BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Co lze vyvodit z plošného monitoringu stonkových škůdců v porostech řepky?

27. 04. 2020 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., Ing. Jana Patočková, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 2470x

Problematika ochrany porostů proti stonkovým krytonoscům v časně jarním období je stále palčivou otázkou, která trápí všechny pěstitele. Výstupy monitoringu ÚKZÚZ dlouhodobě ukazují na neochotu pěstitelů upustit od agrotechnických termínů aplikace a flexibilně reagovat na aktuální situaci zjištěnou přímo v porostu (ne však nutně ve žlutých miskách).

Varistar

Flexibilita je v případě signalizace ošetření proti zmiňovaným krytonoscům klíčová, neboť se potvrzuje efekt změny klimatu a vysokého podílu řepky v osevních sledech. Z analýz získaných dat a průběhu ročníků se tak dá jednoznačně říci, že ochrana proti krytonosci čtyřzubému je stejně nezbytná, jako proti krytonosci řepkovému a že pro každý ročník platí jiná strategie ochrany (včetně ochrany proti blýskáčku řepkovému).

Jak probíhá monitoring stonkových krytonosců

Průzkum všech důležitých jarních škůdců v ozimé řepce je prováděn na pozorovacích bodech (předem stanovené porosty, v nichž ÚKZÚZ průběžně sleduje výskyt škodlivých organizmů a poruch). Nálet dospělců krytonosců je sledován pomocí 2 žlutých Mörickeho misek umístěných ve vzdálenosti do 10 m v porostu řepky ozimé co nejblíže k loňskému řepkovišti 20–30 m od sebe. Misky jsou umisťovány zpravidla koncem února v teplejších oblastech a první krytonosci se objevují při krátkých oteplení již v této době. Misky jsou naplněny vodou s pár kapkami Jaru a soli (aby voda nezamrzla, v noci padají teploty často ještě pod bod mrazu). Množství brouků se kontroluje tak, že se obsah misky přelije přes husté síto a brouci se po usušení určí a spočítají. Pozorování se provádí přednostně přímo v porostu se zaměřením na stopy úživného žíru a přítomnost brouků schovaných v paždí listů či ve vegetačních vrcholcích 50 rostlin řepky. Součástí monitoringu je též sledování přítomnosti vpichů (slepých i s vajíčky). Výsledky se zobrazují po vložení do systému v Mapách výskytu na Rostlinolékařkém portále.

Mapa maximálních zaznamenaných výskytů stonkových krytonosců na jednotlivých pozorovacích bodech/náhodných průzkumech v roce 2019
Mapa maximálních zaznamenaných výskytů stonkových krytonosců na jednotlivých pozorovacích bodech/náhodných průzkumech v roce 2019

Výsledky monitoringu stonkových krytonosců v roce 2019

V roce 2019 probíhal monitoring na 110 pozorovacích bodech (PB) a náhodně vybraných porostech řepky (NP). Nejčastější předplodinou pro řepku byla pšenice ozimá a ječmen ozimý, dále též ječmen jarní. První výskyty dospělců přesahující práh škodlivost (3 brouci/lapák/den) byly zaznamenán v okres Opava a Domažlice již 18. února. Od konce února a počátku března byli krytonosci detekováni i v porostech okresů Břeclav, Brno-město, Brno-venkov, Olomouc, Praha, Strakonice, Žďár nad Sázavou, Jičín, Chrudim, Klatovy, Plzeň-jih, Tachov, Benešov, Kladno, Mělník, Praha-východ, Příbram, Louny, Most, Ústí nad Labem a Zlín. V průběhu března ve všech ostatních okresech ČR. Do porostů prokazatelně nalétávaly dříve dospělci krytonosce čtyřzubého, a také jeho četnost byla celkově vyšší než četnost krytonosce řepkového bez ohledu na lokalitu. Krytonosec čtyřzubý byl v miskách detekován 6krát více, než-li krytonosec řepkový. Pouze ve 27 % případů byl nálet do misek společný. Z celkového hodnocení také vyplývá, že krytonosec čtyřzubý nalétal do porostů v průměru o 8 dnů dříve, než krytonosec řepkový.

První výskyty zaznamenané v miskách byly převážně slabé intenzity. Během sledování ze statistik ÚKZÚZ vyplývá, že u cca 8 % sledovaných porostů nebyl detekován výskyt ani jednoho z krytonosců, slabé výskyty převažovaly v 77 % porostů a škodlivé výskyty (tedy silné 9 % a střední 6 %) byly detekovány na 15 % sledovaných pozemků, viz mapa maximálních výskytů.

Také vliv nadmořské výšky u pozorovacích bodů hraje roli v časnosti náletu krytonosců. Jak vyplývá z výsledku monitoringu, se zvyšující se nadmořskou výškou se opožďuje nálet krytonosců, viz graf 1. Z grafu je patrné, že nálety krytonosce řepkového byly v roce 2019 od nejnižší nadmořské výšky (do 200 m n. m.) až do 600 m n. m. vždy opožděny od krytonosce čtyřzubého v průměru o 8 dnů. Výskyt prvních krytonosců byl zaznamenán na přelomu února a března v nejníže položených pozorovacích bodech. V nejvýše položených pozorovacích bodech to bylo až v polovině března (tedy s rozdílem 14 dní!).

Graf 1: Vliv nadmořské výšky na první nálet krytonosců do porostů řepky roce 2019
Graf 1: Vliv nadmořské výšky na první nálet krytonosců do porostů řepky roce 2019

Graf 2: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků ve Vícenicích (okr. Třebíč); poprvé byl překročen práh škodlivosti 1. 3., poté 18. 3., první aplikace byla provedena až o 3 týdny později
Graf 2: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků ve Vícenicích (okr. Třebíč); poprvé byl překročen práh škodlivosti 1. 3., poté 18. 3., první aplikace byla provedena až o 3 týdny později

Graf 3: Poškození rostlin ve Vícenicích; 16. 3. dosáhlo poškození 5 %, v den ošetření byly rostliny poškozeny vpichy krytonosců již z 30 %
Graf 3: Poškození rostlin ve Vícenicích; 16. 3. dosáhlo poškození 5 %, v den ošetření byly rostliny poškozeny vpichy krytonosců již z 30 %

Vliv počasí na nálet krytonosců do porostů řepky v roce 2019

Zakládání porostů ozimé řepky během srpna 2018 bylo problémové, a to kvůli extrémně suchému počasí. Porosty byly nevyrovnané a mezerovité. Na kvalitě zakládaných porostů se též podepsalo poškození podzimními škůdci (dřepčíci, mšice a ohniskově hraboši). Došlo i k nutným zaorávkám špatně vzcházejících porostů. První měsíc v roce 2019 byl dle dat ČHMU teplotně v normálu.

Nástup jara 2019 začal velice časně, a to v únoru a březnu, což dokazovaly i záchyty stonkových krytonosců v optických lapácích. Od poloviny února se denní teploty pohybovaly do 15 °C (koresponduje s časně detekovaným výskytem prvních náletů krytonosců ze dne 18. 2. v Opavě a v Domažlicích). V první polovině března pokračovala vlna teplého počasí. Výskyty stonkových krytonosců byly detekovány na většině pozorovacích bodů. Od druhé poloviny března došlo k ochlazení, což se projevilo i na slabších náletech v optických lapácích. V tomto období byl patrný i útlum aktivity brouků. Od konce března teploty opět začaly stoupat, což se odrazilo ve zvýšených počtech brouků v Mörickeho miskách. Duben byl dle dat ČHMU považován za teplotně normální. Měsíc květen s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 10,7 °C byl klasifikován jako teplotně silně podnormální. Srážkové úhrny byly v květnu vydatné. Částečně díky počasí se nálety krytonosců rozdělily do několika vln, a tím se protáhlo období, ve kterém mohly populace škodit. Kladení samic probíhalo v některých případech i v průběhu května.

Co nám z toho vyplývá?

Ochrana proti stonkovým krytonoscům se v posledních letech stává klíčovou. Ještě před patnácti roky se jednalo spíše o minoritní škůdce řepky, význam hrálo především poškození blýskáčkem řepkovým. Vlivem změn v osevních postupech a koncentrací řepky na plochách polí se zvýšil význam i dalších škůdců (dřepčíci rodu Phyllotreta a dřepčík olejkový, mšice, zápředníček polní, bejlomorka kapustová apod.). Gradace škůdců také silně ovlivňuje změna klimatu. S klimatickou změnou se mění termíny prvních výskytů (termín je dán též průběhem předjaří; v roce 2018 byly první nálety zaznamenány až o měsíc později než v roce 2019, a to právě kvůli rozdílnému průběhu počasí v jednotlivých letech).

Dalším zjištěním, které vyplynulo z výsledků monitoringu je, že množství odchycených krytonosců čtyřzubých převažovalo nad krytonoscem řepkovým, a to až šestinásobně (rok 2019). Dále se potvrdilo, že do misek nalétal v časném předjaří krytonosec čtyřzubý dříve, než krytonosec řepkový, což ukazuje na změny v bionomii, neboť se uvádí, že krytonosec řepkový má z jarních škůdců řepky nižší požadavky na teplotu pro aktivní pohyb a prahová teplota pro letovou aktivitu je 9 °C při slunečném počasí. K hromadné migraci do porostů řepky na jaře dochází při dosažení teploty vzduchu 12,2 °C, naproti tomu krytonosec čtyřzubý má prahovou teplotu pro let 10 °C a pro hromadnou migraci 14,5 °C.

Není ovšem výjimkou (spíše pravidlem), že mohou krytonosci vyklást po oteplení během jediného odpoledne. Škodlivost jednotlivých druhů lze již dnes považovat za rovnocennou, na rozdíl od informací uváděných v odborném tisku, které uvádí, že larvy krytonosce čtyřzubého způsobují méně významné škody, protože kladení vajíček začíná později a k napadení stonku dochází později.

Také závěry o stanovení rozdílných termínů aplikace s ohledem na dřívější nálety krytonosce čtyřzubého lze zpochybnit. V posledních letech lze říci, že jednou aplikací lze účinně regulovat oba dva druhy krytonosců ve všech klimatických regionech ČR, výjimkou by mohly být vyšší polohy nad 600 m n.m. Ovšem kvůli rozvleklému náletu, který trvá mnohdy i několik týdnů, je nutné použít postřiky minimálně dva i kvůli omezené perzistenci aplikovaných přípravků. Další informací, kterou se celoplošným monitoringem nepodařilo prokázat, že by v některých částech republiky dominoval určitý druh. Oba druhy se vyskytovaly ve všech oblastech ČR bez rozdílu.

Z výsledků roku 2019 vyplynulo, že poškození rostlin krytonosci na některých lokalitách dosáhlo až 100 %. Důvodem je pozdní aplikace insekticidu (potvrzeno též daty celoplošného monitoringu) a otázkou je, zda bylo příčinou prosté podcenění situace nebo že se pěstitelé řídili „agrotechnickými termíny“, které nelze uplatňovat v době měnícího se klimatu. Dalším důvodem mohlo být podhodnocení situace z údajů o náletu dospělců do žlutých misek, ve kterých byly nalézány stále podprahové hodnoty, kdežto v porostu probíhalo již kladení oplozených samic.

Doporučení pro praxi

Prvním předpokladem je zahájit monitoring stonkových krytonosců včas. Podle průběhu počasí v zimě a v předjaří to může být podle roku a oblasti od poloviny února do začátku března. V každém regionu, kde došlo ke škodlivému výskytu krytonosce řepkového v posledních dvou letech by měl být na reprezentativních lokalitách veden monitoring přímo v porostu a žluté misky používat jako doplňkový způsob pozorování, protože brouci jsou dispergováni v krajině nerovnoměrně a pohybují se v jakýchsi shlucích. Pokud je instalována pouze jedna miska na 15ha pole, může zůstat zcela prázdná po celou dobu monitoringu, i když je v porostu výskyt obecně vysoký. Brouci se do žlutých misek zachycují pouze ve dnech, kdy jsou letově aktivní, poté, co se dostanou do porostu, už misku ignorují. Nálet může být soustředěn do několika málo dnů, kdy teplota vzduchu v denním maximu dosáhne 9 °C a více při slunečném počasí, anebo je letová aktivita rozvleklá a rozdělena do několika různě intenzivních vln.

Optimální termín ošetření je nutno pro jednotlivé regiony stanovit na základě poznatků o průběhu náletu krytonosců do porostů (doplňkově též podle vývoje vajíček v ovariolách škůdců). Ošetření musí být provedeno včas, dříve než nastane hromadné kladení vajíček. Pokud se neprovádí přesné určení druhu, neodlišují se samice a samci a nezjišťuje se u samic zralost vajíček, pak termín aplikace proti stonkovým krytonoscům nebude tak přesný, ale lze jej stanovit. Práh škodlivosti je 3 brouci na 1 misku za 1 den se využívá v oblastech intenzivního pěstování řepky, kde také každoročně zaznamenáváme napadení houbovými patogeny.

Doporučením, že aplikace proti krytonosci řepkovému je vhodná 7 až 14 dní po prvním vrcholu náletu do porostu, se nelze bezhlavě řídit. Klíčové je podchytit první reálné výskyty v porostu a spíše než náletem v miskách se řídit brouky přímo na rostlinách a sledovat vpichy na rostlinách (slepé). Po zjištění vpichů na nic nečekat.

V souvislosti s výskytem dalšího škůdce, blýskáčka řepkového, který se objevoval v porostech 14 až 21 dní po 1. výskytu krytonosců, by nebylo možné v roce 2019 prvním insekticidním postřikem účinně regulovat i počínající výskyt blýskáčka. V roce 2018 nalétal blýskáček na mnoha místech do porostů shodně s krytonosci, naopak v roce 2017 byly první výskyty blýskáčků detekovány 7–21 dní po prvních výskytech krytonosců. Strategie ochrany by se tak shodovaly v roce 2017 a 2019.

Důležitým faktem při volbě přípravku při ošetření proti oběma skupinám škůdců, které se sejdou v porostu, je účinná látka. V letošním roce bude možné kombinovat ještě původní nabídku: přípravky ze skupin pyretroidů, organofosfátů a neonikotinoidů. Od dubna 2020 je ale ukončeno používání přípravků na bázi chlorpyrifosu (Nurelle apod.) a v roce 2021 pak padne i používání neonikotinoidů, což zkomplikuje ochranu nejen řeky, ale i obilnin. Pěstitelům tak zbyde od roku 2021 pouze skupina přípravků na bázi pyretroidů. Ty však vykazují nízkou perzistenci a při vyšších teplotách se rychle odpařují, což podpoří jen opakované aplikace, které zvýší pravděpodobnost vzniku rezistence.

V roce 2020 lze ještě pro ochranu proti krytonoscům doporučit kontaktní přípravky na bázi organofosfátů, pyretroidů, či neonikotinoidů, které lze nalézt na stránkách Rostlinolékařského portálu či v Registru přípravků. Všechny registrované přípravky mají relativně dobrou účinnost v závislosti na podmínkách aplikace a načasování.

Krytonosec řepkový
Krytonosec řepkový

Vpichy s vajíčky od krytonosce řepkového
Vpichy s vajíčky od krytonosce řepkového

Sestaveno též z informací uvedených v článcích publikovaných v Agromanuálu roč. 2016, a 2017.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 446x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 436x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 405x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 611x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail