Alternativní postupy ochrany brambor proti nejdůležitějším škůdcům minimalizující negativní vliv na životní prostředí

13. 07. 2026 Ing. Petr Doležal, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 2999x

Ochrana brambor proti živočišným škůdcům prochází v posledních letech zásadní proměnou. Postupné omezování účinných látek v rámci evropské legislativy, prokazatelný vývoj rezistence u klíčových druhů a současně rostoucí požadavky na minimalizaci negativních dopadů zemědělské výroby na životní prostředí vedou k přehodnocení dosavadních ochranných strategií.

Pěstování brambor je v podmínkách střední Evropy dlouhodobě zatíženo tlakem celé řady škodlivých organizmů. V podmínkách ČR patří mezi nejvýznamnější škůdce brambor mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata), drátovci (larvy kovaříkovitých, Elateridae) a v množitelských porostech především mšice jako přenašeči virových chorob. Intenzivní ochrana proti těmto škůdcům byla v minulosti založena převážně na aplikaci syntetických insekticidů. Postupné omezování účinných látek, vývoj rezistence škůdců a rostoucí požadavky na ochranu životního prostředí však vyžadují hledání alternativních, ekologicky šetrnějších postupů ochrany.

Cílem tohoto článku je shrnout současné možnosti integrované a alternativní ochrany brambor proti výše uvedeným škůdcům s důrazem na minimalizaci chemických vstupů, využití biologických přípravků a optimalizaci agrotechnických opatření. Součástí jsou rovněž výsledky polních pokusů realizovaných v letech 2022–25, které ověřovaly účinnost vybraných biologických a přírodních přípravků proti mandelince bramborové, význam slaměného mulče pro snížení náletu mšic v množitelských porostech a význam agrotechnických zásahů při regulaci drátovců.

Mandelinka bramborová

Mandelinka bramborová (obr. 1) patří mezi nejzávažnější škůdce brambor. Je vysoce mobilní, má mimořádnou reprodukční schopnost a rychle vytváří rezistenci vůči insekticidům. Škodí žírem larev i dospělců, při silném výskytu může způsobit až úplnou defoliaci porostu (obr. 2) a výrazné snížení výnosu.

Obr. 1: Mandelinka bramborová, letní brouci (vlevo), různá vývojová stadia (vpravo)

Obr. 2: Holožír způsobený mandelinkou bramborovou při absenci použití účinného insekticidu (vpravo)

Dospělci přezimují v půdě v hloubce 10–40 cm. Úspěšnost přezimování závisí zejména na kvalitě potravy na konci vegetace a počasí v průběhu zimy. Lepší podmínky poskytují lehčí písčité půdy a stabilní chladnější zimy. Teplé zimy, především pak výkyvy teplot a vlhkosti půdy vedou k vyšším ztrátám přezimujících dospělců mandelinky v důsledku vyčerpání a častějších houbových nebo bakteriálních infekcí. Na jaře brouci vylézají při teplotě půdy nad 14 °C, vyhledávají potravu a páří se; část samic může být oplozená již od podzimu.

Základem ochrany je prevence. Důležité je zařazení brambor na stejný pozemek nejdříve po 3–4 letech, protože larvy se kuklí a dospělci přezimují přímo na stanovišti. Účinnost tohoto opatření je však omezená v oblastech s vysokou koncentrací ploch brambor. Populaci přezimujících brouků snižuje intenzivní zpracování půdy, zejména použití rotačních kypřičů či technologie odkameňování, při nichž dochází k mechanickému poškození jedinců a jejich zvýšené predaci. Minimalizace zpracování půdy naopak regulační efekt omezuje.

Velmi účinná je chemická ochrana, avšak zcela zásadní je dodržování antirezistentní strategie. V ČR byly postupně zaznamenány rezistentní populace vůči DDT, pyretroidům, organofosfátům i některým neonikotinoidům (acetamiprid, thiacloprid, thiamethoxam). Přestože je registrován relativně vysoký počet přípravků, spektrum účinných látek je omezené - převládají pyretroidy, neonikotinoidy (pouze acetamiprid) a diamidy. Z klasických insekticidů zůstávají reálně účinnými pouze diamidy, což zvyšuje riziko dalšího rozvoje rezistence. Proto nabývá na významu biologická ochrana. V praxi se uplatňují zejména přípravky na bázi spinosadu, fermentu bakterie Saccharopolyspora spinosa, jenž působí rychle a vysoce účinně na larvy i dospělce. Velmi dobrou účinnost mají i přípravky na bázi azadirachtinu, který se získává ze semen tropického stromu zederachu indického (Azadirachta indica). Tato látka především omezuje žír mandelinky, a také působí jako růstový regulátor některých druhů hmyzu. Nevýhodou je její vysoká cena, která je hlavní příčinou poměrně malého využití. Perspektivní jsou rovněž entomopatogenní organizmy, např. Beauveria bassiana nebo Bacillus thuringiensis, jejichž účinnost je však silně závislá na podmínkách prostředí.

V letech 2023 a 2024 probíhaly přesné polní pokusy s vybranými přípravky biologického charakteru, které jsou u nás registrované proti mandelince bramborové, kde se porovnávala jejich účinnost s účinností nově testovaného preparátu na bázi směsi rostlinných extraktů (preparát CA2301). Polní pokusy byly realizovány v ranobramborářské oblasti v Žabčicích, ve školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně.

Hodnocena byla účinnost vybraných přípravků na úbytek larev metodou podle Hendersona–Tiltona (graf 1) a dále míra defoliace (graf 2). Nejvyšší a nejstabilnější účinnost byla v obou letech zaznamenána u přípravku SpinTor (spinosad), kde mortalita larev dosahovala téměř 100 %. Přípravky NeemAzal T/S a testovaný preparát CA2301 byly testovány samostatně i v kombinaci s přírodním prostředkem Rock Effect New (REN) na bázi oleje z Pongamia pinnata, který se používá pro navýšení účinnosti použitého přípravku při snížené dávce, v některých případech se projeví i tzv. synergický efekt takové směsi. NeemAzal vykazoval výrazný účinek především v omezení žíru.

Graf 1: Průměrná účinnost přípravků v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tilltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou - larvální stadia LI-LIV (odrůda Rosara, Žabčice 2023–24)

Graf 2: Průměrné procento úbytku listové plochy žírem mandelinky bramborové v období mezi aplikací přípravku a 7 dnů po aplikaci (odrůda Rosara, Žabčice 2023–24)

Velmi perspektivní výsledky vykázal přípravek CA2301. V prvním termínu hodnocení dosahovala jeho účinnost v průměru obou let více než 90 %. Účinnost byla nižší u larev 4. instaru a dlouhodobě nedosahovala úrovně spinosadu. Prostředek REN aplikovaný samostatně svou účinnost na mandelinku dle předpokladu neprokázal. Toto hodnocení bylo zařazeno do experimentu pro výpočet případného synergizmu.

Vývoj defoliace odpovídal mortalitě larev. U variant ošetřených spinosadem byl žír prakticky zastaven. U přípravku NeemAzal činil úbytek listové plochy do 8 dnů od aplikace přibližně 7 %, zatímco u neošetřené kontroly přesahoval 30 %. U preparátu CA2301 byl zaznamenán úbytek listové plochy cca 2,5 %. U variant s REN nebyl prokázán signifikantní rozdíl oproti odpovídajícím variantám bez REN (tzn. že účinnost těchto dvojic přípravků byla prakticky stejná). Výnosové hodnocení v roce 2023 (graf 3) prokázalo nárůst výnosu o přibližně 40 % u variant s CA2301 a přípravkem NeemAzal, zatímco u spinosadu (SpinTor) přesáhl nárůst 70 % oproti kontrole.

Graf 3: Vliv žíru mandelinky bramborové na změnu výnosu oproti neošetřené kontrole (odrůda Rosara, Žabčice, aplikace insekticidů 15. 6. 2023)

Lze konstatovat, že biologická ochrana představuje účinný způsob regulace mandelinky bramborové. Kombinace preventivních opatření, racionálního používání insekticidů a začlenění biologických přípravků do systému integrované ochrany proti mandelince bramborové je ideální kombinací pro potlačení tohoto škůdce.

Mšice

Mšice (Aphidoidea) jsou rozhodujícím faktorem přenosu nejvýznamnějších virů v porostech brambor. Zatímco přímé škody sáním mšic bývají za běžných podmínek nevýznamné, jejich role jako vektorů virových chorob činí z této skupiny jeden z hlavních rizikových faktorů v sadbových porostech. Při silnějším výskytu mšic může docházet k deformacím listů a nekrózám, avšak při běžném výskytu zůstávají rostliny bez zřetelných příznaků. K přemnožení dochází spíše ve specifických podmínkách, např. ve sklenících nebo pod netkanou textilií, které vytvářejí příznivé mikroklima.

Mšice jsou drobný savý hmyz s proměnou nedokonalou. Vyznačují se vysokou reprodukční schopností a během vegetace se množí převážně partenogeneticky. Tehdy živorodé samičky rodí desítky larev, které dospívají během několika dnů. U mnoha druhů pak dochází ke střídání pohlavních a nepohlavních generací (heterogonie). Okřídlené formy jsou schopny šíření na velké vzdálenosti vzdušnými proudy a mají zásadní význam pro dálkový přenos virů.

Brambor není primárním hostitelem většiny druhů, ale řada mšic jej využívá jako příležitostného hostitele během migrace; některé druhy zde vytvářejí i kolonie neokřídlených forem, které se většinou vyskytují na spodní straně listů. Z hlediska přenosu virů jsou rozhodující okřídlené formy, neokřídlené formy se na šíření podílejí pouze lokálně. Nejvýznamnějším přenašečem virů bramboru je mšice broskvoňová (Myzus persicae). Její holocyklické populace přezimují ve stadiu vajíček na broskvoni, odkud se na jaře šíří na široké spektrum hostitelů. Anholocyklické kmeny se rozmnožují celoročně partenogeneticky a po teplých zimách představují zdroj časných náletů, mnohdy z porostů řepky. K významným vektorům patří také mšice řešetláková (Aphis nasturtii), která na bramborách vytváří početné kolonie, a mšice chmelová (Phorodon humuli), důležitý přenašeč viru Y a viru svinutky. Mšice maková (Aphis fabae) přenáší viry méně intenzivně, ale při gradacích může sehrát významnou roli.

Protože hlavní škodlivost spočívá v přenosu virů, ochrana sadbových porostů má specifický charakter. Cílem je zabránit sání mšic a omezit šíření infekce z rostliny na rostlinu. Uplatňují se organizační a agrotechnická opatření, bariérové a repelentní metody i cílená likvidace přenašečů. Nejvyšší účinnost přináší kombinace více přístupů.

Ve Výzkumném ústavu bramborářském se v posledních letech testovala následující opatření zabraňující nebo omezující nálet mšic do porostu.

Netkaná textilie

Netkaná textilie se využívá především u raných odrůd k ochraně proti nízkým teplotám, současně však funguje jako mechanická bariéra proti náletu mšic. Klíčové je její dokonalé utěsnění; poškození izolátoru může vést k rychlému namnožení mšic a nekontrolovanému šíření virů. Důležité je i správné načasování sejmutí bariéry, neboť při dlouhodobém zakrytí může dojít k přehřívání a zvýšení vlhkosti podporující rozvoj houbových chorob. Textilie se proto využívá zejména na menších množitelských plochách a po jejím odstranění je nutné bezprostředně zahájit insekticidní ochranu.

Slaměný mulč

Slaměný mulč (obr. 3, 4) omezuje nálet mšic (graf 4, 5) vytvořením optické bariéry. Aplikuje se před vzcházením porostu (obr. 5) v rovnoměrné vrstvě do 5 cm, obvykle v dávce kolem 5 t/ha. Účinek přetrvává do zapojení porostu. Příliš silná vrstva nebo nekvalitní sláma může podporovat rozvoj houbových chorob. Velmi vhodné je nařezání či nalámání kvalitní a čisté slámy na délku okolo 10 cm. Kromě omezení přenosu virů přispívá mulč též k regulaci teploty a vlhkosti půdy, potlačuje růst plevelů a po rozkladu zlepšuje půdní strukturu.

Obr. 3: Poloprovozní pokus se slaměným mulčem, uprostřed žlutá miska typu Lamberse pro sledování náletu mšic

Obr. 4: Sběr mšic ze žluté misky typu Lamberse - vlevo varianta se slaměným mulčem (13. 6. 2025)

Graf 4: Celkový nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse - sledování vlivu slaměného mulče na nálet mšic (Dušejov, 2025)


Graf 5: Celkový nálet mšice broskvoňové na žlutou misku typu Lamberse - sledování vlivu slaměného mulče na nálet mšic (Dušejov, 2025)

Obr. 5: Slaměný mulč musí být aplikován ještě před vzejitím porostu

Minerální oleje

Další možností ochrany je aplikace minerálních olejů. Ty vytvářejí na listech tenký film, který ztěžuje přistání mšic a mechanicky omezuje funkci jejich bodavě sacího ústrojí. Dochází tak k narušení sání a omezení přenosu virů. Oleje mají rovněž repelentní a mírně toxický účinek. V řadě bramborářsky vyspělých zemí jsou registrovány nebo povolovány na výjimku, avšak v ČR zatím jejich registrace chybí.

Pro vyhodnocení účinnosti zmíněných opatření byly každoročně prováděny posklizňové zkoušky z hlíz. Odebrané vzorky byly testovány metodou ELISA na přítomnost především viru Y (PVY). Pro vyhodnocení alternativních možností ochrany množitelských porostů proti mšicím uvádíme výsledky z roku 2025. Z grafu 6 jsou zřejmé významné rozdíly mezi jednotlivými variantami ochrany. Ochrana proti mšicím v porostech brambor by tedy měla být založena především na prevenci náletu a omezení přenosu virů. Kombinace bariérových opatření, agrotechniky a cílené ochrany představují základ pro produkci zdravé sadby.

Graf 6: Procento napadených rostlin PVY - posklizňové zkoušky (odrůda Anuschka, průměrný vzorek 100 hlíz/varianta, Valečov, datum odběru: 7. 10. 2025)

Drátovci

Drátovci jsou polyfágní larvy brouků z čeledi kovaříkovitých (Elateridae). Na zemědělských plodinách škodí řada druhů, v porostech brambor nejčastěji rodu Agriotes (např. A. lineatus, A. obscurus, A. ustulatus, A. sputator), dále např. Athous haemorrhoidalis, Limonius pilosus, Melanotus bummipes či Adelocera murina. Rozlišení jednotlivých druhů i jejich larev je obtížné a z hlediska ochrany nemá praktický význam.

Dospělci se po přezimování objevují v dubnu a květnu a samičky kladou vajíčka mělce do půdy. Larvy se zpočátku živí humusem a organickými zbytky, od druhého roku přecházejí na podzemní části rostlin. Vývoj je dlouhý, trvá obvykle 3–5 let. Larvy dorůstají délky 10–30 mm a největší škody způsobují vyšší instary.

Na zemědělské půdě je nejvyšší výskyt drátovců v trvalých travních porostech, víceletých pícninách a ozimech. Vyšší vlhkost půdy podporuje jejich vývoj, avšak hospodářsky významnější škody vznikají často v obdobích přísušku. Larvy tehdy intenzivně vyhledávají živá pletiva jako zdroj vody. U brambor vyžírají do hlíz chodbičky různé hloubky (obr. 6), které jsou vyplněny tmavým trusem. Poškozené hlízy ztrácejí tržní hodnotu a chodbičky mohou být vstupní branou pro původce hnilob.

K napadení dochází zejména na pozemcích po trvalých travních porostech nebo v blízkosti luk a pastvin. Vyšší škody bývají i na zaplevelených pozemcích. V posledních letech je patrný nárůst poškození, což pravděpodobně souvisí s klimatickými změnami, minimalizací zpracování půdy i změnami ve struktuře pěstovaných plodin. Plodiny zanechávající větší množství rostlinných zbytků vytvářejí vhodné podmínky pro vývoj mladších stadií larev a zvyšují populační potenciál pro následné plodiny.

Možnosti přímé chemické ochrany jsou dnes omezené. Půdní insekticidy, které by výrazně redukovaly drátovce, nejsou v současné době v Evropě k dispozici. Larvy jsou navíc poměrně odolné vůči řadě účinných látek. Ochrana je proto založena především na preventivních a agrotechnických opatřeních. Odrůdová tolerance též nebyla jednoznačně prokázána.

Obr. 6: Hlízy poškozené drátovci - chodbička může zasahovat velmi hluboko do hlízy

Vliv zpracování půdy

Pokusy v letech 2022–25 byly prováděny na pozemcích po trvalém travním porostu s přirozeně vyšším výskytem drátovců (Agriotes spp.). Hodnoceno bylo procento napadených hlíz a intenzita jejich poškození. Testovány byly 2 varianty: jednorázové zpracování půdy rotavátorem a trojnásobné zpracování.

Výsledky jednoznačně potvrdily, že vícenásobné mechanické zpracování půdy významně snižuje napadení hlíz (graf 7, obr. 7). Mechanická kultivace vede k přímému poškození nebo vyrušení části larev, které jsou tak vystaveny stresu a hynou. Současně dochází ke změně půdního mikroprostředí a narušení půdní struktury, což omezuje aktivitu larev.

Graf 7: Procento napadených hlíz v daném stupni drátovcem v roce 2025, odrůda Secura, lokalita Radostín, stupnice 1–5

Obr. 7: Použití rotavátoru výrazně snižuje výskyt drátovců (2025)

Vliv termínu sklizně

Dalším sledovaným faktorem byl termín sklizně. Z výsledků vyplývá, že časnější sklizeň snižuje procento napadených hlíz i intenzitu jejich poškození (graf 8). Pozdější sklizeň prodlužuje dobu, po kterou jsou hlízy vystaveny působení larev, což vede ke zvýšení škod. Včasná sklizeň tak představuje jednoduché a účinné preventivní opatření.

Nejlepší výsledky přinesla kombinace vícenásobného zpracování půdy a časné sklizně. Tento postup umožňuje snížit počet a aktivitu larev v půdě a zároveň minimalizovat dobu kontaktu hlíz se škůdcem. Dochází tak k výraznému omezení poškození bez nutnosti intenzivních chemických zásahů.

Ochrana brambor proti drátovcům je tedy v současnosti založena především na správném střídání plodin, vyhýbání se rizikovým pozemkům po travních porostech, důsledném zpracování půdy a vhodně zvoleném termínu sklizně. Kombinace těchto opatření představuje nejúčinnější a šetrný způsob regulace tohoto dlouhodobě problematického škůdce.

Graf 8: Procenta napadených hlíz drátovcem v daném stupni v roce 2025 v různých termínech sklizně, odrůda Rosara, lokalita Radostín, stupnice 1–5

Závěr

Ochrana brambor proti mandelince bramborové, mšicím a drátovcům se v současných podmínkách neobejde bez komplexního přístupu založeného na principech integrované ochrany. Snižovat chemické vstupy je možné pouze při použití kombinací preventivních opatření, optimalizovaných agrotechnických zásahů a biologických a botanických přípravků. Výsledky pokusů potvrzují, že biologická ochrana může být vysoce účinná, zejména proti mandelince bramborové, a že vhodná agrotechnika představuje důležitý nástroj regulace půdních škůdců. U množitelských porostů je zásadní minimalizace přenosu virů prostřednictvím komplexní ochrany proti mšicím.

Zpracováno s podporou projektu NAZV QK22010194, QK22010073 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1625.

Ing. Petr Doležal, Ph.D.¹, Ing. Ervín Hausvater, CSc.¹, Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.², doc. Ing. Petr Sedlák, Ph.D.³, Ing. Anna Šedová¹, Ing. Vladimíra Sedláková, Ph.D.^3
1Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., ²Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i, Praha-Ruzyně, ³Česká zemědělská univerzita v Praze