Botanické pesticidy proti škůdcům prodávané mimo Evropu (2)

19. 04. 2026 Ing. Matěj Novák Škůdci Zobrazeno 833x

Stejně jako v první části této minisérie si i v tomto díle představíme 3 botanické insekticidy, které se ve světě využívají proti škůdcům.

AWP^®

Kontaktní insekticid a akaricid AWP^® od americké firmy KeyPlex je svým složením do jisté míry podobný přípravku ECOTROL^®, kterému jsme se věnovali v 1. díle této minisérie. Totožnými účinnými látkami v obou přípravcích je geraniol a esenciální olej (EO) z rozmarýny lékařské. Avšak AWP^® obsahuje ještě další 3 účinné látky, a sice sezamový olej, EO z tymiánu a EO ze skořice.

Rosmarinus officinalis

Geraniol vykazuje stejný mechanizmus účinku jako organofosfáty a karbamáty - působí na nervovou soustavu hmyzu jako inhibitor acetylcholinesterázy, (Khallaf et al., 2025; Taktak and Badawy, 2019). Obdobný mechanizmus účinku má i esenciální olej z rozmarýny (Krzyżowski et al., 2020). Mechanizmus účinku sezamového oleje je stejný jako u dalších rostlinných olejů – spočívá ve vytvoření souvislé olejové vrstvy na povrchu těla hmyzu, která zamezí přístupu vzduchu do dýchací soustavy a následnému udušení (Aboelhadid et al., 2023). Krom toho se předpokládá, že sezamový olej obsažený v takovémto typu přípravku funguje jako inhibitor detoxikačních enzymů hmyzu, a tak zvyšuje insekticidní účinek (Kaleem Ullah et al., 2022; Visetson, 2003). Insekticidní účinek tymiánového oleje zatím není uspokojivě popsán (Lazarević et al., 2020), nicméně thymol, jeden z jeho majoritních komponentů tohoto EO, poškozuje voskovou vrstvu kutikuly hmyzu a narušuje tak její hydrofobní funkce (Peng et al., 2025). Kromě toho se thymol váže na GABA receptory na membráně neuronů a narušuje tak GABA synapse (Pavela a Benelli, 2016).

Thymus vulgaris

Skořicový EO působí převážně akaricidně, přičemž mechanizmus účinku spočívá v narušení permeability buněčné membrány a narušení intracelulárních enzymů. Avšak akaricidní mechanizmus účinku musí být ještě v budoucnosti lépe objasněn (Kang a Lee, 2018; Nwanade et al., 2021).

AWP^® se prodává v USA jako širokospektrální kontaktní insekticid a akaricid. Přípravek je registrován pro polní plodiny, stromy ve školkách, zeleninu a okrasné rostliny. Přípravek lze využít i ve sklenících. Výrobce doporučuje tento přípravek proti zavíječi Amyelois transitella (významnému škůdci plodů ořešáků a mandlovníků v Kalifornii), obaleči jablečnému (Cydia pomonella), mšicím, třásněnkám, molicím, červcům či roztočům, jako jsou svilušky, roztočíci i vlnovníci.

Není žádná dostupná studie, která by popisovala účinnost tohoto přípravku proti škůdcům.

Cinnamomum verum

Bio Pesticide Veratrine^®

Tento nesystémový kontaktní insekticid od čínské firmy GREEN AGRI obsahuje jako účinnou látku veratrin.

Jako veratrin se obecně nazývá směs alkaloidů obsažená v extraktu ze semen rodu Veratrum, kam patří například i sabadila lékařská (Schoenocaulon officinale (Schltdl. & Cham.) A.Gray; syn. Veratrum sabadilla Retz.). Z obsažených alkaloidů vykazují nejsilnější insekticidní aktivitu veratridin a cevadin (Divyabharathi et al., 2022). Samotný veratrin je pro teplokrevné živočichy prudce jedovatý, přípravky na bázi extraktu jsou téměř neškodné. Tato skupina alkaloidů představuje 2–4% obsahu extraktu (Pavela 2020).

Jak již bylo naznačeno výše, mezi hlavní zdroj veratrinu patří sabadila lékařská z čeledi kýchavicovité (Melanthiaceae). Tato rostlina se přirozeně nachází ve Střední a Jižní Americe. Insekticidní vlastnosti této rostliny byly známé už tamějším domorodým obyvatelům (Divyabharathi et al. 2022). První přípravky na bázi veratrinu se začaly vyrábět již na počátku 20. století, a to buď na bázi prachu či extraktu z drcených semen. V současné době se ve světě setkáme hlavně s farmářskými přípravky, které si vyrábí sami (Pavela 2020).

Mechanizmus účinku veratrinu je podobný působení pyretroidů, jelikož ovlivňuje sodíkové kanály na axonech, způsobuje jejich otevření, a tím neustálý tok vzruchů, což vede k depolarizaci membrány neuronu (Weinzierl, 1999).

Přípravek se používá proti mšicím, molicím, třásněnkám, housenkám či broukům. Bio Pesticide Veratrine^® je aplikován především do zeleniny. Přípravek se prodává hlavně v Asii, na Blízkém Východě a v Severní Americe.

Zatím neexistuje žádná dostupná studie, která by popisovala účinnost právě tohoto přípravku.

Pozn.: V minulosti se v USA prodával přípravek Veratran D obsahující jako účinnou látku ze sabadily extrahované alkaloidy, který však byl před lety z trhu stažen. V roce 2025 firma MGK veratrin jako účinnou látku zaregistrovala u americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA).

Schoenocaulon officinale

PLANTSHIELD Rotenone Insecticide^® (Botanical EC^®) - 2.5% EC

Přípravek od čínské firmy Pomais. Jedná se o nesystémový přípravek účinkující kontaktně i požerově. Účinnou látkou tohoto přípravku je isoflavonoid rotenon.

Pro účely výroby komerčně prodávaných insekticidů se dříve využíval rotenon extrahovaný z kořenů malajských kožnatců (Derris sp.; bobovité), nicméně v současnosti jsou primárním zdrojem tohoto isoflavonoidu kořeny peruánského keře Lonchocarpus utilis (bobovité) (Divyabharathi et al., 2022).

Rotenon se nachází i v některých dalších rostlinách, jako například koželusk Tephrosia virginiana z čeledi bobovité (Fabaceae), či divizna malokvětá Verbascum densiflorum z čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae) (Wilhelm, 1974; Zhang, 2020).

Rotenon působí jako inhibitor mitochondriálního transportu elektronů (Komplex 1), což zabraňuje převedení NADH do použitelné buněčné energie (ATP). U ošetřeného hmyzu dochází ke ztrátě pohyblivosti a schopnosti přijímat potravu, což vede až k jeho úmrtí. Jako insekticid se používá již od druhé poloviny 19. století (Weinzierl, 1999).

PLANTSHIELD Rotenone Insecticide^® (Botanical EC^®) je registrován proti mšicím, třásněnkám, dřepčíkům i některým housenkám, např. běláskovi řepkovému (Pieris rapae) či zápředníčkovi polnímu (Plutella xylostella). Přípravek lze využít v porostech brukvovité zeleniny, řepky a dalších brukvovitých olejnin. Uživatelé musejí mít na paměti, že rotenon obsažený v přípravku na slunci rychle oxiduje na méně toxické sloučeniny, takže vykazuje pouze nízkou persistenci.

Rotenon je charakterizován Světovou zdravotnickou organizací jako středně toxický pro člověka a další savce. Chronická expozice rotenonu může vést k poškození ledvin a jater. Rotenon je též toxický pro ryby - domorodí obyvatelé Malajsie či Latinské Ameriky využívali rozemleté listy a kořeny rostlin obsahující tuto sloučeninu k lovu ryb. V EU přípravky nejsou a výhledově ani nebudou povoleny, protože v současnosti existují bezpečnější přípravky na ochranu rostlin. Kvůli své toxicitě jsou přípravky na bázi rotenonu vyloučeny pro použití v ekologickém zemědělství (Pavela, 2020; Weinzierl, 1999).

Přípravek je k dostání v zemích Blízkého východu, Střední Asii Jižní a Střední Americe či v Rusku.

V dohledatelné literatuře se bohužel nenachází žádné výsledky experimentů s tímto přípravkem, nicméně insekticidní účinky přípravků na bázi rotenonu využívá lidstvo více než 150 let.

Závěrem je potřeba zmínit, že se v posledních 20 letech užívání přípravku na bázi rotenonu snížilo a tento isoflavonoid se používá hlavně jako piscicid (Isman, 2014).

Lonchocarpus utilis

Ing. Matěj Novák
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně
Česká zemědělská univerzita v Praze

Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0425.

Literatura

• ABOELHADID, Shawky M., et al. Insecticidal Efficacy of Geranium Oil Nanoemulsion and Synergism with Sesame Oil and their Acetylcholinesterase Inhibition. Pak. J. Zool, 2023, 1-17.
• DIVYABHARATHI, D., et al. Role of Botanical Insecticides in Pest Management. Organic Disease Management in Agricultural and Horticultural Crops, 2022, 94.
• ISMAN, Murray B. Botanical insecticides: a global perspective. In: Biopesticides: State of the art and future opportunities. American Chemical Society, 2014. p. 21-30.
• KALEEM ULLAH, R. M., et al. Insights into the Use of Eco-Friendly Synergists in Resistance Management of Leptinotarsa decemlineata (Coleoptera: Chrysomelidae). Insects 2022, 13, 846 [online]. 2022.
• KANG, Min-Seung; LEE, Hoi-Seon. Acaricidal and insecticidal responses of Cinnamomum cassia oils and main constituents. Applied Biological Chemistry, 2018, 61.6: 653-659.
• KHALLAF, Iman SA, et al. Antiparasitic efficacy of geraniol from Apiaceae family in scabies treatment. Scientific Reports, 2025, 15.1: 16928.
• KRZYŻOWSKI, Michał, et al. The effect of Rosmarinus officinalis essential oil fumigation on biochemical, behavioral, and physiological parameters of Callosobruchus maculatus. Insects, 2020, 11.6: 344.
• LAZAREVIĆ, Jelica, et al. Toxic, oviposition deterrent and oxidative stress effects of Thymus vulgaris essential oil against Acanthoscelides obtectus. Insects, 2020, 11.9: 563.
• NWANADE, Chuks F., et al. Acaricidal activity of Cinnamomum cassia (Chinese cinnamon) against the tick Haemaphysalis longicornis is linked to its content of (E)-cinnamaldehyde. Parasites & Vectors, 2021, 14.1: 330.
• PAVELA, Roman, 2020. Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům. České Budějovice: Kurent. ISBN 978-80-87111-84-0.
• PAVELA, Roman; BENELLI, Giovanni. Essential oils as ecofriendly biopesticides? Challenges and constraints. Trends in plant science, 2016, 21.12: 1000-1007.
• PENG, Lei, et al. The insecticidal toxicity of thymol and carvacrol to brown planthopper and the novel control strategy based on their disruption of the cuticular hydrophobicity. Pesticide Biochemistry and Physiology, 2025, 210: 106395.
• TAKTAK, Nehad EM; BADAWY, Mohamed EI. Potential of hydrocarbon and oxygenated monoterpenes against Culex pipiens larvae: Toxicity, biochemical, pharmacophore modeling and molecular docking studies. Pesticide Biochemistry and Physiology, 2019, 158: 156-165.
• VISETSON, Suraphon, et al. Synergistic effects of sesame oil with cypermethrin on the survival and detoxification enzyme activity of Plutella xylostella L. larvae. Agriculture and Natural Resources, 2003, 37.1: 52-59.
• WEINZIERL, Richard A. Botanical insecticides, soaps, and oils. In: Biological and biotechnological control of insect pests. CRC Press, 1999. p. 101-121.
• WILHELM JR, Gene. The mullein: Plant piscicide of the mountain folk culture. Geographical Review, 1974, 235-252.
• ZHANG, Peiwen, et al. Plants in the genus Tephrosia: valuable resources for botanical insecticides. Insects, 2020, 11.10: 721.