Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v roce 2025 (2)

07. 02. 2026 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 139x

V návaznosti na příspěvek v minulém čísle časopisu Agromanuál se nyní budeme věnovat hlavně ochraně proti škůdcům v roce 2025.

Jedním z ukazatelů, který pomáhá sledovat výskyt hmyzu i fytofágních roztočů, jsou sumy efektivních teplot (SET). Výpočet je založen na kumulativním sčítání hodnot, jež přesahují spodní práh (SPV) vývoje daného druhu. SPV je odečítán buďto z denních průměrů nebo z průměrů vztažených ke každé hodině, takže hovoříme o denních a hodinových sumách. Přesnější jsou hodinové SET, neboť zachycují změny podmínek, k nimž dochází v během dne. V grafu 1 je zachycen průběh SET1₁₀(d) (tj. denních teplotních sum nad 10 °C) měřených od roku 1960 v Holovousích. Z této řady vyplývá, že rok 2025 můžeme s naměřenými 1 129 °C označit jako průměrný. Nejvyšší suma byla zaznamenána v roce 2018 (1 700 °C) a nejnižší v roce 1980 (703 °C). Dlouhodobý trend zároveň poukazuje na postupný růst SET.

Graf 1: Průběh denních sum efektivních teplot nad 10 °C v Holovousích v letech 1964–2025 (zdroj: AMET)

Jedním z prvních škůdců, jenž se probouzí k životu, je mera skvrnitá (Cacopsylla pyri). Její časná aktivita vyplývá z nízkého spodního prahu vývoje (2,7 °C). K rychlému nástupu mer přispívá i skutečnost, že přezimují jako dospělci (obr. 1) přímo ve výsadbách hrušní. K páření a kladení vajíček může pravidelně dochází v předjaří nebo dokonce v zimních měsících, avšak vrchol kladení přezimující generace spadá až do období, kdy se vytváří listová plocha. Letos jsme např. na Jičínsku mohli největší množství vajíček (obr. 2) nacházet na konci 2. dekády dubna (v době květu hrušní), což je přibližně v souladu i s modelem RIMpro (graf 2).

Obr. 1: Dospělec mery skvrnité

Obr. 2: Čerstvá snůška mery skvrnité z hromadného kladení v polovině dubna 2025

Graf 2: Průběh aktivity mery skvrnité dle programu RIMpro (Jičínsko, 2025)

Nymfy raných růstových fází (L1–L2), proti nimž provádíme ošetření, se v sadech objevily zhruba o týden později (obr. 3). Nové dospělce 1. letní generace jsme ve výsadbách pozorovali na počátku května. L1 nymfy další generace se začínaly líhnout na konci května a L1 nymfy 3. letní generace pak ve 2. dekádě června. Během léta aktivita mer slábla a ve 2. polovině srpna již bylo ve výsadbách možné nacházet převážně jen dospělce chystající se k diapauze, naopak vajíčka a nymfy jen sporadicky. Z hlediska napadení merami včetně následného výskytu černí na plodech lze tento rok označit jako relativně příznivý. V ochraně proti merám hrají významnou úlohu přirození nepřátelé (slunéčka, zlatoočky, pestřenky, škvoři, dravé ploštice - obr. 4), což je třeba zohlednit i při volbě insekticidů. V přímé ochraně využíváme spinosad, spirotetramat, flonicamid a acetamipridu, aplikované na L1–L2 nymfy.

Obr. 3: Mladé nymfy mer

Obr. 4: Významnými regulátory mer jsou dravé ploštice z čeledi Anthocoridae

Počátek rašení jabloní je spojen s aktivitou květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum - obr. 5, 6), jehož výskyty vzhledem k omezeným možnostem ochrany v poslední době narůstají. Ošetřujeme adulticidně v době úživného žíru brouků ještě před vykladením vajíček, jež samice umisťují dovnitř pupenů. Pro signalizaci ochrany není vypracován žádný model, takže jsme odkázáni na přímé sledování výskytu brouků pomocí sklepávadla v rozpětí fenologických fází BBCH 52–53. K dispozici je i teplotní suma, podle které ošetřujeme při dosažení sumy SET₆(h)=1 600 °C, jež je nastavena na www.amet.cz. Nálety květopasů jsou intenzivní hlavně za slunného počasí s teplotami nad 15 °C, kdy je také vhodné provádět monitoring. Květopas upřednostňuje raně kvetoucí odrůdy, přičemž napadení bývá vyšší na okrajích výsadeb sousedících s lesy a dalších neošetřovaných plochách. Velké nálety brouků jsme mohli např. na Jičínsku zaznamenat již během 11. týdne, kdy ovšem ještě nebyla na pupenech patrná přítomnost zelených pletiv nutných pro uplatnění požerového působení insekticidu (povolen spinosad). Pupeny se začaly otvírat kolem 20. 3. 2025 a k tomuto datu bylo také nutné ošetřovat. Kukly letní generace se objevily na jižní Moravě již v poslední dekádě dubna a noví dospělci v 1. květnové dekádě.

Do spektra časně jarních škůdců můžeme zařadit i mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea), která je společně s vlnatkou krvavou nejvýznamnějším zástupcem mšic v jabloních. Kromě běžných škod společných pro většinu mšic (deformace listů a letorostů, tvorba medovice) tento druh působí zakrnění růstu plodů, jejich deformace a chuťové změny. Mšice jitrocelová přezimuje formou černých diapauzních vajíček ve štěrbinách kůry v blízkosti pupenů nebo i přímo na šupinách pupenů. Tato vajíčka (obr. 7) jsou i za použití obyčejné kapesní lupy dobře patrná, a tak můžeme během zimního řezu odhadnout velikost populace mšic a vytipovat ohniska jejich výskytu. Zcela zásadní podmínkou pro zvládnutí ochrany je ošetření proti líhnoucím se zakladatelkám, které prozrazují červené puchýřky na tvořících se listech (obr. 8).

Obr. 5: Květopas jabloňový ve sklepávadle

Obr. 6: Násada poškozená květopasem jabloňovým

Obr. 7: Diapauzní vajíčka mšic na rašícím pupenu a čerstvě vylíhlá zakladatelka.

Obr. 8: Červené puchýřky na rašících listech poukazují na líhnutí zakladatelek mšice jitrocelové

Líhnutí mšice někdy zahajují již mezi fází myšího ouška a zeleného poupěte, avšak vrchol výskytu zakladatelek většinou spadá do období mezi zeleným–růžovým poupětem. Aplikaci je ideální provést dříve, než živorodé zakladatelky začnou hromadně produkovat nové nymfy. Kromě terénních pozorování nám v signalizaci může pomoci model RIMpro, na jehož výstupu (graf 3) je znázorněn i průběh aktivity mšice v roce 2025 na Jičínsku. Povoleny jsou účinné látky acetamiprid, flonicamid, pirimicarb, flupyraidifurone, spirotetramat, a pro ekologické systémy azadirachtin.

Graf 3: Průběh aktivity mšice jitrocelové dle programu RIMpro (Jičínsko, 2025)

Kromě dalších druhů mšic, z nichž lze jmenovat mšici jabloňovou (Aphis pomi), m. třešňovou (Myzus cerasi), m. broskvoňovou (Myzus persicae), m. slívovou (Hyalopterus pruni), m. svízelovou (Dysaphis pyri) na hrušních a ve větší míře také m. chmelovou (Phorodon humuli) na meruňkách, je v jabloních každoročním problémem vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum). Kromě tvorby medovice a následně černí vlnatka sáním poškozuje letorosty a tvořící se pupeny, což vede k redukci násady. Stromy ve větší míře a pravidelně napadané vlnatkou přestávají kvést a plodit, což vede k bujnému vegetativnímu růstu a k uzavření „bludného kruhu“, v němž selhávají veškeré snahy zvládnout ochranu. Nepříjemností je také tvorba voskových povlaků, jež znesnadňují insekticidní zásahy. Před insekticidním zásahem, kde využíváme pirirmicarb, flonicamid nebo případně i acetamiprid, se vyplatí smýt voskové vrstvy draselným kokosovým mýdlem.

Letošní rok potvrdil, jak zásadní roli v regulaci vlnatky hrají přirození nepřátelé, přednostně parazitická vosička mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali). Šíření vlnatky v sadech na Jičínsku začalo ve sledovaných sadech poměrně nenápadně nálezy menších kolonií na řezech (obr. 9), v kalusech a na kořenových výmladcích na počátku rašení. Po odkvětu se frekvence výskytů kolonií zvýšila a vrchol napadení vlnatkou spadal na přelom června a července (obr.10). Stromy osidlovali další přirození nepřátelé, hlavně slunéčka (obr. 11), zlatoočky a pestřenky. V červenci spektrum přirozených nepřátel rozšířil mšicovník vlnatkový a v polovině srpna již byla vlnatka téměř zlikvidována parazitací (obr. 12). Abychom však dokázali potenciál mšicovníka využít, je třeba vyvarovat se aplikací insekticidů, k nimž je citlivý (spinosad, emamektin-benzoát, abamectin, acetamiprid).

Obr. 9: Přezimující kolonie vlnatky (počátek dubna 2025)

Obr. 10: Loňské napadení vlnatkou (počátek července 2025)

Obr. 11: Larva slunéčka v kolonii vlnatky

Obr. 12: Kolonie vlnatky zredukovaná parazitací A. mali (konec července 2025)

V době květu věnujeme pozornost pilatkám - ve slivoních pilatce švestkové (Hoplocampa minuta) a p. žluté (H. flava - obr. 13), v jádrovinách pak p. jablečné (H. testudinea - obr. 14) a p. hruškové (H. brevis - obr. 15). Kromě vazby na konkrétní fenologickou fázi stromů tyto druhy spojuje schopnost poškozovat tvořící se plody a redukovat násadu. Všechny zmíněné pilatky kladou vajíčka do vnitřních pletiv květních orgánů, H. minuta a H. flava pod pokožku spodní strany kališních listů, naopak H. testudinea a H. brevis do pletiv kalicha. Současná ochrana je založena na adulticidních ošetřeních těsně před květem (ve fázi balónku), neboť dostupné účinné látky (flupyradifurone, acetamiprid) nemají dostatečný larvicidní účinek. Hloubkově působí výluh z dřeviny Quassia amara využívaný v ekologickém ovocnářství, avšak tento produkt je v současné době k dispozici pouze pro malopěstitele. V signalizaci se řídíme podle úlovků na lepových deskách i fenologickým vývojem stromů, a v larvicidní ochraně sledováním vývoje vajíček. Larvicid aplikujeme ve fázi červených očí (obr. 16).

Obr. 13: Housenice některé z pilatek na slivoních

Obr. 14: Sekundární žír pilatky jablečné + housenice uvnitř plodu

Obr. 15: Pilatka hrušková

Obr. 16: Vajíčko pilatky jablečné ve fázi červených očí

To zohledňuje i model RIMpro zpracovaný pro pilatku jablečnou (graf 4). Z něj je patrné, že termín pro letošní larvicidní zásahy na Jičínsku spadal na konec dubna; adulticidní ošetření proběhla zhruba o 10 dnů dříve. Ve slivoních byl adulticid aplikován v 1. dekádě dubna a larvicidnímu ošetření odpovídal termín kolem 20. 4. 2025.

Graf 4: Signalizace larvicidního zásahu proti pilatce jablečné dle programu RIMpro (Jičínsko, 2025)

Jedním z hlavních témat v ochraně jabloní i hrušní je obaleč jablečný (Cydia pomonella). Motýli (obr. 17) přezimující generace začali létat na konci dubna, souvislý let pak trval od poloviny května do 1. dekády září. Intenzita letu se regionálně velmi lišila - například na Jičínsku byly úlovky ve srovnání s předchozími roky velmi nízké; naopak reference ze Slánska nebo z Prahy-Ruzyně poukazují na vysokou letovou aktivitu.

Obr. 17: Loňské nálety obaleče jablečného byly v mnoha sadech nižší než obvykle

Z modelu RIMpro (graf 5) vyplývá, že vrchol kladení jsme zaznamenali v polovině července a patrná je rovněž minimální aktivita 2. generace.

Graf 5: Aktivita obaleče jablečného dle programu RIMpro (Jičínsko, 2025)

Vyšší sklizňovou červivost (obr. 18) jsme mohli zaznamenávat hlavně na neošetřovaných plochách, v provozních sadech většinou jen na okrajích výsadeb.

Obr. 18: Závrtek obaleče jablečného ve sklizni doprovázený požerkem na přiléhajícím plodu

Nezvykle nízkou aktivitu v roce 2025 projevoval i obaleč švestkový (Grapholita funebrana), jehož letová křivka je společně s obalečem jablečným znázorněna v grafu 6.

Graf 6: Průběh letu obaleče švestkového a o. jablečného (Jičínsko, 2025) 

Další z obalečů, obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), prakticky nelétal a nízké byly i nálezy housenek v období před květem. Z ostatních druhů motýlů je v grafu 7 zpracován průběh letu pro nesytku jabloňovou (Synanthedon myopaeformis), podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella) a obaleče meruňkového (Enarmonia formosana - obr. 19).

Graf 7: Průběh letu nesytky jabloňové, podkopníčka spirálového a obaleče meruňkového (Jičínsko, 2025)

Obr. 19: Obaleč meruňkový v lapáku

V poslední době se začíná v sadech stále více objevovat škody způsobené štítenkou zhoubnou (Quadraspidiotus perniciosus). Štítenka primárně napadá starší oslabené stromy, avšak ušetřeny nebývají ani mladé výsadby. Hubení štítenek je obtížné, neboť jediným citlivým stádiem jsou pohyblivé L1 nymfy. Ty však poměrně brzy po vylíhnutí vytvářejí voskové štítky, chránící je před insekticidy a zároveň bývá líhnutí nymf rozvleklé, což vyžaduje průběžné sledování v terénu a opakování zásahu. Při velkém napadení je hlavním cílem zásahu zabránit, aby se nymfy rozšířily na plody, kde jejich sáním vznikají červené skvrny a později i pouhým okem viditelné štítky (obr. 20). V signalizaci využíváme teplotní sumy, sledování úlovků samců ve feromonových lapácích a vizuální kontroly líhnutí nymf pomocí lepových pásek. Sumy pro líhnutí L1 nymf 1. generace byly na Jičínsku splněny kolem 10. 7. 2025, na jižní Moravě o týden dříve. K rozlézání L1 nymf dle terénních pozorování došlo na Jičínsku v posledním červnovém týdnu, na počátku července již vznikaly štítky (obr. 21).

Obr. 20: Sklizňové napadení štítenkou zhoubnou

Obr. 21: L1 nymfy štítenky zhoubné na plodu

Štítenka zhoubná bývá v sadech provázena příbuznými druhy, především štítenkou čárkovitou (Lepidosaphes ulmi). I zde zasahujeme proti pohyblivým L1 nymfám, jež se však líhnou mnohem dříve a jejich přítomnost jsme v sadech na Jičínsku zaznamenali v první dekádě května.

V posledních letech se ve slivoních šíří invazivní tmavka švestková (Eurytoma schreineri), kterou taxonomicky zařazujeme mezi chalcidky, kam patří obsáhlá skupina blanokřídlých vaječných parazitoidů. Samice kladou vajíčka do vyvíjejících se pecek, které larva vyžírá a plody předčasně opadají (obr. 22). Rozsah škod může dosáhnout až 80 % úrody. Ke kladení dochází zhruba týden po odkvětu (na Jičínsku letos počátkem května) a o 3 týdny později se objevují larvy. Vyvinutá larva přečkává v pecce zimu a dospělec se ven prokousává po květu slivoní malým kruhovitým otvorem. K šíření tmavky dochází zprvu nenápadně, jelikož opad násady bývá spojen s přirozeným fyziologickým propadem. Při kontrole je třeba u sesbíraných plůdků rozlouskávat pecky (nejlépe ve svěráku), kde při napadení nacházíme beznohou krémově zabarvenou larvu (obr. 22 výřez). Podíl poškozených pecek činil v roce 2025 u vzorků plodů sebraných na Jičínsku až 70 %, ovšem vzhledem k velké násadě byla úroda slivoní i tak vysoká. V přímé ochraně je povolen pouze spinosad.

Obr. 22: Propad násady v důsledku napadení tmavkou švestkovou a larva uvnitř pecky

Skupinu problematických invazivních druhů doplňuje v posledních letech též vrtule ořechová (Rhagoletis completa - obr. 23), jejíž larvy poškozují oplodí ořechů, později i skořápky a jádra. Žírem dochází k předčasnému opadů plodů a ke snížení jejich konzumní i zpracovatelské kvality. S příznaky poškození se nejčastěji setkáváme v zahradách, ve stromořadích v intravilánech i v otevřené krajině. Možnosti přímé ochrany insekticidy, kde lze potenciálně využít stejné látky jako u vrtule třešňové (spinosad, cyantraniliprole), jsou limitovány vzrůstem stromů.

Tradiční skupinou škůdců, se kterými se v sadech pravidelně setkáváme, jsou polyfágní druhy. Sem můžeme zařadit slupkové a pupenové obaleče (obr. 24), píďalky zobonosky, listohlody a další zástupce. Škod způsobených těmito druhy bylo v produkčních sadech letos méně než v letech předchozích. Totéž lze říci o sviluškách, jejichž vývoj a reprodukci zřejmě přibrzdilo chladnější počasí v květnu i v červenci.

Obr. 23: Vrtule ořechová - poškozené oplodí s larvami a dospělec

Obr. 24: Housenka obaleče zimolezového na mladých pletivech jabloně

Závěr

Sezona 2025 se oproti loňsku vyznačovala chladnějším počasím, což se projevilo i nižšími výskyty některých škůdců. Nízké byly zejména nálety obalečů i dalších druhů motýlů ve feromonových lapácích, a výsledné napadení. Naopak v očekávané míře se prosadily mery, mšice a vlnatka, kde se zároveň ukázalo, jak velkou roli zde hrají přirození nepřátelé. V oblasti ochrany proti patogenům asi největším problémem byly výskyty padlí a strupovitosti jabloně. V deštivém podzimním počasí vznikaly ideální podmínky pro šíření skládkových patogenů. Termíny zásahů proti vybraným škodlivým organizmům v roce 2025 jsou shrnuty v tabulce 1.

Tab. 1: Hlavní termíny v ochraně proti vybraným škodlivým organizmům v sadech na Jičínsku v roce 2025

Pozn.: TP = terénní pozorování, AMET = výstupy na www.amet.cz, RIMpro = výstupy modelu RIMpro, FL = feromonové lapáky, SET_ev = sumy pro embryonální vývoj

foto: 1–5, 7–14, 16–22, 24 - V. Falta, 6 - K. Bagarová, 15, 23 - K. Holý