Bázlivec kukuřičný na jižní Moravě v roce 2018

28. 08. 2019 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 1972x

V rámci technologie pěstování kukuřice seté je nutno se stále více zaměřovat na výskyt hmyzích škůdců v porostu. V posledních letech vlivem zvyšující se intenzity pěstování této plodiny dochází i k významným nárustům výskytu a početností škodlivých organizmů v porostu. Může se jednat o tzv. „staré známé hmyzí škůdce“, ke kterým se již také zařadil i bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera LeConte), či do budoucna velmi nebezpečný dlouháč kukuřičný (Tanymecus dilaticollis), u kterého dochází k významným škodám na jižním Slovensku u celé řady dalších polních plodin.

Dle pozorovacích bodů ÚKZÚZ z roku 2018 byl na většině území zjištěn škodlivý výskyt dospělců bázlivců. Bez výskytu bylo pouze několik krajů v západních Čechách (mapa) 1).

Dospělci bázlivce (obr. 1) jsou velcí 4–7 mm, žlutě zbarvení s černými krovkami. Samičky lze dobře rozeznat od samečků podle kratších tykadel a tří podélných pruhů na krovkách. Hlavním rozlišovacím znakem je však sklerotizovaný útvar na zadečku, který je u samečků menší a zaoblenější, zatímco u samiček je užší a delší, vyčnívající z pod krovek.

Škody na rostlinách způsobují larvy i dospělci. Z přezimujících vajíček se v jarním období líhnou larvičky, které následně migrují ke kořenům rostlin kukuřice, kde způsobují požerky. V případě že tyto larvičky nenajdou vhodný zdroj potravy velmi rychle umírají. Na rostlinách pak dochází k poškození jednotlivých částí i celého kořenového systému rostliny (obr. 2). To následně vede k vyvrácení rostliny - tzv. husí krky (obr. 3) či přímo jejich úhyn. Vylíhnutí dospělci se v prvních fázích mohou živit na listech kukuřice. Při velmi vysoké početnosti může dojít k významným škodám na jejich povrchu. Dle vývoje rostlin se pak následně živí bliznami a pylem, v pozdějších vývojových fázích může dojít i k napadení palic (obr. 4), kde mohou způsobit jejich nepravidelnou hluchost. Jako další hostitelé mohou sloužit rostliny z čeledi hvězdnicovitých nebo tykvovitých. Vhodnými hostitelskými rostlinami pro larvy jsou také trávy - především různé druhy bérů. Dospělci bázlivce kukuřičného jsou v porostu velmi dobře viditelní.                    

Pro zjištění početnosti larev a brouků v porostu kukuřice můžeme využít následující metody monitoringu. Zdravotní stav kořenů, resp. poškození a početnost larev lze stanovit pomocí metody půdních výkopků (většinou v měsíci červnu) u kukuřice pěstované po kukuřici. Pro zjištění početnosti dospělců je nejméně náročná metoda vizuálního pozorování na rostlinách. Dále lze využít nejrůznější feromonové lapače (např. typ Csalomon PAL, obr. 5), či lepové desky žluté barvy. Na základě našich zkušeností je velmi dobré sledovat početnost právě pomocí feromonových lapáků umístěných na okrajích provozních ploch kukuřic. Tyto lapáky by měly být umísťovány do porostů před líhnutím dospělců, tj. v poslední dekádě měsíce června. Celková doba monitoringu trvá pak dle zkušeností až do období začátku září, tj. cca 2 měsíce. Dle potřeby by měla být obnovována lepivost záchytné plochy lapáku pomocí nevysychavého lepu v jednotlivých termínech sledování a po 3–4 týdnech ho následně vyměnit za nový. Odpočty dospělců by měly být prováděny cca v týdenním intervalu nebo dle míry jejich škodlivosti.

Mapa: Výskyt bázlivce kukuřičného v roce 2018 na území České republiky (zdroj: eagri.cz)

Obr. 1: Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera LeConte)

Obr. 2: Larvy na kořenu kukuřice

Obr. 3: Poškozená rostlina žírem larev na kořenovém systému rostliny

Obr. 4: Bázlivec kukuřičný - poškozená palice žírem

Obr. 5: Monitoring bázlivce - feromonový lapák

Monitoring v roce 2018

V roce 2018 bylo sledováno v rámci našeho dlouhodobého monitoringu celkem 5 lokalit na jižní Moravě. Feromonové lapáky byly zavěšeny na okraj porostu (většinou 6 řádek) v termínu 22. června. Na lokalitě Žabčice a Strachotín byl lapák umístěn do porostu kukuřice po kukuřici, na ostatních lokalitách pak do kukuřice pěstované v osevním sledu.

První záchyty bázlivců byly v roce 2018 i vzhledem k průběhu povětrnostních podmínek sledovány velmi brzy v porovnání s předchozími roky. Vlivem velmi teplého a suchého počasí tak byli zaznamenáni již v následném termínu po instalaci lapáků - 26. června na všech lokalitách kromě Troubska. Velmi vysoká početnost především na lokalitě Strachotín v porostu kukuřice po kukuřici - 369 jedinců/na jeden lapák, což představuje průměrnou početnost na lapák a den 23,1 jedinců. U druhé lokality, kde byla kukuřice pěstována po sobě, byl zaznamenán na lapáku v daném termínu odpočtu pouze jeden dospělec.

V dalším termínu dne 3. 7. byl zaznamenán výskyt již na všech sledovaných lokalitách. Nejvíce jedinců bylo zjištěno na lokalitě Březí (210 jedinců/lapák) a Strachotín (200 jedinců/lapák) - zde ale početnost klesla v porovnání s předchozím termínem sledování. Nejméně jedinců pak na lokalitě Žabčice a Troubsko.

V termínu 11. 7. došlo ke skokovému zvýšení výskytu na lokalitě Žabčice (255 jedinců/lapák) a Němčičky (228 jedinců/lapák). Kromě lokality Troubsko tak již nebyl pozorován rozdíl v početnost v porovnání dvou technologií pěstování kukuřice.

Vrchol náletu byl v termínu 24. 7., kdy byla na všech sledovaných lokalitách zaznamenána velmi vysoká početnost pohybující se od 351 jedinců/lapák (Troubsko) po 809 jedinců/lapák (Němčičky). Zároveň zde byla zjištěna i nejvyšší početnost v podobě výskytu bázlivce na lapák a den - od 9,75 do 23 jedinců. Na lokalitě Troubsko tato početnost představovala 50 % z celkové početnosti bázlivců za celé sledované období.

V dalších dvou termínech sledování klesla celková početnost na všech lokalitách v průměru od 17 do 450 jedinců/lapák. Od 15. 8. pozorován opětovný významný nárůst kromě lokality Troubsko, kde byla celková početnost velmi nízká v porovnání s ostatními lokalitami.

V termínu 6. 9. bylo na lokalitě Strachotín zaznamenáno maximum výskytu v daném roce během celého monitoringu - celkem 1126 jedinců/lapák. Z důvodu této zjištěné vysoké početnosti lze předpokládat i významný výskyt v roce 2019 v případě pěstování kukuřice po kukuřici na stále stejné pěstitelské ploše.

V roce 2018 byla celková zaznamenaná početnost na sledovaných lokalitách ustálená v porovnání s rokem 2017. Opět byl zaznamenán velmi vysoký počet dospělců na feromonových lapácích u lokalit s opakovaně pěstovanou kukuřicí. Zároveň ale i na lokalitách s kukuřicí pěstovanou v osevním sledu (Březí a Němčičky) byla početnost také velmi vysoká.

Vývoj populací na vybraných lokalitách

Na základě dlouhodobého sledování se významně liší početnost populací bázlivce kukuřičného na lokalitách Troubsko a Žabčice (graf 1). Na pozemcích, kde je kukuřice pěstována v několikaletých cyklech po sobě (Žabčice) je početnost značně významná a zároveň zde dochází i k prvním výskytům již velmi brzy s následným vizuálním poškozením rostlin - na listech, bliznách či klasech. Naproti tomu u kukuřice pěstované v osevním sledu, která je představována lokalitou Troubsko, celkové početnosti dosahují nižších hodnot a zároveň zde nebývají zaznamenány významné hospodářské škody způsobené žírem dospělců na rostlinách kukuřice.

Způsoby ochrany

Jako zásadní, nejméně finančně náročný a z hlediska životního prostředí nejvýhodnější způsob ochrany je dodržování osevních sledů. V případě, že by se kukuřice nepěstovala po sobě v několikaletých sledech, neměly by larvy bázlivců zdroj potravy, na kterou jsou specializovaní. Náhradní plodiny, na kterých se můžou vyvíjet, jsou popsány (různé druhy bérů), přesto by došlo k velmi významnému oslabení populace v zemědělské krajině, respektive v porostech kukuřice.

Z dalších nepřímých způsobů ochrany lze uvést zpracování půdy (orba), průběh povětrnostních podmínek v daném roce, především výskyt déletrvajících mrazů přes zimu, kde může být velmi vysoká mortality nakladených vajíček.

Dále pak struktura půdy v dané pěstitelské oblasti či termín setí ve vztahu k líhnutí mladých larviček z přezimujících vajíček.

Z metod přímé ochrany se jedná především o použití registrovaných pesticidů proti larvám a dospělcům.

Pro ochranu proti larvám lze využít fumigační půdní přípravek Force 1,5 G (tefluthrin) v dávce 93,3 g/100 m řádku. Pro aplikaci tohoto granulovaného insekticidu je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice. Dále lze použít i proti dalším škůdcům kukuřice (registrace proti larvám drátovců, bzunce ječné, pestřici trojtečné) insekticidně ošetřené osivo mořidlem Sonido 400 FS (thiacloprid) v dávce 125 ml/VJ (1 výsevní jednotka = 50000 zrn) a Force 20 CS v dávce 50 ml/VJ (1 VJ = 50 000 semen). Biologická účinnost u tohoto typu ochrany je zhruba 4–6 týdnů. V případě tedy, že se nepotkáme s vylíhlými larvičkami v tomto období, bude biologická účinnost této ochrany na velmi nízké úrovni.

Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní. Z registrovaných přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin) v dávce 0,4 l/ha, Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,2–0,25 l/ha a přípravek Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha. U registrovaných pyretroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení dobré biologické účinnosti na doporučené povětrnostní podmínky v době aplikace - tj. riziko minimálního či žádného účinku za vyšších denních teplot. Dále je možno použít přípravky obsahující indoxacarb: Steward, Explicit plus a Stocker - všechny v dávce 0,125 kg/ha. Nově je registrován přípravek Ampligo: kombinace chlorantraniliprol a lambda-cyhalothrin v dávce 0,2 l/ha.

Proti larvám bázlivce kukuřičného lze použít i systém biologické ochrany v podobě přípravku Dianem obsahující parazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora. Tyto hlístice parazitují v larvách a kuklách bázlivce kukuřičného. Ty následkem napadení hynou. Uvnitř těl napadených larev se následně vyvíjí další generace hlístic, a tím dochází ke snížení početnosti larev s následným sníženým napadením rostlin kukuřice. Tento přípravek se aplikuje při setí kukuřice přímo do řádku v dávce 2 miliardy jedinců/ha ve 200–400 l vody/ha. U této metody ochrany je potřeba dodržet veškeré doporučení, které uvádí výrobce v příbalovém letáku pro maximální účinnost.

Tab. 1: Početnost dospělců bázlivce kukuřičného v roce 2018 na vybraných lokalitách jižní Moravy

Tab. 2: Průměrný počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku na lapák a den 2018

Obr. 6: poškozené listy žírem dospělců bázlivce kukuřičného

Závěr

Zastoupení bázlivce kukuřičného je na sledovaných lokalitách v rámci dlouhodobého monitoringu ustáleno na velmi vysoké početnosti. Zvýšené riziko hospodářské škodlivosti je především u kukuřice pěstované v několikaletých sledech po sobě. Významné škody kromě larev na kořenech mohou v průběhu vegetace způsobovat i dospělci žírem na listech (obr. 6), bliznách a palicích.

Pro minimalizaci jeho škodlivosti je nutné dodržovat především nepřímé metody ochrany v podobě střídání plodin, metody chemické pak použít v případě překročení stanovených prahů hospodářské škodlivosti.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1718.