Blýskáček řepkový

20. 03. 2011 Ing. František Muška, Ph.D.; Brno Škůdci Zobrazeno 14680x

Poškození řepky olejky blýskáčkem řepkovým [blýskáčik repkový] (Melighetes aeneus) se projevuje nepravidelně vykousanými otvory do poupat, která následně opadávají. Šešule se netvoří nebo se stáčejí.

Blýskáček řepkový v řepce olejce
Blýskáček řepkový je „tradičním škůdcem řepky“ olejky. Toto dokládá informace o výskytu škůdců na řepce v roce 1937: „Olejná řepka neměla letos mnoho příznivých podmínek, a proto se setkáváme s velmi častým zaoráním této plodiny a to jednak po těžkém poškození hraboši již na podzim a zjara a v létě blýskáčkem a to hlavně u kultur pozdě setých“.

Brouk dosahuje délky 2,0–2,5 mm, široký je 1,5 mm. Je zbarven tmavě kovově leskle. Larvy jsou po vylíhnutí bezbarvé, později mléčně bílé. Mají žlutohnědou hlavu, tři páry noh a po obou stranách jednotlivých tělních článků po černé skvrně. Dosahují délky 4,0 mm.

Způsobuje škody pravidelně. Největší škody způsobuje vyžíráním prvních tvořících se poupat. Velké škody způsobuje především za chladného počasí, které zpomaluje rozvití poupat. V takovém případě mohou během několika krátkodobých oteplení, zvyšující jejich aktivitu, způsobit až 75,0 % snížení výnosů.

V mapě je uveden rozsah škod na řepce ozimé způsobený uvedeným blýskáčkem řepkovým v letech 2001–2006 na území České republiky. Dále jsou uvedeny grafy s počtem okresů se škodlivými výskyty, data prvních výskytů dospělců. Uvedené informace byly čerpány z Přehledů výskytu některých škodlivých organizmů a poruch rostlin na území České republiky, které vydává SRS Praha. Uvedený přehled má samozřejmě informativní charakter a nemůže pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. Živnými rostlinami je řepka olejka, hořčice a další druhy brukvovitých rostlin. Dále jsou uvedeny mapy se škodlivým výskytem blýskáčka řepkového v ČR v hořčici bílé a černé a dále v řepce jarní.

Přezimuje jako dospělec. Při teplotě půdy 10 °C opouští své zimoviště. Brouci nalétávají do porostů řepky  olejky při teplotách nad 15 °C. Zde se prokousávají do poupat a zčásti je vyžírají. Nakousaná a vykousaná poupata jsou v celém porostu nepravidelně rozmístěna. Poupata jsou nakusována z důvodu, aby se dospělec blýskáčka řepkového dostal k pylu. Poškozená poupata žloutnou, usychají a později opadávají, takže zůstává jenom stopka. Důsledkem je nepravidelné nasazení květů, příp. šešulí. Značné škody jsou způsobeny při včasném výskytu tohoto škůdce a pomalém vývoji řepky olejky. Toto poškození lze zaměnit se škodami způsobených mrazem, kdy stopky šešulí jsou delší než při poškození blýskáčkem nebo poškození suchem (v určité části květenství chybějí všechny květy, což je způsobeno předčasným opadem poupat v důsledku nedostatku vody).

Vajíčka jsou kladena mezi květní orgány. Larvy se živí pylem, ovšem nezpůsobují škody. Následně po 3–4 týdnech se kuklí v půdě. Brouci nové generace se živí na různých brukvovitých rostlinách včetně semenných porostů. V průběhu srpna zalézají do zimních úkrytů. Do roka se vyvine pouze jedna generace.

První ošetření lze provádět při začátku prodlužovacího růstu, kdy základ květenství je přilbovitě krytý zelenými lístky a rostliny jsou cca 20 cm vysoké (BBCH 50–51) při výskytu v průměru jednoho brouka na jedno vrcholové květenství. Okrajové ošetření se provádí do hloubky přibližně 50 m (maximálně 100 m). Současně se provádí likvidace krytonosce řepkového, krytonosce čtyřzubého i krytonosce šešulového. Hlavní směr ochrany je nutné orientovat do období prvních dorostlých poupat na okrajích vrcholového květenství, kdy korunní plátky v poupatech prosvítají (BBCH 59). V tomto případě se ošetřuje při výskytu 2 brouků v průměru na jedno vrcholové květenství. Dosáhne-li napadení po ošetření znovu prahových hodnot před květem, ošetření se opakuje. Naposled se většinou porosty ošetřují v době tvorby větví prvého řádu až začátkem květu (BBCH 60) při výskytu 3 brouků v průměru na vrcholové květenství. Pokud je napaden pouze okraj nebo část pozemku provádí se ošetření pouze napadené části porostu.

Pokud se začátek květu protahuje a brouci ve škodlivém množství poškozují nerozvitá poupata postranních květenství, je možné porost ošetřit i po začátku květu vrcholového květenství pro včely neškodnými přípravky. V tomto případě platí prahová hodnota 300 brouků v průměru na 100 postranních dosud nekvetoucích květenství.

Pro informaci uvádíme termíny ošetření v některých pokusech ÚKZÚZ Brno v letech 1985–1989: Plasy (15. 4. 1989, okres Plzeň sever), Otice (17. 4. 1989, okres Opava), Drásov (26. 4. 1988, okres Brno venkov) a Staňkov (5. 5. 1985, okres Domažlice).

Dále uvádíme záznam o průběhu náletu blýskáčka řepkového v roce 1985 na lokalitě Staňkov (okres Domažlice): Začátek náletu blýskáčka řepkového pozorován 4. 4. 1985. První náletová vlna skončila 9. 4. 1985. Druhá vlna 19. 4.–23. 4. 1985. Třetí nejvýznamnější 5. 5. 1985, kulminovala 16. 5. 1985, to je dva dny po rozkvětu řepky.

Počet brouků se zjišťuje na 20 místech v porostu vždy na vrcholovém květenství pěti sousedních rostlin (celkem na 100 rostlinách - vrcholových květenstvích) a to zvlášť na obvodu porostu do hloubky 50–100 m a zvlášť uvnitř porostu. Při teplotách nad 12 °C jsou brouci velmi pohybliví. Proto se doporučuje brouky počítat ráno do 7 hodin nebo odpoledne po 17 hodině.

Při teplotách nižších než 15 °C jsou účinné jen pyrethroidy. Ostatní přípravky je nutné používat při teplotách nad 15 °C.
Porosty se ošetřují v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách od 17 hodin až do soumraku nebo od východu slunce, nejpozději do 7 hodin.
Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným "Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin" a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným „Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie“ a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.

Z důvodu omezení vzniku rezistence je důležité střídat při aplikaci insekticidní přípravky z různých skupin účinných látek. Uvedené doporučení je zvláště důležité při aplikaci proti uvedenému blýskáčku řepkovému vzhledem k tomu, že se často během sezóny provádí většinou více než jedno ošetření.
Přípravky registrované v České republice jsou uvedeny v tabulce 1. Na Slovensku jsou registrovány přípravky: Biscaya 240 OD (thiacloprid, 0,2 l/ha, OL AT); Calypso 480 SC (thiacloprid, 0,1 l/ha, OL AT); Cyperkill 25 EC (cypermethrin, 0,1 l/ha, OL AT); Cyprin 10 EC (cypermethrin, 0,2 l/ha, OL AT), Decis EW 50 (deltamethrin, 0,1 l/ha, OL AT); Decis Protech (deltamethrin, 0,35 l/ha, OL AT); Fury 10 EW (zeta-cypermethrin, 0,1 l/ha; OL AT); Karate Zeon 5 CS (lambda-cyhalothrin, 0,125 l/ha; OL AT); Mavrik 2 F (tau-fluvalinate, 0,2 l/ha, OL AT), Mospilan 20 SP (acetamiprid, 0,1 kg/ha, OL AT); Rapid (gama-cyhalothrin, 0,08 l/ha, OL 28 dní); Talstar 10 EC (bifenthrin, 0,1 l/ha, OL - AT); Trebon 10 EC (ethofenprox, 0,4 l/ha, OL - AT); Vaztak 10 EC (alpha cypermethrin, 0,1 l/ha, OL - AT).
 

Škodlivé výskyty blýskáčka řepkového v řepce jarní v ČR v letech 2001 - 2006 (podle okresů)
	Zdroj: SRS Praha

Škodlivé výskyty blýskáčka řepkového v horčici bílé a černé v ČR v letech 2001 - 2006 (podle okresů)
	Zdroj: SRS Praha

Škodlivé výskyty blýskáčka řepkového v řepce ozimé v ČR v letech 2001 - 2006 (podle okresů)
	Zdroj: SRS Praha