Dlouhodobé výsledky sledování náletu bázlivce kukuřičného na vybraných lokalitách jižní Moravy

27. 08. 2022 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 1130x

Dlouhodobým sledováním škodlivých organizmů (hmyzích škůdců) v provozních plochách polních plodin můžeme získat ucelené informace o vývoji populací na daném konkrétním území. Dle těchto údajů pak dále můžeme predikovat jejich škodlivý výskyt k určitému datumu a na základě toho tak stanovit optimální zásah pro potlačení populace pod jejich práh hospodářské škodlivosti.

U kukuřice jsou jako nejvýznamnější škůdci uváděni především zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) a bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera LeConte). U druhého škůdce jsou na našem území pozorovány v provozních plochách kukuřice každoročně projevy jeho škodlivosti, které způsobují jak larvy, tak i dospělci. Vlivem velkého rozšíření pěstování této plodiny a opomíjení ochrany vzrůstá početnost tohoto škůdce v porostech na celém území České republiky.

Bionomie a škodlivost

U bázlivce kukuřičného přezimuje vajíčko v hloubce cca 15 cm, maximálně však do 35 cm. Mortalitu vajíček může významně ovlivnit průběh zimy. Při poklesu teplot na -10 °C a trvání mrazů aspoň týden se může snížit líhnutí larev až o 50 %. Pokud tyto mrazy trvají více než dva týdny, pak se daná mortalita zvyšuje na 75 %. Při teplotě pod -15 °C je mortalita až 96 %. Na zvýšení mortality se též podílí vyšší skeletovitost půdy.

Hospodářské škody způsobují jak larvy (obr. 1), tak i dospělci (obr. 2) na kukuřici, ale vyskytující se i na některých plevelných rostlinách. Larvy v jarním období migrují ke kořenům rostlin kukuřice, kde způsobují požerky. Při silném napadení dochází k destrukci celého kořenového systému rostliny (obr. 3), což má za následek vyvrácení rostliny či přímo jejich úhyn. Dospělci se živí bliznami (obr. 4) a pylem, v pozdějších vývojových fázích může dojít i k napadení palic, mohou způsobit nepravidelnou hluchost klasu a významnou ztrátu listové plochy na listech kukuřice (obr. 5). Po odkvětu kukuřice se pak živí na jiných rostlinách z čeledi hvězdnicovitých nebo tykvovitých, stále se však nadále v porostech kukuřice vyskytují a po spáření samičky kladou vajíčka blízko kořenů rostlin do půdy.

Vhodnými hostitelskými rostlinami pro larvy jsou také trávy - především různé druhy bérů. Dochází ke snížení výnosu z hlediska kvantity i kvality. Dospělci bázlivce kukuřičného jsou velmi mobilní a dokáží migrovat až na vzdálenost 40 km.

Obr. 1: Bázlivec kukuřičný - samec

Obr. 2: Larva bázlivce kukuřičného

Obr. 3: Oslabený kořenový systém s typickými projevy tzv. „husí krky“

Obr. 4: Poškozené blizny žírem bázlivce kukuřičného - samice

Obr. 5: Žír na listech

Dlouhodobé sledování

Pro sledování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice jsme využívali feromonové lapače typu Csalomon PAL (Ústav ochrany rostlin, Maďarská akademie věd). K vlastnímu monitoringu zde slouží feromonový atraktant lákající k zachycení samce bázlivce kukuřičného na lepovou desku. Tyto feromonové lapáky bývají pravidelně vyměňovány dle potřeby (většinou z důvodu velkého záchytu jedinců na lepové desce a s tím související ztráta její lepivosti) v časovém intervalu 14–21 dní.

Feromonový lapák jsme instalovali na jednotlivé lokality většinou v poslední dekádě měsíce června do porostů kukuřice do 5. až 6. řádku od kraje porostu. V dlouhodobém sledování byl monitoring zahajován na počátku líhnutí dospělců, tj. od konce měsíce června do období konce hospodářských škod, tj. začátku září. Odpočty dospělců na lepových deskách byly prováděny v cca týdenním intervalu.

Na základě údajů z výsledků monitoringu, který jsme prováděli v letech 2011–2020, jsme byli schopni sestavit z týdenních odpočtů dlouhodobý průměrný denní výskyt bázlivce na lapák a den na konkrétních sledovaných lokalitách (viz mapa). Mohli jsme tak vyjádřit početnost populace v rámci určitých oblastí pro: 1 - Troubsko; 2 - Žabčice; okolí 3 - Němčiček (data z lokalit Němčičky, Bratčice, Syrovice); 4 - oblast Hustopeče (data z lokalit Uherčice, Strachotín) a 5 - oblast Dolní Dunajovice (data z lokalit Dolní Dunajovice, Březí).

Mapa: Lokality monitoringu bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera LeConte) v letech 2011–2020

Výsledky náletu na sledovaných lokalitách

Na lokalitě Troubsko (graf 1), kde se data získávala z porostu kukuřice pěstované v osevních sledech, se první bázlivci dlouhodobě vyskytují ve větší míře až na počátku měsíce července. V dalších cca 12 dnech sledovaná populace v početnostech stagnuje s tím, že od 19. 7. nastává první vrchol náletu, který většinou trvá až do období konce měsíce července. V tomto období jsou překonány prahy škodlivosti pro daného škůdce a může být aplikován insekticid. Po snížení početnosti v měsíci srpnu pak nastává druhý vrchol náletu pohybující se většinou v období 13.–16. 8. V následných termínech je pak populace na nižší úrovni s tím, že nárůst je opětovně zaznamenáván na začátku druhé dekády měsíce září. Tato zvýšená početnost může souviset s migrací bázlivců z okolních ploch kukuřice, které bývající určeny pro sklizeň na siláž. Celková dosažená početnost je pro tuto lokalitu na velmi nízké denní úrovni v porovnání s ostatními. Jako optimální termín ochrany pro danou lokalitu lze u kukuřice pěstovanou v osevním sledu označit období druhé poloviny měsíce července (od 17. 7.).

Pro lokalitu Žabčice (graf 2) jsou uvedena data z početnosti bázlivce, která byla zaznamenána z porostu kukuřice pěstované ve víceleté monokultuře (opakovaně stále za sebou). První výskyty tak jsou již pozorovány na konci měsíce června ve velmi nízké početnosti. Ty pak následně velmi razantně vzrůstají, a to od poloviny července. Vrchol náletu je velmi vysoký (od 50 jedinců bázlivců/lapák a den) s tím, že nejvyšší početnosti bývají zjištěny od 23. 7. do 29. 7. V následujícím období je pozorován výrazný pokles, který opět vzrůstá v termínu od 11. 8. Jsou zde tak viditelně zaznamenány dva vrcholy náletu pro tuto oblast sledování. V dalším období je typické snižování početnosti dospělců až do doby ukončení monitoringu v polovině měsíce září. Na této lokalitě lze doporučit jako nejvhodnější termín ochrany první polovinu měsíce července (od 11. 7).

Uvedené údaje z lokality Němčičky (graf 3) jsou získané z kukuřice pěstované v obou systémech (monokultura i osevní postup) tak jako i v případě dalších dvou následujících lokalit. Geograficky je tato lokalita podobná s lokalitou Žabčice a tak i průběh náletu a celkové početnosti v měsíci červenci bývají shodné. Výsledné denní záznamy v měsíci srpnu se pohybují na nižší úrovni s tím, že je potom sledován významný nárůst na přelomu měsíců srpna a září. Vrcholy náletu jsou tak u této lokality porovnání s ostatními od sebe velmi vzdálené a vysoké (v průměru 60 bázlivců na lapák a den). Pro minimalizaci výskytu bázlivců v porostu lze přistoupit již krátce po zjištění prvních náletů (od 5. 7.) a na základě sledování druhého významného škůdce kukuřice (zavíječe) v daném roce lze tak dle jejich výskytu minimalizovat oba dva v jednom insekticidním zásahu.

Na lokalitě Strachotín (graf 4) bývá zjištěn počátek výskytu dospělců bázlivce velmi brzy a z výsledků náletů je pak následně patrný trvalý nárůst až do zaznamenaného 1. vrcholu v období kolem 27. 7. Po krátkodobém snížení jsou pak zřetelné další 2 vrcholy náletu, a to v období kolem 20. 8. a 6. 9. s následným razantním snížením početnosti. Pro tuto lokalitu platí podobné závěry ochrany jako v případě lokality Němčičky.

Podobný průběh je pak zřetelný i pro lokalitu Dolní Dunajovice s nepatrně vyššími záchyty na feromonovém lapáku (graf 5) v jednotlivých termínech sledování. Na této lokalitě lze provádět ochranu na základě dlouhodobých údajů sledování, již od počátku měsíce července.

Graf 1: Průběh výskytu bázlivce kukuřičného v porostu (červen–září) - dlouhodobý normál pro lokalitu Troubsko

Graf 2: Průběh výskytu bázlivce kukuřičného v porostu (červen–září) - dlouhodobý normál pro lokalitu Žabčice

Graf 3: Průběh výskytu bázlivce kukuřičného v porostu (červen–září) - dlouhodobý normál pro lokalitu Němčičky

Graf 4: Průběh výskytu bázlivce kukuřičného v porostu (červen–září) - dlouhodobý normál pro lokalitu Strachotín

Graf 5: Průběh výskytu bázlivce kukuřičného v porostu (červen–září) - dlouhodobý normál pro lokalitu Dolní Dunajovice

Způsoby ochrany

Jako zásadní, nejméně finančně náročný a z hlediska životního prostředí nejvýhodnější způsob ochrany je dodržování osevních sledů. V případě, že by se kukuřice nepěstovala po sobě v několikaletých sledech, neměly by larvy bázlivců zdroj potravy, na kterou jsou specializovaní. Náhradní plodiny, na kterých se můžou vyvíjet, jsou popsány (různé druhy bérů), přesto by došlo k velmi významnému oslabení populace v zemědělské krajině, respektive v porostech kukuřice.

Z dalších nepřímých způsobů ochrany lze uvést zpracování půdy (orba), průběh povětrnostních podmínek v daném roce, především výskyt déletrvajících mrazů přes zimu, kde může být velmi vysoká mortality nakladených vajíček. Dále pak struktura půdy v dané pěstitelské oblasti či termín setí ve vztahu k líhnutí mladých larviček z přezimujících vajíček.

Z metod přímé ochrany se jedná především o použití registrovaných přípravků jak proti larvám, tak i dospělcům.

Pro ochranu proti larvám lze využít fumigační půdní přípravek Force 1,5 G, SoilGuard 0,5 GR, TEFLIX, Force Evo (tefluthrin) a Belem 0,8 MG (cypermethrin) v jejich registrovaných dávkách. Pro aplikaci těchto granulovaných insekticidů je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice. Dále lze použít insekticidně ošetřené osivo mořidlem Force 20 CS v dávce 50 ml/VJ (1 VJ = 50 000 semen). Biologická účinnost u tohoto typu ochrany je zhruba 4–6 týdnů. V případě tedy, že se nepotkáme s vylíhlými larvičkami v tomto období, bude biologická účinnost této ochrany na velmi nízké úrovni.

Proti larvám bázlivce kukuřičného lze použít i systém biologické ochrany v podobě přípravku Dianem obsahující parazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora. Tyto hlístice parazitují v larvách a kuklách bázlivce kukuřičného. Ty následkem napadení hynou. Uvnitř těl napadených larev se následně vyvíjí další generace hlístic, a tím dochází ke snížení početnosti larev s následným sníženým napadením rostlin kukuřice. Tento přípravek se aplikuje při setí kukuřice přímo do řádku v dávce 2 miliardy jedinců/ha ve 200–400 l vody/ha. U této metody ochrany je potřeba dodržet veškeré doporučení, které uvádí výrobce v příbalovém letáku pro maximální účinnost.

Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní. Z registrovaných přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS a Kendo 5 CS (lambda-cyhalothrin) a Decis Mega a Decis Forte (deltamethrin) v registrovaných dávkách. U pyretroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení dobré biologické účinnosti na doporučené povětrnostní podmínky v době aplikace, tj. riziko minimálního či žádného účinku za vyšších denních teplot. Dále je možno použít přípravky obsahující účinnou látku indoxacarb: Steward, Steward OPZ, Explicit plus a Stocker - všechny v dávce 0,125 kg/ha.

Je velké riziko vzniku rezistentních populací při opakovaných aplikacích stejných typů přípravků po více letech za sebou. Pro oddálení vzniku rezistence je třeba střídat účinné látky proti dospělcům.

Závěr

Na základě dlouhodobých výsledků sledování bázlivce kukuřičného lze stanovit na vybraných lokalitách jižní Moravy období, kdy dochází k výraznému nárustu v početnosti, resp. jeho škodlivosti. V kukuřici pěstované v několikaletých sledech po sobě je početnost násobně vyšší v porovnání s kukuřicí pěstovanou v osevním sledu, zároveň je ihned od počátku výskytu zaznamenán velmi vysoký počet jedinců bázlivce na rostlinách.

Jako nejúčinnější metodou ochrany proti tomuto škůdci je považováno dodržování osevních sledů, v případě překročení stanovených prahů škodlivosti pak lze použít registrovaný insekticid.

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1718.