Ochrana sadů v únoru 2026

21. 02. 2026 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 579x

Měsíc únor je nejen posledním zimním měsícem, ale v poslední době předznamenává i příchod jara. Doby, kdy teploty v tomto období pravidelně klesaly hluboko pod -10 °C, jsou spíše výjimkou stejně jako trvalejší sněhová pokrývka. Pokud se týká statistik, průměrná únorová teplota za období 1961–2025 činí -0,45 °C, nejvyšší průměr byl zjištěn v roce 2024 (+5,7 °C) a nejnižší únorové teploty (-7,8 °C) jsme zaznamenali v roce 1986 (graf 1).

K únoru se rovněž vztahuje absolutní teplotní minimum naměřené 11. 2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic, kdy se rtuť teploměru zastavila na -42,2 °C. Naopak absolutní teplotní maximum (+22,4 °C) bylo zjištěno 27. 2. 1994 v Českém Krumlově. V posledním desetiletí převažovaly výrazně nadnormální teploty, kdy s výjimkou roků 2012, 2015 a 2018 únorové průměry přesahovaly +0,9 °C. S nárůstem slunečního svitu v únoru dochází k velkému kolísání mezi denními a nočními teplotami. Kromě toho se mohou střídat chladná zimní období a teplejší „jarní“ dny, s nimiž se setkáváme většinou ke konci měsíce. Vlivem prudkých teplotních změn tak může na kmenech stromů docházet ke vzniku mrazových desek.

V této době již zaznamenáváme aktivitu některých obyvatel sadů z řad ptactva i bezobratlých živočichů. Nejčastěji uslyšíme hlas sýkory koňadry, brhlíka lesního, zpěv kosa černého a skřivana polního. Naší pozornosti také neujdou migrující hejna kvíčal, pátrající po zbytcích loňské úrody. Probouzení bezobratlých živočichů je pomalejší, ale i zde se u některých druhů můžeme setkávat s patrnými životními projevy. Již v zimních měsících bývají ve výsadbách hrušní aktivní dospělci mery skvrnité (obr. 1) a není výjimkou, že u mer probíhá páření a v trhlinách v kůře postupně nalézáme jednotlivá vajíčka i jejich skupinky (obr. 2). K hromadnému kladení (obr. 3), které je důležitým vodítkem pro zahájení larvicidních ošetření, však dochází až během pokročilého rašení nebo květu. Ve sklepávadle se kromě mer nejčastěji ocitnou přezimující pavouci (obr. 4), slunéčka (obr. 5) nebo zástupci sametek (obr. 6). Pokud nahlédneme pod kůru nebo do spadaného listí, najdeme i další organizmy, jako zlatoočky, zobonosky, květopasa jabloňového, fytofágní ploštice, různé housenky včetně obaleče jablečného (obr. 7) a zápředky podkopníčka spirálového (obr. 8).

Graf 1: Průběh únorových teplot v ČR v období 1961–2025 (ČHMÚ)

Obr. 1: Dospělci mery skvrnité ve sklepávadle

Obr. 2: Vajíčka mery skvrnité vykladená na větévce

Obr. 3: Hromadné kladení mer pravidelně probíhá těsně před květem

Obr. 4: Někteří pavouci jsou aktivní i v zimním období

Obr. 5: Slunéčko sedmitečné vyhřívající se na kosterní větvi

Obr. 6: Sametka (čeleď Trombiculidae)

Obr. 7: Přezimující housenka obaleče jablečného

Obr. 8: Kokon podkopníčka spirálového

První fungicidní zásahy

Z houbových chorob se jako 1. v pořadí k životu probouzí původce kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Ve většině pěstitelských regionů se jedná o nejdůležitější škodlivý organizmus v broskvoních a nezvládání ochrany vede ke snížení plodnosti a k prosychání stromů. V době, kdy začínají být viditelné symptomy poškození (obr. 9), je na fungicidní ošetření již pozdě. Zasahovat musíme preventivně, těsně před počátkem aktivity patogenu, a vycházíme ze sum aktivních teplot (SAT) nad 7 °C měřených od začátku roku. Data jsou k jednotlivým meteorologickým stanicím k dispozici na www.amet.cz. V každém případě je nutné 1. ošetření provést na samotném počátku rašení (obr. 10). Houba přezimuje v podobě tzv. blastospor (spor vznikajících pučením) na pupenech a její bionomie je úzce spjata s fenologickým vývojem broskvoní. K 1. pohybu šupin pupenů dochází při splnění sumy SAT₇=1000 °C, což zároveň odpovídá termínu zahájení fungicidní ochrany. O počtu ošetření rozhoduje délka období, kdy hrozí infekce. Zpravidla provádíme 2–3 preventivní zásahy přípravky na bázi mědi nebo hydrogenuhličitanu draselného.

Ve výsadbách slivoní se někdy setkáváme s příbuznou houbou Taphrina pruni, původcem puchrovitosti slivoně. Patogen působí deformace plodů, jež zůstávají zelené, nemají pecku, jsou uvnitř duté a později se na jejich povrchu vytváří bílý povlak vřecek s vřeckosporami. Z vřeckospor se pučením vyvíjejí blastospory, jejichž prostřednictvím houba přezimuje. Způsob ochrany je obdobný jako u T. deformans, avšak nemáme k dispozici teplotní sumy. Ošetřujeme těsně před rašením přípravky na bázi mědi nebo pomocí hydrogenuhličitanu draselného. Na konci února za teplejších zim také nastává příležitost pro aplikace mědi proti korovým nekrózám (obr. 11).

Obr. 9: Příznaky kadeřavosti broskvoně na počátku vegetace

Obr. 10: Ošetření proti kadeřavosti broskvoně zahajujeme při prvních náznacích rašení

Obr. 11: Sporodochia hlívenky obecné (Nectria cinnabarina), původce nektriového odumírání větví

Monitoring výskytu přezimujících škůdců a první insekticidní zásahy

Většina živočišných škůdců přezimuje ve výsadbách nebo v jejich těsné blízkosti, což umožňuje podniknout ještě před začátkem vegetace 1. kroky v ochraně. Ideální příležitostí ke zmapování výskytu diapauzních stadií některých druhů hmyzu i roztočů je zimní řez. V této době trávíme v sadech velké množství času a našima rukama projdou větve a letorosty, kde mohou být přítomna vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi - obr. 12), jarnic (Orthosia sp.), píďalek (Operophtera brumata, Erannis defoliaria - obr. 13) a holocyklických mšic. Do této skupiny řadíme mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea), mšici svízelovou (Dysaphis pyri), mšici jabloňovou (Aphis pomi), mšici třešňovou (Myzus cerasi), mšici slívovou (Brachycaudus helichrisi), mšici chmelovou (Phorodon humuli), mšici broskvoňovou (Myzus persicae) a další hospodářsky významné zástupce. Ve vývojovém cyklu jsou zastoupena diapauzní vajíčka vznikající na základě přítomnosti samců i samic v populaci. Vajíčka jsou černá a lesklá (obr. 14), opatřená pevným obalem zajišťujícím jejich odolnost k vnějším podmínkám i k predátorům. Při větším napadení bývají viditelná pouhým okem, což platí i pro oranžově červená vajíčka svilušek.

Snadno také zjistíme ohniska napadení vlnatkou krvavou (Erisoma lanigerum), kterou prozrazují bílé voskové povlaky, poškozené pupeny a kolonie s jedinci mumifikovanými parazitací (obr. 15). Vlnatka přezimuje pod listím v blízkosti bází kmenů a kořenových výmladků, a za mírných zim do značné míry i v korunách stromů. Díky letošním lednovým mrazům mohou být její populace zredukovány více než v předchozích letech, ovšem i tak je třeba této mšici věnovat maximální pozornost. Pro vznik rozsáhlého napadení stačí poměrně nízká abundance přezimujících jedinců ve výsadbách (práh škodlivosti je stanoven na 5 kolonií na 100 stromů). Ještě před rašením můžeme vlnatku zredukovat pomocí směsi polysulfidu vápenatého a oleje při vysokém aplikačním objemu. Při procházení sadů také objevíme místa, odkud se šíří nejčastější zástupci červců (Coccoidea), konkrétně štítenka čárkovitá (Lepidosaphes ulmi - obr. 16), štítenka zhoubná (Diaspidiotus perniciosus - obr. 17), puklice švestková (Parthenolecanium corni) a červec javorový (Phenacoccus aceris - obr. 18). Zatímco štítenky i puklice objevíme velmi snadno, přezimující nymfy červce javorového je třeba více hledat, neboť bývají skryty v trhlinách v kůře a pod borkou.

Pro získání detailnějšího přehledu o výskytu přezimujících stadií se doporučuje provést odběr 2–3 letých větví z různých partií korun a dle odrůd či bloků. Jeden vzorek zahrnuje 20 větví po 7 pupenech nebo plodných trnech, popř. 28 větví po 5 pupenech, vždy celkem 140 pupenů. V případě roztočů rodu Aculus odebíráme letorosty, u štítenek a vlnatky kromě 2–3letých větví prohlížíme rovněž kosterní větve a kmeny. U mery skvrnité, kde přezimují dospělci, provádíme sklepávání. U odebraných větví odstraníme obrosty a delší trny, a větve poté prohlížíme pod binokulární lupou s dostatečným zvětšením. Kritéria pro hodnocení jsou uvedena v tabulce 1.

Pokud je překročen práh škodlivosti, provedeme od počátku rašení do fáze zeleného poupěte ošetření, z převážné většiny oleji. U hálčivců a vlnovníků se u přezimujících deutogyne uplatňuje síra, přednostně v polysulfidické formě. Síru aplikujeme na samotném počátku rašení, a to i v kombinaci s oleji. U molovky pupenové a slupkových a pupenových obalečů zasahujeme pomocí larvicidů. Možné je též spojení larvicidu v tank-mixu s oleji, avšak ve velkém objemu postřiku musíme počítat se snížením koncentrace účinné látky. U fytofágních roztočů je během února ještě příležitost pro introdukci dravého roztoče Typhlodromus pyri. Opatření proti jednotlivým diapauzním stadiím jsou uvedena v tabulce 2.

Jak již bylo zmíněno, za mírnějších zim bývá velmi záhy aktivní mera skvrnitá (Cacopsylla pyri). Rychlý „rozjezd“ mer po diapauze vyplývá z jejich nízkého spodního prahu vývoje (2,6 °C) a ze skutečnosti, že zimu tráví dospělci přímo v sadech. Páření probíhá již při teplotách okolo 5–6 °C, takže samice jsou velmi brzy schopny klást 1. vajíčka. Populační hustotu přezimující populace dospělců zjišťujeme pomocí sklepávadla (obr. 1). Práh škodlivosti činí 20 jedinců/100 sklepů, což je množství, se kterým se setkáváme prakticky ve všech hrušňových sadech. Ke konci února zároveň začínáme sledovat výskyt vajíček na 2–3letých větvích.

Klíčovým zásahem v přímé ochraně proti merám je larvicidní ošetření na L1–L2 nymfy přezimující generace, jejichž líhnutí bývá rozvleklé a jeho počátek často spadá do období květu. Ještě před hromadným kladením (obr. 3) proto do systému ochrany zařazujeme 2–3 repelentní kaolínové postřiky, které brání samicím v kladení vajíček na povrch větví a zároveň oddalují a zkracují období hlavního kladení. Aplikace zahajujeme při zjištění 1. vajíček a pářících se jedinců, dávka činí 25–50 kg/ha při aplikačním objemu 2 000 l/ha. Jelikož doposud není v ČR registrován kaolín formulovaný pro účely ochrany (v zámoří a v některých zemích EU je k dispozici přípravek Surround WP), pěstitelé jsou odkázáni na jeho technickou verzi. Hlavní složka kaolínu, minerál kaolinit, je ve vodě s neutrální reakcí nerozpustný, což vyžaduje úpravu pH. Jako „rozpouštědlo“ využíváme hydrogenuhličitan sodný v množství 0,1–2,0 kg/ha. Kaolín je však snadno smyt srážkami, což za deštivého počasí vyžaduje častější opakování zásahů. Pokud jsou již na pletivech ve větší míře přítomna vajíčka (obr. 2, 3), místo kaolínu aplikujeme olej. Olej může zčásti nahradit i předchozí aplikace kaolínu, jelikož odpadá složitější příprava jíchy a nehrozí ucpávání trysek. Základním přístupem v ochraně proti meře skvrnité je podpora a udržení populací přirozených nepřátel. Pokud tento aspekt v regulaci mer selhává, je celý výše popsaný proces zbytečným vynaložením finančních prostředků i času.

Tab. 1: Hodnocení výskytu vybraných přezimujících škůdců

Obr. 12: Diapauzní vajíčka svilušky ovocné

Obr. 13: Vajíčko píďalky podzimní (po vylíhnutí housenky)

Obr. 14: Diapauzní vajíčka mšice jitrocelové

Obr. 15: Kolonie vlnatky s živou přezimující nymfou

Obr. 16: Ohnisko napadení štítenkou čárkovitou

Obr. 17: Nymfy štítenky zhoubné ve fázi černého kroužku (foto detailu: K. Bagarová)

Obr. 18: Ohnisko napadení červcem javorovým a přezimující nymfa

Plánování další ochrany

Ochrana sadů je organizačně náročná a vyžaduje naplánování hlavních aktivit. S blížícím se jarem je třeba řešit objednávky přípravků a monitorovacích pomůcek, jmenovitě feromonových lapáků a lepových desek. V této souvislosti se věnujeme následujícím tématům:

1) Škodlivé organizmy, které řešíme v předjaří a na počátku jara (do květu a těsně po odkvětu). V rámci patogenů po výše zmíněných aplikacích proti kadeřavosti broskvoně a puchrovitosti slivoně a korovým nekrózám a bakteriózám následují 1. zásahy pomocí mědi proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). Velmi brzy zahajujeme také ochranu proti padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Mezi škůdci jde kromě aplikací olejů a dalších přípravků (síra, larvicidy) proti diapauzním stadiím (tab. 2) hlavně o zásahy proti květopasu jabloňovému (Anthonomus pomorum), pilatce jablečné (Hoplocampa testudinea), pilatce hruškové (Hoplocampa brevis), pilatkám na slivoních (Hoplocampa minuta, Hoplocampa flava), larvicidní zásah proti merám, případně také akaricidní ošetření proti líhnoucí se svilušce ovocné (Panonychus ulmi).

2) Patogeny a škůdci, jež budou vyžadovat naši pozornost po velkou část vegetační sezony. Jde o tyto organizmy: strupovitost jabloně, padlí jabloně, suchou skvrnitost listů peckovin, skvrnitost listů třešně a višně; ze škůdců pak je třeba zmínit obaleče jablečného, obaleče švestkového, obaleče zimolezového, obaleče východního, podkopníčka spirálového, vlnatku krvavou, štítenku zhoubnou, vrtuli třešňovou a svilušky.

Před sezonou je také nutné zkontrolovat stav techniky pro signalizaci, jmenovitě meteorologických stanic, a také zajistit provoz příslušného SW (např. při využívání programu RIMpro).

Tab. 2: Opatření proti přezimujícím škůdcům při překročení prahu škodlivosti

Závěr

Měsíc únor předznamenává nástup jara a začátek vegetační sezony, a proto je v tomto období nejvyšší čas k přípravě strategie ochrany. Během řezu provádíme monitoring výskytu přezimujících škůdců a postupně zahajujeme některá ošetření. Jako 1. přichází na řadu zásahy proti meře skvrnité ve výsadbách hrušní a aplikace fungicidů proti kadeřavosti broskvoně, puchrovitosti slivoně a tradiční zásahy mědí proti korovým nekrózám a bakteriózám. Předpokladem je zvládnutí dalších provozních operací, především řezu a drcení větví v meziřadích.