Chemap Agro s.r.o.

Bázlivec kukuřičný na jižní Moravě v roce 2017

22. 07. 2018 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 320x

Kukuřice setá je plodina, která se trvale zařadila ve zvýšené míře do osevních sledů zemědělských podniků. V teplejších pěstitelských oblastech zaujímá významné procento jejich obhospodařované zemědělské půdy. U této plodiny se čím dál tím častěji setkáváme s opakovaným pěstováním v rámci jednoho pozemku. V případě této monokulturní technologie narůstá riziko zvýšeného výskytu škodlivých organizmů především z oblasti houbových patogenů a zvyšujícího se počtu hmyzích škůdců. Z těchto škůdců se jedná především o škodlivé výskyty bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera LeConte) včetně projevů jeho hospodářské škodlivosti na rostlinách.

Agronutrition

Česká technologická platforma pro zemědělství

V současnosti je v České republice trvale usazen a jeho výskyt je již zaznamenán téměř na celém našem území, kde se kukuřice pěstuje (mapa). Ve vyšší početnosti se vyskytuje zvláště v oblastech s opakovaným pěstováním kukuřice po sobě jak v teplejších, tak i v chladnějších regionech (např. Vysočina).

Dospělci bázlivce (obr. 1) jsou velcí 4–7 mm, žlutě zbarvení s černými krovkami. Samičky lze dobře rozeznat od samečků podle kratších tykadel a tří podélných pruhů na krovkách. Hlavním rozlišovacím znakem je však sklerotizovaný útvar na zadečku, který je u samečků menší a zaoblenější, zatímco u samiček je užší a delší, vyčnívající z pod krovek.

Mapa: Výskyt bázlivce kukuřičného v roce 2016 na území České republiky (zdroj: eagri.cz)
Mapa: Výskyt bázlivce kukuřičného v roce 2016 na území České republiky (zdroj: http://eagri.cz/)

Obr. 1: Bázlivec kukuřičný
Obr. 1: Bázlivec kukuřičný

Bionomie

Přezimuje vajíčko v hloubce 15 cm, maximálně do 35 cm. Mortalitu vajíček může ovlivnit průběh zimy, kdy se při poklesu teplot na -10 °C a trvání mrazů aspoň týden sníží líhnutí larev až o 50 %. Pokud tyto mrazy trvají 2 týdny, zvyšuje se mortalita na 75 %. Při teplotě pod -15 °C je mortalita až 96 %. Hospodářské škody způsobují jak larvy (obr. 2), tak i dospělci na kukuřici, ale vyskytující se i na některých plevelných rostlinách. Larvy v jarním období migrují ke kořenům rostlin kukuřice, kde způsobují požerky. Při silném napadení dochází k destrukci celého kořenového systému rostliny (obr. 3), což má za následek vyvrácení rostliny či přímo jejich úhyn. Dospělci se živí bliznami a pylem, v pozdějších vývojových fázích může dojít i k napadení palic, mohou způsobit nepravidelnou hluchost klasu a listů kukuřice, po odkvětu kukuřice se pak živí na jiných rostlinách z čeledi hvězdnicovitých nebo tykvovitých. Vhodnými hostitelskými rostlinami pro larvy jsou také trávy - především různé druhy bérů. Dochází ke snížení výnosu s hledisky kvantity i kvality (obr. 4). Dospělci bázlivce kukuřičného jsou v porostu velmi mobilní. Dokáží migrovat až na vzdálenost 40 km.

Pro sledování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice lze využít různé formy monitoringu pro zjištění jeho přítomnosti. Nejméně náročné je vizuální pozorování dospělců na rostlinách, či půdní výkopky (většinou v měsíci červnu) na zjištění přítomnosti larev na kořenech. Dále lze využít nejrůznější feromonové lapače (např. typ Csalomon PAL, obr. 5), či lepové desky žluté barvy. Na pracovišti Zemědělského výzkumu v Troubskou dlouhodobě provádíme sledování výskytu bázlivce v provozních plochách kukuřice na lokalitách jižní Moravy. K vlastnímu monitoringu využíváme feromonové lapáky, které bývají pravidelně vyměňovány dle potřeby (většinou z důvodu velkého záchytu jedinců na lepové desce a s tím související ztráta její lepivosti). V dlouhodobém sledování je monitoring zahajován na počátku líhnutí dospělců, tj. od konce měsíce června do období konce hospodářských škod, tj. začátku září. Odpočty dospělců na lepových deskách jsou zpravidla prováděny cca v týdenním intervalu.

Larva na kořenu kukuřice
Larva na kořenu kukuřice

Poškozená rostlina žírem larev na kořenovém systému rostliny
Poškozená rostlina žírem larev na kořenovém systému rostliny

Bázlivec kukuřičný - žír palice
Bázlivec kukuřičný - žír palice

Monitoring bázlivce - feromonový lapák
Monitoring bázlivce - feromonový lapák

Monitoring v roce 2017

V roce 2017 bylo sledováno celkem 6 lokalit jižní Moravy. Jedná se o lokality, kde je monitoring prováděn dlouhodobě a je tak možné sledovat vývoj zachycené populace a jejich způsobené škody v dlouhodobém horizontu. Lokality Žabčice, Starovice, Strachotín a Březí představovaly kukuřici pěstovanou v monokultuře, lokality Němčičky a Troubsko (okres Brno-venkov) pak kukuřice v osevním sledu s jinou předplodinou, než je kukuřice.

Instalace feromonových lapáků na všechny sledované lokality proběhla v termínu 22. 6. 2017. První zaznamenaní jedinci byli zachyceni již v následném termínu odpočtu na všech lokalitách kromě Troubska a Žabčic s maximálním záchytem na lokalitě Starovice v celkovém počtu 10 jedinců/lapák. V tomto termínu tak již byla zaznamenán i první jedinec u kukuřice pěstované v osevním sledu na lokalitě Němčičky. V dalším termínu již byli bázlivci zaznamenáni na všech monitorovaných lokalitách s maximálním záchytem na lokalitě Starovice (kukuřice ve druhém roce) v celkovém počtu 216 jedinců. Na této lokalitě byly zaznamenány i viditelné škody na rostlinách kukuřice - žír na listech - na okraji pozemku (obr. 6).

V následném termínu hodnocení (dne 12. 7. 2017) byl zaznamenán významný nárůst v početnosti dospělců téměř na všech sledovaných lokalitách a dle platných stanovených prahů škodlivosti bylo možné použít insekticidní zásah pro snížení jejich výskytu.

Vrcholem náletu v roce 2017 byl na sledovaných lokalitách v termínu 28. 7. 2017, kdy došlo k maximálním záchytům dospělců bázlivce kukuřičného v rámci našeho sledování. V daném termínu se početnost pohybovala od 73 jedinců (Starovice) do 601 jedinců (Němčičky) respektive 665 jedinců (Žabčice) na jeden lapák za 9 dní.

V dalších termínech hodnocení celková početnost postupně klesala. Přesto i v odpočtech prováděných v první dekádě září bylo zjištěno významné zastoupení bázlivců na všech sledovaných lokalitách.

V roce 2017 tak celková zaznamenaná početnost byla velmi vysoká na všech lokalitách. Z dlouhodobého monitoringu platilo, že u osevních sledů byl nástup populace velmi postupný, závislý od migrace bázlivců z okolních porostů, v porovnání s kukuřicí pěstovanou po sobě, kde bývá početnost velmi skoková a překročení prahu škodlivosti již bývá zpravidla dosaženo velmi brzy. V minulém roce se nám tyto údaje nepotvrdily a početnost významně vzrůstala i u kukuřice pěstované v osevním sledu. V porovnání s minulými lety, ale došlo k „zastropování“ celkové početnosti zaznamenaných jedinců, což nejspíše souvisí s celkovou plochou monitorovací lepové desky a s její maximální pokryvností zachycených bázlivců.

Tab. 1: Početnost dospělců bázlivce kukuřičného v roce 2017 na vybraných lokalitách jižní Moravy

Lokalita

Počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku

27. 6.

4. 7.

12. 7.

19. 7.

28. 7.

3. 8.

10. 8.

17. 8.

31. 8.

6. 9.

15. 9.

celkem

Žabčice

0

8

15

129

665

103

103

138

116

132

135

1544

Starovice

10

216

453

593

73

42

42

140

101

179

*

1849

Strachotín

9

79

415

78

571

71

71

554

100

285

46

2279

Březí

5

156

505

304

276

32

32

162

145

404

56

2077

Němčičky

1

16

*

131

601

94

94

352

101

437

129

1956

Troubsko

0

4

59

78

287

115

115

118

20

34

55

885

Pozn.: * údaje nejsou k dispozici

Poškozené listy žírem dospělců bázlivce kukuřičného
Poškozené listy žírem dospělců bázlivce kukuřičného

Vývoj populací na vybraných lokalitách

Monitoring bázlivce kukuřičného byl na námi vybraných lokalitách zahájen již v roce 2006, kdy docházelo k postupnému záchytu prvních jedinců a jejich postupnému šíření do dalších oblastí. Při dodržení agrotechnických opatření při pěstování kukuřice by tato populace hmyzího škůdce neměla tak strmý nárůst, jak to můžeme vidět v grafu 1. Zde jsou porovnávány dvě lokality - kukuřice pěstovaná v osevním sledu (Troubsko) a vytrvalý pokus na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích, kde je kukuřice pěstována v monokultuře již ve velmi dlouhém časovém období.

U kukuřice pěstované v osevním sledu docházelo v prvních letech výskytu k počátečnímu pozvolnému nárůstu zaznamenaných jedinců a v posledních čtyřech letech se celková početnost ustálila na cca 880 jedinců za celé sledované období.

U kukuřice pěstované v monokultuře došlo k velmi vysokému nárůstu již v roce 2009, skokově pak v roce 2011. Celková početnost je pak již daná maximální kapacitou lepové desky lapáku, a i v příštích letech již nebude nejspíše stoupat. Tyto monokulturní porosty jsou pak rezervoáry bázlivce i pro okolní pěstitelské plochy, kde jsou dodržovány osevní sledy.

V porostech kukuřice jsou pak následně a již i pravidelně pozorovány škody na palicích (vyžírání zrn), poškození blizen, a také typické příznaky u rostlin v podobě výskytu tzv. husích krků.

Možnosti ochrany

Způsob ochrany proti bázlivcům můžeme rozdělit na metody přímé a nepřímé.

Mezi nepřímé metody se řadí především dodržování osevních sledů s maximálním dvouletým pěstováním kukuřice za sebou. Další nepřímé metody ochrany jsou průběh povětrnostních podmínek v daném roce (především přes zimní období), zastoupení kukuřice na okolních pěstitelských plochách či výskyt bázlivce v předchozích letech pěstování.

Přímé metody ochrany pak spočívají v použití registrovaných chemických přípravků dostupných na trhu.

Při ochraně kukuřice proti larvám lze použít půdní insekticidní přípravek Force 1,5 G (tefluthrin) v dávce 93,3 g/100 m řádku. Pro aplikaci tohoto granulovaného insekticidu je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice. Do kukuřice je dále pak registrováno mořidlo Sonido 400 FS (thiacloprid) proti širokému spektru hmyzích škůdců včetně bázlivce v dávce 125 ml/VJ. U tohoto typu ochrany je potřeba si uvědomit funkčnost daného mořidla (obvykle 4–6 týdnů) v porovnání s dobou, kdy se tam larvičky bázlivců prvně objevují. V ochraně kukuřice proti larvám bázlivce je také registrován i pomocný přípravek Dianem obsahující parazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora v množství 15 %. Aplikují se postřikem v dávce 2000 mil. jedinců na 200–400 l vody/ha. U této metody ochrany je potřeba dodržet veškeré doporučení, které uvádí výrobce v příbalovém letáku pro maximální účinnost.

Ochrana proti dospělcům se provádí v době před květem a v období kvetení při zjištění 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní. Z registrovaných přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin) v dávce 0,4 l/ha, Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,2–0,25 l/ha a přípravek Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha. Pro zajištění dobré biologické účinnosti registrovaných pyretroidních přípravků je nutno dbát na dodržení optimálních povětrnostních podmínek při jejich aplikaci. Dále lze použít přípravky obsahující indoxacarb: Steward, Explicit plus a Stocker - všechny v dávce 0,125 kg/ha. Nově je registrován přípravek Ampligo (kombinace chlorantraniliprol a lambda-cyhalothrin) v dávce 0,2 l/ha.

Závěr

Bázlivec kukuřičný se zařadil k hmyzím škůdcům, se kterým je u kukuřice nutno počítat a zároveň proti němu provádět i cílenou ochranu pro minimalizaci jeho škodlivosti. Při dodržování agrotechnických opatření dochází k významnému omezení jeho početnosti.   K zabránění významnějších škod lze doporučit pěstování kukuřice maximálně ve dvouletých sledech po sobě, v případě škodlivého výskytu lze použít dostupné registrované přípravky.

logo ministerstvo zemědělství

Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

Související články

Nepřímý monitoring škůdců

12. 08. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 196x

Změny v rezistenci mandelinky bramborové vůči insekticidům

07. 08. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 295x

Problematika kyjatky hrachové v porostech hrachu setého

04. 08. 2019 Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Igor Huňady; Agritec Plant Research, s.r.o., Šumperk Škůdci Zobrazeno 240x

Výsledky pokusů s přípravky proti mandelince bramborové v roce 2018

13. 07. 2019 Ing Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 409x

Vybraní škůdci řepky - výsledky a zkušenosti z pokusů

02. 07. 2019 RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o. Kroměříž Škůdci Zobrazeno 343x

Další články v kategorii Škůdci

detail