BASF
BASF
BASF

AGRA

Bázlivec kukuřičný na jižní Moravě v roce 2020

12. 09. 2021 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 1388x

Dospělci bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera LeConte - obr. 1) jsou velcí 4–7 mm, žlutě zbarvení s černými krovkami. Samičky lze dobře rozeznat od samečků podle kratších tykadel a tří podélných pruhů na krovkách.

Proseeds

Popis, bionomie, škodlivost

Dospělci bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera LeConte - obr. 1) jsou velcí 4–7 mm, žlutě zbarvení s černými krovkami. Samičky lze dobře rozeznat od samečků podle kratších tykadel a tří podélných pruhů na krovkách. Hlavním rozlišovacím znakem je však sklerotizovaný útvar na zadečku, který je u samečků menší a zaoblenější, zatímco u samiček je užší a delší, vyčnívající z pod krovek.

Přezimuje vajíčko v hloubce 15 cm, maximálně do 35 cm. Mortalitu vajíček může ovlivnit průběh zimy, kdy se při poklesu teplot na -10 °C a trvání mrazů aspoň týden sníží líhnutí larev až o 50 %. Pokud tyto mrazy trvají dva týdny, zvyšuje se mortalita na 75 %. Při teplotě pod -15 °C je mortalita až 96 %.

Hospodářské škody způsobují jak larvy, tak i dospělci na kukuřici, ale vyskytující se i na některých plevelných rostlinách. Larvy v jarním období migrují ke kořenům rostlin kukuřice, kde způsobují požerky (obr. 2). Při silném napadení dochází k destrukci celého kořenového systému rostliny, což má za následek vyvrácení rostliny či přímo jejich úhyn. Dospělci se živí bliznami a pylem, v pozdějších vývojových fázích může dojít i k napadení palic, mohou způsobit nepravidelnou hluchost klasu a listů kukuřice (obr. 3 a 4), po odkvětu kukuřice se pak živí na jiných rostlinách z čeledi hvězdnicovitých nebo tykvovitých. Vhodnými hostitelskými rostlinami pro larvy jsou také trávy - především různé druhy bérů. Dochází ke snížení výnosu z hlediska kvantity i kvality. Dospělci bázlivce kukuřičného jsou v porostu velmi mobilní. Dokáží migrovat až na vzdálenost 40 km.

Obr. 1: Bázlivec kukuřičný
Obr. 1: Bázlivec kukuřičný

Obr. 2: Larvy na kořenu kukuřice
Obr. 2: Larvy na kořenu kukuřice

Obr. 3: Poškození rostlin
Obr. 3: Poškození rostlin

Obr. 4: Žír palic
Obr. 4: Žír palic

 Obr. 5: Feromonový lapák typu Csalomon PAL
Obr. 5: Feromonový lapák typu Csalomon PAL

Monitoring výskytu

Je známo několik metod monitoringu bázlivce v porostu. Nejčastější a nejjednodušší způsob je vizuální sledování dospělců na rostlinách v období měsíce června/července. Spočítají se dospělci bázlivců vždy na 10 rostlinách v řádku za sebou na několika různých místech. Dle metodiky ÚKZÚZ jsou stanoveny třídy výskytu dle početnosti dospělců (samců i samic) v průměru na 1 rostlinu u jednotlivých pěstitelských systémů (tab. 1).

Jako další způsob sledování dospělců v porostu lze použít žluté lepové desky natřené nevysychavým lepidlem zavěšené na rostlinách kukuřice. Zde jsou pak následně zachytávání jak samci, tak samice. Zde je stupnice pro určení třídy výskytu uvedena v tabulce 2.

Poslední možností sledování je použití nejrůznějších feromonových lapačů (např. typ Csalomon PAL - obr. 5).

Pro monitorování přítomnosti larev a stupně poškození kořenů lze využít metodu půdních výkopků u kuřice, která je pěstovaná v monokultuře. Napadené kořeny lze pak rozdělit dle stupnice IOWA do šesti skupin podle procentického rozsahu jejich poškození.

Tab. 1: Počet dospělců v průměru na 1 rostlinu podle předplodiny

Třída výskytu

Počet imag (ks/rostlina)

v kukuřici po jiné předplodině

v kukuřici po kukuřici

Bez výskytu

0

0

Slabý výskyt

méně než 0,5

méně než 0,75

Střední výskyt

0,5–1

0,75–1,5

Silný výskyt

více než 1

více než 1,5

Tab. 2: Početnost dospělců (samců i samic) v průměru na 1 optický lapák za 1 den

Třída výskytu

Počet imag  na 1 lapák za 1 den (ks)

Bez výskytu

0

Slabý výskyt

méně než 6

Střední výskyt

6–10

Silný výskyt

více než 10

Monitoring v roce 2020

Pro monitoring početnosti bázlivce kukuřičného bylo v roce 2020 vybráno celkem pět lokalit v rámci jižní Moravy se dvěma způsoby pěstování kukuřice seté: kukuřice pěstovaná v osevním sledu (Strachotín, Němčičky, Troubsko) a kukuřice pěstovaná v monokultuře, tj. několikátý rok po sobě (Žabčice, Dolní Dunajovice). Feromonový lapák byl do porostu umístěn v poslední dekádě měsíce června. Odpočty zachycených jedinců byly prováděny v pravidelných intervalech 7–10 dnů, cca jednou za tři týdny pak byla lepová deska i feromonový atraktant vyměněn za nový. Z uvedených výsledků (tab. 3 a 4) je patrný pozvolný nárůst v početnosti u lokalit s kukuřicí pěstovanou v osevním sledu na lokalitě Troubsko a Strachotín. Na ostatních třech lokalitách bylo po počátečním záchytu zjištěno skokové zvýšení zjištěných jedinců, které se ve vysoké míře udržovalo až do konce období sledování v měsíci září. Byl zaznamenán výrazný rozdíl v početnosti u lokalit Troubsko a Strachotín v porovnání s ostatními. Na lokalitě Němčičky, kde byla kukuřice také pěstována v osevním sledu, nebyl tento rozdíl v porovnání s monokulturně pěstovanou kukuřicí vůbec patrný. Za možnou příčinu může být blízkost lokality, kde byla kukuřice pěstována a zároveň i monitorována v roce 2019.

Během celého sledovacího období nebyly v porostech zaznamenány typické příznaky napadení kořenů, tj. rostliny s husími krky. Byly zjištěny menší škody na listech a následně i palicích, kdy dospělci bázlivců vyžírali jejich nezralá zrna.

Z hlediska dlouhodobých normálu pro výskyt daného škůdce v porostech kukuřice, které byly vytvořeny na základě dat z náletů v minulých letech, bylo v roce 2020 zjištěno, že první výskyty byly na lokalitách Troubsko (graf 1) a Žabčice (graf 2) v pozdějších termínech sledování. Jeden z hlavních faktorů může být chladnější a deštivější počasí v jarních měsících. Početnost se pohybovala na nižší úrovni s tím, že v Žabčicích byl významný nálet zjištěn až v termínu 5. 8. 2020. Po následném krátkodobém poklesu byla v dalších termínech sledování zaznamenána vysoká početnost až do období ukončení monitoringu v polovině měsíce září. Z grafu dlouhodobého normálu jsou dále zřejmé dva vrcholy náletu (výskytu), a to v období od 22. 7.–28. 7. a 13. 8.–19. 8. V roce 2020 byl druhý vrchol náletu cca o 1 týden dříve a dále pak byl zjištěn i třetí vrchol náletu na konci měsíce srpna, což v minulosti nebylo patrné. Na lokalitě Troubsko byl významný nálet v porovnání s normálem zjištěn až 17. 8., kdy skokově narostla početnost zaznamenaných jedinců. Do tohoto termínu byla na velmi nízké úrovni s maximem 5,9 jedinců/lapák a den. V daném roce nebyly zaznamenány ani vrcholy jeho náletu v porovnání s předchozími roky sledování. Zvýšená početnost na konci vegetace byla srovnatelná s lokalitami, kde byla kukuřice pěstována v monokultuře.

Tab. 3:  Početnost dospělců bázlivce kukuřičného v roce 2020 na vybraných lokalitách jižní Moravy

Lokalita

29. 6.

6. 7.

15. 7.

20. 7.

27. 7.

5. 8.

10. 8.

17. 8.

24. 8.

31. 8.

7. 9.

17. 9.

Celkem

Žabčice

0

0

8

71

259

189

355

205

231

551

271

153

2 293

Strachotín

0

0

1

21

8

9

12

5

6

19

7

25

113

Dolní Dunajovice

1

7

230

382

276

132

435

239

189

475

220

34

2 620

Němčičky

0

0

9

192

355

112

390

100

20

273

297

182

1 930

Troubsko

0

0

0

4

41

49

29

17

114

488

245

*

987

Pozn.: * informace nejsou dostupné (sklizeň porostu na siláž)

Tab. 4: Průměrný počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku na 1 lapák a 1 den v roce 2020

Lokalita

29. 6.

6. 7.

15. 7.

20. 7.

27. 7.

5. 8.

10. 8.

17. 8.

24. 8.

31. 8.

7. 9.

17. 9.

Průměr

Žabčice

0

0

0,89

14,2

37

21

71

29,29

33

78,71

38,71

15,3

28,26

Strachotín

0

0

0,11

4,2

1,14

1

2,4

0,71

0,86

2,71

1

2,5

1,39

Dolní Dunajovice

0,14

1

25,56

76,4

39,43

14,67

87

34,14

27

67,86

31,43

3,4

34

Němčičky

0

0

1

38,4

50,71

12,44

78

14,29

2,86

39

42,43

18,2

24,78

Troubsko

0

0

0

0,8

5,86

5,44

5,8

2,43

16,29

69,71

35

*

12,85

Pozn.: * informace nejsou dostupné (sklizeň porostu na siláž)

Graf 1: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Troubsko v roce 2020 s dlouhodobým normálem
Graf 1: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Troubsko v roce 2020 s dlouhodobým normálem

Graf 2: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Žabčice v roce 2020 s dlouhodobým normálem
Graf 2: Srovnání průměrné denní početnosti dospělců bázlivce kukuřičného na lokalitě Žabčice v roce 2020 s dlouhodobým normálem

Způsoby nepřímé ochrany

Jako zásadní, nejméně finančně náročný a z hlediska životního prostředí nejvýhodnější, způsob ochrany je dodržování osevních sledů. V případě, že by se kukuřice nepěstovala po sobě v několikaletých sledech, neměly by larvy bázlivců zdroj potravy, na kterou jsou specializováni. Náhradní plodiny, na kterých se můžou vyvíjet, jsou popsány (různé druhy bérů), přesto by došlo k velmi významnému oslabení populace v zemědělské krajině, respektive v porostech kukuřice.

Z dalších nepřímých způsobů ochrany lze uvést zpracování půdy (orba), průběh povětrnostních podmínek v daném roce, především výskyt déletrvajících mrazů přes zimu, kde může být velmi vysoká mortalita nakladených vajíček. Dále pak struktura půdy v dané pěstitelské oblasti či termín setí ve vztahu k líhnutí mladých larviček z přezimujících vajíček.

Přímé metody ochrany

Z metod přímé ochrany se jedná především o použití přípravků jak proti larvám, tak i dospělcům.

Pro ochranu proti larvám lze využít fumigační půdní přípravky Force 1,5 G, SoilGuard 0,5 GR, Teflix, Force Evo (tefluthrin) v jejich registrovaných dávkách. Pro aplikaci tohoto granulovaného insekticidu je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice.

Dále lze použít insekticidně ošetřené osivo mořidlem Force 20 CS v dávce 50 ml/VJ (1 VJ = 50 000 semen). Biologická účinnost u tohoto typu ochrany je zhruba 4–6 týdnů. V případě tedy, že se nepotkáme s vylíhlými larvičkami v tomto období, bude biologická účinnost této ochrany na velmi nízké úrovni.

Proti larvám bázlivce kukuřičného lze použít i systém biologické ochrany v podobě přípravku Dianem, obsahující parazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora. Tyto hlístice parazitují v larvách a kuklách bázlivce kukuřičného. Ty následkem napadení hynou. Uvnitř těl napadených larev se následně vyvíjí další generace hlístic, a tím dochází ke snížení početnosti larev s následným sníženým napadením rostlin kukuřice. Tento přípravek se aplikuje při setí kukuřice přímo do řádku v dávce 2 miliardy jedinců/ha ve 200–400 l vody/ha. U této metody ochrany je potřeba dodržet veškeré doporučení, které uvádí výrobce v příbalovém letáku pro maximální účinnost.

Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní. Z přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS a Kendo 5 CS (lambda-cyhalothrin) a Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,2–0,25 l/ha. U pyretroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení dobré biologické účinnosti na doporučené povětrnostní podmínky v době aplikace, tj. riziko minimálního či žádného účinku za vyšších denních teplot. Dále je možno použít přípravky obsahující účinnou látku indoxacarb: Steward, Steward OPZ, Explicit plus a Stocker, všechny v dávce 0,125 kg/ha.

Je velké riziko vzniku rezistentních populací při opakovaných aplikacích stejných typů přípravků po více letech za sebou. Pro oddálení vzniku rezistence je třeba střídat účinné látky proti dospělcům.

Závěr

Při ochraně kukuřice seté proti hmyzím škůdcům, respektive proti bázlivci kukuřičnému, je nutné dodržovat dostupné metody integrované ochrany. Velmi dobře lze jejich početnost a škodlivost potlačit především pomocí metod nepřímých. Bázlivci se v tuto chvíli vyskytují na celém území České republiky, přičemž v teplejších pěstitelských oblastech již pravidelně způsobují hospodářské škody v porostech kukuřice. Jeho početnost se na základě naších výsledků pozorování zvyšuje i na lokalitách, kde je kukuřice pěstovaná v osevních sledech, a to kvůli migraci dospělců z okolních monokulturně pěstovaných porostů.

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1719.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 438x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 433x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 607x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 388x

Další články v kategorii Škůdci

detail