Chemap Agro s.r.o.

Bázlivec kukuřičný na jižní Moravě v roce 2019

31. 08. 2020 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 327x

V loňském roce byl bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera LeConte) poprvé od prvního výskytu zaznamenán ve všech oblastech České republiky, kde se pěstuje kukuřice setá.

Proseeds

Početnost zjištěná v západní části je prozatím na nižší úrovni, ale lze předpokládat, že se velice rychle bude zvyšovat na úroveň, která je dlouhodobě zaznamenávána na území Moravy. Zde je již nutno proti bázlivcům na některých lokalitách každoročně insekticidně zasahovat pro potlačení jeho početnosti pod stanovený práh hospodářské škodlivosti.

Popis, škodlivost, monitoring

Žlutě zbarvení dospělci (obr. 1) jsou velcí 4–7 mm, s typicky černými krovkami. Škody na rostlinách způsobují larvy i dospělci. Přezimují vajíčka, ze kterých se v jarním období líhnou larvičky. Ty následně migrují ke kořenům rostlin kukuřice, kde způsobují požerky. V případě že tyto larvičky nenajdou vhodný zdroj potravy, velmi rychle umírají.

Na rostlinách pak dochází k poškození jednotlivých částí i celého kořenového systému rostliny (obr. 2) dle stavu vývoje těchto larev. To následně vede k vyvrácení rostliny - tzv. husí krky (obr. 3) či přímo jejich úhyn. Vylíhnutí dospělci se v prvních fázích mohou živit na listech kukuřice. Při velmi vysoké početnosti může dojít k významným škodám na jejich povrchu (obr. 4). Dle vývoje rostlin se pak následně živí bliznami a pylem, v pozdějších vývojových fázích může dojít i k napadení palic, kde způsobují dle intenzity výskytu jejich nepravidelnou hluchost. Jako další hostitelské rostliny slouží druhy z čeledi hvězdnicovitých nebo tykvovitých. Pro larvy mohou být vhodnými hostitelskými rostlinami také některé druhy bérů.

Pro zjištění početnosti larev, resp. poškození kořenů lze využít metody půdních výkopků či odběru rostlin s následným hodnocením jejich poškození dle stupnice IOWA. Pro zjištění aktuálního stavu dospělců je vhodná kontrola porostu od konce měsíce června - vizuální pozorování (odpočet) jedinců na rostlinách. Lze využít také nejrůznější feromonové lapače (např. typ Csalomon PAL, obr. 5), či lepové desky žluté barvy.

Obr. 1: Bázlivec kukuřičný
Obr. 1: Bázlivec kukuřičný

Obr. 2: Larva na kořenu kukuřice
Obr. 2: Larva na kořenu kukuřice

Obr. 3: Poškozená rostlina žírem larev na kořenovém systému rostliny
Obr. 3: Poškozená rostlina žírem larev na kořenovém systému rostliny

Obr. 4: Bázlivec kukuřičný - žír na listech
Obr. 4: Bázlivec kukuřičný - žír na listech

Obr. 5: Monitoring bázlivce - feromonový lapák
Obr. 5: Monitoring bázlivce - feromonový lapák

Výskyty v roce 2019

V roce 2019 byla sledována populace a početnost bázlivce pomocí feromonových lapáků na celkem 5 lokalitách jižní Moravy. Umístěny byly do provozních porostů kukuřic v termínu 19. června. Na lokalitě Žabčice a Strachotín byl lapák umístěn do porostu kukuřice po kukuřici, na ostatních lokalitách pak do kukuřice pěstované v osevním sledu. Odpočty byly prováděny v týdenních intervalech a lapáky měněny dle potřeby cca 1× za 14 dní.

První záchyty bázlivců byly v roce 2019 zaznamenány v termínu 3. 7. ve velmi nízké početnosti na lokalitách s kukuřicí pěstovanou v monokultuře. Významný nárůst zaznamenaných jedinců dne 17. 7. na lokalitě Strachotín v porovnání s ostatními. První jedinci bázlivců byly na lokalitách Němčičky a Troubsko zaznamenáni až v termínu 24. 7., což je měsíc po instalaci lapáku na daném stanovišti. Zároveň zde byl viditelný rozdíl v termínu prvního výskytu, co se týče porovnání kukuřice pěstované v osevním sledu a v monokultuře. V následném termínu sledování zde docházelo k nárůstu v početnosti s maximálním záchytem dne 7. 8. Poté již bez významnějších početnostních záchytů až do konce sledování. Na lokalitě Němčičky pak byla kukuřice dne 29. 8. po vyhodnocení náletu zesilážována, a proto odpočet v dalších termínech již nebylo možno provést. Z hlediska celkového výskytu bylo nejvíce jedinců zaznamenáno na lokalitě Žabčice, kde je kukuřice pěstována v dlouhodobých sledech po sobě a populace je tak velmi početná. Celkem se jednalo o 4 723 bázlivců za celé sledované období s vrcholem náletu v termínu 31. 7. (1 129 bázlivců/lapák). Velmi zajímavý je i údaj z Dolních Dunajovic, kdy bylo v termínu 11. 9. zjištěno celkem 940 jedinců bázlivců (průměrný počet na den - 156,7 jedince), což bylo i maximum na této lokalitě za celé sledované období v roce 2019. Z těchto odpočtů je zřejmé, že bázlivce se vyskytuje v porostech kukuřice ve velmi vysoké početnosti i v pozdějších termínech sledování.

Na základě údajů z výsledků monitoringu v minulých letech (2011–2019) jsme byli schopni sestavit dlouhodobý průměrný výskyt bázlivce na lapák a den na konkrétních sledovaných lokalitách (mapa). Můžeme tak vyjádřit početnost populace v rámci určitých oblastí pro: Troubsko; Žabčice; okolí Němčiček (data z lokalit Němčičky, Bratčice, Syrovice); oblast Hustopeče (data z lokalit Uherčice, Strachotín) a oblast Dolní Dunajovice (data z lokalit Dolní Dunajovice, Březí). Výsledky náletu z roku 2019 v porovnání s dlouhodobým denním průměrem vyjadřují grafy 1–5. Z údajů vyplývá velmi vysoký výskyt u lokalit s monokulturně pěstovanou kukuřicí za celé monitorované období v porovnání s dlouhodobým normálem. V Troubsku byl výskyt nad dlouhodobým normálem v několika termínech sledování, ale celková průměrná denní početnost je nižší v porovnání s ostatními lokalitami (maximum 35 bázlivců/lapák/den). V Němčičkách byla populace bázlivce po celou dobu sledování v roce 2019 pod hodnotami dlouhodobého normálu.

Mapa: Lokality dlouhodobého sledování; 1 - Troubsko; 2 - Němčičky; 3 - Žabčice; 4 - Strachotín; 5 - Dolní Dunajovice
Mapa: Lokality dlouhodobého sledování; 1 - Troubsko; 2 - Němčičky; 3 - Žabčice; 4 - Strachotín; 5 - Dolní Dunajovice

Graf 1: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Troubsko v roce 2019 s dlouhodobým normálem
Graf 1: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Troubsko v roce 2019 s dlouhodobým normálem

Graf 2: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Žabčice v roce 2019 s dlouhodobým normálem
Graf 2: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Žabčice v roce 2019 s dlouhodobým normálem

Graf 3: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Němčičky v roce 2019 s dlouhodobým normálem
Graf 3: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Němčičky v roce 2019 s dlouhodobým normálem

Graf 4: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Strachotín v roce 2019 s dlouhodobým normálem
Graf 4: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Strachotín v roce 2019 s dlouhodobým normálem

Graf 5: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Dolní Dunajovice v roce 2019 s dlouhodobým normálem
Graf 5: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Dolní Dunajovice v roce 2019 s dlouhodobým normálem

Způsoby ochrany

Jako zásadní, nejméně finančně náročný a z hlediska životního prostředí nejvýhodnější způsob ochrany je dodržování osevních sledů. V případě, že by se kukuřice nepěstovala po sobě v několika letých sledech, neměly by larvy bázlivců zdroj potravy, na kterou jsou specializovaní. Náhradní plodiny, na kterých se můžou vyvíjet, jsou popsány (různé druhy bérů), přesto by došlo k velmi významnému oslabení populace v zemědělské krajině, respektive v porostech kukuřice.

Z dalších nepřímých způsobů ochrany lze uvést zpracování půdy (orba), průběh povětrnostních podmínek v daném roce, především výskyt déletrvajících mrazů přes zimu, kde může být velmi vysoká mortality nakladených vajíček. Dále pak struktura půdy v dané pěstitelské oblasti či termín setí ve vztahu k líhnutí mladých larviček z přezimujících vajíček.

Z metod přímé ochrany se jedná především o použití registrovaných přípravků jak proti larvám, tak i dospělcům. Pro ochranu proti larvám lze využít fumigační půdní přípravek Force 1,5 G (tefluthrin) v dávce 93,3 g/100 m řádku a Force Evo v dávce 16 kg/ha. Pro aplikaci tohoto granulovaného insekticidu je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice. Dále lze použít i proti dalším škůdcům kukuřice (registrace proti larvám drátovců, bzunka ječná, pestřice trojtečná) insekticidně ošetřené osivo mořidlem Sonido 400 FS (thiacloprid) v dávce 125 ml/VJ (1 výsevní jednotka = 50000 zrn) a Force 20 CS v dávce 50 ml/VJ (1 VJ = 50 000 semen). Biologická účinnost u tohoto typu ochrany je zhruba 4–6 týdnů. V případě tedy, že se nepotkáme s vylíhlými larvičkami v tomto období, bude biologická účinnost této ochrany na velmi nízké úrovni.

Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní. Z přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin) v dávce 0,4 l/ha, Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,2–0,25 l/ha a přípravek Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha. U pyretroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení dobré biologické účinnosti na doporučené povětrnostní podmínky v době aplikace, tj. riziko minimálního či žádného účinku za vyšších denních teplot. Dále je možno použít přípravky obsahující úřinnou látku indoxacarb - Steward, Steward OPZ, Explicit plus a Stocker - všechny v dávce 0,125 kg/ha.

Proti larvám bázlivce kukuřičného lze použít i systém biologické ochrany v podobě přípravku Dianem obsahující parazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora. Tyto hlístice parazitují v larvách a kuklách bázlivce kukuřičného. Ty následkem napadení hynou. Uvnitř těl napadených larev se následně vyvíjí další generace hlístic, a tím dochází ke snížení početnosti larev s následným sníženým napadením rostlin kukuřice. Tento přípravek se aplikuje při setí kukuřice přímo do řádku v dávce 2 miliardy jedinců/ha ve 200–400 l vody/ha. U této metody ochrany je potřeba dodržet veškeré doporučení, které uvádí výrobce v příbalovém letáku pro maximální účinnost.

Tab. 1:  Početnost dospělců bázlivce kukuřičného v roce 2019 na vybraných lokalitách jižní Moravy

Lokalita

Počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku

26. 6.

3. 7.

10. 7.

17. 7.

24. 7.

31. 7.

7. 8.

14. 8.

22. 8.

29. 8.

5. 9.

11. 9.

celkem

Žabčice

0

0

1

3

576

1129

645

360

827

203

523

456

4723

Strachotín

0

7

58

356

610

468

441

218

780

160

233

112

3443

Dolní Dunajovice

0

1

8

132

652

249

119

46

366

303

123

940

2939

Němčičky

0

0

0

0

45

140

169

69

107

89

*

*

619

Troubsko

0

0

0

0

35

239

244

57

183

37

68

82

945

Pozn.: *údaje nejsou k dispozici

Tab. 2:  Průměrný počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku na lapák a den 2019

Lokalita

Průměrný počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku na lapák a den 2019

26. 6.

3. 7.

10. 7.

17. 7.

24. 7.

31. 7.

7. 8.

14. 8.

22. 8.

29. 8.

5. 9.

11. 9.

průměr

Žabčice

0

0

0,14

0,43

82,29

161,29

92,14

51,43

103,38

29

74,71

76

55,9

Strachotín

0

1

8,29

50,86

87,14

66,86

63

31,14

97,5

22,86

33,29

18,67

40,05

Dolní Dunajovice

0

0,14

1,14

18,86

93,14

35,57

17

6,57

45,75

43,29

17,57

156,67

36,31

Němčičky

0

0

0

0

6,43

20

24,14

9,86

13,38

12,71

*

*

7,21

Troubsko

0

0

0

0

5

34,14

34,86

8,14

22,88

5,29

9,71

13,67

11,14

Pozn.: *údaje nejsou k dispozici

Závěr

Na základě uvedených údajů a dle informací ÚKZÚZ se jedinci bázlivce kukuřičného vyskytují již na celém území České republiky.

Jsou patrny významné rozdíly v početnosti v rámci odlišných technologií pěstování kukuřice (osevní postup vs. monokultura). V rámci ochrany proti tomuto hmyzímu škůdci lze především doporučit střídání plodin v osevních sledech, popř. pěstovat kukuřici maximálně dvakrát po sobě.

V případě velmi vysoké početnosti spojené se zjištěnými významnými škodami na rostlinách (listy, blizny, palice) lze pak využít registrovaných insekticidů.

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1719.

Související články

Nový insekticid proti mšicím nejen do řepky

30. 08. 2020 Ing. Pavel Hasman; Belchim Cro Protection Škůdci Zobrazeno 418x

Škodcovia kapustovín (2): Škodcovia poškodzujúci mladé vzchádzajúce rastliny

26. 08. 2020 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta, s. r. o. Nitra Škůdci Zobrazeno 414x

Škodcovia kapustovín (1): Škodcovia poškodzujúci korene

11. 08. 2020 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta, s. r. o., Nitra Škůdci Zobrazeno 438x

Významní škůdci luskovin

30. 07. 2020 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 591x

Kohoutci rodu Oulema v porostech lesknice kanárské a ochrana proti nim

24. 07. 2020 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 453x

Další články v kategorii Škůdci

detail