Botanické pesticidy proti škůdcům prodávané mimo Evropu (3)
03. 05. 2026 Škůdci Zobrazeno 636x
Ve finální části naší minisérie si představíme další 3 přípravky řazené mezi botanické insekticidy, akaricidy a nematocidy.
CAPTIVA® PRIME
Přípravek pochází od americké firmy Gowan Company. CAPTIVA® PRIME obsahuje jako účinné látky oleoresin capsicum, česnekový olej a řepkový olej. Dřívější verze přípravku nazvaná jednoduše CAPTIVA® neobsahovala řepkový, ale sójový olej.
Oleoresin capsicum je extrakt z chilli papriček, který obsahuje alkaloid kapsaicin (neboli kapsicin), který je zodpovědný za pálivou chuť paprik. Využívá se i jako aktivní přísada do pepřových sprejů. Biologická účinnost přípravků obsahujících tuto sloučeninu je buď přímá (insekticidní) nebo nepřímá (repelentní). V současné době není mechanizmus účinku kapsaicinu plně objasněn. Nicméně je vyzkoumáno, že u členovců tento alkaloid způsobuje poruchy metabolizmu, poškození buněčných membrán, narušení funkce sodíkových kanálů a selhání nervového systému. Podle vědců tento mechanizmus účinku komplikuje vznik rezistence (Barreto-Garcia et al., 2025).
Mechanizmus účinku řepkového, respektive sójového oleje spočívá ve vytvoření souvislé olejové vrstvy na povrchu těla hmyzu, která zamezí přístupu vzduchu do dýchací soustavy a následnému udušení (Aboelhadid et al., 2023).
Česnekový olej působí na hmyz insekticidně a repelentně. Česnek obsahuje některé sloučeniny s insekticidními účinky, jako například 1,3-diphenylthiourea či směs látek zvanou allitin. Tyto látky působí jako inhibitory achetylcholin esterázy u hmyzu (Pavela 2020; Prowse et al., 2006)
Přípravek se používá v USA, kde je registrován například proti sviluškám, třásněnkám, merám, křísům, molicím, housenkám či červcům a kněžicím. Přípravek je registrován do celého spektra plodin, jako je například zelenina, bavlna, porosty jahodníků, luskoviny či ovocné keře a stromy. CAPTIVA® PRIME lze aplikovat i do skleníkových porostů okurek, rajčat, paprik, lilků a salátů. Přípravek má nulovou ochrannou lhůtu.
Polní pokusy ukázaly, že CAPTIVA® PRIME je schopen spolehlivě potlačit populace třásněnek Scirtothrips dorsalis v porostech jahodníků (Lahiri et al., 2024).
U starší verze tohoto přípravku zvaná CAPTIVA®, byla testována bezpečnost pro hladěnky skleníkové (Orius insidiosus), které se používají jako bioagens. Výsledky ukázaly, že tento přípravek je pro hladěnky pouze lehce toxický, neboť při laboratorních experimentech způsobil pouze 20% mortalitu (Herrick a Cloyd, 2017).
REQUIEM® PRIME
Přípravek vyvinula kanadská firma Codena a v USA přípravek zaregistrovala firma AgraQuest, která byla následně včleněna do německé firmy Bayer. Přípravek působí jako kontaktní insekticid/akaricid. Přípravek obsahuje jako účinnou látku směs tří terpenoidů, tedy α-terpinen, p-cymen a d-limonen. Tato směs byla inspirována složením esenciálního oleje z merlíku Chenopodium ambrosioides near ambrosioides. Kromě přímého insekticidního efektu vykazuje přípravek i protipožerový účinek. Zajímavostí je, že terpenoidy používané při výrobě tohoto přípravku jsou vyrobeny synteticky (Isman, 2015; Isman, 2020).
Obsažená směs terpenoidů působí na hmyz tak, že narušuje fosfolipidy obsažené v kutikule škůdců, což zapříčiňuje ztrátu protektivních funkcí kutikuly, vede ke ztrátě tekutin a následně k úhynu ošetřeného jedince škůdce. Kromě toho také narušuje pohyblivost hmyzu a respirační systém. Tato směs terpenoidů komplikuje rozvoj rezistence škůdců.
Přípravek je registrován v USA, kde se používá proti savým škůdcům, jako jsou třásněnky, svilušky, křísy, mery a molice. Přípravek se používá v ovocných sadech či v porostech zeleniny na poli i ve sklenících.
REQUIEM® PRIME aplikovaný v dávce 10 l/ha vykázal 98,96% účinnost proti svilušce chmelové při ochraně skleníkových porostů melounů (Tetranychus urticae) (Șovărel a Hogea, 2023). Přípravek zároveň ukázal v laboratorních pokusech více než 80% účinnost proti klopuškách rodu Lygus (Kemezys et al. 2023).
Poznámka: Přípravek se přeci jen v Evropě prodává, a to v Bulharsku a Rumunsku.
NEMAKILL®
Přípravek od americké firmy The CISCO Companies je kontaktní nematocid proti kořenovým a listovým háďátkům. Přípravek obsahuje jako účinné látky EO ze skořice, tymiánu a hřebíčku. Kromě toho obsahuje přírodní soli mastných kyselin.
Přípravek lze použít do celé řady plodin proti háďátkům, jako Aphelenchoides spp., Heterodera spp., Meloidogyne spp., Paratrichodorus spp. Pratylenchus spp., Trichodorus spp., Tylenchulus semipenetrans či hlístkům rodu Longidorus.
Jelikož přípravek není systémový, je jej třeba aplikovat 5x do roka, a to metodou postřiku nadzemní části rostliny a zálivkou kořenů a okolní půdy. Aplikace se provádí v následujícím pořadí: pozdní léto, podzim, začátek jara a následně 2 a 4 týdny po této jarní aplikaci. Přípravek se aplikuje buď brzy ráno, nebo pozdě odpoledne. Správná aplikace přípravku může významně redukovat počet háďátek, nicméně 100% eliminace nepřipadá v úvahu.
Při skleníkových experimentech s háďátkem jahodníkovým (Aphelenchoides fragariae) byla již 7 dní od ošetření pozorována 99% redukce množství háďátek (An et al., 2017). NEMAKILL také způsobil 60% inhibici líhnutí háďátek z vajíček při laboratorních pokusech s háďátkem jižním (Meloidogyne incognita) (Ayyash et al., 2023). Při polních pokusech v porostech jahodníků NEMAKILL zredukoval počet larev 2. instaru háďátka jižního v půdě za dva měsíce od ošetření o 46–59 % a za 6 měsíců od ošetření dokonce o 82–88 %.
Poznámka: V Asii firma KOREABIO CO., LTD. distribuuje přípravek s obdobným názvem NEMA KILL, jehož účinné látky jsou extrakty ze skořice a kajeputu střídavolistého (známý jako tzv. tea tree).
Ing. Matěj Novák
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0425.
Literatura
- ABOELHADID, Shawky M., et al. Insecticidal Efficacy of Geranium Oil Nanoemulsion and Synergism with Sesame Oil and their Acetylcholinesterase Inhibition. Pak. J. Zool, 2023, 1-17
- AN, Ruisheng; KARTHIK, Naveen K.; GREWAL, Parwinder. Evaluation of botanical and chemical products for the control of foliar nematodes Aphelenchoides fragariae. Crop AYYASH, Luay M.; THEER, Rashid M.; SALEH, Hamood Muhidi. Effect of some Nematicides on hatching eggs and viability of second stage juveniles of root-knot nematode, Meloidogyne Incognita under laboratory conditions. In: IOP Conference Series: Earth and Environmental Science. IOP Publishing, 2023. p. 072003.Protection, 2017, 92: 107-113.
- BARRETO-GARCIA, Oscar A., et al. Capsaicinoids: insecticidal effects, challenges and approaches. International Journal of Tropical Insect Science, 2025, 1-10.
- HERRICK, Nathan J.; CLOYD, Raymond A. Direct and indirect effects of pesticides on the insidious flower bug (Hemiptera: Anthocoridae) under laboratory conditions. Journal of Economic Entomology, 2017, 110.3: 931-940.
- ISMAN, Murray B. A renaissance for botanical insecticides?. Pest Management Science, 2015, 71.12: 1587-1590.
- ISMAN, Murray B. Bioinsecticides based on plant essential oils: a short overview. Zeitschrift für Naturforschung C, 2020, 75.7-8: 179-182.
- KEMEZYS, Andrius Hansen, et al. Results of crop protection trials in minor crops in 2022. In: Applied Crop Protection 2022. DCA-Nationalt Center for Fødevarer og Jordbrug, 2023. p. 104-112.
- LAHIRI, Sriyanka; KAUR, Gagandeep; BUSUULWA, Allan. Field efficacy of a biopesticide and a predatory mite for suppression of Scirtothrips dorsalis (Thysanoptera: Thripidae) in strawberry. Journal of Economic Entomology, 2024, 117.4: 1623-1627.
- PAVELA, Roman, 2020. Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům. České Budějovice: Kurent. ISBN 978-80-87111-84-0.
- PROWSE, Gareth M.; GALLOWAY, Tamara S.; FOGGO, Andrew. Insecticidal activity of garlic juice in two dipteran pests. Agricultural and Forest Entomology, 2006, 8.1: 1-6.
- ȘOVĂREL, Gabriela ; HOGEA Simona Stefania . BIOLOGICAL CONTROL OF SOME PESTS ON MELON CROPS IN GREENHOUSES. Lucrari Stiintifice, Universitatea de Stiinte Agricole Si Medicina Veterinara Ion Ionescu de la Brad Iasi, Seria Horticultura, 2023, 66.2.
Další články v kategorii Škůdci














































RSS
RSS