Ochrana sadů v květnu

15. 05. 2021 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1424x

Zatímco duben můžeme ztotožnit s počátkem vegetační sezony, v květnu již příroda spěje kupředu rychlým tempem. Průměrné teploty dosahují 13 °C a srážek v celostátním dlouhodobém průměru spadne 70 mm, což je provázeno rychlým střídáním fenologických fází ovocných druhů i organizmů přítomných v sadech. Počasí v první polovině měsíce však bývá nestálé, a kromě nočních mrazů se ještě může objevit sníh, a to i v nížinách. Sadům proto prospívá pomalejší nástup jara v předcházejícím měsíci, což snižuje pravděpodobnost mrazových poškození násady.

Ochrana proti mrazu

Podle dostupných zdrojů (tab. 1) je odolnost u jednotlivých ovocných druhů vůči mrazům ve stejné fenologické fázi velice podobná a klesá s postupujícím vývojem. Květnovými „ledovými muži“ jsou proto více ohroženy peckoviny, u nichž v době květu jádrovin již zaznamenáváme růst plůdků.

V ochraně proti mrazům se v posledních letech objevilo několik metod založených na různých fyzikálních principech (zamlžování, zvyšování teploty svícemi nebo plynovými hořáky, nadkorunní závlaha). Dílčích úspěchů jsme těmito ekonomicky i časově náročnými postupy schopni dosáhnout pouze na menších plochách, a to při mírnějších a krátkodobějších mrazech. Dlouhotrvající mráz pod -3 °C, který se dostaví po více dnů, je pro násadu i květy většinou fatální i s vynaložením veškerého úsilí na eliminaci škod.

Předpovědní klimatické modely bohužel poukazují na zvyšující se pravděpodobnost výskytu jarních mrazů v dalších letech a ovocnáři by měli při zakládání výsadeb zohledňovat nejzákladnější princip - umisťovat sady do míst co nejméně rizikových. Ve druhé polovině května již bývá počasí zpravidla stabilizované a nabývá letního charakteru. S tím ovšem mohou být spojeny přívalové srážky včetně krupobití nebo naopak sucho.

Tab. 1: Teploty (°C), při kterých v krátkodobé expozici dochází k 90% poškození násady

Ochrana proti patogenům

Hlavní pozornost v ochraně proti chorobám v jádrovinách budeme v květnu věnovat strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) a padlí jabloně (Podosphaera leucotricha).

V případě strupovitosti jabloně je květen rozhodujícím obdobím pro úspěch ve zvládnutí tohoto patogenu. V období od počátku květu až do cca fáze lískového ořechu jsou pletiva k infekcím mimořádně citlivá a v loňském listí je stále vysoká zásoba zralých či dozrávajících askospor. Vysoké teploty ve spojení se srážkami znamenají ideální podmínky pro vznik extrémních infekcí. Zároveň probíhá rychlý nárůst listové plochy, což vyžaduje aplikaci systémových přípravků nebo vyšší frekvenci postřiků kontaktními fungicidy, neboť dochází k naředění fungicidního filmu. Výběr přípravků se neustále zmenšuje a řada pěstitelů se vrací k tradičním látkám využívaným v ekologické produkci, jako je měď, síra a polysulfid vápenatý doplněné o hydrogenuhličitan draselný. Nenahraditelnou pomůckou v signalizaci jsou v tomto ohledu teplotní modely, např. RIMpro, který ukazuje průběh infekcí, množství askospor v zásobě a také predikci infekcí. Program rovněž umožňuje na základě vlastního postřikového plánu odhadovat perzistenci postřiku do další předpokládané infekce.

Ochranu proti padlí jabloně provádíme souběžně a přizpůsobujeme se hlavně výběrem přípravků v době infekcí. Rozvoji padlí nahrává suché počasí s kolísajícími teplotami. Jedinou spolehlivou metodou pak nezřídka bývá mechanické odstraňování napadených letorostů.

Z dalších patogenů v tomto období řešíme bakteriální spálu jabloňovitých (Erwinia amylovora), na dokvétajících peckovinách moniliovou spálu (Monilinia fructigena, Monilinia laxa), během květu jádrovin dále jádřincovou a kališní hnilobu působenou druhy rodu Alternaria spp.

Po odkvětu peckovin zahajujeme systematickou ochranu proti suché skvrnitosti peckovin (Stigmina carpophila) a hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma). Na broskvoních nacházíme příznaky poškození kadeřavostí broskvoně (Taphrina deformans).

Ochrana proti škůdcům

V boji proti škůdcům představuje květen opravdu hektické období. Zvláště na počátku měsíce, kdy některé sady ještě kvetou a začíná se tvořit násada, musíme jednat rychle.

V době květu slivoní a jádrovin jsou hlavním tématem pilatky rodu Hoplocampa – na slivoních (H. minuta, H. flava) v jabloních H. testudinea a v hrušních H. brevis. Doposud byla možnost všechny tyto pilatky regulovat pomocí organofosfátu (chlorpyrifos-metyl) a neonikotinoidů (thiacloprid, acetamiprid). Z těchto látek zůstaly v distribuci pouze přípravky na bázi acetamipridu; v jabloních je nově registrován flupyradifurone. V ekologickém systému je k dispozici výluh ze dřeva tropické rostliny Quassia amara, který je však vzhledem k obtížnosti přípravy použitelný spíše na menších plochách. V larvicidní ochraně proti pilatce jablečné je vhodnou pomůckou v signalizaci teplotní model RIMpro, kde je však třeba nastavit tzv. Biofix, v daném případě počátek květu referenční, zpravidla raně kvetoucí odrůdy (Idared, James Grieve, Bohemia, Julia aj.).

Ze zástupců brouků nás zajímají hlavně zobonosky, jmenovitě zobonoska jablečná (Coenorhinus aequatus), zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) a zobonoska třešňová (Rhynchites auratus). Při větším náletu zobonosek, zejména zobonosky třešňové, mohou vzniknout fatální škody na násadě. Jedinou možnou obranou proti těmto druhům jsou razantní adulticidy (acetamiprid, spinosad).

K zobonoskám se mohou připojit i další zástupci řádu brouků, např. listopasi (rod Phyllobius) nebo listokazi (rod Phyllopertha), kde využíváme stejných přípravků.

Značné škody mohou v tomto období způsobit listožravé housenky, ať už jde o druhy ze skupiny slupkových a pupenových obalečů (obaleč zimolezový, obaleč jabloňový, obaleč pupenový, obaleč zahradní, obaleč ovocný aj.) nebo píďalky (píďalka zhoubná, píďalka podzimní) a některé zástupce můrovitých (např. rod Orthosia). Výběr přípravků proti housenkám se bohužel také zmenšuje (z chemických látek např. indoxacarb, chlorantraniliprole, z biologických pak B. thuringiensis ssp. kurstaki). Ubyla hlavně možnost řešit jedním společným postřikem tyto housenky a zobonosky, kde velice dobře fungoval již zmíněný thiacloprid. Tuto roli pochopitelně splní i spinosad, jenže ten potřebujeme například na obaleče jablečného nebo slupkové obaleče později během sezony. Musíme mít na paměti také vedlejší účinky spinosadu na necílové organizmy jako jsou škvoři, blanokřídlí parazitoidi a též včely.

V květnu se již mohou objevit větší kolonie mšic (mšice jitrocelová, mšice jabloňová, mšice třešňová aj.) a taktéž vlnatka krvavá. Na trhu se objevily nové látky s aficidním účinkem (spirotetramat, flonicamid), jež můžeme použít vedle osvědčeného pirimicarbu. Proti mšici jitrocelové (Dysaphis plantaginea) v jabloních je v ekologickém systému osvědčeným řešením aplikace azadirachtinu ve fázi růžového poupěte až balónku na zakladatelky při jejich hromadném líhnutí z diapauzních vajíček.

U silněji rozvinutých kolonií vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) se před insekticidním zásahem vyplatí ošetření draselným kokosovým mýdlem za účelem smyvu voskových povlaků. V šetrně sestaveném postřikovém plánu bývá vlnatka silně parazitována vosičkou Aphelinus mali a napadána i slunéčky a dalšími afidofágy. Dostatečná populační hustota přirozených nepřátel je základem úspěchu i v ochraně proti dalším druhům mšic.

Totéž, a možná ještě více, platí i pro regulaci výskytu mery skvrnité (Cacopsylla pyri), u níž se v květnu vytváří další generace s překrývajícími se vývojovými stadii. Řada pěstitelů postupně upouští od pokusů řešit mery přímou ochranou a provádí systematicky spíše ošetření zaměřená na odstraňování medovice a prevenci vzniku černí. Využíván je hydrogenuhličitan draselný, draselné kokosové mýdlo nebo pomerančový olej.

Po květu jabloní také dochází k rozlézání nymf štítenky čárkovité (Mytilococcus ulmi), která v posledních letech škodí i na plodech, a to i v mladších produkčních výsadbách. Zasahujeme pomocí neonikotinoidů (nyní pouze acetamiprid) nebo spinosadu.

Během května dokončuje svůj vývoj přezimující generace červce javorového (Phenacoccus aceris).

V posledních letech stále více škodí podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella), jenž se začal šířit s ukončením registrace tzv. ovicidů, jakými byly látky diflubenzuron, teflubenzuron, fenoxycarb aj. Housenky podkopníčka přezimují v zápředcích v kůře stromů či spadaných listech, s příchodem jara se rychle vyvíjejí a k prvnímu letu motýlů a kladení dochází ihned po vytvoření listové plochy. Stříbřitě šedá nebo šedohnědá vajíčka nacházíme na spodní straně listů a larvicidní zásah je nutno provést ještě před zavrtáním housenek do mezofylu listů. Termín se zpravidla neshoduje s prvním ošetřením proti obaleči jablečnému (viz dále), takže při vyšším náletu podkopníčků do lapáku nebo dle poškození v minulé sezoně musíme ošetřovat cíleně na tento druh. Pro signalizaci ošetření je stanovena teplotní suma SET₁₀ (h) = 3 000 °C měřená od začátku roku. Využíváme larvicidní látky účinné na obaleče; v ekologickém režimu pak azadirachtin, B. thuringiensis nebo spinosad.

Po odkvětu a s rozvojem plůdků zahajují letovou aktivitu klíčové druhy obalečů: obaleč švestkový (Cydia funebrana), obaleč jablečný (Cydia pomonella), obaleč zimolezový (Adoxophyes orana) a obaleč východní (Cydia molesta). Průběh letu a kladení sledujeme pomocí lapáků a také vizuální kontrolou. V signalizaci ochrany proti obaleči jablečnému se opět můžeme opřít o velmi dobře fungující teplotní model RIMpro, ale i o výstupy na www.amet.cz, kde po celou sezonu můžeme sledovat vývoj kritických teplotních sum pro většinu významných druhů škůdců. U programu RIMpro je opět nutno nastavit Biofix - tentokrát počátek letu dle úlovků v lapácích. Ve druhé polovině května se u obaleče jablečného zpravidla objevují 1 až 2 významné letové vlny mající zásadní vliv na sílu druhé generace. Obaleč švestkový létá o něco dříve, kde ochranu zahajujeme 1–2 týdny po zásahu proti pilatkám. Jelikož se výběr insekticidů na tyto obaleče stále zmenšuje, lze z důvodu antirezistentní strategie doporučit přípravky využívané v ekologickém pěstování, včetně metody dezorientace.

Za 1–2 týdny po odkvětu třešní a višní začíná létat vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), pro jejíž monitoring vyvěšujeme žluté lepové desky. Na konci května již mohou proběhnout první aplikace, zejména pokud volíme ošetření na dospělce. Podle rostlinolékařského portálu jsou proti vrtuli k dispozici tyto účinné látky: acetamiprid, cyantraniliprole, spirotetramat a spinosad. Pracuje se také na registraci botanického insekticidu na bázi přírodních pyrethrinů, jenž najde uplatnění i proti květopasu jabloňovému.

Z dalších škůdců se během května můžeme setkávat se symptomy poškození bejlomorkami (Dasineura spp.), postupně se líhnou svilušky a ve druhé polovině měsíce zahajují let nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis) a nesytka rybízová (S. tipuliformis). Jedinou formou přímé ochrany proti nesytkám je odchyt motýlů do nádobových lapáků opatřených potravní návnadou a feromonovým odparníkem. I když nesytky velmi citlivě reagují na feromony, metoda matení se zde zatím neprosadila do té míry jako u obalečů.

Tab. 2: Přehled ochrany proti patogenům a škůdcům - jádroviny

Tab. 3: Přehled ochrany proti patogenům a škůdcům - peckoviny

Závěr

Květen je obdobím, které zásadně rozhoduje o výsledku ochrany v rámci celé sezony.

Většina klíčových škůdců a patogenů nyní zahajuje hlavní aktivitu, a proto se vyplatí pečlivě sledovat teplotní sumy a modely a pravidelně navštěvovat sady.

K zásadním problémům patří strupovitost jabloně, padlí jabloně, bakteriální spála, pilatky, široké spektrum polyfágních škůdců (slupkoví a pupenoví obaleči, píďalky, zobonosky). Začíná letová aktivita obaleče jablečného, obaleče švestkového i obaleče zimolezového a také populační exploze mšic, svilušek, červce javorového i jiných savých škůdců. Aktivitu zahajují také vrtule třešňová, podkopníček spirálový, nesytky a v ohniscích se rychle obnovují kolonie vlnatky krvavé.

U produkce určené na dětskou výživu je třeba postupně provádět selekci přípravků s ohledem na rychlost odbourávání reziduí a vzhledem k intenzitě ochrany musíme při výběru přípravků také brát zřetel na populace přirozených nepřátel. Násada může být ohrožena jarními mrazy, které zpravidla přicházejí ve druhé dekádě měsíce. Pozornost věnujeme také necílovým organizmům, v době květu hlavně opylovačům, průběžně také sledujeme výskyty přirozených nepřátel.

Na kvetoucích stromech a bylinách se objevují opylovači - včela, samotářská včela a čmelák

Na počátku května se ve výsadbách jabloní již setkáváme s příznaky výskytu padlí

Později se ve výsadbách jabloní setkáváme s příznaky výskytu strupovitosti

Dospělci pilatky jablečné

Housenice pilatky jablečné těsně před vylíhnutím

Líhnoucí se housenice pilatky v kališním listu sli­voně

Primární žír pilatky jablečné na plůdku

Zobonoska třešňová

Na květech pravidelně škodí brouci rodu Phyllobius

Obaleč jablečný přezimuje jako L5 housenka v kokonech, pak se kuklí

Přibliž­ně na přelomu dubna a května a v polovině května již nacházíme úlovky obaleče jablečného v lapácích

Během května se můžeme setkávat s housenkami slupkových obalečů, které v sadech přezimovaly

Červené puchýřky na listech poukazují na přítomnost mšice jitrocelové

Obnovující se kolonie vlnatky krvavé

Podkopníček spirálový

Vrtule třešňová na plodu višně

Nesytka jabloňová

Na květech příležitostně škodí někteří zlatohlávci, jako např. zlatohlávek tmavý

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství.”