Chemap Agro s.r.o.

Blýskáček řepkový a jeho škodlivost

29. 03. 2012 Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 12547x

Dospělci blýskáčka řepkového Meligethes aeneus (Fabricius) přezimují v půdě v hloubce několika centimetrů nebo pod zbytky rostlin, v opadaném listí apod. na orné půdě i mimo ní. Na jaře se brouci živí pylem na květech mnoha bylin a dřevin. Brouků během jara na rostlinách postupně přibývá. Někteří brouci totiž opouštějí místo přezimování i o několik týdnů později než první jedinci.

 Pářící se dospělci blýskáčka
Pářící se dospělci blýskáčka
 

 

V období tvorby poupat u řepky se blýskáčci hromadně stěhují na její porosty, protože vývoj jejich larev může proběhnout pouze na brukvovitých rostlinách. První jedinci zpravidla povrchově ožírají mladé lístky a poupata a zatím nezpůsobují větší škody. Se stoupajícími teplotami a množstvím brouků škodlivost rychle roste a žírem ničí nerozevřená poupata. Malá poupata sežírají zcela, do větších se vžírají ze strany a vyžírají vnitřek. Poškozená poupata opadávají. Někdy může být zničeno až 70 % květů. Škodlivost brouků ustává, když se květy rozvinou a brouci se živí jen pylem a nektarem.

 

Kritická čísla

Připomínám kritická čísla, která jsou rozdílná v různých fázích vývoje rostlin řepky:

1–2 brouci na rostlinu (velmi brzy, poupata uzavřená, BBCH 51);

4 brouci na rostlinu (brzy, BBCH 53);

5–6 brouků na rostlinu (krátce před květem, BBCH 55–57).

Tato kritická čísla jsou však v praxi podle našeho pozorování nespolehlivá a vyžadují přehodnocení. Zejména při silném, ale krátkém období žíru na poupatech, kdy bývá mnoho poupat viditelně poškozeno, jsme mnohokrát pozorovali na silných porostech zanedbatelný vliv na výnos vzhledem k vysokým kompenzačním schopnostem řepky.

 Období největší škodlivosti blýskáčka - nerozvinutá poupata
Období největší škodlivosti blýskáčka - nerozvinutá poupata
 

Rezistence vůči pyretroidům

V západní Evropě je již několik let velkým problémem rezistence blýskáčka proti pyretroidům. V minulém roce byla laboratorně prokázána rezistence různých populací blýskáčka i v ČR (zejména ve Slezsku a na severní a střední Moravě) proti některým účinným látkám běžně používaných pyretroidů. Je nutné zdůraznit, že se jednalo o laboratorní testy podle mezinárodně předepsaných pravidel pouze s účinnými látkami pyretroidů. Komplexní přípravky na bázi pyretroidů v podobě, ve které se aplikují, nebyly testovány. Tyto výsledky nelze v žádném případě podceňovat, ale neměly by se ani vést k domněnce, že ochrana proti blýskáčkům je prakticky nemožná. Je však nutné ochraně věnovat náležitou pozornost a vyhodnocovat její účinnost následující den po aplikaci.

 

Škodlivost larev

Larvy se živí pylem a většinou se uvádí, že prakticky neškodí. Přelézají z květu na květ a postupně, jak řepka odkvétá, se soustřeďují na posledních horních kvítcích. Podle našich zkušeností však při silném výskytu způsobují larvy poškození květů i malých šešulí, které může být na některých pozemcích významné. Vývoj larev trvá 20–30 dní. Dorostlé larvy padají na zem a kuklí se v půdě v hloubce 2–6 cm. Brouci se z kukel líhnou po 10–11 dnech. Vylíhlí brouci se opět živí pylem. Mohou způsobit velmi závažné škody na jarní řepce nebo na semenných porostech brukvovité zeleniny. Často bývají ve velkém množství v porostech kvetoucího máku, kde však nezpůsobují žádné škody. Od července do září vyhledávají brouci postupně úkryty. Většinou přezimují mimo zemědělskou půdu - okraje lesa, křoviny mělce v půdě. Mají tedy jednu generaci do roka.

 

Ochrana

Cílená chemická ochrana proti blýskáčku by měla plynule navázat na druhé jarní ošetření v období prvního výskytu zelených poupat v porostu, kdy je registrován Nurelle D (chlorpyrifos + cypermethrin) v dávce 0,6 l/ha. Při následné aplikaci na začátku květu se využívá relativní neškodnosti pyretroidů a neonikotinoidů vůči včelám a dalším opylovačům. V ČR je registrováno proti blýskáčku poměrně široké spektrum těchto látek.

V roce 2012 je nově registrován přípravek Plenum, z hlediska použití na blýskáčka s novou účinnou látkou pymetrozine, která má úplně jiný mechanizmus účinku než dosud používané pesticidy proti blýskáčku.

 

 
 Larvy blýskáčka
Larvy blýskáčka
 
 Larvy blýskáčka - detail
Larvy blýskáčka - detail
 
 Poškozené rostliny - nevyvinuté šešule
Poškozené rostliny - nevyvinuté šešule

 

 

 

Související články

Efektívnosť priamych opatrení v ochrane orecha proti vrtivke orechovej - prvé skúsenosti zo Slovenska

19. 10. 2021 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta s.r.o., Nitra Škůdci Zobrazeno 322x

Řešení proti rezistentním populacím blýskáčka řepkového a dřepčíkům

16. 10. 2021 Ing. Vladimír Čech; AG NOVACHEM s.r.o. Škůdci Zobrazeno 260x

Výskyt a šíření vrtule ořechové

04. 10. 2021 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 668x

Škodcovia kapustovín (5): Škodcovia poškodzujúci listy rastlín - mory

02. 10. 2021 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta, s. r. o., Nitra Škůdci Zobrazeno 210x

Dřepčík olejkový - z minoritního limitujícím škůdcem

22. 09. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 584x

Další články v kategorii Škůdci

detail