Dopady změn v citlivosti škůdců řepky k insekticidům a zákazů účinných látek na ochranu porostů

09. 05. 2022 Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 1345x

Během předjaří a jara 2022 se bude pozornost soustředit zejména na napadení porostů řepky larvami dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala L.) a na hledání možností, jak jejich výskyt v rostlinách snížit. Ve stejné době se bude rozhodovat o zásazích proti stonkovým krytonoscům, krytonosci čtyřzubému (Ceutorhynchus pallidactylus Marsham, 1802) a krytonosci řepkovému (C. napi Gyllenhall, 1837). Tedy o tom, kdy aplikovat insekticidy poprvé, aby se nepromeškal počátek kladení, zda aplikaci opakovat a po jaké době, a kterými insekticidy porosty ošetřit? A jak to bude s blýskáčky (Brassicogethes aeneus Fabricius, 1775)? Bude pokračovat období relativně nízkých výskytů nebo se to změní?

Dřepčík olejkový, podzimní škůdce, který škodí na jaře

Protimluv to není. Populace dřepčíka olejkového vyskytující se na poli přežívá zimu ve třech vývojových stadiích. Po určitou část roku, přibližně od konce září do počátku dubna, se v porostu řepky napadeném tímto škůdcem můžeme setkat s dospělci, vajíčky i larvami současně. Poměr zastoupení jednotlivých vývojových stadií se v průběhu uvedeného období samozřejmě mění. Nejprve jsou nejpočetnější skupinou dospělci (září, říjen), později larvy (přibližně od listopadu až do jara).

Samice schopné klást, tedy zdroj nových vajíček a larev, příčina zvyšujícího se napadení rostlin, se v porostu vyskytují nejen na podzim (kladení začíná v poslední části září - graf 1 a, b), ale též v zimě, v předjaří a na jaře, vždy, když se oteplí natolik, aby se staly aktivní. V tomto je velký rozdíl mezi tímto škůdcem a stonkovými krytonosci. Samice dřepčíka olejkového mohou klást třeba na konci ledna, když se na pár dní oteplí (páření proběhlo již na podzim, vajíčka jsou připraveny).

U krytonosců může takové oteplení nanejvýš vyprovokovat určitou část hibernující populace (hlavně samce; a zdaleka ne všechny) k opuštění zimovišť a k přeletům do řepek (zachytí se do žlutých misek; viz loňské záchyty z konce února a začátku března). Než začnou první samice klást, uběhne v jejich případě ještě dost času. Z tohoto vlastně vyplývá, že prvním po zimě (nebo spíše ještě v zimě) aktivním škůdcem je dřepčík olejkový a ne stonkoví krytonosci.

Komplikacím vyplývajícím ze způsobu chování dřepčíka olejkového a postupnému narůstání počtu larev v rostlinách během podzimu, v teplých obdobích zimy a v předjaří se dá zabránit hlavně tím, že se dospělci z porostu odstraní (respektive sníží se jejich počet pod nebezpečnou hodnotu) účinným zásahem na počátku období kladení (viz graf 1a, b a obr. 1a, b). Zásah, který se obvykle proti dřepčíkům provádí s cílem zachránit vzcházející porosty (počátek září), což je samozřejmě důležité a opodstatněné, není z tohoto hlediska moc platný, je příliš časný v tomto smyslu, neboť řada jedinců se dostává do porostů později (migrují dlouho).

Protože o výskytu larev v rostlinách rozhoduje načasování a vlastní účinnost zvolené insekticidní aplikace na dospělce, je nutné znát jejich citlivost k registrovaným insekticidům. Registrované jsou pyretroidy (cypermethrin, deltamethrin, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin) a indoxacarb (přípravek Avaunt).

Aktuální výsledky testování na citlivost k pyretroidům, kde jako referenční látka slouží lambda-cyhalothrin, jsou shrnuty na grafech 2a–c. Z výsledků je zřejmé, že u poměrně vysokého podílu populací část jedinců přítomných v porostech postřiky pyretroidem přežívá. Čím více je porost napaden, tím přežije zásah větší počet jedinců (přepočtený na plochu, na počet rostlin…), kteří se mohou pak rozmnožovat. Jedinci, kteří přežili postřik, ho přežili proto, že jsou pro to lépe vybaveni (enzymatická výbava). V porostu po první aplikaci (provádí se pyretroidem na vzcházející porost) tedy zůstávají jedinci, jež dohromady tvoří populaci, která je, co se úrovně rezistence týče, značně odlišná od té, co tam byla před prvním postřikem. Vykazuje výrazně vyšší úroveň rezistence (a vyšší hodnoty LD než ty na grafech 2b a 2c).

Proti této populaci obohacené o nové migranty (ty rezistenci sráží opět o něco dolů) směřuje druhá insekticidní aplikace časovaná na počátek kladení (konec září). Tuto aplikaci, pokud je provedená pyretroidem, přežije vyšší podíl jedinců, než tu první aplikaci (a LD opět vzrostou). Ne nevýznamná část zemědělců na podzim 2021 opakovalo zásahy třikrát i vícekrát. Každá další aplikace je ale z důvodů popsaných výše méně a méně účinná a selektuje populaci směrem k vyšší rezistenci - k rozmnožování jsou připuštění jen ti jedinci, kteří postřiky přežívají. Jejich potomstvo (nyní jde o larvy v rostlinách) bude opět méně citlivé.

Za této situace je nutné ochranu postavit (kromě různých agronomických možností) i na jiných látkách než pyretroidech, aby bylo možné tyto insekticidy prostřídávat s něčím, co funguje na jiném mechanizmu účinku. Proto je důležité i používání insekticidních mořidel (cyantraniliprole, flupyradifurone) a zařazování (dojde-li k opakování aplikací) zatím jediného dalšího registrovaného insekticidu na dřepčíka olejkového povoleného k postřikovým aplikacím, indoxacarbu (Avaunt). A to i přesto, že mořidla mají délku účinku časově omezenou a že indoxacarb nepatří mezi neúčinnější insekticidy na dřepčíky (graf 3, tab. 1).

Účinnost předjarních, respektive časně jarních aplikací na snížení počtu larev v rostlinách není vysoká bez ohledu na použitý insekticid. Přesto lze něčemu pomoct. Za prvé lze zabránit novému kladení, ke kterému dochází v otepleních na konci zimy a začátku jara, i když to není tak podstatné (z vajíček nakladených po zimě vznikají larvy pro porost mnohem méně nebezpečné), za druhé lze část larev přítomných v rostlinách zlikvidovat (maximální účinnost 40–50 %). Larvy dřepčíků totiž na rozdíl od krytonosců někdy prostředí vnitřních pletiv opouští a přelézají do jiných listů. K tomu dochází v předjaří, když začínají řapíky, ve kterých zimovaly, uhnívat. Mohou se tedy na čas vyskytnout i na povrchu rostlin, což je možnost pro kontaktní účinek pyretroidu. Protože tyto aplikace nelze přesně časovat, je dobré kombinovat pyretroid s neonikotinoidem.

Tab. 1: Výsledky testování vybraných populací dřepčíka olejkového (dospělci) na citlivost k insekticidu indoxacarb (Avaunt 15 EC) zaznamenané na podzim 2021

Graf 1a, b: Období kladení dřepčíka olejkového začíná od druhé poloviny září; v chladnějších oblastech od konce září; zdá se, že se postupně rok od roku posunuje o něco do časnějších termínů - viz srovnání sezony 2020 (vlevo) a 2021 (vpravo)

Graf 2a: Křivky růstu mortality sestavené pro české populace dřepčíka olejkového na základě výsledků testování jejich citlivosti na pyretroid lambda-cyhalothrin na podzim 2021

Graf 2b, c: Odhady hodnot LD₉₀ (graf vlevo) a LD₉₅ (graf vpravo) pro lambda-cyhalothrin u českých populací dřepčíka olejkového otestovaných na podzim 2021

Graf 3: Křivky růstu mortality sestavené pro české populace dřepčíka olejkového na základě výsledků testování jejich citlivosti na indoxacarb (přípravek Avaunt 15 EC) na podzim 2021

Obr. 1a, b: Samice dřepčíka olejkového připravená na kladení má tělo buď zčásti nebo zcela vyplněné vajíčky. Ty z těla vyhřeznou při pitvě samic, které se zachytily do žlutých misek. Lze tak odlišit samice ke kladení připravené od samic, které klást nemohou, a určit podíl samic připravených na kladení.

Změny v citlivosti stonkových krytonosců k insekticidům nejsou ten hlavní problém

U stonkových krytonosců jsou větším problémem pro ochranu porostů v praxi v posledních sezonách spíše než pokles jejich citlivosti k insekticidům tyto faktory:

1) časté výrazně nadprahové výskyty,

2) velmi dlouhé období kladení,

3) časnější migrace do porostů spojená s dřívějším začátkem kladení,

4) ale též protažení období kladení do pozdějších fenologických fází a

5) zákaz používání organofosfátů (chlorpyrifos-ethyl a chlorpyrifos-methyl).

Co se týče testování jejich citlivosti k pyretroidům, v roce 2021 jsme zaznamenali pouze populace citlivé (stupeň 2) a vysoce citlivé (stupeň 1). Výsledky pro referenční pyretroid lambda-cyhalothrin jsou v tabulce 2. Tyto výsledky je nutné brát s jistou opatrností, neboť v předcházejících sezonách, v letech 2019 a 2020, jsme na některých lokalitách již narazili na populace krytonosce čtyřzubého se sníženou citlivostí k pyretroidům (šlo o středně rezistentní populace = stupeň 3 a v jednom případě o rezistentní populaci = stupeň 4). A vzhledem k tomu, že ochrana porostů je založena (stejně jako u dřepčíků) hlavně na pyretroidech, je nutné využívat je obezřetně (musíme se vyhnout rezistenci stůj co stůj).

Situace je poněkud komplikovaná proto, že se zde schází několikrát dalších negativních faktorů:

1) zákaz organofosfátů, které vzhledem ke své dlouhé reziduální účinnosti byly i v obtížnějších sezonách (velký výskyt, dlouhé období kladení) velmi spolehlivé a hlavně pro uživatele komfortní (načasování mohlo být i špatné) a

2) výrazný nárůst výskytů a prodloužení doby kladení (celkově nárůst nebezpečnosti) u obou druhů stonkových krytonosců, což vyvolává potřebu intenzivnější kontroly.

To v praxi znamená častější opakování aplikací a ve většině případů jde a půjde o pyretroidy. Tak jako v případě dřepčíka olejkového je nutné do ochrany porostů proti stonkovým krytonoscům vnášet něco jiného než pyretroidy - snížit selekční tlak vyvíjený na hmyzí populace touto skupinou a oddálit vývoj rezistentních populací.

Z nepyretroidních insekticidů je na stonkové krytonosce registrován neonikotinoid acetamiprid (v přípravcích Mospilan, Gazelle…). Z laboratorních testů provedených v roce 2021 vyplývá vysoká úroveň citlivosti krytonosců (testováno na populacích krytonosce čtyřzubého) k tomuto insekticidu (tab. 3). Navíc se projevuje v reakcích českých populací na tuto látku nízká variabilita (graf 4), což je zdrojem pro předpoklad, že by to tak mohlo alespoň pár let zůstat - krytonosci si jen tak rezistenci vůči acetamipridu nevytvoří.

Acetamiprid je tedy ideální partner do kombinací s pyretroidem, kde může dobře plnit roli jakéhosi „brzdiče“ vývoje rezistence vůči pyretroidům. Vhodnost uplatnit acetamiprid v kombinaci s pyretroidy potvrzují i polní pokusy, ze kterých vyplývá ne příliš vysoká účinnost acetamipridu zabránit poškození působených krytonosci (zejména při jejich vysokém výskytu), je-li aplikován solo (bez pyretroidu).

Tab. 2: Výsledky testování populací krytonosce čtyřzubého (dospělci) na citlivost k pyretroidu lambda-cyhalothrin

Tab. 3: Výsledky testování populací krytonosce čtyřzubého (dospělci) na citlivost k neonikotinoidu acetamiprid (rok 2021)

Graf 4: Křivky růstu mortality sestavené pro české populace krytonosce čtyřzubého na základě výsledků testování jejich citlivosti na acetamiprid v roce 2021

Doufejme, že se nezvedne výskyt blýskáčků?

Rezistence blýskáčků se nejeví jako velký problém, pokud jsou jejich výskyty nízké, jak tomu bylo několik posledních let. Prakticky se dopad rezistence projeví až při vyšších výskytech. Blýskáček nepřestal být nebezpečným škůdcem řepky.

Z tabulky 4, ve které jsou shrnuty výsledky testování českých populací na citlivost k lambda-cyhalothrinu (referenční látka pro skupinu esterických pyretroidů), je zřejmé, že pyretroidy v polních podmínkách zcela selžou. To není nová informace, to je známo již několik roků. Pyretroidy tedy v případě většího výskytu nepomůžou. Jistou výjimkou je etofenprox, k němuž si blýskáček řepkový alespoň částečně citlivost zatím zachoval.

Za možnou, ale zdaleka ne ideální alternativu místo selhávajících pyretroidů, je možné považovat neonikotinoid acetamiprid. Z výsledků testování citlivosti blýskáčků k této látce v roce 2021 vyplývá, že se v ČR vyskytují i značně necitlivé populace k této látce (tab. 5). Srovnáme-li tyto výsledky s výsledky uvedenými v tabulce 3, které ukazují úrovně citlivosti českých populací krytonosce čtyřzubého k této látce, zjistíme o kolik jsou blýskáčci k acetamipridu méně citliví (např. porovnáním hodnot LD₉₀ a LD₉₅).

Bohužel se snižuje i citlivost k indoxacarbu (grafy 5a–c). Přesto je tato látka stále tím nejvíce účinným, co lze na blýskáčky použít. Ze srovnání údajů prezentovaných na grafech 5a–c s údaji na grafu 3 vyplyne, že blýskáčci jsou o dost citlivější k indoxacarbu než dřepčík olejkový.

Na problematiku blýskáčka řepkového se můžeme podívat i jinak. Škodlivým stadiem je dospělec. Citlivost k insekticidům se logicky testuje jak v laboratorních, tak i polních podmínkách právě na dospělcích, protože proti nim se zasahuje, ti řepku poškozují. Na rostlinách řepky (v poupatech a v květech) se také vyvíjí jejich larvy. Ty samotné neškodí, ale vzniknou z nich dospělci, kteří naletí do řepky následující rok (1 generace do roka).

Z výsledků popsaných výše víme, že citlivost dospělců k insekticidům stále klesá. Jak ale zasahují insekticidy, třeba i ty, které z testů rezistence vychází špatně (pyretroidy), do vývoje tohoto druhu na řepce? Jak se liší dopady aplikovaných insekticidů ve smyslu snížení početnosti příští generace? Má smysl je aplikovat z tohoto dlouhodobějšího hlediska - aby blýskáčků bylo příští rok méně?

Z následujících tří grafů 6a–c vyplývá, že se dopad aplikací insekticidů na vývoj následující generace tohoto škůdce výrazně liší v závislosti na zvoleném přípravku. Z výsledků je patrné, že pyretroidy obecně (snad s výjimkou etofenproxu nebo když je pyretroid obohacen o piperonyl butoxid) do vývoje blýskáčků nezasahují, početnost larev nesnižují. Nemá je tedy smysl proti blýskáčkům používat ani z těchto dlouhodobějších důvodů. Naopak relativně vysoký vliv na snížení početnosti larev byl prokázán u neonikotinoidů acetamiprid a thiacloprid (tento již zakázán) a dále u spinetoramu (tento je bohužel také pro praxi nedostupný). Statisticky významný zřejmě však krátkodobý efekt na snížení početnosti larev má i indoxacarb.

Tab. 4: Výsledky testování populací blýskáčka řepkového (dospělci) na citlivost k pyretroidu lambda-cyhalothrin (2021)

Tab. 5: Výsledky testování populací blýskáčka řepkového (dospělci) na citlivost (kontaktní expozice) k neonikotinoidu acetamiprid (2021)

Graf 5a, b, c: Křivky růstu mortality sestavené pro české populace dřepčíka olejkového na základě výsledků testování jejich citlivosti na indoxacarb (přípravek Avaunt 15 EC) provedených v roce 2021

Graf 6a, b, c: Dopady insekticidních aplikací na početnost larev blýskáčků v květech řepky vyhodnocené 3 dny po aplikaci (a), 5 dní po aplikaci (b) a 7 dní po aplikaci (c)

Závěry

• Dojde-li k opakování insekticidních aplikací proti dřepčíku olejkovému na podzim, je nutné do pyretroidních sledů vřadit nějakou jinak působící účinnou látku (nyní registrován indoxacarb; sledovat, jestli bude registrace rozšířena o diamidy, popř. neonikotinoidy).
• Vysoké výskyty stonkových krytonosců, dlouhá období jejich kladení v porostech (především u krytonsce čtyřzubého) a nemožnost použít dříve dostupné insekticidy s dlouhou perzistencí účinku (organofosfáty) vyžadují opakované aplikace (dva postřiky po sobě).
• Pokles citlivosti k pyretroidům u krytonosce čtyřzubého, který není zatím nijak dramatický, vyžaduje, aby zejména při nutnosti opakovat postřik, byly insekticidy z této skupiny kombinovány s insekticidy vykazujícími jiný mechanizmus účinku. Vhodným insekticidem pro tyto kombinace je neonikotinoid acetamiprid.
• Blýskáčci jsou rezistentní proti pyretroidům, některé populace vykazují i nižší citlivost k neonikotinoidu acetamiprid a došlo i k snížení citlivosti k indoxacrabu. I přesto je v případě blýskáčků indoxacarb v současnosti nejlepší alternativou za selhávající pyretroidy.
• Z registrovaných insekticidů byl nejvyšší dopad na snížení početnosti larev blýskáčka v květech zjištěn u acetamipridu. Statisticky významný zřejmě však krátkodobý efekt na snížení početnosti larev má i indoxacarb. Těmito insekticidy lze tedy z dlouhodobějšího hlediska nejúčinněji tlumit početnost blýskáčků na dané lokalitě.

Výsledky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení projektu č. QK21010332 (MZe ČR). Pří přípravě rukopisu a též při zpracovávání výsledků byly využity prostředky z projektu MZE-RO1018.