Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v sadech v měsíci dubnu

30. 04. 2021 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1493x

Duben je měsíc, kdy se již naplno rozjíždí vegetační sezona. Její počátek bývá někdy vztahován k hranici, kdy průměrné denní teploty dosahují alespoň 10 °C, což dlouhodobé dubnové hodnoty (7,8 °C) sice ještě nesplňují, ale intervalově se mohou v tomto období objevit i letní dny s maximy nad 20° C.

Počasí

Počasí je ale stále velice proměnlivé, což je dáno uspořádáním vzdušných mas, které se nad střední Evropou formují do stabilnější letní podoby až později. Slunné a teplé dny proto mohou být rychle vystřídány sněhovými přeháňkami a mrazy, což není příznivé pro raně kvetoucí ovocné druhy, jako jsou meruňky, broskve nebo i slivoně. Rychlý růst sum efektivních teplot však prozrazuje, že většina škůdců spěje ve svých vývojových stadiích rychle kupředu a v sadech již musíme zahájit pravidelnou insekticidní ochranu.

Ukončujeme řez a další následné operace, aby byl umožněn pohyb techniky. V dubnu provádíme výsadby i roubování, se zimní vláhou je třeba co nejrychleji dodat do půdy minerální hnojiva nebo podpůrné bakteriální přípravky, začínáme s ochranou proti plevelům v příkmenných pásech a snažíme se zajistit opylení stromů, ať už pomocí včel nebo instalací umělých úlů se čmeláky.

V měsíci dubnu se jabloně a hrušně po stránce fenologického vývoje nachází přibližně mezi počátkem rašení až květem; peckoviny jsou na konci tohoto období již zpravidla odkvetlé. V této poměrně krátké době ocitáme v momentech, jež jsou z hlediska zvládnutí ochrany klíčové.

Během měsíce dubna pravidelně rozkvétají peckoviny - jako první zpravidla meruňky a poté broskvoně; s květem jsou také aktivní opylovači

Ochrana proti škůdcům

V úvodu stojí za připomenutí několik témat zmíněných v předchozím příspěvku. Stále ještě trvá možnost aplikací olejů nebo přípravků na bázi různých forem síry proti přezimujícím škůdcům (vlnovníci, hálčivci, vajíčka svilušek a mšic, puklice, štítenky, aj.). Olej zčásti může zasáhnout i nymfy vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) přezimující v korunách stromů; v zahraničí je v ekologických sadech doporučována směs oleje s vysokou dávkou polysulfidu vápenatého v BBCH 00.

Dosavadní průběh letošní zimy i počátku března naznačuje, že nástup jara by mohly být oproti loňsku i předloňsku pomalejší. To znamená, že nadále bude aktuální ochrana proti květopasu jabloňovému (Anthonomus pomorum). Brouci bývají nejvíce aktivní od fáze BBCH 52 do 54, kdy samice prodělávají úživný žíra a posléze kladou. Hlavním vodítkem pro určení termínu zásahu je sklepávání, které provádíme přednostně za slunných teplejších dnů, kdy většina brouků opouští úkryty. V rozhodování nám pomohou i teplotní sumy, jež pro adulticidní ošetření činí SET₁₀h = 250–300 °C. Ideální je však provést aplikaci bezprostředně po zjištění výsledku sklepávání, kdy máme aktuální údaj o výskytu květopasů, a tím pádem jsme schopni zasáhnout většinu populace. S volbou přípravků se nyní dostáváme do poměrně svízelné situace, neboť z trhu byly staženy přípravky s účinnými látkami thiacloprid a chlorpyriphos-methyl. Z povolených látek momentálně zůstává ve hře pouze spinosad, což do budoucna není ideální stav. Pracuje se proto na registraci přírodního pyrethra; některé studie poukazují na potenciální účinnost látek chlorantraniliprole a cyantraniliprole, určených nyní ovšem k jiným účelům. Všechny zmíněné alternativy včetně přírodního pyrethra by mohly opět otevřít cestu ke zvládání ochrany proti květopasům v režimu integrované produkce.

Postupně se začínají probouzet k životu druhy škodící žírem na rašících pletivech, jako například slupkoví a pupenoví obaleči, můry, píďalky, zobonosky, listohlodi a další. Vizuální kontroly doplněné sklepáváním musíme provádět co nejčastěji (2–3× týdně), neboť během krátké doby mohou vzniknout velká poškození. V případě obalečů sáhneme po některém z dosud povolených tortricidů (indoxacarb, chlorantraniliprole, pyriproxyfen), z biologických prostředků pak Bacillus thuringinesis ssp. kurtskaki, a také spinosad, který účinkuje i proti zobonoskám.

V posledních letech se stále škodlivěji v sadech projevují mšice, což potvrdila i loňská sezona. Základním pravidlem boje proti mšicím je včasnost zásahu, optimálně na líhnoucí se zakladatelky (fundatrix). V dubnu proto nastává klíčové období v ochraně proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantagiena). Zakladatelky se začínají líhnou z vajíček přibližně ve fází zeleného poupěte, takže v této době je třeba provádět pravidelné vizuální kontroly pomocí lupy a podle příznaků sání. S určitým předstihem před mšicí jitrocelovou se líhne i mšice Dysaphis devecta působící typické červené puchýřky na listech, což může při signalizaci ošetření pomoci. O něco později začíná být aktivní i mšice jabloňová (Aphis pomi), která sice nepůsobí závažné škody na násadě, ale i tak je dobré tuto mšici sledovat.

Postupně, nejčastěji těsně před květem, se líhnou mšice i v ostatních ovocných druzích, na hrušních třeba mšice svízelová (Dysaphis pyri), dále mšice třešňová (Myzus cerasi), mšice rybízová (Cryptomyzus ribis), mšice broskvoňová (Myzus persicae), ve slivoních mšice chmelová (Phorodon humuli) a mšice slívová (Brachycaudus helichrysi), atd.

I když se výběr aphicidů jeví uspokojivý (acetamiprid, pirimicarb, spirotetramat, flonicamid, flupyradifuron; pro ekologické ovocnáře pak azadirachtin a draselná sůl přírodních mastných kyselin), nejsou zmíněné látky povoleny do všech ovocných druhů a aplikační podmínky podléhají různým omezením. Ve volbě přípravků postupujeme uvážlivě i ve vztahu k přirozeným nepřátelům mšic a při pozdějších aplikacích i ke včelám.

Opomenout nesmíme ani sledování vlnatky krvavé, u níž před květem dochází k obnově kolonií. I u této mšice rovněž platí pravidlo časného zásahu - s růstem listů a letorostů se ochrana postupně komplikuje, takže je třeba využít období, kdy dosáhneme co nejvyšší pokryvnosti postřiku. Jedním z prvních kroků v ochraně proti vlnatce je ale prosvětlení korun během řezu a odstranění větví a kořenových výmladků s koloniemi. Jedním z nejlepších „návodů“ na podporu výskytu vlnatky, je mechanizovaný řez, jenž nabývá v posledních letech na popularitě.

Současně pokračujeme v systému ochrany proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri), u níž se před květem mohou objevit první nymfy vylíhlé z vykladených vajíček. V této fázi je zvykem zasáhnout některým larvicidem (spinosad, spirotetramat, flonicamid, nově flupyradifuron) na L1 nymfy. Spíše se ale ukazuje, že je lepší nechat co nejvíce práce na přirozených nepřátelích a v sezoně se hlavně zaměřit na aplikace přípravků smývajících medovici a potlačujících vznik černí. Cílený zásah proti meře může být smysluplný tehdy, pokud potřebujeme zároveň řešit i mšice nebo pilatku hruškovou.

Ve druhé polovině dubna již většinou nakvétají slivoně, což je příležitost pro pilatky (Hoplocampa flava, Hoplopcampa minuta). Jejich nálet zjišťujeme buďto pomocí bílých lepových desek instalovaných ještě před květem, anebo v průběhu květu na základě sledování vykladených vajíček, která jsou umístěna uvnitř puchýřků na spodu kališních lístků. Ochrana je u všech těchto druhů založena buďto na zásahu proti dospělcům na počátku květu, anebo larvicidně ve fázi červených očí. Jako larvicid je v ekologickém systému proti pilatkám k dispozici dřevo z tropické rostliny Quassia amara, z něhož připravujeme výluh vařením drti v poměru 1,0 kg/10–15 litrů vody po 2 hodiny. K výluhu je nutno přidat smáčedlo a nedoporučuje se jej delší dobu skladovat.

S nakvétáním jádrovin se objevují dospělci pilatky jablečné (Hoplocampa testudinea) a pilatky hruškové (Hoplocampa brevis).

Před květem se také ze zimních vajíček líhne sviluška ovocná (Panonychus ulmi), proti níž je vhodné využít i TM oleje s akaricidem na počátku líhnutí nymf, nejpozději do fáze zeleného poupěte. Akaricidní zásah na nymfy, jež se líhnou těsně před květem, je opodstatněný při velkém napadení anebo tehdy, potřebujeme-li zároveň řešit i vlnovníky a hálčivce. Současný výběr akaricidních látek je poměrně široký (acechinocyl, tebufenpyrad, milbenmektin, hexythiazox; v ekologické produkci draselná sůl přírodních mastných kyselin), avšak dlouhodobě nejefektivnějším opatřením v ochraně proti sviluškám i dalším fytofágním roztočům je introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri. Tu však k musíme uskutečnit již v předjaří, kdy jsou ještě nízké teploty a roztoč přítomný v páskách je v diapauze anebo na podzim.

K páření květopasů dochází již na počátku rašení, zpravidla za slunného počasí

Ve fázi myšího ouška je na zásah proti květopasu jablo­ňovému zpravidla pozdě - vajíčka již bývají vykla­dena

Začínají obnovovat kolonie vlnatky krvavé přezi­mující na kořenových výmladcích i na stromech

Před květem hrušní probíhá vrchol kladení mery skvrnité a mohou se objevovat i první nymfy

S růstem zelených pletiv v sadech nalézáme širo­ké spektrum listožravých housenek včetně slupkových obalečů

Nálet zobonosek do sadů překlenuje dlouhé obdo­bí - brouci aktivně působí škody od myšího ouška až do BBCH 73–74

Objevení prvních příznaků poškození listů signálem pro základní ošetření proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantaginea)

Z přirozených nepřátel můžeme mezi první posly jara zařadit slunéčka - na snímku slunéčko dvoutečné (Adalia bipunctata)

Přítomnost pilatek na slivoních můžeme odhad­nout i pomocí sklepávadla, jež je láká bílou barvou

S nakvétáním jabloní se do „práce“ pouští i pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea)

Ochrana proti patogenům

V oblasti ochrany proti patogenům přichází v chladnějších oblastech v úvahu poslední zásah proti kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans) i příbuzné T. pruni působící puchrovitost švestky.

V jabloních zahajujeme fungicidní ochranu proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) i padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).

Původce strupovitosti přezimuje ve spadaném listí, kde v pseudoperitheciích postupně dozrávají vřecka s vřec­kosporami. První ošetření provádíme při splnění SAT₀₍d) = 300 °C, kdy se předpokládá zralost askospor, za přítomnosti zelených pletiv (otevřené pupeny) a při splnění meteorologických podmínek pro infekci. Přesnější metodou pro ověření zralosti askospor je jejich kontrola pod mikroskopem na základě odběru loňských napadených listů. Termín je důležitý i pro nastavení programu RIMpro, podle něhož se pak můžeme během sezony spolehlivě řídit. Počátek aktivity patogenu fenologicky přibližně odpovídá fázi myšího ouška; ochranu většinou zahajujeme přípravky na bázi mědi, u níž využíváme baktericidního účinku na bakteriózy a korové nekrózy. Později přichází na řadu kontaktní chemické fungicidy a s růstem listové plochy i jejich kombinace se systémovými látkami.

Padlí přezimuje v infikovaných květních i listových pupenech, odkud se šíří na rašící pletiva (primární infekce). V ochraně je doporučována síra, a také některé fungicidy s kombinovaným účinkem na strupovitost jabloně. Velmi dobrou účinnost má polysulfid vápenatý, na jehož registraci se nyní usilovně pracuje. Model RIMpro zahrnuje i výstupy pro padlí a můžeme se jím řídit i v ochraně proti tomuto patogenu.

V době rašení provádíme i první ošetření proti původci suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila).

V peckovinách, obzvláště v meruňkách a višních, je v období květu zcela zásadním opařením ochrana proti moniliové spále (Monilinia laxa, Monilinia fructigena). Infekce vznikají za chladnějšího a deštivého počasí a ošetření provádíme preventivně, a to 3× v průběhu květu. V nabídce chemických přípravků jsou kromě fungicidů na bázi tebuconazole další účinné látky: fluopyram, některé strobiluriny, myclobutanil a další. Ze spektra nechemických přípravků lze použít koloidní síru, měď a MycoSin.

Pokud ke konci dubna ještě stačí nakvést jádroviny, především hrušně, je třeba se zaměřit na ochranu proti bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora), již zahajujeme v době květu dle infekcí. V signalizaci se opět můžeme opírat o program RIMpro. K dispozici jsou přípravky na bázi fosetyl-Al (pouze do IP), dále měď a biopreparát obsahující Bacillus amyloliquefaciens (B. subtilis), povolené i do ekologické produkce.

Mumifikované plody jsou zdrojem pro infekci moniliovou spálou

Závěr

Duben je obdobím, kdy zahajujeme systematickou ochranu sadů. U všech ovocných druhů probíhá naplno rašení; meruňky a postupně i další peckoviny kvetou. Typickými škůdci pro toto období jsou kromě květopasa jabloňového slupkoví obaleči, zobonosky a pilatky na slivoních. Z diapauzních vajíček se líhnou zakladatelky mšic, dále svilušky a v hrušních probíhá hromadné kladení mery skvrnité.

Měli bychom již mít připraveny monitorovací pomůcky, přednostně bílé lepové desky na pilatky, ale i feromonové lapáky pro blížící se let podkopníčka spirálového, obalečů a dalších druhů motýlů. Před květem by také mělo být v sadech již nainstalováno feromonové matení.

V rámci fungicidní ochrany se zaměřujeme na strupovitost jabloně a padlí; u kvetoucích meruněk a dalších peckovin je rozhodujícím opařením zásah proti moniliové spále a u nakvétajících jádrovin zahajujeme ochranu proti bakteriální spále jabloňovitých.

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství.”