Biologická ochrana (16): Regulace drátovců pomocí entomopatogenní houby Metarhizium brunneum a jiných hub
02. 02. 2026 Škůdci Zobrazeno 694x
Kvůli ústupu neselektivních půdních insekticidů ze scény se drátovci - larvy kovaříků, stávají závažným problémem ochrany rostlin. Napadají ochotně brambory, mrkev, cibuli, červenou řepu, kukuřici a spoustu dalších plodin. Ty poškozují žírem kořenů a dalších podzemních orgánů, čímž přispívají ke zhoršenému příjmu živin i vody, Vzniklá poškození mohou zároveň sloužit i jako vstup pro sekundární infekce houbami a bakteriemi, nehledě na sníženou skladovatelnost sklizených produktů.

Hlíza bramboru poškozená drátovci
Problém s drátovci je umocněn i jejich vysokou mobilitou a schopností rychle reagovat přesunem do hlubších nebo vyšších půdních vrstev podle aktuálních podmínek. Pokud aplikujeme do půdy některé přípravky, obvykle tak činíme ve svrchních vrstvách. Hlouběji se vyskytující jedinci tak mohou našemu zásahu úspěšně uniknout.
Regulace drátovců biologickým způsobem
Řada poměrně účinných insekticidů a mořidel byla, nebo je, postupně vyřazována z registrace a alternativní ochrana vůči drátovcům tak začíná nabývat na naléhavosti. Dobré je se proto poohlédnout po přirozených nepřátelích, které je možné v ochraně plodin využívat.
Z biologických agens se nabízejí hlístice. Ty se běžně používají jako mimořádně účinná agens proti mnoha hmyzím larvám, které se vyskytují alespoň část svého vývoje v půdě. Bohužel pro nás, a bohudík pro drátovce, právě larvy kovaříků jsou vybaveny velmi dobrým obranným mechanismem, který spočívá v tom, že v přítomnosti hlístic larva přestane přijímat potravu, velmi pevně uzavře řitní otvor a rychle leze pryč. Spolu s velmi tuhou kutikulou to z ní dělá hlísticím dosti odolný organizmus, a tak bychom úspěchu dosáhli jen aplikací výrazně vyšší než doporučené dávky 300 tis. hlístic/m2, což pochopitelně není ekonomicky schůdné řešení.
Proti drátovcům se však nabízí i jiné efektivní řešení, než jsou hlístice vhodné spíše pro aplikaci proti měkkým larvám. Tím řešením jsou entomopatogenní houby. Vůbec nejčastěji používanou, a široce polyfágní houbou je Beauveria bassiana. Ta je na trhu dostupná v podobě různých přípravků určených pro aplikaci na list i do půdy, ve formě konidií i blastospor. Houba velmi ochotně napadá velké množství hmyzích hostitelů. Dovede hubit i jinak poměrně odolné dospělce mandelinky bramborové na listu nebo během líhnutí a zimování v půdě. Houba samozřejmě nezahubí svého hostitele jen tak, slouží jí k tomu různé metabolity jako jsou oosporein, beauvericin, bassianolid nebo kyselina šťavelová. Bohužel však výsledky s aplikací této houby proti drátovcům nejsou z těch nejlepších.
Beauveria drátovce napadá a hubí, ale celkem odolná larva kovaříků je pro ni poměrně tvrdý oříšek. Z různých experimentů vychází, že po aplikaci spor houby do půdy dochází ke snížení poškození brambor drátovci asi o 33 %. To je jistě potěšující, ale na úplné vyřešení problému to nestačí. Mnohem lepších výsledků je pak dosahováno, pokud je Beuauveria aplikována v kombinaci s dalšími přípravky, např. na bázi spinosadu.
V kombinaci s touto látkou je možné aplikovat i další houbu, a sice Metarhizium anisopliae (brunneum). V takovém případě různé zdroje uvádějí redukci počtu drátovců o 66–80 %, což již je velmi zajímavý výsledek. Způsobů, jak dosáhnout vyššího účinku, je však více. Drátovci se na pozemcích nevykytují zcela plošně, mají spíše tendenci k hnízdovitému výskytu. Při plošné aplikaci spor houby do půdy se tak pravděpodobnost setkání hostitele a patogenu snižuje.
Pokud chceme dosáhnout tímto způsobem dobrého účinku, musíme aplikovat poměrně vysokou dávku. Jelikož jsou ale mikrobiální agens poměrně drahé prostředky ochrany, je vhodné si položit otázku, jak s minimem nákladů dosáhnout co největšího účinku.
Některé studie zaznamenaly dobrou účinnost proti drátovcům, pokud byly spory této houby použity k namoření či obalení semen a sadby. V praxi se však někdy ukazuje, že se sice jedná o funkční strategii, která ale zvláště při vysokém tlaku škůdce nemusí přinést kýžený efekt. Důvodem může být samozřejmě prostý fakt rychlosti. Drátovec je sice přilákán klíčícím semenem, ale než zahyne poté, co se infikoval na ošetřeném osivu či sadbě, uplyne často i několik dní, během kterých pochopitelně může larva způsobit značné škody. Je-li larev opravdu hodně, poškození se projeví. Při menším výskytu škůdce je tento přístup ale funkční, neboť podobně jako u infekcí hlísticemi, drátovec, který je infikován houbou, výrazně snižuje příjem potravy. Houbu lze však aplikovat i ve formě granulí nebo zálivkou do půdy. Tyto přístupy dosáhly účinnosti srovnatelné nebo lepší než ošetření osiva imidaclopridem nebo organofosfáty, a to jak z hlediska počtu rostlin, tak úrovně výnosů. Jak už jsme naznačili výše, uvedený rozdíl v účinnosti metod aplikace může být způsoben charakterem účinku houbového agens.

Drátovec napadený houbou Metarhizium brunneum
Na rozdíl od bakterií nebo virů, které musejí být svými hostiteli pozřeny, aby způsobily (poměrně velmi rychlou) infekci, houby mohou své hostitele infikovat, aniž by byly pozřeny, proniknutím přes kutikulu. Ve srovnání s namořením osiva, aplikace hub v granulích do řádků nebo ve formě pásové zálivky vysokou dávkou mohla vytvořit rovnoměrnější distribuci konidií houby v rozvíjející se rhizosféře rostlin. Granuli s obsahem houby je navíc možné obohatit o živný substrát pro houbu, což následně vede k množení patogenu a růstu původního množství aplikovaných konidií v těsné blízkosti každé granule. Tímto jednoduchým způsobem se výrazně zvýší efektivní množství houby, a tedy i účinnost vůči cílovému škůdci. V malém množství jsou dokonce spory a kousky mycelia hub M. brunneum a B. bassiana transportovány, nebo spíš poposouvány, rostoucími kořeny, které zároveň uvolňují do půdy látky usnadňující houbě život. I tímto způsobem pak dochází ke zlepšení inokulace a rozložení infekčních propagulí v půdě. Efekt takového „transportu“ je však spíš slabý a podpůrný.
Bohaté druhové spektrum drátovců (v Evropě žije asi 700 druhů) na téměř každém pozemku, biologickou ochranu komplikuje. Může být totiž dalším důvodem rozdílných výsledků různých studií. Stejně tak je známý odlišný efekt různých kmenů téhož druhu houby vůči zástupcům stejného rodu nebo druhu škůdce, situace zkrátka není úplně přehledná a jednoduchá.

Drátovci jsou larvy různých druhů kovaříků
Jisté řešení nabízí aplikace mixu různých kmenů houby s prokazatelně dobrou účinností vůči dominantním druhům drátovců, tímto způsobem je možné zajistit spolehlivý širokospektrální účinek.
Účinek již tak dost efektivního bioagens je ale možné zvýšit ještě jednou cestou. Té se říká „attract and kill“, tedy přilákej a zabij. Jak už jsme si říkali výše, entomopatogenní houby nepatří k nejlevnějším prostředkům ochrany rostlin, a tak je rozumné udělat maximum pro to, aby se drátovec se sporou, či lépe sporami, potkal. Hmyz, brouky nevyjímaje, je možné lákat pomocí různých agregačních nebo pohlavních feromonů, což se dělo i v případě kovaříků, ale s moc velkým úspěchem v praxi se tato metoda nesetkala, i když brouci feromon vcelku oceňovali, soudě podle silné reakce. Drátovci ovšem reagují intenzivně na docela jinou a poměrně levnou věc. Velmi silně je láká docela obyčejný oxid uhličitý (CO2), ten je totiž produkován i kořeny rostlin, kterými se živí.
Jak ale zajistit, aby se v konkrétním místě v půdě, kde je vysoká koncentrace spor houby, uvolňoval v malém množství CO2? Je to až s podivem jednoduché. Stačí na to alginátová kapsle, která obsahuje kukuřičnou mouku, pekařské kvasinky (Saccharomyces cerevisiae) a samozřejmě spory houby. Alginát je navzdory jedovatému názvu čistě přírodní látka, která se často používá i v kulinářství, právě pro schopnost vytvářet pevné jedlé gely a kuličky. V půdě se tedy beze zbytku rozloží. Kvasinky, které začnou trávit kukuřičný šrot, vyprodukují dostatek CO2 v množství, které stačí k přilákání drátovců. Ti se následně nakazí houbou a zahynou. Podle autorů studie lze takto relativně jednoduchým způsobem snížit poškození hlíz bramboru o 75 %. Pravda, 100% to není, ale za zvážení už jistě tento nápad stojí. Zvlášť když můžeme uplatnit i další tradiční managementová opatření, která také mají určitý potenciál drátovce omezit.
Závěr
Entomopatogenní houby, podobně jako mnoho jiných biologických prostředků na ochranu rostlin, mají významný přínos pro rozvoj udržitelného zemědělství. Vzhledem k problémům, kterými jsou rezistence hmyzu vůči insekticidům i dopad na opylovače a přirozené nepřátele v důsledku intenzivního a opakovaného používání insekticidů, roste poptávka po šetrnějších prostředcích. Těmi jsou kromě jiného také entomopatogenní houby, které jsou schopny přetrvat na poli v půdě měsíce–roky v závislosti na podmínkách prostředí a mají dobrý potenciál pro zajištění udržitelné ochrany proti škůdcům.
V praxi jsou však účinnost a perzistence entomopatogenních hub často omezeny různými ekologickými faktory, stejně jako zvolenou pěstební technologií a aplikacemi dalších prostředků ochrany rostlin. Věřím ale, že kde je vůle, najde se i cesta, jak různé přístupy k ochraně rostlin skloubit, aby bylo dosaženo dobrého efektu s minimálním dopadem na necílové druhy, spotřebitele a životní prostředí.
Celá řada odborných publikací a metod integrované ochrany jsou toho ostatně důkazem. M. brunneum je mimořádně účinný patogen, schopný regulovat drátovce srovnatelně dobře s konvenčními pesticidy. Jeho využití samozřejmě vyžaduje drobné změny v technologii pěstování, ale zavedení této houby do praxe v ČR by jistě napomohlo nejen regulaci populací drátovců. Doufejme, že se najde producent či dovozce, který zvedne hozenou rukavici a nabídne zajímavou alternativu na tohoto škůdce i našim zemědělcům.
Tento článek byl vytvořen s finanční podporou programu Interreg Bavorsko - Česko v rámci projektu BYCZ01-039 AIIC.
Další články v kategorii Škůdci










































RSS
RSS