BASF
BASF
BASF

AGRA

Bázlivec kukuřičný - první výsledky testování rezistence

21. 08. 2022 Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 1116x

Bázlivec kukuřičný (kukuričiar koreňový) (Diabrotica virgifera Le Conte) (Coleoptera: Chrysomelidae) pochází ze Severní Ameriky, kde je jedním z nejvýznamnějších škůdců kukuřice (Levine et al. 2002). Do Evropy byl zavlečen v 90. letech minulého století, kdy byl jeho výskyt poprvé zaznamenán v roce 1992 v bývalé Jugoslávii (Bača 1994). Velmi rychle se rozšířil a stal se jedním z nejvýznamnějších škůdců kukuřice (Van Rozen and Ester 2010). V ČR byl jeho výskyt poprvé zjištěn v roce 2002.

Varistar

Popis

Dospělci jsou velcí 4–7 mm, zbarvení žlutě, okrově žlutě až žlutozeleně. Samičky a samci se od sebe viditelně liší, a to zejména délkou tykadel, zbarvením krovek a tvarem zadečku. Zatímco samičky jsou světlejší, černé pruhy na jejich krovkách jsou tenké, zadeček mají zašpičatělý a tykadla kratší, samečci jsou tmavší a černé pruhy na jejich krovkách téměř nebo úplně splývají. Zadeček mají zaoblený.

Samičky kladou vajíčka do půdy, kde v hloubce 5–15 cm přezimují. Larvy se líhnou asi od poloviny května, jsou bílé až krémové barvy, plně dorostlé dlouhé až 13 mm. Larvální stadium trvá 3–4 týdny, stadium kukly pak 5–10 dní. Brouci se líhnou od konce července až do srpna. Jejich početnost bývá nejvyšší od poloviny července do konce srpna až počátku září.

Samec bázlivce kukuřičného
Samec bázlivce kukuřičného

Samice bázlivce kukuřičného
Samice bázlivce kukuřičného

Typické poškození listů žírem dospělců
Typické poškození listů žírem dospělců

Palice poškozená žírem dospělců
Palice poškozená žírem dospělců

Škodlivost

Škody způsobují larvy i brouci, škodlivost larev je ale považována za významnější, zejména tam, kde se pěstuje kukuřice na jednom pozemku opakovaně. Larvy se živí na kořenech, postupně napadají i větší kořeny a mohou je ožírat až k jejich bázi. Tím významně narušují stabilitu rostliny. Dospělci ožírají listy, požerky mohou mít charakter podélných okének se (podobně jako u kohoutků), často ale splývají. Větší škody působí ožíráním blizen, což vede ke špatnému opylení a v palici chybějí zrna, nebo celé řady. Blizny mohou být sežrány až po špičku palice a v její horní části pak bývají poškozena i zrna.

Ochrana

Ochrana je směřována zejména proti larvám. V ČR je proti larvám registrován tefluthrin k ošetření osiva, proti dospělcům jsou registrovány přípravky s účinnými látkami deltamethrin a lambda-cyhalothrin (pyretroidy) a indoxacarb (oxadiaziny).

Sledování úrovně rezistence

V případě dlouhodobého a opakovaného používání insekticidů dochází k selekci rezistentních populací (subpopulací) škůdců, proti kterým jsou ochranné zásahy vedeny. Tento problém se samozřejmě týká všech škůdců, nejen bázlivce kukuřičného. Asi nejmarkantnější je v případě škůdců řepky. Aplikace přípravků se stejnými účinnými látkami, zejména z důvodu omezené možnosti tyto látky střídat, představuje značné riziko pro selekci rezistentních populací i u bázlivce kukuřičného. Právě toto riziko je důvodem nutného sledování úrovně rezistence škůdců s cílem zachovat co nejdéle účinnost dostupných přípravků.

V Evropě se podrobněji ochranou kukuřice proti bázlivci zabývali Van Rozen and Ester (2010), ale existenci populací rezistentních vůči insekticidům neuvádějí. Systematicky však dosud nebyla citlivost populací bázlivce kukuřičného vůči insekticidům v Evropě testována.

Existují pouze sporadická data. Např. Ciosi et al. (2009), kteří otestovali devět populací, usuzují na vysokou rezistenci bázlivce kukuřičného vůči chlorovanému uhlovodíku aldrinu a naopak na citlivost k organofosfátu methyl-parathrion. Tyto výsledky mají pro naše farmáře poněkud nižší vypovídající hodnotu, neboť ani jedna z výše uvedených účinných látek není v ČR registrovaná.

Citlivost bázlivce kukuřičného k insekticidům nebyla dosud systematicky hodnocena ani v ČR. A tak naše výsledky z let 2019 až 2021, ač získané na poměrně malém území jižní Moravy, jsou vlastně prvními údaji o citlivosti tohoto významného škůdce k insekticidům.

Bohatější jsou údaje o rezistenci ze Severní Ameriky, zejména z USA, kde se jí začali zabývat již koncem 50. let minulého století. V roce 1963 zde byla zaznamenána vysoká úroveň rezistence larev bázlivce vůči organochlorovému insekticidu aldrinu; zjištění rezistence vůči organochlorovým insekticidům iniciovalo používání insekticidů proti dospělcům s cílem snížit populaci larev v další sezoně (Meinke et al., 1998). Ten také uvádí populace s vysokou úrovní rezistence vůči organofosfátu parathion-methylu a karbamátu karbarylu. Rezistence dospělců vůči karbamátům a organofosfátům byla, jak uvádí Souza et al. (2019), potvrzena v USA již v 90. letech 20. století. Sníženou citlivost - rezistenci vůči pyretroidu bifenthrinu uvádí z USA Pereira et al. (2015).

Výsledky testování rezistence na území ČR

Výsledky, které představujeme, byly získány při laboratorním testování dle metod IRAC 011 (pro pyretroidy), 021 (pro neonikotinoidy) a 027 (pro indoxacarb). Tyto metody jsou původně vyvinuty pro testování blýskáčka řepkového, ale lze je použít i pro testování jiných škůdců z řádu brouků. Dospělci pro testování se sbírají v porostu sklepáváním do nádoby, k odchytu lze použít i entomologickou síťku. Pro transport se využívají plastové lahve, do nichž je umístěna potrava (blizny, listy). Všechny použité metody jsou založeny na principu tzv. lahvičkového testu (adult-vial test). Postup vlastního testování je podobný, hodnocení je do určité míry specifické pro jednotlivé skupiny účinných látek (pozorují se odlišné reakce, různé pro jednotlivé účinné látky s odlišným mechanizmem účinku, a tak i vnějšími projevy působení na organizmus testovaného druhu) (Kocourek et al., 2020).

Testovaným populacím je přiřazen na základě mortality při působení 20% a 100% dávky (100% dávka je registrovaná dávka účinné látky v ČR) účinné látky stupeň rezistence, ten má hodnotu 1–5 a je odvozen od účinnosti 20% a 100% dávky.

Na základě výsledků testů byly zpracovány mapy jako grafické vyjádření, v nich je označeno místo sběru populace a barevně vyjádřen její stupeň rezistence neboli citlivost k testované účinné látce:

  • stupeň rezistence 1 - vysoce citlivá populace, účinnost 100% i 20% dávky je 100 %;
  • stupeň rezistence 2 - citlivá populace, účinnost 100% dávky je 100 %, účinnost 20 % dávky je menší než 100 %;
  • stupeň rezistence 3 - středně rezistentní populace, účinnost 100% dávky je méně než 100 % a více než 90 %;
  • stupeň rezistence 4 - rezistentní populace, účinnost 100% dávky je méně než 90 % a více než 50 %;
  • stupeň rezistence 5 - vysoce rezistentní populace, účinnost 100% dávky je do 50 %.

Populace bázlivce kukuřičného testovaná v roce 2019 vykazovala vysokou citlivost k thiaclopridu i indoxacarbu, registrovaná dávka i 20% dávka dosahovaly účinnosti 100 %. Účinnost lambda-cyhalothrinu byla při použití registrované dávky 100 %, při 20% dávce 73 %, populaci lze označit jako citlivou.

V roce 2020 byly vůči lambda-cyhalothrinu zaznamenány dvě populace citlivé, jedna vysoce citlivá, účinnost dosahovaná registrovanou dávkou byla 100 %. Hodnoty LD95 jsou pro všechny populace v obou letech sledování pod úrovní registrovaných dávek testovaných účinných látek.

roce 2021 byly testovány populace z devíti lokalit na citlivost k účinným látkám lamda-cyhalothrin, deltamethrin a indoxacarb. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách 1–3 a mapách 1–4. Hodnoty stupně rezistence jsou 1 až 2.

Tab. 1: Výsledky testování citlivosti českých populací bázlivce kukuřičného k deltamethrinu v roce 2021

Obec

Kontaktní laboratorní účinnost dávky (%)

Stupeň rezistence
dle IRAC

LD50

LD90

LD95

1,5 g ú.l./ha

7,5 g ú.l./ha

(g ú.l./ha)

Chrlice

100,00

100,00

1

0,56

1,01

1,20

Troubsko 1

94,12

100,00

2

0,21

0,84

1,25

Velké Pavlovice

100,00

100,00

1

0,11

0,26

0,33

Troubsko 2

100,00

100,00

1

0,53

1,00

1,20

Holasice

100,00

100,00

1

0,28

0,70

0,92

Hrušky Šaratice

100,00

100,00

1

0,32

0,92

1,24

Velké Němčice

100,00

100,00

1

0,20

0,58

0,80

Moutnice

100,00

100,00

1

0,26

1,00

1,47

Rebešovice

100,00

100,00

1

0,22

0,70

0,97

Vojkovice

93,94

100,00

2

0,14

0,38

0,50

Tab. 2: Výsledky testování citlivosti českých populací bázlivce kukuřičného k indoxacarbu v roce 2021

Obec

Kontaktní laboratorní
účinnost dávky (%)

Stupeň rezistence

LD50

LD90

LD95

6,38 g
ú.l./ha

9,05 g
ú.l./ha

reg. dávka
25,5 g ú.l./ha

(g ú.l./ha)

Žabčice

100,00

100,00

100,00

1

0,42

0,73

0,85

Rakvice

100,00

100,00

100,00

1

1,09

5,28

8,25

Troubsko 1

87,50

100,00

90,32

2

0,42

3,84

7,17

Velké Pavlovice

100,00

100,00

100,00

1

0,21

0,97

1,49

Troubsko 2

96,43

100,00

96,67

2

0,37

3,03

5,52

Hrušky Šaratice

100,00

100,00

100,00

1

0,38

1,45

2,14

V. Němčice

100,00

100,00

100,00

1

0,25

1,73

3,00

Moutnice

100,00

100,00

100,00

1

0,20

0,87

1,34

Rebešovice

100,00

100,00

100,00

1

0,39

0,72

0,85

Tab. 3: Výsledky testování citlivosti českých populací bázlivce kukuřičného k lambda-cyhalothrinu v roce 2021

Obec

Kontaktní laboratorní účinnost dávky (%)

Stupeň rezistence
dle IRAC

LD50

LD90

LD95

1,5 g ú.l./ha

7,5 g ú.l./ha

(g ú.l./ha)

Žabčice

100,00

100,00

1

0,18

0,29

0,33

Troubsko 1

100,00

100,00

1

0,24

0,30

0,32

Velké Pavlovice

100,00

100,00

1

0,04

0,06

0,07

Troubsko 2

100,00

100,00

1

0,10

0,46

0,70

Holasice

100,00

100,00

1

0,16

0,30

0,36

Hrušky Šaratice

100,00

100,00

1

0,11

0,59

0,96

Velké Němčice

100,00

100,00

1

0,07

0,25

0,36

Moutnice

100,00

100,00

1

0,10

0,48

0,66

Rebešovice

100,00

100,00

1

0,09

0,41

0,63

Mapa 1: Umístění lokalit sběru testovaných bázlivců v ČR
Mapa 1: Umístění lokalit sběru testovaných bázlivců v ČR

Mapa 2: Výsledky laboratorního testování citlivosti bázlivce kukuřičného k deltamethrinu
Mapa 2: Výsledky laboratorního testování citlivosti bázlivce kukuřičného k deltamethrinu

Mapa 3: Výsledky laboratorního testování citlivosti bázlivce kukuřičného k indoxacarbu
Mapa 3: Výsledky laboratorního testování citlivosti bázlivce kukuřičného k indoxacarbu

Mapa 4: Výsledky laboratorního testování citlivosti bázlivce kukuřičného k lambda-cyhalothrinu
Mapa 4: Výsledky laboratorního testování citlivosti bázlivce kukuřičného k lambda-cyhalothrinu

Závěr

Tyto výsledky se mohou jevit jako velmi uspokojivé, avšak je nutno brát v úvahu, že pocházejí z poměrně malého vzorku populací získaného z poměrně malého území a usuzovat z nich na celkovou situaci lze jen orientačně. Pro optimální posouzení situace v ČR by bylo třeba testovat celoplošně, což by mělo být v příštích letech realizováno.

Uplatňování antirezistentních strategií je i v případě dospělců bázlivce kukuřičného nezbytné, neboť lze předpokládat zvýšený selekční tlak relativně malého spektra účinných látek používaných pro regulaci tohoto škůdce.

Citovaná literatura je k dispozici u autorů.

Příspěvek vznikl za podpory MZE NAZV QK 21010332.

Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.1, Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D.2, Ing. Pavel Kolařík 3, Ing. Aneta Nečasová1, Ing. Žaneta Pražanová1, Bc. Romana Bajerová 2
1
Mendelova univerzita v Brně; 2Agritec Plant Research, Šumperk; 3Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 433x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 433x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 403x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 606x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 387x

Další články v kategorii Škůdci

detail