Chemap Agro s.r.o.

Výskyt chorob a škůdců ovocných dřevin a révy v roce 2017

31. 01. 2018 Ing. Petr Ackermann, CSc.; Ekovín Brno Sady a vinice Zobrazeno 1351x

Výskyt chorob a škůdců ovlivňuje především počasí. Vzhledem k proměnlivosti počasí se v průběhu let i vegetačního období mění vhodnost podmínek i výskyt škodlivých organizmů. Jejich výskyt ovlivňují také charakter lokality a porostu, vnímavost či atraktivnost hostitele nebo jeho částí a přítomnost primární zdrojů infekce nebo šíření. Vzhledem k variabilitě ohrožení porostů je třeba průběžně vyhodnocovat vhodnost podmínek pro šíření škodlivých organizmů, sledovat jejich výskyt a reagovat na změny v ohrožení porostů.

Agronutrition

Počasí 2017

Na úvod stručná charakteristika počasí v loňském roce. Leden byl velmi chladný (odchylka od normálu -3,6 °C). Ve vinařské oblasti Morava došlo lokálně k poklesům teplot na -18 až -20 °C a k poškození vinic zimním mrazem. Únor byl teplotně nadprůměrný a srážkově podprůměrný. Březen byl velmi teplý (odchylka od normálu 3,0 °C ) a srážkově podprůměrný. Duben byl naopak chladný a srážkově nadprůměrný. Květen byl teplotně mírně nadprůměrný a srážkově převážně podprůměrný. Velmi chladné byly 3. týden dubna a závěr 1. dekády května, kdy teploty poklesly pod bod mrazu a na mnoha lokalitách došlo k poškození ovocných výsadeb i vinic jarním mrazem. Červen byl teplotně vysoce nadprůměrný (odchylka od normálu 2,4 °C) a srážkově podprůměrný (jižní Morava 44% normálu). Červenec byl teplotně i srážkově mírně nadprůměrný. Srpen byl velmi teplý a srážkově podprůměrný. Září bylo teplotně podprůměrné a srážkově nadprůměrné (jižní Morava 154 % normálu). Říjen byl velmi teplý a srážkově výrazně nadprůměrný.

Choroby ovocných dřevin

Velmi rozdílné a převážně slabší byly v loňském roce výskyty strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis). Zdrojem primárních infekcí jsou askospory. Askospory vyzrávají a uvolňují se postupně v závislosti na dešťových srážkách od fáze myší ouško do konce května, případně do poloviny června. V loňském roce byly v teplejších oblastech v lapačích spor zaznamenány první výskyty askospor ve 2. týdnu dubna (Nosislav 12.–14. 4.) a opakovaně v průběhu 1. dekády a v závěru května. Poslední výskyt askospor byl zaznamenán počátkem června (Lysice 2. 6.). První výskyty choroby, převážně na listech byly zjištěny na mnoha lokalitách v první dekádě května. K významnému šíření choroby došlo tam, kde byly v průběhu května a června vydatnější dešťové srážky.

Obdobná situace byla u strupovitosti hrušně (Venturia pirina). Patogen má podobnou biologii i nároky na podmínky šíření. Významný rozdíl je, že zdrojem primárních infekcí jsou nejen askospory, ale i konidie z napadených větévek.

V loňském roce byly na mnoha lokalitách především na náchylných odrůdách zaznamenány početné primární výskyty padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). K prvním sekundárním infekcím dochází obvykle 1–2 týdny před počátkem kvetení. Vzhledem k tomu, že v květnu byly převážně příznivé podmínky pro patogen, došlo lokálně k významnému šíření choroby. Optimální pro šíření jsou teploty v rozmezí 20–22 °C a vysoká nebo střídavá vlhkost vzduchu. Situace se změnila v červnu, kdy trvalo převážně méně vhodné počasí pro patogen (delší periody vysokých teplot bez dešťových srážek, nízká vlhkost vzdušná), které omezilo další šíření choroby.

Lokálně, zejména tam, kde byly v průběhu července a na počátku srpna vydatnější dešťové srážky, byly silnější až silné pozdní výskyty šedé skvrnitosti listů hrušně (Mycosphaerella pyri). Především u náchylných odrůd došlo k předčasnému zaschnutí a opadu silně napadených listů.

Lokálně byly i v loňském roce zaznamenány silné výskyty rzivosti hrušně (Gymnosporangium sabinae). Rez hrušňová je dvoubytná rez, která se vyskytuje pouze tam, kde jsou v blízkosti pěstovány oba hostitelé, hostitelské druhy jalovců (hlavní hostitel) a hrušně (vedlejší hostitel). Významnými hostitelskými druhy jalovců jsou jalovec prostřední, jalovec klášterský a jalovec čínský. Přetrvává mycelium v napadených větévkách jalovců, na nichž se v období kvetení a po odkvětu hrušně vytvářejí sloupcovitá telia a v nich teliospory. Ty klíčí a bazidiospory infikuji listy hrušně. Silnější výskyty byly především tam, kde byly koncem dubna a na počátku května vydatnější dešťové srážky. Základním opatřením k omezení výskytu rzivosti hrušně je izolace obou hostitelů. Výskyt omezí, pokud se v období před a po odkvětu použije proti strupovitosti hrušně fungicid se současnou účinností na rzivost.

Padlí jabloně - primární výskyt
Padlí jabloně - primární výskyt

Šedá skvrnitost listů hrušně
Šedá skvrnitost listů hrušně

Rzivost hrušně - typické skvrny a aecia na rubu listů
Rzivost hrušně - typické skvrny a aecia na rubu listů

Rzivost hrušně - sloupcovitá telia na větvi jalovce
Rzivost hrušně - sloupcovitá telia na větvi jalovce

Převážně slabší byly výskyty moniliniové hniloby jablek a hrušek (Monilinia fructigena). Významnější napadení bylo zaznamenáno jen u náchylných odrůd (např. Elstar, Rubín, Šampion a další) především tam, kde byly plody poškozeny živočišnými škůdci, případně jiným hmyzem a na lokalitách, kde byly v průběhu září vydatné dešťové srážky.

Velmi rozdílné byly v minulém roce výskyty kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans). V hlavním období infekcí (počátek rašení – kvetení) byly převážně méně příznivé podmínky pro patogen. K významnějším infekcím došlo až později za deštivého a chladného počasí ve fázi dokvétání a po odkvětu (2. dekáda dubna). Pro pozdní infekce je typické, že jsou napadeny až výše postavené listy. Optimální termín pro základní ošetření (fáze nalévání pupenů) byl na počátku 2. týdne března. Toto ošetření pozdní infekce nepokrylo, ošetření mělo být na počátku kvetení nebo po odkvětu opakováno. Pokud nebylo provedeno opakované ošetření, došlo i k významnému napadení porostů. V posledních létech se často opakuje situace, kdy základní ošetření v době nalévání pupenů nezajistí dostatečnou účinnost a ošetření je třeba 1× , případně i 2× opakovat. K základnímu ošetření i k opakovanému ošetření v období před květem jsou nejvhodnější měďnaté fungicidy, k opakovanému ošetření po odkvětu organické fungicidy.

Lokálně byly zjištěny také silnější výskyty puchrovitosti slivoně (Taphrina pruni). K infekcím dochází v období od vyrašení do konce kvetení, jen výjimečně i později. Při pozdních infekcích je časté parciální poškození plodů.

Rozdílné a v hlavních produkčních oblastech převážně slabší byly výskyty moniliniové spály meruňky (Monilinia laxa). Meruňky na jižní Moravě kvetly v posledním týdnu března a dokvétaly na počátku dubna. V tomto období převládalo teplejší počasí převážně bez dešťových srážek, nevhodné pro infekce. K významnému napadení došlo jen ojediněle tam, kde byly v tomto období lokální dešťové srážky. Odlišné a pro patogen příznivější podmínky byly v době kvetení višně (konec dubna, počátek května). V důsledku toho byl v mnoha výsadbách zaznamenán silnější až silný výskyt moniliniové spály višně. Lokálně byly zaznamenány také významnější výskyty moniliniové spály slivoně a poprvé i moniliniové spály broskvoně.

U všech peckovin byl zaznamenán časný výskyt suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophyla). Další šíření choroby lokálně omezilo suché a teplé počasí v průběhu června. Šíření choroby pokračovalo za deštivého počasí v průběhu července.

Slabší byly výskyty odumírání pupenů broskvoně (Stigmina carpophila). K infekcím pupenů dochází za teplých deštivých period v závěru předchozího roku, případně v zimním období. Patogen sporuluje i za velmi nízkých teplot a infekce mohou nastat již od 4 °C. Napadení je především za deštivého počasí doprovázeno silným klejotokem. Z napadených pupenů vyrůstají na jaře svazky konidioforů, na nich se diferencují konidie, které způsobují infekce listů (suchá skvrnitost listů) a mladých plodů, především broskví (skvrnitost broskví). Lokálně bylo zaznamenáno také odumírání pupenů slivoně. Výskyt odumírání pupenů je možno omezit podzimním, případně zimním ošetřením měďnatým fungicidem.

Slabší byly v loňském roce výskyty strupovitosti meruňky a broskvoně (Venturia carpophila). Důvodem byly méně příznivé podmínky pro patogen v průběhu května a června.

Pozdější a převážně slabší byly výskyty skvrnitosti listů višně (Blumeriella jaapii). Počátek šíření lokálně limitoval nedostatek dešťových srážek v červnu. K významnějším šíření došlo především tam, kde byly v červenci a v srpnu vydatné dešťové srážky. K silnějšímu předčasnému opadu listů došlo jen ojediněle, především u velmi náchylných odrůd.

Kadeřavost broskvoně - pozdní napadení listů
Kadeřavost broskvoně - pozdní napadení listů

Puchrovitost slivoně na slivoni trnce
Puchrovitost slivoně na slivoni trnce

Moniliniová spála třešně - pozdní napadení plodného obrostu
Moniliniová spála třešně - pozdní napadení plodného obrostu

Suchá skvrnitost listů slivoně
Suchá skvrnitost listů slivoně

Velmi variabilní a převážně slabší byly výskyty moniliniové hniloby „peckovin“ (Monilinia laxa, M. fructigena). Silnější výskyty byly zaznamenány především u třešní a višní a lokálně u slivoní.

V loňském roce byly opět silné výskyty rzivosti slivoně (Tranzschelia discolor). Tranzschelia discolor je dvoubytná rez s úplným vývojovým cyklem. Hlavním hostitelem jsou slivoň a další příbuzné druhy dřevin a mezihostitelem některé „cizí“ druhy sasanek. Přetrvává mycelium v pletivu mezihostitelů a urediospory v urediích na opadlých listech. V našich podmínkách jsou zdrojem primárních infekcí i dalšího šíření urediospory. O výskytu rozhoduje především počasí v červenci a na počátku srpna. K významnému výskytu choroby dojde vždy, pokud jsou v tomto období vydatné dešťové srážky. Rzivost se významně podílela na předčasném opadu listů slivoní.

Lokálně byly zaznamenány časné a silnější výskyty hnědého padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae).

Velmi silné byly v loňském roce výskyty padlí lísky (Phyllactinia guttata). Patogen má nejen povrchové, ale i endofytní mycelium, které proniká přes průduchy do mezibuněčných prostorů. Na napadených listech vytváří nejdříve nenápadné pavučinovité povlaky a v závěru vegetace na rubu listů zpočátku okrouhlé skvrny a později souvislé povlaky hustého bílého mycelia. V porostech mycelia se vyvíjejí početná tmavá kleistotecia.

V porostech maliníku se především tam, kde byl nedostatek dešťových srážek, škodlivě projevilo didymelové odumírání maliníku (Didymella applanata). V důsledku napadení bazálních částí byl omezen růst a často docházelo i k předčasnému zasýchání plodných prýtů.

Silnější byly také výskyty rzivosti ostružiníku (Kuehneola uredinis). Jde o jednobytnou rez se specifickým vývojovým cyklem (absence aecií a aeciospor, přítomnost dvou typů uredií), která napadá především beztrnné odrůdy ostružiníku (např. Tornfree). Patogen poškozuje listy a letorosty, resp. prýty. Silně napadené listy se svinují a předčasně opadávají.

Padlí lísky - porost patogenu a kleistotecia na rubu listu
Padlí lísky - porost patogenu a kleistotecia na rubu listu

Škůdci ovocných dřevin

Významně se rozšiřuje areál výskytu a narůstá škodlivost vlnovníka hrušňového (Eriophyes pyri). Vlnovník hrušňový vytváří na listech nápadné různě zbarvené a různě utvářené puchýřovité hálky, které později černají. Při silném napadení dochází a deformacím a k zasýchání listů. Škůdce napadá nejen hrušeň, ale i jabloň (dříve vlnovník jabloňový Eriophyes mali). Výskyt škůdce je možno regulovat především jarním ošetřením hnojivy na bázi polysulfidu Ca, která vykazuji vedlejší účinnost na fytosugní roztoče.

Na slivoních byly lokálně zaznamenány silnější výskyty hálčivce višňového (Aculus fockeui) a především v extenzivních výsadbách slivoní i vlnovníka trnkového (Eriophyes similis). Hálčivec višňový způsobuje drobnou skvrnitost a deformace čepelí listů, metlovitost letorostů a v plodných výsadbách i rzivost slupky plodů. Vlnovník trnkový vytváří na čepelích listů slivoní, nejčastěji odrůd typu Domáci švestka nápadné bradavičnaté hálky.

Vlnovník hrušňový - hálky na listu hrušně
Vlnovník hrušňový - hálky na listu hrušně

Hálčivec višňový - napadený letorost slivoně
Hálčivec višňový - napadený letorost slivoně

Na více lokalitách byly zaznamenány časné a lokálně i silné výskyty svilušky ovocné (Panonychus ulmi), nejčastěji na jabloních a slivoních. K líhnutí přezimujících vajíček docházelo časně od 2. týdne dubna. Silnější napadení bylo zaznamenáno již v průběhu května. K dalšímu významnému rozšíření škůdce došlo místně v průběhu srpna.

V teplejších oblastech byly v některých výsadbách zaznamenány silnější výskyty štítenky zhoubné (Diaspidiotus perniciosus). Přezimují larvy 1. vývojového stupně. První výskyty samečků první generace byly zaznamenány ve feromonových lapácích ve 2. týdnu května a druhé generace od 3. dekády července. Rozlézání larev první generace škůdce byl zaznamenáno ve 2. týdnu června a druhé generace v 1. polovině srpna. Lokálně došlo i k významnému napadení plodů.

V mnoha výsadbách byly zaznamenány významné výskyty listových mšic, na jabloních mšice jabloňové (Aphis pomi) a mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea), na třešních a višních mšice třešňové (Myzus cerasi), mšic na slivoních a mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) na rybízech. Lokálně významné byly také výskyty vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) na jabloních. První kolonie vlnatky byly zaznamenány již na počátku května a významné napadení především v závěru července a v srpnu.

Na mnoha lokalitách byly zjištěny silnější výskyty mery jabloňové (Psila mali). Mera jabloňová má jednu generaci do roka. Přezimují vajíčka na plodonoších. Nymfy sají na pupenech, poupatech a listech. Dospělci žijí na listech, oplodněné samičky kladou od září vajíčka, která přezimují.

Převážně slabší byly výskyty mery skvrnité (Cacopsylla pyri) na hrušních. Počátek kladení vajíček byl zaznamenán ve 3. týdnu března a na většině lokalit koncem března.

Lokálně byly zjištěny silnější výskyty květopase jabloňového (Anthonomus pomorum). První výskyty brouků byly v teplejších oblastech zaznamenány ve 2. dekádě března a výskyt larev v poupatech ve 2. dekádě dubna.

Mšice plaménková na broskvoni
Mšice plaménková na broskvoni

Květopas jabloňový - poškozené květy
Květopas jabloňový - poškozené květy

Lokálně byl zaznamenány silnější výskyty pilatek na slivoních, pilatky švestkové (Hoplocampa minuta) a pilatky žluté (H. flava). První dospělci pilatek byli zjištěni v teplejších oblastech na bílých lepových deskách ve 2. dekádě dubna a v chladnějších oblastech v 1. dekádě května.

Na lokalitách pravidelných výskytů byly zaznamenány také silnější výskyty pilatky jablečné (H. testudinea).

Ve více výsadbách byly zaznamenány silnější výskyty bejlomorky hrušňové (Dasineura pyri). Přezimují larvy v kokonech v půdě. Oplodněné samičky kladou vajíčka na mladé listy. Larvy sají ve svinutých čepelích listů. Bejlomorka hrušňová má několik generací v průběhu vegetace.

Lokálně byly na slivoních zaznamenány výskyty bejlomorky váčkotvorné (Putoniella pruni). Škůdce vytváří na žilkách listů nápadné taštičkovité hálky. V hálkách se vyvíjejí žluté až oranžové larvy.

V loňském roce byly na mnoha lokalitách silnější výskyty obaleče jablečného (Cydia pomonella). Let motýlů první generace byl v teplých oblastech zjištěn ve feromonových lapácích již v 1. týdnu května a pokračoval v průběhu celého května. Vrchol letové aktivity byl v teplých oblastech v závěru 3. týdne května a v ostatních oblastech v 1. a 2. týdnu června. Významný let motýlů pokračoval po celý červen a především v červenci. Vrchol letové aktivity motýlů druhé generace byl v teplejších oblastech v závěru července.

Na mnoha lokalitách byly zaznamenány významné výskyty pupenových a slupkových obalečů, především obaleče jabloňového (Hedia nubiferana) a obaleče zimolezového (Adoxophies nubiferana.

Ve více výsadbách byly opět zaznamenány silnější výskyty klíněnky jabloňové (Phyllonorycter blancardellus). Přezimují kukly. Významný let motýlků první generace byl zaznamenán ve feromonových lapácích v posledním týdnu dubna a v 1. týdnu května. První podkopěnky na listech byly pozorovány ve 2. polovině června. Let drhé generace probíhal v průběhu července.

Relativně slabší byly výskyty obaleče švestkového (Cydia funebrana). Výskyt motýlků první generace byl zaznamenán ve feromonových lapácích v teplejších oblastech již ve 3. týdnu dubna a významný let ve 3. týdnu května. Let motýlků druhé generace započal v 1. týdnu července a probíhal v několika vlnách až do konce srpna. Vrchol letu druhé generace byl zaznamenán na počátku srpna.

Lokálně bylo zjištěno silnější napadení broskví obalečem východním (Grapholita molesta) a makadlovkou broskvoňovou (Anarsia lineatella).

Obaleč východní  - poškozené broskve
Obaleč východní  - poškozené broskve

Na mnoha lokalitách byly zaznamenány především na třešních, višních a meruňkách silnější výskyty píďalky podzimní (Operophtera brumata).

Variabilní byly výskyty vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi). První dospělci škůdce byly zjištěni na žlutých lepových deskách ve 4. týdnu května, významný let byl zaznamenán od druhého týdne června.

Choroby révy

Převážně pozdní a slabé byly výskyty plísně révy (Plasmopara viticola). Přezimující oospory patogenu byly zrale ve 2. týdnu května (SET 8 °C = 170 DS). Od počátku zralosti oospor může docházet při splnění podmínek primární infekce (10 mm dešťových srážek v průběhu 24 hod, průměrná denní teplota neklesne pod 10 °C a minimální pod 8 °C) k prvním infekcím. Podmínky pro primární infekce byly splněny lokálně až na počátku června a opakovaně v 1. polovině července. První ojedinělé výskyty choroby byly zjištěny ve 3. týdnu června. Charakter výskytu a další šíření ovlivnily především absence delších deštivých period a déle trvající období vysokých teplot. Optimální pro šíření choroby jsou teploty v rozmezí 20–26 °C, nevhodné jsou teploty nad 30 °C. Další výskyty choroby byly zaznamenány až za deštivého počasí v průběhu září. V loňském roce postačilo na většině lokalit provést dvě obligátně doporučovaná ošetření, ošetření před květem a po odkvětu.

Slabší byly také výskyty padlí révy (Erysiphe necator). Patogen přetrvává především v infikovaných očkách. Přezimující propagule patogenu v očkách jsou citlivé na zimní mráz, jsou eradikovány teplotami pod -15 °C. Teploty v průběhu ledna na mnoha lokalitách poklesly na -16 až -18 °C, což významně omezilo primární zdroje šíření. Přesto, že v závěru května a v červnu byla delší období s příznivými podmínkami pro patogen, k časnému šíření choroby nedošlo. První sekundární výskyty choroby byly zjištěny na počátku června. V dalším období šíření padlí limitovaly dlouhé periody velmi vysokých teplot (teploty nad 30 °C omezují šíření choroby) a při nedostatku dešťových srážek i nízká vlhkost vzdušná. K dalšímu šíření choroby na letorostech a listech došlo až po změně počasí v průběhu září.

Plíseň révy - počáteční projev napadení listu
Plíseň révy - počáteční projev napadení listu

Padlí révy - silně napadený hrozen
Padlí révy - silně napadený hrozen

Velmi různorodé především podle lokalit byly výskyty šedé hniloby hroznů révy (Botrytis cinerea). Proti šedé hnilobě hroznů se doporučuje ošetřovat v období dokvétání, zapojování hroznů a na počátku zrání hroznů. Ošetření v době dokvétání má především zabránit osídlení zbytků květenství, na nichž může patogen přetrvat až do počátku zrání. V tomto období byly nepříznivé podmínky pro patogen. Ve fázi zapojování hroznů (2. dekáda července) byly příznivé podmínky pro patogen, porosty náchylných odrůd s hustým hroznem bylo zapotřebí ošetřit. Pro obě ošetření se používají přednostně fungicidy proti plísni révy nebo padlí révy se současnou nebo vedlejší účinností na šedou hnilobu hroznů. V období počátku zrání raných odrůd (konec července) byly příznivé podmínky pro šíření choroby a místně došlo k významnému napadení především poškozených hroznů. V tomto období měly být ošetřeny všechny ohrožené porosty. Následně došlo ke změně počasí a suché a teplé počasí šíření choroby zastavilo. K dalšímu šíření choroby došlo až za deštivého a chladnějšího počasí ve 2. a 3. dekádě září. Lokálně bylo zaznamenáno i významné napadení především pozdních náchylných odrůd (např. Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský).

Jen lokálně významné byly výskyty octové hniloby hroznů. Původci hniloby jsou bakterie rodu Acidovorax a divoké kvasinky. Bakterie a kvasinky osídlují napadené a poškozené hrozny a způsobují jejich hnilobu. Typická je výrazná octová vůně hnijících hroznů. Ochrana spočívá především v preventivních opatřeních, které omezují napadení a poškození hroznů.

Relativně slabší, ale opět významné byly výskyty chřadnutí a odumírání keřů révy (syndrom Esca). Chorobu způsobuje několik druhů vřeckovýtrusých, stopkovýtrusých i mitosporických hub. Houby kolonizují a poškozují vodivé svazky dřeva (cévy) a způsobují chřadnutí a zpravidla náhlé hynutí keřů. Choroba se šíří především ze zdrojů infekce ve vinicích a v okolí vinic, infekce však mohou nastat také z půdy a množitelským materiálem. Ochrana spočívá v prevenci, především je třeba omezit velká poranění, větší rány ošetřovat, neřezat v obdobích vysokého rizika infekcí (teplé a deštivé zimní periody) a likvidovat zdroje infekce ve vinici a v okolí vinic.

Šedá hniloba hroznů révy
Šedá hniloba hroznů révy

Octová hniloba hroznů révy
Octová hniloba hroznů révy

Chřadnutí a odumírání révy - zasychání mezižilkových pletiv listů (tygrovitost)
Chřadnutí a odumírání révy - zasychání mezižilkových pletiv listů (tygrovitost)

Škůdci révy

Nadále trvají významné ohniskové výskyty vlnovníka révového (Colomerus vitis). Pěstitelé by měli sledovat výskyty škůdce, silně napadené části ploch nebo ohniska označit a na jaře ošetřit. K ošetření je možno využít vedlejší akaricidní účinnost hnojiv na bázi polysulfidu vápníku (typ Sulka).

Lokálně byly opět zaznamenány významnější jarní i pozdně letní výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). Proti tomuto škůdci je využíván především (v integrované produkci povinně) dravý roztoč Typhlodromus pyri. Mimo integrovanou produkci je možno použít proti hálčivci révovému povolené přípravky na bázi elementární síry. K jarnímu ošetření lze využít také vedlejší akaricidní účinnost hnojiv na bázi polysulfidu vápníku. Ošetření musí být provedeno včas, dříve než dojde k poškození mladých letorostů a květenství.

Hálčivec révový - kadeřavost listů
Hálčivec révový - kadeřavost listů

Vlnovník révový - erineum na líci listu
Vlnovník révový - erineum na líci listu

Na většině území byly relativně slabší výskyty obalečů (obalečík jednopásý - Eupoecilia ambiquela, obaleč mramorovaný - Lobesia botrana). Let motýlů první generace započal ve 4. týdnu dubna. Vrchol letu první generace škůdce byl zaznamenán ve feromonových lapácích ve 2. týdnu května. Let motýlů druhé generace započal koncem června a vrchol letové aktivity byl ve 3. týdnu července.

Na lokalitách pravidelných výskytů bylo opět zaznamenáno poškození různorožcem trnkovým (Peribathodes romboidaria). Přezimují housenky 2. a 3. vývojového stupně, které časně na jaře vykusují očka na tažních. Na ohrožených lokalitách je třeba již ve fázi nalévání oček sledovat poškození a v případě významnějšího výskytu škůdce porosty nebo ohniska výskytu ošetřit.

Ve všech podoblastech vinařské oblasti Morava byly v loňském roce zjištěny výskyty kříska révového (Scaphoideus titanus). Křísek révový je přenašečem regulovaného patogenu Candidatus Phytoplasma vitis, který je původcem fytoplazmového zlatého žloutnutí révy. Patogen nebyl doposud na našem území zjištěn.

Rzivost hrušně - typické skvrny a aecia na rubu listů

Výskyt chorob a škůdců ovocných dřevin a révy v roce 2017

Padlí jabloně - primární výskyt
Šedá skvrnitost listů hrušně
Rzivost hrušně - typické skvrny a aecia na rubu listů
Rzivost hrušně - sloupcovitá telia na větvi jalovce
Kadeřavost broskvoně - pozdní napadení listů
Puchrovitost slivoně na slivoni trnce
Moniliniová spála třešně - pozdní napadení plodného obrostu
Suchá skvrnitost listů slivoně
Padlí lísky - porost patogenu a kleistotecia na rubu listu
Vlnovník hrušňový - hálky na listu hrušně
Hálčivec višňový - napadený letorost slivoně
Mšice plaménková na broskvoni
Květopas jabloňový - poškozené květy
Obaleč východní  - poškozené broskve
Plíseň révy - počáteční projev napadení listu
Padlí révy - silně napadený hrozen
Šedá hniloba hroznů révy
Octová hniloba hroznů révy
Chřadnutí a odumírání révy - zasychání mezižilkových pletiv listů (tygrovitost)
Hálčivec révový - kadeřavost listů
Vlnovník révový - erineum na líci listu

Související články

Ekologická produkce ovoce

21. 03. 2018 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Sady a vinice Zobrazeno 299x

Přípravky pro ochranu a výživu sadů a vinic

24. 03. 2011 Ing. Zdeněk Peza; Arysta LifeScience Czech s.r.o. Sady a vinice Zobrazeno 10777x

Ošetření ran a ochrana dřevin proti okusu

14. 11. 2005 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Sady a vinice Zobrazeno 21359x

Další články v kategorii Sady a vinice

Bayer CropScience
AG NOVACHEM s.r.o.
DuPont CZ s.r.o.
Syngenta Czech s.r.o.
DuPont
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
23%
6%
2%
19%
3%
46%
detail