Citlivost mandelinky bramborové k nově používaným insekticidům

01. 05. 2020 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 3426x

Škodlivost mandelinky bramborové a potřeba ochrany brambor vůči ní v posledních letech vzrůstá v důsledku řady příčin. Z nich nejvýznamnější je oteplování a rychlá selekce rezistence populací vůči insekticidům.

Vlivem zvyšování teplot má mandelinka bramborová dvě generace v roce nejen v ranobramborářských oblastech, ale i na Vysočině a ve vyšších polohách celého území ČR. Vlivem rezistence mandelinky k insekticidům je často ochrana brambor neúčinná nebo nedostatečně účinná. Poznatky o citlivosti populací mandelinky bramborové k nově povoleným přípravkům na mandelinku bramborovou jsou dosud nedostatečné. V tomto článku uvádíme výsledky hodnocení citlivosti mandelinky bramborové k chlorantraniliprolu, který je účinnou látkou v ČR nově registrovaného přípravku Coragen SC. Dále uvádíme citlivost mandelinky bramborové k spinetoramu, která je účinnou látkou přípravku Radiant SC, jehož registrace se v ČR připravuje.

Rezistence vůči insekticidům a metody hodnocení citlivosti mandelinky bramborové

Mandelinka bramborová na našem území postupně selektovala rezistenci vůči chlorovaným bifenylům (DDT), později křížovou rezistenci vůči organofosfátům a karbamátům. Po zavedení pyretroidů postupně selektovala rezistenci vůči pyretroidům, která má stejnou příčinu rezistence jako měla rezistence vůči DDT. Po zavedení neonikotinoidů do ochrany brambor selektovala mandelinka bramborová rezistenci vůči některým jejich účinným látkám. U nás to byl nejprve acetamiprid (Mospilan 20 SP). V současnosti je použití všech skupin přípravků na mandelinku bramborovou nedostatečné.

Z důvodů prokázaných rizik pro životní prostředí Evropská komise postupně nejrizikovější účinné látky zakazuje. Z přípravků používaných proti mandelince bramborové to byl v roce 2019 thiamethoxam (Actara 25 WG), který byl do roku 2018 na mandelinku dostatečně účinný. Od roku 2020 bude zakázáno používání přípravků na bázi thiaclopridu (Biscaya 240 OD), vůči kterému byla řada lokálních populací v ČR dosud citlivá. Nové přípravky, které ve světě postupně nahrazují rizikové nebo neúčinné neonikotinoidy, jsou diamidy, v ČR povolené přípravky pro ochranu brambor na bázi chlorantraniliprolu a cyantraniliprolu. Tyto přípravky mají poněkud odlišné mechanizmy účinků, než měly klasické přípravky na bázi pyretroidů nebo neonikotonoidů.

Pro většinu používaných účinných látek insekticidů existují standardizované metody hodnocení citlivosti, které jsou doporučovány např. organizací IRAC (http://www.irac-online.org/). Pro nově zaváděné účinné látky je třeba stávající metody ověřit nebo vyvinout nové, stejně jako při rozšíření registrace insekticidů na další škůdce, pro které nebyla dosud standardizovaná metoda pro hodnocení citlivosti zavedena.

Pro detekci citlivosti škůdců k insekticidům jsou nejčastěji používanými metodami biologické testy, které jsou založeny na různých způsobech aplikace účinné látky insekticidu na různá vývojová stádia škůdců. Tyto metody zahrnují např. topikální aplikace, tarsální nebo ponořovací testy a jsou vhodné zejména pro testování látek s kontaktním účinkem. U insekticidů se systémovým účinkem je třeba volit jiné metody, např. aplikace insekticidu na živnou rostlinu a následnou introdukci testovaného škůdce, případně aplikace insekticidu na povrch nebo inkorporace do umělé diety.

Metody stanovení citlivosti mandelinky bramborové k novým účinným látkám přípravků

Diamidy, mezi které náleží chlorantraniliprol, mají na škůdce požerové účinky, a také kontaktní účinky, přičemž požerové účinky mohou být významnější. V laboratorních testech v letech 2018 a 2019 jsme použili metodu hodnotící citlivost kontaktního účinku chlorantraniliprolu ve srovnání s účinky jednoho pyretroidu a jednoho neonikotinoidu. Testování lambda-cyhalothrinu a thiaclopridu bylo součástí plošného monitoringu škůdců rezistentních vůči insekticidům prováděného jako expertní činnost pro MZe. V roce 2019 jsme použili metodu hodnotící požerový účinek přípravku na bázi chlorantraniliprolu ve srovnání s účinky přípravku na bázi spinetoramu.

Pro hodnocení kontaktního účinku chlorantraniliprolu byla ověřena metoda FAO č. 12, která byla vyvinuta pro hodnocení rezistence vůči DDT a je založena na topikální aplikaci insekticidu na dospělce. V našich testech jsme použili modifikaci této metody, místo dospělců aplikace na L2. V roce 2018 a 2019 byla hodnocena citlivost larev L2 populací z 5 lokalit k chlorantraniliprolu (Coragen 20 SC), lambda-cyhalothrinu (Karate se Zeon tech. 5CS) a thiaclopridu (Biscaya 240 OD). V roce 2018 byly larvy mandelinek odebírány z porostů brambor v Opavě, Příbrami, Přerově nad Labem, Domažlicích a Praze-Ruzyni, v roce 2019 v Lounech, Opavě, Havlíčkově Brodě, Obříství a v Brně. Insekticidy byly testovány v 4 koncentracích v rozsahu 4 % až 1500 % doporučené polní dávky. Lambda-cyhalothrin a chlorantraniliprol byly testovány ve formě analytického standardu, thiacloprid byl testován ve formě přípravku Biscaya 240 OD. Analytické standardy byly ředěny v acetonu, přípravek Biscaya 240 OD byl ředěn nejprve ve vodě a následně doplněn na požadovaný objem acetonem. Každá koncentrace insekticidu byla testována na počtu 10 larev ve variantě v 3 opakováních (tj. celkem 30 larev ve variantě), a to aplikací 1µl roztoku insekticidu na dorsální stranu jedince. Larvy byly po aplikaci umístěny do plastových kelímků o objemu 100 ml a byla jim poskytnuta potrava (listy brambor). Kelímky byly umístěny do exsikátoru s vlhkostí 60%. Exsikátor byl umístěn do klimaboxu s teplotou ± 20 °C a světelným režimem 16/8 h světlo/tma. Hodnocena byla mortalita larev po 24 hodinách od aplikace. V kontrolní variantě nebyla zjištěna žádná mortalita.

Pro hodnocení požerových účinků chlorantraniliprolu a spinetoramu není dosud k dispozici standardizovaná metoda. Proto byla vyvinuta metoda, která je níže popsána. V roce 2019 byla hodnocena citlivost larev L2, L4 a dospělců mandelinky bramborové z lokality Praha-Ruzyně k chlorantraniliprolu (Coragen 20 SC) a spinetoramu (Radiant SC). Přípravek Coragen 20 SC byl testován v 4 koncentracích v rozsahu 4 % až 100 % doporučené polní dávky. Přípravek Radiant SC, který není dosud registrován, byl testován v 6 koncentracích v rozsahu od 0,96 g úč. l./ha do 120 g úč. l./ha. V každé variantě byly 3 opakování, tj. 30 jedinců ve variantě. Rostliny bramboru v nádobách byly ošetřeny roztokem insekticidu o dané koncentraci a po oschnutí byly na rostliny introdukovány larvy/dospělci mandelinky bramborové v počtu 10 ks na rostlinu. Poté byly rostliny zaizolovány monofilovými rukávci a byly umístěny do klimaboxu s teplotou ± 20 °C a světelným režimem 16/8 h (světlo/tma). Hodnocena byla mortalita jednotlivých vývojových stádií po 96 hodinách od aplikace. Mortalita v kontrolní variantě byla 0.

Citlivost nových přípravků na mandelinku bramborou

V roce 2018 byla účinnost chlorantraniliprolu na mandelinku bramborovou z 5 lokalit 100% (graf 1). Účinnost přípravku Biscaya 240 OD se pohybovala od 66,7 do 100 % a nejnižší účinnost byla zjištěna u lambda-cyhalothrinu (od 15,4 do 36,7 %). V roce 2019 byla 100% účinnost chlorantraniliprolu zjištěna jen u 3 z 5 populací. Účinnost lambda-cyhalothrinu byla vlivem vysokého stupně rezistence u 4 z 5 populací dokonce nulová. Velmi nízká účinnost (pod 20 %), která byla zjištěna také u jedné z 5 populací u přípravku Biscaya 240 OD, dokladuje postupnou selekci rezistence vůči thiaclopridu (graf 1). Zvolená metoda topikální aplikace s hodnocením mortality po 24 h se ukázala jako vhodná pro rutinní hodnocení citlivosti populací mandelinky bramborové k chlorantraniliprolu. Topikální testy jsou oproti požerovým testům rychlé a jednoduché a v případě chlorantraniliprolu korelují s výsledky požerových testů.

Při hodnocení účinnosti přípravků na různá vývojová stadia mandelinky bramborové v požerovém testu bylo zjištěno, že přípravek Radiant SC je v dávce 24 g úč. l./ha 100% účinný na larvy L2, L4 i na dospělce, zatímco přípravek Coragen 20 SC je účinný pouze na larvy a na dospělce je zcela neúčinný (graf 2). Metodu topikální aplikace použili pro hodnocení citlivosti mandelinky bramborové k chlorantraniliprolu také v Číně, zatímco požerový test byl použit v Kanadě. Oběma metodami byla prokázána vysoká citlivost mandelinky bramborové k chlorantraniliprolu. Rezistence vůči chlorantraniliprolu nebyla dosud u mandelinky bramborové ve světě zjištěna, byla však zaznamenána u jiných škůdců, např. u makadlovky Tuta absoluta.

Graf 1: Kontaktní účinky insekticidů odpovídající 100% účinné látky podle registrace přípravku na larvy L2 mandelinky bramborové z různých lokalit v ČR v letech 2018 a 2019 (mortalita za 24 hodin)

Graf 2: Účinky insekticidů v požerovém testu na larvy L2, L4 a dospělce (D) mandelinky bramborové (mortalita za 96 hodin)

Závěr

Hodnocení citlivosti populací mandelinky bramborové k novým účinným látkám insekticidů na bázi chlorantraniliprolu a spinetoramu vykázalo jejich vysokou účinnost na larvy mandelinky bramborové i na populace rezistentní vůči pyretroidům (lambda-cyhalothrinu) i neonikotinoidům (Biscaya 240 OD).

Výsledky hodnocení ukazují, že účinnost chlorantraniliprolu na larvy mandelinky bramborové při požerovém testu při hodnocení po 4 dnech po aplikaci je mnohem vyšší, než kontaktní účinky po 1 hodnocení po 1 dnu po aplikaci.

Po aplikaci přípravku Coragen 20 SC nemohou pěstitelé očekávat 100 % mortalitu larev dříve než 3. až 4. den po ošetření. V období po ošetření se však zastavuje žír i velkých larev (L4), takže škody jsou v té době minimální. Přípravky Coragen 20 SC a Benevia se nedoporučuje cíleně používat na dospělce mandelinky bramborové, na které je účinnost nízká a dospělci přežívají i po 4 dnech po ošetření.

Naproti tomu přípravek Radiant SC (v dávce 24 g účinné látky na 1 ha) prokázal 100% účinnost v požerovém testu jak na larvy, tak na dospělce mandelinky bramborové.

Po zákazu používání thiamethoxamu (Actara 25 WG) a od 1. května 2020 i thiaclopridu (Biscaya 240 OD) bude obtížené uplatňování antirezistentní strategie, tj. střídají přípravků s různým mechanizmem účinku. Většina populací mandelinky bramborové je již u nás rezistentní vůči acetamipridu (Mospilan 20 SP). Pro účinnou ochranu pro rok 2020 proti mandelince bramborové tak zůstávají diamidy na bázi chlorantraniliprolu (Coragen 20 SC) a na bázi cyantraniliprolu (Benevia), které však mají účinné látky ze stejné skupiny a pravděpodobně není účelné je mezi sebou střídat. Dále u nás registrovaný přípravek na bázi spinosinů (Spintor), který lze používat i v ekologickém zemědělství, má podobný mechanizmus jako syntetické diamidy. Přesto jeho střídání se syntetickými diamidy lze dočasně doporučit. Doporučuje se pro možnost uplatňování antirezistentní strategie proti mandelince bramborové urychlit registraci přípravku Radiant SC.

Práce byla realizována v rámci projektu MZE ČR NAZV č. QK1910270.