Bázlivec kukuřičný - hmyzí škůdce kukuřice

23. 06. 2014 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 9174x

Kukuřice setá se v posledních několika letech zařadila v České republice k plodinám, které svou osetou plochou dominují zemědělské krajině. Důvod je prostý. Kukuřice patří k plodinám, které se pěstují na zrno i píci, ale jejich výsledný produkt patří dnes také do oblasti energetiky, kdy kukuřičné siláže tvoří hlavní „potravu“ dnes hojně využívaných bioplynových stanic. Z hlediska ochrany je kukuřice méně náročná a pro zemědělce tak stojí především otázka, jak zvládnout účinně boj proti plevelům. V dnešní době je portfolio nabízených herbicidů tak široké, že lze dosáhnout spolehlivého účinku za každých podmínek.

Škůdci kukuřice

Hmyzí škůdci jsou oproti tomu většinou opomíjeni a mají tak velmi dobrý předpoklad pro nárůst jejich početnosti a významné projevení se jejich hospodářské škodlivosti. V souvislosti s kukuřicí byl v dřívějších dobách zmiňován pouze jeden hlavní škůdce - zavíječ kukuřičný.

Na počátku 21. století se k nám dostal i další, který se v kukuřici velmi rychle usadil a začalo jeho postupné rozšiřování a nárůstu početnosti i vlivem technologie pěstování kukuřice v několikaletých sledech po sobě. Jedná se o dalšího „amerického brouka“ - bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera LeConte).

U tohoto hmyzího škůdce způsobují hospodářské škody jak larvy (obr. 1), tak i dospělci (obr. 2). Larvy na kořenech v počátečních fázích vývoje kukuřice, dospělci pak v pozdějších fázích na listech (obr. 3), bliznách a následně i na vyvíjejících se palicích.

Obr. 1: Poškozené kořeny kukuřice

Obr. 2: Dospělec bázlivce při žíru

Obr. 3. Poškozené listy kukuřice žírem brouků

Způsoby monitoringu bázlivce

Pro sledování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice lze využít různé formy monitoringu pro zjištění jeho přítomnosti. Nejméně náročné se jeví vizuální pozorování dospělců na rostlinách, či půdní výkopky (většinou v měsíci červnu) na zjištění přítomnosti larev na kořenech. Dále lze využít nejrůznější feromonové lapače (např. typ Csalomon PAL), či lepové desky žluté barvy.

Monitoring bázlivce v roce 2013

V minulém roce pokračoval na území jižní Moravy náš dlouhodobý monitoring výskytu bázlivce v porostech kukuřice. Sledování bylo prováděno ve dvou odlišných způsobech pěstování: kukuřice pěstovaná v osevním postupu a kukuřice pěstovaná v monokultuře. Ke sledování jsme použili feromonový lapák, který byl vyměněn na přelomu července a srpna. Celková doba monitoringu byla tak jako v předchozích letech od konce měsíce června do začátku září. Odpočty dospělců na lepových deskách byly prováděny cca v týdenním intervalu. Podrobněji jsme se zaměřili i na sledování poškození palic dospělci a na žír larev na kořenech kukuřice.

V roce 2013 bylo sledováno celkem 5 lokalit jižní Moravy a 1 z oblasti Vysočiny. Snažili jsme si zvolit lokality, kde je monitoring prováděn dlouhodobě a je tak možné sledovat vývoj zachycené populace a jejich způsobené škody v dlouhodobém horizontu. Instalace feromonových lapáků na jednotlivé lokality proběhla v termínu 27. 6., kromě lokality Domášov, kde byl lapák zavěšen do porostu až 15. 7.

První zaznamenaný jedinec byl zachycen v porovnání s předchozími lety pozorování velmi pozdě - až 18. 7. Důvod je prostý, velmi pozdní nástup jara na jižní Moravě, a také průběh povětrnostních podmínek, zejména v měsíci červenci, kdy byly vysoké teploty a celý měsíc bez srážek. Stejný jako v minulých letech byl první výskyt brouků bázlivce zaznamenán opět na nejjižnějším pozorovacím bodě v Dolních Dunajovicích v kukuřici pěstované v monokultuře. V dalším termínu již byli první bázlivci zaznamenáni na všech lokalitách (kromě lokality Domášov ležící na Vysočině) a to především ve velmi nízké početnosti.

V dalším termínu odběrů již bylo dle zachycených jedinců patrné, které lokality jsou s kukuřicí pěstovanou v osevních sledech a které jsou s kukuřicí v monokultuře. Obecně platí, že u osevních sledů je nástup populace velmi postupný, závislý od migrace bázlivců z okolních porostů, v porovnání s kukuřicí pěstovanou po sobě, kde je početnost velmi skoková a překročení prahu škodlivosti již bývá zpravidla dosaženo velmi brzy.

V závislosti na výskytu zavíječe kukuřičného některé informační zdroje uvádí, že by bylo možné spojit metody ochrany proti těmto kukuřičným škůdcům do jednoho termínu a ošetřit porost v jedné aplikaci insekticidního přípravku. V roce 2013, ale i v minulých letech to podle našich pozorování není možné.

Insekticidní přípravek proti zavíječi kukuřičnému byl v roce 2013 v troubských podmínkách aplikován dne 22. 7., kdy nebylo na základě početnosti bázlivců dosaženo jeho prahových hodnot (zjištěni dva brouci na feromonový lapák). Obdobně to probíhalo i v teplejších a jižnějších oblastech (Dolní Dunajovice, Hustopeče aj.), kde také nebylo dosaženo prahových hodnot pro bázlivce k případnému spojení ochrany do jednoho termínu (zjištěno 3 či 6 brouků na lapák).

Početnost dospělců v následných termínech hodnocení významně narůstala u všech sledovaných lokalit. U lokalit s monokulturou byl dosažen takový stav, že celá pozorovací lepová deska byla pokryta jedinci bázlivce, další brouci už nebyly na ní schopni se zachytit. Uvedená maximální čísla záchytu již nejspíše v následných letech nebude možné překročit a i výsledná čísla za celé pozorovací období již nebudou významněji u monokulturně pěstované kukuřice narůstat.

K zajímavostem jistě patří poslední termín hodnocení, kdy na lokalitě Syrovice v kukuřici v osevním sledu bylo zjištěno celkem 704 jedinců. Jednalo se hlavně o migrující samičky, které pravděpodobně hledaly vhodné podmínky k nakladení vajíček především z důvodu likvidace okolních porostů kukuřic, určených právě pro sklizeň na siláž probíhající právě v tomto termínu.

Na všech sledovaných lokalitách byly zaznamenány škody na palicích způsobené žírem dospělců. Jednalo se o vyžírání vrcholových částí, při odkrytí palic z listenů byla tato místa s obnaženými zrny v následných termínech pozorování zcela zničena žírem brouků. Při odběru rostlin nebyl zjištěn poškozený kořenový systém žírem larev na lokalitách s opakovaně pěstovanou kukuřicí. Nedošlo ani ke zjištění výskytu rostlin v podobě tzv. husích krků (obr. 4).

Tab.: Početnost dospělců bázlivce kukuřičného v roce 2013 na vybraných lokalitách jižní Moravy

Lokalita	Počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku
	4. 7.	12. 7.	18. 7.	25. 7.	2. 8.	9. 8.	15. 8.	21. 8.	27. 8.	3. 9.	celkem
Troubsko	0	0	0	2	9	18	153	235	57	131	605
Žabčice	0	0	0	3	65	238	782	549	153	226	2016
Hustopeče	0	0	0	3	5	61	349	534	202	*	1151
Dolní Dunajovice	0	0	1	6	164	155	632	377	*	380	1715
Syrovice	0	0	0	2	2	37	304	690	249	704	1988
Domášov	*	*	0	0	13	44	525	151	15	24	772
Vysvětlivky: * údaje nejsou k dispozici

Obr. 4. Oslabený kořenový systém s typickým projevem tzv. husího krku

Obr. 5. Nepravidelná hluchost palic kukuřice

Srovnání monokultury a osevního postupu

Z dlouhodobého srovnávání dvou odlišných technologií pěstování kukuřice (graf) vyplývá významný vliv na celkovou početnost zachycených jedinců.

Na lokalitě Žabčice, kde jsou prováděny stacionární pokusy s pěstováním kukuřice, byl až do roku 2011 neustálý trend ve vzrůstající početnosti. V roce 2012 byla celková početnost za celé sledované období 1099 zachycených jedinců, což v porovnání s předchozími lety představoval určitý pokles. V roce 2013 ale pokračoval i na této monokulturně zaměřené lokalitě trend v narůstání celkové početnosti, která byla za celé sledované období 2016 jedinců s tím, že první jedinci byly zaznamenáni velmi pozdě a při normálním průběhu povětrnostních podmínek by tak byla celková početnost ještě vyšší.

Pro porovnání je v grafu uvedena i druhá dlouhodoběji sledovaná lokalita s monokulturně pěstovanou kukuřicí v Dolních Dunajovicích. Zde je trend v početnosti obdobný jako v Žabčicích.

V případě našeho monitoringu je vždy kukuřice pěstovaná v osevních sledech zastoupena lokalitou Troubsko. Dlouhodobě se početnost udržovala vždy kolem cca 400 jedinců za celé sledované období. V loňském roce, ale i na této pozorovací lokalitě došlo k navýšení celkového počtu zjištěných jedinců až na 605 brouků za celé monitorovací období. Zároveň s tím byly také zaznamenány škody na palicích způsobené žírem dospělců.

Graf : Srovnání početnosti bázlivce kukuřičného v letech 2006–2013 na vybraných lokalitách

Způsoby ochrany

Pří výběru vhodné metody ochrany musíme brát v potaz mnoho dalších faktorů. Především je důležité brát ohled na pěstební lokalitu, průběh povětrnostních podmínek v daném roce, zastoupení kukuřice v osevních sledech daného pěstitele, zastoupení kukuřice na okolních pěstitelských plochách či výskyt bázlivce v předchozích letech pěstování. Při pěstování kukuřice v monokultuře bude stoupat možný výskyt poškozených kořenů larvami tohoto škůdce.

V loňském roce bylo možno ještě použít insekticidně namořené osivo přípravkem Cruiser 350 FS. Rozhodnutím odvolacího výboru u evropské komise ze dne 29. 4. 2013 došlo k prosazení minimálně dvouletého zákazu 3 neonikotinoidních účinných látek (imidacloprid, thiamethoxam, clothianidin), tudíž i včetně uvedeného mořidla.

V roce 2014 tak lze použít při ochraně kukuřice proti larvám pouze půdní insekticidní přípravek Force 1,5 G (tefluthrin) v dávce 93,3 g/100 m řádku. Pro aplikaci tohoto granulovaného insekticidu je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice.

Nově je do kukuřice registrováno mořidlo Sonido 400 FS (thiacloprid) proti drátovcům, lze tak do jisté míry spekulovat i na možnost vedlejšího účinku právě proti larvám bázlivce.

Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní.

Z registrovaných přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin) v dávce 0,4 l/ha, Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,2–0,25 l/ha a přípravek Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha. U registrovaných pyretroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení dobré biologické účinnosti dodržení optimálních povětrnostních podmínek při jejich aplikaci. Dále lze použít přípravky obsahující účinnou látku indoxacarb - Steward, Explicit Plus a Stocker - všechny v dávce 0,125 kg/ha.

Závěr

Bázlivec kukuřičný bude v porostech kukuřice hrát stále významnější roli a zemědělská praxe by tak měla být dobře připravena. Pro minimalizaci jeho škodlivosti bude důležité brát v potaz možné systémy ochrany a brát již ten nejzákladnější, tj. důsledné dodržování osevních sledů. Nejúčinnější ochranou je střídání plodin s jinou následnou plodinou než je kukuřice. Za určitých předpokladů lze pěstovat kukuřice ve dvouletých sledech, ale pak bude nutno zajistit ochranu kukuřice před larvami bázlivce. Při dodržování uvedených zásad nebude z hlediska škodlivosti larev žádný významný problém.

Při vyšších výskytech dospělců a pěstování kukuřice v monokultuře pak již bude nutností použití ochrany proti larvám s následnou foliární aplikací pomocí registrovaných insekticidů k potlačení populace dospělců pod hranici hospodářské škodlivosti.

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.