Ochrana sadů v zimním období a v předjaří

22. 02. 2025 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; Biocont Laboratory, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 1700x

I když zimní měsíce určitě nepovažujeme za nejdůležitější období v ochraně sadů, jejich samotný průběh má bezesporu dopad na přítomnost škodlivých organizmů. Sadům bezesporu prospívá „normální“ průběh zimy s přítomností sněhové pokrývky a s většími mrazy, neboť odpovídá přirozeným podmínkám pro většinu ovocných druhů a pomáhá k redukci přezimujících škůdců.

V poslední době nás ale většinou provázejí mírné zimy, což se projevuje v neobvykle rychlém nástupu patogenů a škůdců, a také ve změnách jejich druhové skladby. Zatímco o trvání tzv. meteorologické zimy, jež začíná 1. 12. a končí 28. 2. (29. 2. v přestupném roce), není pochyb, pro předjaří obdobné časové vymezení neexistuje. Podle jedné z definic představuje předjaří přechodné období mezi zimou a jarem, kdy se průměrné denní teploty vzduchu pohybují v rozmezí od 0 °C do +5 °C; konec předjaří se pak kryje s počátkem vegetačního období (průměrné teploty dosahují minimálně 8 °C).

V této době v zemědělské krajině začínáme postupně pozorovat příznaky blížícího se jara. Jeho příchod asi nejnápadněji prozrazuje aktivita ptactva, jež se vrací ze zimovišť a pátrá po zdrojích potravy či vyhledává hnízdiště. Hejna kvíčal, jež osidlovala sady v zimním období, se postupně vytrácejí a stále častěji zaznamenáváme přítomnost tažných druhů. Nejdříve se k nám vracejí skřivani, špačci, čejky a rackové, později pak konipasi, rehkové, drozd zpěvný a další zástupci. Pozadu nezůstávají ani druhy stálé, z nichž na sebe asi nejvíce zvonivým hlasem upozorňuje sýkora koňadra, dále brhlíci nebo i pěnkavy.

Jedněmi z nejčastějších návštěvníků sadů v zimě jsou sýkora koňadra a kos černý

Mezi první posly jara řadíme čejku chocholatou

Některé důležité druhy patogenů i škůdců se za těchto podmínek pomalu začínají probouzet k životu, což znamená postupné plánování ochrany a zároveň i provádění prvních aplikací. Logicky je vhodné soustředit úsilí na aktivity, jež přicházejí na řadu jako první a zároveň mít přibližnou představu o celé sezoně. U některých druhů musíme strategii ochrany řešit co nejdříve - příkladem je obaleč jablečný v případě, že se rozhodujeme o využití metody matení. S předstihem také musíme postupovat v biologické ochraně proti sviluškám, kde využíváme dravého roztoče Typhlodromus pyri. Nezbytné je i vypracování přibližného plánu ochrany, z něhož pak vychází potřeba objednávek pesticidů k jednotlivým etapám sezony.

Zkontrolovat je třeba stav techniky pro signalizaci, jmenovitě meteorologických stanic (přenos dat) a provoz příslušného SW (např. při využívání programu RIMpro). Probíhající zimní řez je příležitostí pro provedení kontroly výskytu přezimujících druhů škůdců. S pohyblivými stádii škůdců se v sadech setkáme jen sporadicky (jednou z výjimek je mera skvrnitá) a bezobratlí živočichové jsou zde přítomni hlavně v diapauzních formách. Z této kategorie škůdců nás budou nejvíce zajímat druhy uvedené v tabulce 1.

Při kontrole odebíráme vzorky 2–3letých větví s plodonoši o délce cca 20 cm, postranní obrost zakracujeme na 1 cm. Metodiky doporučují odběr po 2 větviček z 10–30 stromů podle velikosti parcel. Výjimku tvoří vlnatka krvavá, jejíž výskyt sledujeme přímo v korunách stromů nebo na kmenech. Ideální je procházet sady úhlopříčně, což ovšem není zcela proveditelné u výsadeb na drátěnce. V těchto případech zvolíme 2 krajní řady a 1 uvnitř bloku a procházíme je tak, abychom docílili přibližně úhlopříčného odběru. Pozorování si můžeme zpestřit nahlédnutím pod opadané listí nebo do štěrbin pod kůrou, kde můžeme z přirozených nepřátel nejčastěji najít pavouky, v menších či větších skupinkách slunéčka východní a dále fytofágní klopušky. Ze škůdců pak v těchto úkrytech přezimuje například květopas jabloňový, zobonosky a různé housenky, včetně obaleče jablečného.

Vzorky získané výše popsaným způsobem vyhodnotíme pod binokulárním mikroskopem a údaje o počtu nalézaných stádií vztáhneme na 1 m větévek nebo na počet pupenů. Získané podklady slouží k rozhodování o nutnosti ošetření oleji nebo dalšími prostředky (síra v tekuté či v koloidní formě). Zásah provádíme při překročení prahů škodlivosti (tab. 1). Termín ošetření oleji a dalšími prostředky ale spadá až do počátku jarního období, fenologicky vymezeného myším ouškem až zeleným poupětem.

Tab. 1: Seznam škůdců sledovaných při zimní kontrole

Diapauzní vajíčko svilušky ovocné

Diapauzní vajíčka mšic

Nymfy vlnatky krvavé přezimující na ráně po řezu

Přezimující skupinka slunéčka východního ve společnosti s klopuškami

V úkrytech pod kůrou (v tomto případě pod pásy z vlnité lepenky) nacházíme často pavouky (vlevo) nebo i ploštice (vpravo, kněžice mlhovitá)

První fungicidní zásahy

Fungicidní ochranu každoročně zahajujeme ve výsadbách broskvoní, kde věnujeme pozornost kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). Patogen přezimuje ve formě blastospor (spor vzniklých pučením) na pupenech a začátek jeho aktivity úzce souvisí s fenologickým vývojem broskvoní. Již nepatrné příznaky rašení jsou příležitostí ke vzniku infekce, to znamená, že ochranu zahajujeme při 1. pohybu šupin pupenů. Tato situace odpovídá sumě 1 000 aktivních stupňů (SAT) nad 7 °C, měřených od počátku roku (SAT₇ = 1 000 °C). Při vyšších teplotách trvá infekční období 2–3 týdny, což lze pokrýt 1–2 zásahy. Většinou ale infekce probíhají déle a výjimkou nebývají 3 ošetření. V předchozích letech byla mnohdy tato suma splněny velmi záhy a v teplých oblastech nejsou výjimkou únorová nebo dokonce lednová ošetření.

Při takto pokročilém narašení pupenů broskvoně je již na ošetření proti kadeřavosti pozdě

Obdobnou bionomii jako kadeřavost broskvoně má i puchrovitost slivoně (Taphrina pruni), kde je analogický i systém ochrany, ovšem bez možnosti využití sum. Jak v broskvoních, tak i ve slivoních jsou povoleny proti uvedeným patogenům přípravky na bázi mědi. V rámci preventivní ochrany proti patogenům přezimujících na opadaných listech, jako je například strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), dále strupovitost hrušně (Venturia pyrina), skvrnitost listů třešně (Blumeriella jaapii) a suchá skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila), provádíme vymetání a drcení listí. Urychlíme jejich dekompozici, a tím snížíme rozsah inokula a tlak patogenu v době primárních infekcí. Předpokladem je urychlení řezu a včasné rozdrcení větví, aby byl umožněn průjezd techniky.

První ošetření proti škůdcům

První škůdce, se kterým se v sadech (konkrétně v hrušních) můžeme setkat v aktivní pohyblivé formě, je mera skvrnitá (Cacopsylla pyri). Na rozdíl od mery jabloňové (Psylla mali) přezimují dospělci, a to přímo ve výsadbách. Mera se vyznačuje nízkým spodním prahem vývoje (+2,7 °C), což ji umožňuje probudit se k aktivnímu životu velmi brzy v předjaří nebo dokonce v zimě. Jakmile zaznamenáme dlouhodobější pohyb teplot nad touto hodnotou, je třeba zbystřit pozornost a vydat se do sadů se sklepávadlem a s lupou. Pokud zjistíme nárůst úlovků, pářící se jedince nebo dokonce vykladená vajíčka, zahajujeme repelentní ošetření kaolínem nebo i oleji. Většího repelentního efektu dosáhneme pomocí kaolínu, ovšem jeho nevýhodou je malá odolnost vůči dešti, spojená s nutností častějšího opakování aplikací. Smyslem opatření je oddálení kladení oplodněných samic tak, abychom zabránili příliš rozvleklému líhnutí L1 nymf, tj. stádia nejvíce citlivého k insekticidům. Samotná larvicidní ošetření však přicházejí na řadu až mnohem později, většinou těsně před květem nebo krátce po odkvětu.

Škůdcem, jenž se v poslední době zabydlil v mnohých sadech, a pěstitelé obtížně hledají recept na jeho regulaci, je vlnatky krvavá (Eriosoma lanigerum). Udává se, že vlnatka je významně potlačována teplotami pod -20 °C, avšak zimy s takovými mrazy se zdají být minulostí. Tento škůdce má tak příležitost prosadit se ve všech ovocnářských oblastech, prakticky bez ohledu na klimatické podmínky. Problém je, že mšice přezimuje nejen v půdě u báze kmenů, ale bez problémů i v korunách stromů, což umožňuje její rychlý nástup na jaře.

V sadech s extrémním výskytem vlnatky proto přichází v předjaří v úvahu ošetření vysokými dávkami polysulfidické síry v kombinaci s oleji. Tento časově i ekonomicky náročnější postup je využíván v zahraničí v ekologických výsadbách, ale může nám pomoci řešit kalamitní situace i v integrovaných systémech. Směs aplikujeme ve velkém objemu při nízké pojezdové rychlosti, nejlépe s ošetřením každé strany řady v obou směrech. Důležité je zasáhnout ještě ve fenologické fázi BBCH 00, abychom se vyvarovali případných fytotoxických účinků na rašící pletiva.

V předjaří také pravidelně zasahujeme proti roztočům z čeledi Eryophiidae, kam například zařazujeme vlnovníka jabloňového (Aculus schlechtendali), vlnovníka hrušňového (Eriophyes pyri) a vlnovníka višňového (Aculus fockeui). Využíváme různých forem síry těsně před rašením nebo na jeho samotném počátku. Osvědčila se i kombinace polysulfidické síry s oleji, zde ale musíme obdobně jako u vlnatky zasahovat ve fenologické fázi BBCH 00. Tato předjarní opatření jsou důležitá, neboť boj s hálčivci a s vlnovníky v době vegetace je vzhledem k jejich způsobu života obtížný.

Závěr

Zimní měsíce a předjaří jsou nejen příležitostí pro plánování ochrany pro nadcházející sezonu, ale také k uskutečnění prvních zásahů proti škodlivým organizmům. Aktuální bývá fungicidní ochrana proti kadeřavosti broskvoně a puchrovitosti slivoně, a ve výsadbách hrušní postupně zahajujeme systém ošetření zaměřených na meru skvrnitou. Pomocí různých forem síry i olejů zasahujeme v jádrovinách i peckovinách proti hálčivcům a vlnovníkům, a také proti vlnatce krvavé. V průběhu řezu provádíme kontrolu výskytu přezimujících stádií škůdců.

Úlovek pářící se mery skvrnité na sklepávadle

Vajíčko píďalky

Vajíčko mery skvrnité

Vajíčko jarnice

S přáním úspěšné sezony 2025
Vladan Falta