloní na počátku května).

Tab. 1: Přehled průměrných měsíčních srážek a teplot v ČR během vegetační sezony 2025 ve srovnání s normálem 1991–2020 (zdroj dat: ČHMÚ)

Pozn.: *údaje z meteostanic AMET na Jičínsku - použity normály pro Královéhradecký kraj

Graf 1: Průběh teplot na Jičínsku v období 5. 4.–9. 4. 2025

Tab. 2: Srovnání termínů vybraných fenologických fází v letech 2020–25 (Jičínsko)

Ochrana proti patogenům

Na počátku sezony vždy věnujeme zvýšenou pozornost fenologickému vývoji, neboť v tomto období existuje velmi úzká vazba mezi fenologickými fázemi a výskytem patogenů. Prvním patogenem, kterého v tomto ohledu začínáme sledovat, je kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) (obr. 1). Houba přezimuje v podobě tzv. blastospor - nepohlavních spor vzniklých pučením na letorostech a na pupenech, a riziko infekcí nastává v době, kdy se začínají otevírat pupeny. Pohyb šupin pupenů začíná být patrný při dosažení SAT7 = 800 °C; první ošetření pak provádíme při hodnotách SAT7 = 1 100–1 200 °C. Fungicidní aplikace byly v letošním roce většinou zahájeny na počátku února (výjimečně již v lednu) a na konci února a v březnu již probíhala následná ošetření. V ochraně proti patogenu jsou nyní povoleny přípravky na bázi mědi.

Obr. 1: Kadeřavost broskvoně

Jakmile začnou rašit jabloně, je třeba se v citlivých odrůdách zaměřit na padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), jehož životní projevy (obr. 2) bývají viditelné velmi záhy. Již těsně po fázi myšího ouška můžeme na rašících listech nalézat moučné povlaky poukazující na primární infekce padlí, což v letošním roce spadalo do období na přelomu března a dubna. Rozvoj patogenu byl v jarním období díky suššímu počasí velmi rychlý a vrcholu dosáhl přibližně v polovině června. Kromě přípravků na bázi síry je povoleno také široké spektrum fungicidních účinných látek (tetraconazole, mefentrifluconazole, kresoxim-m, pyraclostrobin, cyflufenamid, fluxapyroxad, penthiopyrad, fluopyram, penthiopyrad, myclobutanil, penconazole aj.), z nichž se mnohé využívají i proti strupovitosti, jíž se většinou přizpůsobuje také signalizace. Možná je to jedna z příčin nižší úspěšnosti ochrany proti padlí, neboť oba patogeny se liší podmínkami pro vznik infekce. V jarním období se na primární infekce osvědčilo využívání polysulfidu vápenatého a později až do ukončení aktivity houby (polovina léta) přidávání síry ke zvolenému syntetickému fungicidu.

Obr. 2: Symptomy padlí v různých fázích sezony

Nejvýznamnějším patogenem v jabloních je bezesporu strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), jež zaměstnává pěstitele od fáze myšího ouška až do sklizně. Potenciál pro vznik cc primárních (askosporových) infekcí vzniká ve fázi myšího ouška, kdy se objevují mladá listová pletiva. Předpokladem je přítomnost zralých askospor ve vřeckách, která byly v letošním roce podle SAT signalizována např. na Jičínsku k 6. 4. 2025, kdy se jabloně nacházely ve fázi zeleného poupěte. V letošním roce první významné infekce vznikly ve 2. polovině dubna a v další vlně o měsíc později (graf 2). Největší sekundární infekce jsme pak zaznamenali během července.

Graf 2: Průběh primárních infekcí strupovitosti na Jičínsku - Drahoraz (A) a infekcí sekundárních v Klášterci nad Ohří (B) v roce 2025 dle programu RIMpro

Příznaky napadení strupovitosti na listech (obr. 3, 4) jsme v sadech mohli nacházet od poloviny května a ve velkém měřítku s příznaky i na plodech (obr. 5) od 2. poloviny června, kdy již naplno probíhaly sekundární infekce. Celkové napadení sadů strupovitostí bylo v tomto roce vyšší než v předchozích sezonách. Způsobeno to mohlo být tím, že z loňského roku, kdy díky zničení násady mrazem někteří ovocnáři snížili intenzitu ochrany, zůstaly v sadech velké zdroje primárních infekcí (napadené listy s pseudoperithecii).

Obr. 3: Rozvíjející se léze strupovitosti

Obr. 4: List napadený strupovitostí (konec srpna 2025)

Obr. 5: Napadení strupovitostí na konci června (A) a před sklizní (B) v roce 2025

Kromě výše uvedených patogenů se každoročně v sadech setkáváme i s dalšími škodlivými organizmy. Kvetoucí meruňky a višně každoročně vyžadují fungicidní ochranu proti moniliové spále (Monilia laxa). Konidie, jejichž zdrojem jsou mumifikované plody, se zachycují na bliznách, prorůstají přes semeník a stopku až do dřeva a působí usychání květů a celých výhonů. Příležitost k infekcím nastala i v letošním roce, jak vyplývá i z výstupu RIMpro (graf 3).

Graf 3: Průběh infekcí moniliové spály v Klášterci n. Ohří v roce 2025 dle programu RIMpro

V době květu hrušní a citlivých odrůd jabloní je důležitým tématem bakteriální spála růžovitých (Erwinia amylovora). Díky srážkám ke vzniku infekcí docházet mohlo, avšak v poslední době větší výskyty spály většinou nezaznamenáváme. Ve výsadbách peckovin, především ve višních a slivoních, se každoročně setkáváme se suchou skvrnitostí listů peckovin (Stigmina carpophila). Patogen zahajuje aktivitu přibližně dva týdny po odkvětu, kdy se začíná tvořit listová plocha. Napadení jsme mohli ve větší míře pozorovat na okrajích výsadeb a na neošetřovaných plochách.

Deštivý závěr sezony mohl přispět ke zvýšení pravděpodobnosti napadení pozdnějších odrůd jablek i hrušek skládkovými chorobami. Kromě moniliové hniloby (Monilia fructigena, obr. 6), která se již v sadech šíří, příznaky napadení dalších zástupců (Neofabrea spp., Penicillium spp., Fusarium spp., Alternaria spp.) včetně skládkové formy strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), vznikají až v průběhu skladování.

Obr. 6: Moniliová hniloba na meruňkách (A) a na odrůdě Julia (B)

V příštím čísle časopisu Agromanuál se budeme zabývat výskytem škůdců v uplynulé sezoně, která se díky chladnějšímu počasí v mnohém od roku 2024 zásadně lišila.

foto: 1–4, 5A, 6B - V. Falta, 5B, 6A - K. Bagárová