Bezpečné skladování obilí - neřešená rizika skladištních škůdců

12. 08. 2022 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzně Škůdci Zobrazeno 1339x

V posledních několika letech zemědělství prochází značnou proměnou, kterou způsobují různé faktory. Stále častěji se odráží změny klimatu, které ovlivňují nejen lokální zemědělskou produkci. Dalšími faktory jsou například změna zemědělské politiky v omezení velikosti polních honů, ale také výskyty škůdců na polích a ve skladech.

Stačí se vrátit do nedávné minulosti a vzpomenout na celospolečenský problém s kalamitním výskytem hraboše polního a kontroverzí s plošnou aplikací přípravku Stutox II. Současná situace a prognózy, které předpovídají nedostatek pšenice z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině, jednoznačně naznačují, jak se řada osob mýlila v důležitosti zajištění vlastní soběstačnosti. Představa, že není problém nakoupit a dovézt základní komodity a zajistit dostupné potraviny za přijatelnou cenu se rozplynula v aktuálních problémech s rostoucími cenami komodit a potravin.

Soběstačnost a skladování

Všechny tyto vlivy směřují k nutnosti zajištění dostatečné produkce a soběstačnosti v oblasti základních zemědělských komodit. Tento úkol sebou nese nejen zvýšené nároky na zemědělskou výrobu, ale také na dlouhodobé skladování. Značná diverzifikace skladování obilí od 90. let minulého století významně zkomplikovala rizika spojená se skladištními škůdci a ztrátami, které způsobují. Přestože se v posledních letech významně posunuly technologie pro skladování vpřed, a řada zemědělských podniků zainvestovala do modernizace skladovacích kapacit, tak zde zůstává stále jeden otazník.

Modernizace a automatizace skladů sebou přinesly významnou úsporu lidských zdrojů. To má za důsledek menší počet osob zabývajících se skladováním nebo dokonce kumulaci různých pracovních náplní pro skladníky, které nemusí souviset přímo se skladováním. V některých případech se dokonce skladováním zabývají „skladníci“ jako vedlejší činností. To vyústilo v řadu problémů se skladištními škůdci spojené s kontaminací potravin vyrobených ze zemědělských komodit (zrnin) napadeného zrní škůdci.

Praxi chybí aktuální informace o skladištních škůdcích

Skladištní škůdci jsou stále opomíjené téma, přestože tito drobní živočichové trápí farmáře, výkupy, distributory a zpracovatele po celém světě. Při našich konzultacích se zemědělci, farmáři a skladníky zjišťujeme, jak obrovské jsou rozdíly ve znalostech v dané problematice.

Obecně lze konstatovat, že tyto znalosti jsou na velmi nízké úrovni, což komplikuje zavedení běžných standardů v oblasti detekce a monitorování škůdců a používání metod preventivních a represivních opatřeních. To sebou přináší nejen rizika spojená se ztrátami při zvýšeném výskytu škůdců, ale také rizika spojená s použitím nevhodných metod. Například kontaminace obilí reziduálními zbytky pesticidů nebo vývoj rezistence u škůdců vůči některým účinným látkám přípravků při nesprávném dávkování a opakovaném použití.

Existuje řešení problému přenosu nových poznatků do skladovací praxe?

Stejně jako si zemědělci stěžují, že na trhu práce je nedostatek kvalitních agronomů, tak v oblasti problematiky manažerů kvality a skladníků se základními znalostmi o skladištních škůdcích je tento problém ještě hlubší.

Zatímco dnes odborné střední a vysoké školy mají řadu programů pro výchovu agronomů, tak v oblasti kvality a problematiky skladištních škůdců tyto programy chybí nebo patří mezi velmi okrajové oblasti. Jednou z možností jak tento nedostatek v krátké době alespoň částečně zmírnit je vytvoření různých edukačních programů v rámci různých školení a seminářů zacílených na tuto problematiku. Dalším nástrojem je vytvoření různých edukačních podkladů a materiálů, které je možné v krátké době rozšířit do praxe.

Jak správně identifikovat skladištní škůdce na farmách?

Zacílení přípravků je velmi závislé na druhu škůdce. Identifikace neboli determinace skladištních škůdců (hmyzu nebo roztočů) je tak velmi důležitým aspektem pro výběr vhodné metody dezinsekce.

Například rozeznat korovníka obilního (obr. 1A) od potemníka hnědého (obr. 1B) je klíčové. Zatímco potemník hnědý a jeho vývojová stadia se vyvíjí v mezi-zrnovém prostoru (mimo obilku), tak larvy a kukly korovníka obilního a často také dospělci se nalézají uvnitř obilek. Proto pro odstranění potemníka hnědého z obilí můžeme někdy zvolit i metody nechemické (např. čištění a aspirace), tak pro eliminaci korovníka obilního musíme vždy zvolit metodu chemickou za použití vysoce toxického plynu, kterým je fosforovodík, a který usmrtí škůdce i uvnitř obilky nebo využít řízené atmosféry, jejichž účinek je obdobný.

Naučit se identifikovat všechny druhy skladištních škůdců - hmyz a roztoče je náročné. Z tohoto důvodu je vhodné pracovníky kvality a skladníky vybavit edukačními a pomocnými materiály, které jim pomohou nejen identifikovat škůdce, ale také jim pomáhají se vzdělávat v dané oblasti.

Příkladem mohou být knihy nebo determinační klíče s danou tématikou (obr. 2), plakáty s vyobrazenými škůdci (obr. 3) nebo přímo determinační sbírky skladištních škůdců (obr. 4), kde jsou škůdci vypreparovaní.

Jaké nástroje jsou důležité pro identifikaci škůdců?

Identifikovat skladištní škůdce bývá někdy velmi komplikované také z důvodu jejich velikosti. Proto je důležité disponovat v laboratoři patřičným vybavením, které pomůže nejen škůdce extrahovat ze vzorku nebo zafixovat, aby neunikl, ale také pomůže škůdce patřičně zvětšit, aby bylo možné lépe rozpoznat identifikační druhové znaky.

Bohužel výbava laboratoří pro extrakci škůdců ze vzorků, fixaci škůdců a další potřebné vybavení je také palčivým problémem v naší praxi. V některých laboratořích u farmářů chybí dokonce základní vybavení, jako jsou štechry pro odběry vzorků a síta pro rozbor vzorků atd. V jiných laboratořích chybí stereomikroskopy, entomologické pinzety atd.

V rámci standardizace kvality ochrany skladovaných komodit proti skladištním škůdcům by měla být součástí také vybavená laboratoř základními pomůckami.

Doporučení pro praxi:

• zajistit základní vybavení laboratoře pro odběry vzorků komodit;
• zajistit vzorové sbírky, plakáty a barevné brožury s obrázky škůdců;
• zajistit základní vybavení laboratoře pro extrakci škůdců z odebraných vzorků;
• zajistit základní edukační a identifikační materiály do každé laboratoře kvality.

A - Korovník obilní (Rhyzopertha dominica), B - Potemník hnědý (Tribolium castaneum)

Příklad odborné knihy zaměřené na problematiku škůdců s potravinářským významem

Příklad plakátu s vyobrazenými škůdci pro rychlou detekci základních významných druhů ve skladovaném obilí

Příklad sbírky základních druhů preparovaných skladištních škůdců

Tato publikace byla připravena za finanční podpory institucionálního projektu MZe ČR RO0418 a projektu MŠMT LTACH19029.