Chemap Agro s.r.o.

Causa: Stonkoví krytonosci 2020

18. 03. 2021 Ing. Marek Seidenglanz, Bc. Romana Bajerová, Msc. María Munoz, Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D.; Agritec Plant Research s. r. o., Šumperk Škůdci Zobrazeno 675x

Výskyty krytonosce čtyřzubého a krytonosce řepkového byly v roce 2020 vysoké prakticky v celé ČR. Je to neobvyklý extrém, mimořádná záležitost jedné sezony? Nebo jde o něco, co zapadá do trendu? Jak lze takovou sezonu využít z hlediska sbírání dat, která bude možné využít při ochraně porostů v sezonách příštích?

Je možné chránit porosty řepky před poškozením způsobovaným stonkovými krytonosci, když jsou prahové hodnoty překročeny 31násobně? Kdy a kolikrát proti těmto škůdcům aplikovat insekticidy, aby to mělo vůbec nějaký smysl?

Význam stonkových krytonosců jako škůdců poroste

Larvy krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) poškozují žírem vnitřní pletiva řapíků listů a stonků, larvy krytonosce řepkového (C. napi) vnitřní části stonků. Poškození usnadňuje infekci rostlin některými houbovými patogeny, zejména původcem fomového černání stonku brukvovitých (Leptosphaeria maculans) a urychluje šíření této choroby v porostech. Oba škůdci mají výrazný vliv na snížení výnosu. Význam obou druhů jako škůdců v posledních letech vzrůstal. Trend je celkem jasný a shrnout se ho pokouší tabulka 1. Údaje v ní lze interpretovat jednoduše takto: Nebezpečné období pro porosty začíná nyní dříve a je delší. Výskyty jsou vyšší.

Změně v chování škůdce je třeba přizpůsobit ochranu porostů

Naopak to totiž nepůjde. Vše se ale měnit nemusí. Aplikace insekticidu provedená po zaznamenání prahového záchytu (žluté misky) a načasovaná na dobu těsně před začátkem kladení je správný postup. Přesto, když jsou prahové hodnoty několikanásobně překonány, na něj nelze spoléhat. Přesněji řečeno, nelze na tento postřik spoléhat, pokud jde právě jen o tento jeden zásah. Jedna aplikace provedená někdy na konci března nebo na začátku dubna, když následná aplikace přichází až s relativně velkým odstupem (např. až postřik proti bejlomorkám), nestačí (graf 1).

Pozitivní (posilující) efekt druhé insekticidní aplikace se na statisticky významném snížení úrovní „prožranosti“ stonků projeví ale jen, když odstup mezi prvním a druhým postřikem není příliš velký. Při silném výskytu a dlouhé době kladení by to nemělo být více než 14 dní (graf 2a). Nedělejme si iluze, že problémy se stonkovými krytonosci půjde nadále řešit jen jednou jarní aplikací, tak jak tomu bývalo dříve. I kdyby byl rok 2020 jen extrém, co se výskytu těchto škůdců týče (a to asi zřejmě byl), data z tabulky 1 (a především pak celá řada studií od prvoligových autorů publikovaných v dobrých vědeckých časopisech) naznačují, že sezón, kdy postačí jeden zásah, bude proporcionálně ubývat. Z grafu 2a je také zřejmé, že v letech s opravdu vysokým výskytem je nemožné udržet porosty od larev nepoškozené (viz délky poškození stonků vyjádřené v cm na ose Y u nejlepších variant). Ve skutečnosti ale o to nejde. Tedy, nejde jen o to.

Tab. 1: Počty jedinců zachytávaných do žlutých misek a délky kladení u obou druhů stonkových krytonosců (k. čtyřzubý a k. řepkový) zaznamenané v posledních pěti sezonách (2016–2020) na polích v okolí Šumperka a na horní Hané (Olomoucký kraj)

Hodnocený znak 2016 2017 2018 2019 2020
Krytonosec čtyřzubý
celková délka období kladení  (= nebezpečné období) 1.4.–10.5. 28.3.–5.6. 9.4.–30.5. 21.3.–3.6. 22.3–12.6.
celková délka období kladení ve dnech 40 dní 70 dní 52 dní 77 dní 81 dní
doba vrcholu letové aktivity počátek dubna konec března a počátek dubna počátek dubna konec března, pak i v dubnu od poloviny března, pak i v dubnu
průměrné počty dospělců v miskách v době vrcholů letové aktivity* 45 jedinců 57 jedinců 128 jedinců 160 jedinců 220 jedinců
Krytonosec řepkový
celková. délka období kladení  (= nebezpečné období) 1.4.–14.4. 28.3.–22.5. 9.4.–25.4. 21.3.–26.4. 22.3.–1.5.
celková délka období kladení ve dnech 14 dní 56 dní 17 dní 36 dní 40 dní
doba vrcholu letové aktivity počátek dubna konec března a počátek dubna počátek dubna konec března, pak i v dubnu od poloviny března, pak i v dubnu
průměrné počty dospělců v miskách v době vrcholů letové aktivity* 2 jedinci 3–4 jedinci 10 jedinců 40 jedinců 60 jedinců
Pozn.: *za prahovou hodnotu se považuje 9 jedinců pro oba druhy - je nutné tedy počty obou druhů sčítat; v roce 2020 byl tedy průměrný maximální výskyt v  miskách 220 + 60 jedinců "stonkových" krytonosců (tj. 31 násobné překročení prahové hodnoty)

 

Graf 1: V sezonách, kdy je výskyt k. čtyřzubého a k. řepkového výrazně nad-prahový a doba kladení delší než 3 týdny, jedna aplikace insekticidu k dosažení uspokojivé ochrany stonků před poškozením larvami nestačí. Bez ohledu na termín postřiku i volbu insekticidu.
Graf 1: V sezonách, kdy je výskyt k. čtyřzubého a k. řepkového výrazně nad-prahový a doba kladení delší než 3 týdny, jedna aplikace insekticidu k dosažení uspokojivé ochrany stonků před poškozením larvami nestačí. Bez ohledu na termín postřiku i volbu insekticidu.

Graf 2a: Při vysokém výskytu a dlouhém období kladení krytonosců je účinnější aplikovat insekticid dvakrát po sobě s poměrně krátkým odstupem než jednou a ve vyšší dávce (nutno dodržet registrovanou dávku). Teprve když se aplikuje insekticid dvakrát, objeví se výrazné rozdíly v účinnosti mezi použitými přípravky. Pokud se za takových sezon, jako byla ta v roce 2020, ošetřil porost pouze jednou (zde 27. 3. 2020), bylo vcelku jedno, jaký insekticid byl použit. Pokud dvakrát, stalo se velmi podstatným, jestli byl použit insekticid 1, 3 nebo 2, 4. Na grafu lze také vidět, že i nejlepší varianty byly relativně dost poškozené (viz osa Y).
Graf 2a: Při vysokém výskytu a dlouhém období kladení krytonosců je účinnější aplikovat insekticid dvakrát po sobě s poměrně krátkým odstupem než jednou a ve vyšší dávce (nutno dodržet registrovanou dávku). Teprve když se aplikuje insekticid dvakrát, objeví se výrazné rozdíly v účinnosti mezi použitými přípravky. Pokud se za takových sezon, jako byla ta v roce 2020, ošetřil porost pouze jednou (zde 27. 3. 2020), bylo vcelku jedno, jaký insekticid byl použit. Pokud dvakrát, stalo se velmi podstatným, jestli byl použit insekticid 1, 3 nebo 2, 4. Na grafu lze také vidět, že i nejlepší varianty byly relativně dost poškozené (viz osa Y).

Graf 2b: Předejít rozvoji infekcí houbových chorob, konkrétně fomového černání stonku brukvovitých (Leptosphaeria maculans), v porostech, lze především dobrou ochranou proti škůdcům (jde hlavně o k. čtyřzubého). Dobře naplánované a provedené insekticidní aplikace jsou velmi účinným „fungicidem“.
Graf 2b: Předejít rozvoji infekcí houbových chorob, konkrétně fomového černání stonku brukvovitých (Leptosphaeria maculans), v porostech, lze především dobrou ochranou proti škůdcům (jde hlavně o k. čtyřzubého). Dobře naplánované a provedené insekticidní aplikace jsou velmi účinným „fungicidem“.

Graf 2c: Odsoudit přínos insekticidní aplikace směřované na stonkové krytonosce proto, že byly stonky poškozené od larev, není v letech jako 2020, vůbec správné. Vzhledem k vysokým výskytům to nemohlo dopadnout jinak. Jejich přínos byl v něčem jiném, podstatnějším. To lze zjistit ale jedině z pokusů - z dobře vyhodnocených pokusů.
Graf 2c: Odsoudit přínos insekticidní aplikace směřované na stonkové krytonosce proto, že byly stonky poškozené od larev, není v letech jako 2020, vůbec správné. Vzhledem k vysokým výskytům to nemohlo dopadnout jinak. Jejich přínos byl v něčem jiném, podstatnějším. To lze zjistit ale jedině z pokusů - z dobře vyhodnocených pokusů.

I když se to zdá jako protimluv, při ochraně porostů před stonkovými krytonosci nejde primárně o dosažení larvami nepoškozených rostlin.

To, co se zemědělci jeví na poli jako jedna velká hrůza: „všechny rostliny silně prožrané, nic nezabírá a Nurelle je již zakázaný“, taková hrůza zase být nemusí. Nejde o to, mít neprožrané stonky. Jde o vytvoření podmínek, ve kterých si porost zachová potenciál pro vysoký výnos. Jen z pokusů lze ale zjistit, jestli zásah proti krytonoscům v tomto smyslu skutečně nějakou cenu měl. A z pokusů opět vyplývá, že jen jedna aplikace nestačí. Přínos druhé aplikace se projeví nejen snížením poškození stonků, ale také menším rozvojem chorob, zejména fomy, správně fomového černání stonků brukvovitých (graf 2b). A hlavně, lépe chráněné rostliny nasadí (a především i udrží) více generativních orgánů (poupat, květů) na větvích květenství. To znamená vyšší výnos. Žírem larev (a také fomovým černáním stonků) oslabené rostliny toho do výnosu dotáhnou mnohem méně (graf 2c). Je třeba si uvědomit, že při opravdu vysokém výskytu krytonosců, jako byl v roce 2020, budou stonky poškozené i po dvou provedených aplikacích (graf 2a), rostliny ale více nasadí, a hlavně udrží, více šešulí (graf 2c). Nejde o to, jestli jsou stonky poškozené, jde o výnos.

Při ochraně proti krytonoscům jde i o blýskáčka

Dvě aplikace na krytonosce to asi bude chtít v příštích sezonách často. A tak do hry vstupuje i blýskáček řepkový. A to proto, že tou druhou aplikací se musí řešit ochrana i proti tomuto škůdci. Blýskáček řepkový je rezistentní vůči pyretroidům. Poněkud vyšší účinnost z této skupiny insekticidů vykazuje pouze etofenprox (přípravek Trebon OSR). Průměrnou účinnost vykazují neonikotinoidy, z nichž do budoucna vydrží jen acetamiprid (přípravek Mospilan 20 SP či jiné přípravky obsahující tuto účinnou látku). Kdyby opět po pár letech nízkých výskytů blýskáčka přišel rok s výrazně nad-prahovými a pro plodinu nebezpečnými výskyty, tak výše uvedené insekticidy v očích pěstitele selžou. Je totiž velký rozdíl, když se ošetřuje porost s průměrným výskytem 3–5 blýskáčků/květenství či porost s např. 40 jedinci/květenství. Účinnost pyretroidů se v polních podmínkách kvůli rezistenci pohybuje na hranici 20–40 %. To silně napadenému porostu nepomůže. Neonikotinoidy (od roku 2021 jen Mospilan 20 SP) a etofenprox jsou na tom o něco lépe. Při vysokém výskytu blýskáčka na ně ale nespoléhejme. Vysokou účinnost, i když znatelný nástup efektu je poněkud pomalejší (pokles počtů se v porostu projeví po 2–3 dnech), vykazuje z dostupných insekticidů pouze indoxacarb (přípravek Avaunt).

V sezoně s vysokým výskytem stonkových krytonosců (zejména krytonosce čtyřzubého) musí být druhá jarní insekticidní aplikace účinná na ně samotné (důležitost posilujícího efektu této aplikace byl popsán výše) a též na blýskáčka, vyskytuje-li se v nad-prahovém množství (1–3 dospělci na květenství dle v ČR publikovaných údajů; reálně spíše 5 a více jedinců/květenství). Tato aplikace má tedy dva cíle: 1) posílit a prodloužit ochranu proti krytonoscům a 2) současně chránit porost před blýskáčky.

Fakt rezistence blýskáčků vůči pyretroidům však vyřazuje ze skupiny použitelných insekticidů pro tuto druhou aplikaci pyretroidy (graf 3) a je-li blýskáčků opravdu hodně i neonikotinoidy (vlastně jen acetamiprid) a i ten jeden trochu lépe fungující pyretroid etofenprox. Plně účinný insekticid na blýskáčky, indoxacarb, má zase naopak nízkou účinnost na krytonosce (graf 4). Druhá jarní aplikace insekticidu je zřejmě velmi důležitým zásahem ve smyslu ovlivnění výnosu (grafy 2b, 2c). Přitom však s hledáním vhodného přípravku pro tuto aplikaci je (a bude) asi největší potíž (tab. 2).

Po pravdě řečeno, ta tabulka 2 je mizerný návrh. Každý, kdo si ji projde a ví něco o tom, jakým způsobem vzniká rezistence u hmyzích škůdců, jak ochotně jejich populace reagují na selekční tlak, tak také ví, že ta tabulka je mizerný návrh. Jestli ale dokáže někdo vytvořit lepší, tak sem s ní.

Tab. 2: Návrh na provedení insekticidních zásahů směřovaných proti stonkovým krytonoscům (k. čtyřzubý a k. řepkový) a blýskáčku řepkovému při zvážení všech úbýtků dostupných insekticidů, problémů s rezistencí i změn chování škůdců v důsledku vlivu měnících se meteorologických podmínek a s cílem dosáhnout uspokojivého výsledku dvěma postřiky
Tab. 2: Návrh na provedení insekticidních zásahů směřovaných proti stonkovým krytonoscům (k. čtyřzubý a k. řepkový) a blýskáčku řepkovému při zvážení všech úbýtků dostupných insekticidů, problémů s rezistencí i změn chování škůdců v důsledku vlivu měnících se meteorologických podmínek a s cílem dosáhnout uspokojivého výsledku dvěma postřiky

 

Graf 3: Na ose X je dávka pyretroidu lambda-cyhalothrin v g/ha (registrovaná dávka = 7,5 g/ha). Na ose Y je mortalita (%) vyvolaná určitou dávkou. Srovnejte rozdíl mezi dávkou (osa X) potřebnou na dosažení např. 90% mortality u krytonosce čtyřzubého (vlevo) a různých českých populací blýskáčka řepkového (vpravo).
Graf 3: Na ose X je dávka pyretroidu lambda-cyhalothrin v g/ha (registrovaná dávka = 7,5 g/ha). Na ose Y je mortalita (%) vyvolaná určitou dávkou. Srovnejte rozdíl mezi dávkou (osa X) potřebnou na dosažení např. 90% mortality u krytonosce čtyřzubého (vlevo) a různých českých populací blýskáčka řepkového (vpravo).

Graf 4: Zde jsou vidět zcela rozdílné reakce krytonosce čtyřzubého (křivky vpravo) a blýskáčka řepkového (křivky vlevo) na indoxacarb (Avaunt). Je to vlastně zcela opačná situace než v případě pyretroidů. K dosažení vysoké mortality (osa Y) je v případě blýskáčků potřeba mnohem nižší dávka (osa X) než v případě krytonosců.
Graf 4: Zde jsou vidět zcela rozdílné reakce krytonosce čtyřzubého (křivky vpravo) a blýskáčka řepkového (křivky vlevo) na indoxacarb (Avaunt). Je to vlastně zcela opačná situace než v případě pyretroidů. K dosažení vysoké mortality (osa Y) je v případě blýskáčků potřeba mnohem nižší dávka (osa X) než v případě krytonosců.

Pletou si larvy krytonosců s larvami dřepčíků ti naši odborníci

Ano, tak to prostě je. V řadě regionů se na podzim 2019 z důvodu neznalosti bionomie a poněkud změněného chování dřepčíka olejkového zcela prošvihla ochrana proti tomuto škůdci ve smyslu snížení napadení rostlin jeho larvami. Většina porostů (např. na Moravě) tak vstupovala do zimy 2019/20 s „outěžkem“ přibližně 2–7 larev/rostlinu. Na podzim 2020 to bylo ostatně velmi podobné - v porostech přítomné samice intenzivně kladly od konce září (graf 5a,b). A podobně jako na podzimu roku 2019, tak i v roce 2020 se kladení protahovalo do hlubokého podzimu (do listopadu i začátku prosince - vše u hmyzu záleží na teplotě - viz dále). Na podzim jsou larvy dřepčíka olejkového malé a špatně se hledají (hodnocení je dobré dělat v listopadu a v prosinci). Na konci března jsou naopak již velké. Když je zima mírná, tak totiž stále rostou nebo si dají pauzu jenom na chvíli. Třeba v lednu. Na konci března v roce 2020 se tak již značně velké larvy dřepčíka olejkového vyskytovaly hojně v řapících listů. V této době se larvy krytonosců v rostlinách ale ještě nevyskytovaly.

O něco později (počátek dubna) se na rostlinách začaly objevovat (někde poměrně hojně) příznaky deformací (praskání, počátky kroucení atd.). Tyto deformace ale nebyly vyvolány larvami dřepčíka olejkového (a už vůbec ne střídáním teplot nebo deštíky nebo jak se to vůbec vysvětlovalo), nýbrž přítomností velkého množství vajíček krytonosce řepkového nakladených na stonky poblíž vzrůstného vrcholu. Ke kladení docházelo již od 22. 3. (v teplých oblastech zřejmě i dříve ale ne o moc dní) a tehdy bylo každé místo na ještě se neprodlužujícím stonku relativně blízko dělivým meristémům na vrcholu. Vajíčka krytonosce řepkového působí fytotoxicky a zasahují do procesu diferenciace pletiv z meristematických (ještě nediferencovaných) buněk vyskytujících se právě na vrcholech. Deformace se projeví, když začne stonek růst. K deformacím tedy dochází, když se sejdou dvě okolnosti: 1) velké množství vajíček krytonosce řepkového 2) nakladených v době, když jsou rostliny ve stavu listové růžice (tedy hodně vajíček v blízkosti meristému). Může za to krytonosec řepkový. Ne dřepčík olejkový ani střídání teplot, přílišné pofukování atd., a dokonce ani ne krytonosec čtyřzubý (ten neklade na stonky ale na řapíky listů - tedy relativně dál od vrcholu).

Dřepčík olejkový je nebezpečný škůdce. Je to ale jiný problém než stonkoví krytonosci.

Graf 5a, b: Na podzim 2020 začal dřepčík olejkový klást vajíčka někdy od konce září. Přibližně 50 % samic schopných klást z populací přítomných v porostech bylo zaznamenáno v pastech v první dekádě října. Tedy v době, kdy pršelo a pršelo. Kdo by čekal, že se na poli něco děje, když prší.
Graf 5a, b: Na podzim 2020 začal dřepčík olejkový klást vajíčka někdy od konce září. Přibližně 50 % samic schopných klást z populací přítomných v porostech bylo zaznamenáno v pastech v první dekádě října. Tedy v době, kdy pršelo a pršelo. Kdo by čekal, že se na poli něco děje, když prší.

Nejsme jako oni

My lidé nejsme jako hmyz. Když se mluví o dopadech měnícího se klimatu v souvislosti se škodlivými organizmy v zemědělství, tak se většinou dokazuje, které nové druhy, na našem území před tím neznámé, se zde objevily a jak se postupně šíří. Jak se mění hranice rozšíření jednotlivých škodlivých druhů. To je důležité. Podstatnější pro běžnou pěstitelskou praxi je ale ve skutečnosti něco jiného.

A to je proměna způsobů chování u zde zcela běžných druhů škůdců. To je z hlediska dopadů na produkci a na výnosy mnohem důležitější problém, a přitom se o něm mluví a píše mnohem míň. Zaznamenat přítomnost nového druhu na našem území a zanést to do map je totiž jednodušší, než zjišťovat a dokazovat, jak se postupně prodlužuje doba kladení stonkových krytonosců na našem území, jak postupně větší podíl samic dřepčíka olejkového klade do rostlin na podzim a neodkládá kladení na jaro, jak v důsledku vyšších teplot hmyzu, jejichž těla se ani během teplých nocí neochladí tak, aby na ně mohly zabírat pyretroidy, selhávají postřiky (a to nejde o rezistenci) atd. Toto je nebezpečnější i z jiného důvodu.

Málokdo si totiž je schopen reálně do důsledku připustit, že dobře známé druhy (škůdců) se vlastně změnily v něco jiného, i když se pořád jmenují stejně. Jo to vlastně pochopitelné, protože my teplokrevní jsme pořád stejní. Pes je pes. Krytonosec čtyřzubý už ale není krytonosec čtyřzubý. Míněno z pohledu zemědělce. Českého teplokrevného zemědělce, který se nerad nechává přesvědčit, že se věci okolo podstatně mění.

Když se někdo pokouší vysvětlit, co nejde vysvětlit

I tak může vzniknout pěkná konstrukce. Na dalších řádcích se pokoušíme vysvětlit, co nejde vysvětlit, takže je možné přeskočit rovnou k závěrům.

Jeden z dopadů měnícího se průběhu meteorologických podmínek na oba druhy krytonosců je větší rozvleklost jejich migrací do porostů. První samice schopné klást se objevují dříve než kdysi, ty poslední ale zase výrazně později. Období kladení se protahuje. Tato změna chování (kvalitativní změna) je často v posledních letech provázena i nárůstem počtů do porostů migrujících dospělců (kvantitativní změna) a tedy zintenzivněním tlaku těchto škůdců na porosty (opět tabulka 1).

Klimatické změně lze „pověsit na hrb“ především to, co jsme výše označili jako změny kvalitativní. Proč ale narůstají tak výrazně počty zachytávaných jedinců v miskách v době maxim letových aktivit (změny kvantitativní)? Tento nárůst početnosti je ještě výraznější, pokud by se porovnaly sumy zachycených jedinců za celá období letové aktivity, která jsou nyní, jak již bylo zmíněno výše, výrazně delší. Důvod nárůstu početnosti si netroufáme vysvětlit, nedovedeme si ani představit, jak je asi velký soubor faktorů, které do toho zasahují (to dokáží jedině „ti naši odborníci“). Myslíme si ale, že některé z faktorů, které k tomuto přispívají, přesto definovat lze. Dovolíme si tady popsat dva.

Za prvé, v důsledku delších období kladení je obtížnější (možná i nemožné) najít ten jeden vhodný termín pro účinnou aplikaci insekticidu. To se projevuje nejen vyšším poškozením stonků, ale také tím, že větší podíl larev má otevřenou cestu k úspěšnému dokončení vývoje. Plodnost samic krytonosců je v porovnání s tou naší (strategie „piplání se“ s každým potomkem) obrovská (několik set vajíček na samici a malý energetický vklad do každého potomka). Pokles účinnosti aplikace insekticidu třeba o 10–15 %, což je reálný sezonní vývoj z posledních let, se při vysokém výskytu dospělců (= mnoho samic jako zdrojů vajíček na 1 ha, též realita) projeví nárůstem počtu nově vylíhlých imag (jejich samice budou klást následující rok) v řádu několika set tisíc až milionů z 1 ha. Prostě tím prvním důvodem nárůstu počtu krytonosců je nižší účinnost ochranných zásahů, které se proti krytonoscům používají na našich polích několik posledních let.

Pojďme ale dále. Nově vylíhlé dospělce krytonosců čeká kritické období. Zima. A tady se dostáváme k tomu druhému důvodu nárůstu jejich výskytů v posledních letech. V entomologických studiích se obvykle můžeme dočíst, že populace během zimování (hibernace) čelí vysokým ztrátám. Mortalita je podílově vysoká. Druhým důvodem nárůstu početnosti krytonosců je zřejmě snížení procenta mortality během hibernace v posledních letech. Zimy jsou asi v tomto smyslu příznivější pro oba druhy. Při vysokém počtu jedinců vstupujících do hibernace je i poměrně malý pokles procenta mortality během tohoto období až překvapivě výrazný, převedeme-li si to do hodnot absolutních vztažených např. na jednotku plochy. Tyto dva popsané faktory se podporují. Jde o pozitivní zpětnou vazbu.

Nárůst průměrných teplot, jejich sum pro určité části roku, prodloužení period bez mrazů během zim, změny a jiná disperze extrémních hodnot meteorologických prvků atd. nás a jiné teplokrevné organismy ovlivňují jako faktory možná jen po pocitové stránce. A pak nepřímo přes jiné organismy. Zcela jiné to však je u organismů s teplotou těla nestálou. Většina škůdců řepky jsou různé druhy hmyzu. Hmyz patří mezi organismy poikilotermní (ekotermní) a vše, co se s nimi i uvnitř jejich těl odehrává přímo ovlivňují teploty prostředí, ve kterém se vyskytují a žijí. V rámci tolerované teplotní valence tak při vyšších teplotách u hmyzu probíhá vše, co nějak souvisí s metabolickou aktivitou, rychleji, intenzivněji: reprodukce, embryonální vývoj, růst, příjem potravy, aktivita obecně. „Nic není tak nesnesitelného jako řada krásných teplých dní“, napsal kdysi J.W. Goethe.

Závěry

  1. I když rok 2020 byl zřejmě co se výskytu stonkových krytonosců extrém, jejich význam jako škůdců poroste.
  2. Zasahovat proti nim 2× s krátkým odstupem po sobě (cca 14 dní) bude asi nutné ve více letech.
  3. Hledání vhodného insekticidu pro druhou aplikaci nebude snadné. Rezistence blýskáčků vůči pyretroidům a nízká citlivost krytonosců k indoxacarbu jsou komplikující faktory.
  4. Hrozí nárůst selekčního tlaku vyvolaný aplikacemi pyretroidů po sobě - první a druhý jarní postřik. To může vést k vývoji rezistence v populacích krytonosce čtyřzubého vůči pyretroidům (podobně jako u blýskáčků). Neonikotinoid acetamiprid se totiž příliš nehodí pro první ani druhou aplikaci. V příštích sezonách bude ale nenahraditelný pro aplikaci třetí - proti bejlomorkám.
  5. I když dřepčík olejkový do situace v předjaří svým vlivem zasahuje, ochranu porostů před tímto škůdcem je třeba řešit na podzim.

Výsledky publikované v tomto příspěvku byly získány při řešení projektů QK1820081 a QJ1610217. Zpracování dat bylo umožněno využitím prostředků z projektu MZE-RO1018.

Související články

Nový insekticídny systém pre pestovateľov repky a maku

17. 04. 2021 Ing. Ján Hanuska; Bayer s.r.o. Škůdci Zobrazeno 56x

Houbové choroby řepky ozimé a stonkoví krytonosci

13. 04. 2021 Ing. Milena Bernardová, Ing. Lucie Švehlová; Zkušební stanice Kluky Škůdci Zobrazeno 275x

Nebezpečný pro škůdce, bezpečný pro svět

03. 04. 2021 Ing. Vladimír Sys; Sumi Agro Czech, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 369x

Prognóza výskytu mšic na jaře 2021

02. 03. 2021 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav Opava Brno Škůdci Zobrazeno 614x

Další články v kategorii Škůdci

detail