Drátovci - novinky z výzkumu ochrany rostlin

20. 06. 2025 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 786x

Drátovci jsou odolné larvy brouků kovaříků (obr. 1), žijící v půdě. Jsou polyfágní a napadají obilniny, zeleninu, luskoviny i brambory. Dospělci neškodí a často sedají na kvetoucí rostliny, kde se živí pylem.

Existuje mnoho druhů, ale nejčastěji se setkáváme s kovaříky rodu Agriotes: A. lineatus (kovařík obilní), A. obscurus (k. tmavý), A. ustulatus (k. začoudlý), A. sputator (k. locikový). Na jižní Moravě může škodit také Agriotes brevis (kovařík malý). Ostatní druhy jsou méně významné (Athous haemorrhoidalis, Cidnopus pilosus, Melanotus brunnipes a Agrypnus murinus). Druhy kovaříků je pro laiky obtížné odlišit, u larev je to v podstatě nemožné. Určení druhů však pro praxi není směrodatné a běžně se druhy seskupují do komplexů (A. lineatus, A. obscurus, A. sputator), které mají podobné životní nároky. Pozor je třeba dát při použití feromonů, které jsou druhově specifické.

Škodlivost drátovců má vzrůstající tendenci hlavně v bramborách. Jako příčina se uvádí klimatická změna, nevhodné osevní postupy, zejména pěstování obilnin a kukuřice v bramborářské oblasti a minimalizační postupy zpracování půdy. Larvy kovaříků v půdě byly úspěšně likvidovány (cca od 40. let minulého století) s nástupem vysoce účinných insekticidů jako jsou organochloriny, karbamáty a organofosfáty (Vernon & van Herk, 2013). Tato opatření (převážně používání Aldrinu) snížila poškození plodin a držela počty drátovců na přijatelné úrovni, významné mohlo být i smývání chlorovaných uhlovodíkových insekticidů aplikovaných foliárně (Strickland et al., 1962). Aplikace půdních insekticidů byla doporučena provádět rok před vlastní výsadbou brambor, přičemž pole s nízkým výskytem larev se ošetřovat nevyplatilo, protože způsobené škody byly marginální (Strickland et al., 1962).

Postupně byly chemické přípravky z větší části zakázány a hledají se alternativní způsoby ochrany proti drátovcům či dospělým broukům. Zásah proti larvám je poměrně náročný. Zásah proti broukům má za cíl snížit populaci drátovců v půdě. Tento proces je ovšem zdlouhavý, protože vývoj larev trvá obvykle 3–5 let. V extrémním případě mohou žít až 7 let. Pokud larvy přežijí 1. rok, kdy jsou nejcitlivější, jsou pak velmi odolné, a to jak vůči insekticidům, tak i vůči nepříznivým podmínkám prostředí. Pokud například nemají dostatek vhodné potravy, probíhá u nich reverzní svlékání, kdy se jejich tělo do jisté míry zmenšuje, dokud se podmínky opět nezlepší.

Základní biologie a škodlivost

Dospělci kovaříka začoudlého jsou aktivní ve dne a vyskytují se od poloviny června do poloviny srpna. Vajíčka kladou uprostřed léta. Ostatní druhy rodu Agriotes mají aktivitu noční a vyskytují se již od konce března, vrchol kladení je v květnu. Nové larvy jsou nejcitlivější stadium, a jelikož jsou velmi malé, během léta prakticky neškodí, živí se na rozkládajících se organických látkách. Na podzim již mohou poškozovat hlízy brambor. Starší larvy jsou nejškodlivější a nejodolnější. Škodí hlavně na jaře, kdy jsou rostliny citlivé, a na podzim. Přes léto bývají v hlubších vrstvách půdy. Daří se jim ve vlhkém prostředí, za sucha ale více škodí. Optimální podmínky pro drátovce jsou v neobdělávaných zaplevelených pozemcích a travních porostech, protože půda je léta nenarušená, a tím je zachováno jejich přirozené prostředí.

Brambory na lehkých půdách jsou méně napadány drátovci než na těžkých půdách. Pšenice je náchylnější na poškození drátovci než ječmen a oves. K ochraně jarní pšenice je možné využít lapací rostliny, například luskoviny, které jsou atraktivnější než hlavní plodina. Mobilita drátovců v půdě je poměrně značná - cca 3,6 m/24 h horizontálně.

Přípravky na ochranu rostlin

V Americe je registrováno několik přípravků na bázi účinné látky broflanilid, která má novátorský způsob účinku (sk. 30 dle IRAC). Při foliární aplikaci se používá proti žravým škůdcům, a proti drátovcům jako mořidlo na osiva - přípravky Teraxxa a Teraxxa F4 (BASF, 2025). Dávka úč. látky 5 g/100 kg osiva pšenice měla stejný ochranný efekt jako dříve používaný thiamethoxam v dávce 20–30 g/100 kg osiva (van Herk et al., 2020). Tato látka působila také redukci populací nově vylíhnutých drátovců (o 73 %) a rezidentních larev v půdě (o 81 %). V Německu a ve Španělsku je k dispozici přípravek Spintor GR a v Itálii Success GR. Jedná se o granulované půdní insekticidy určené pro hubení drátovců v kukuřici a bramborách, které se aplikují při setí či do brázdy při výsadbě hlíz. Mikrogranule Success GR jsou na bázi uhličitanu vápenatého, přípravek je určený také pro ekologické zemědělství.

V ČR jsou dle Registru POR (2025) povoleny přípravky na bázi pyretroidů (cypermethrin, lambda-cyhalothrin a tefluthrin), diamidy (cyantraniliprol), a v plodové zelenině je povolen Naturalis (Beauveria bassiana kmen ATCC 74040). Naturalis je přípravek na bázi entomopatogenní houby a je určen pro ekologické pěstování. Za určitých podmínek (chráněné prostory) je možné použít také parazitické hlístice Steinernema carpocapsae (přípravek Capsanem).

Monitoring

Monitoring by měl být nedílnou součástí ochrany rostlin. Poskytuje důležité informace, na nichž by měl být založen rozhodovací proces - zda byly dosaženy prahy škodlivosti a zda se vyplatí učinit ošetření a jakým způsobem.

Pro drátovce je u brambor stanoven práh škodlivosti na 10 larev/m². U ostatních plodin je podobný (9–15 larev/m² dle plodiny). Pro dospělce stanoven není, ale doporučuje se provést monitoring larev v půdě při záchytu více jak 150 dospělců/lapák. Přesnou metodiku lze najít na Rostlinolékařském portále ÚKZÚZ pod záložkou škůdci - kovaříkovití - monitoring a prognóza.

K monitorování výskytu dospělců se používají samičí feromony, podle některých autorů je možné na tomto základě predikovat výskyt larev. Tento údaj je sice nepřesný, ale poskytuje alespoň nějakou představu o stavu situace. Hicks & Blackshaw (2008) doporučují umístit na pozemek sady 3 pastí - každá na jeden druh kovaříka (obilní, tmavý, locikový) v minimální vzdálenosti 40 m, aby se vzájemně neovlivňovaly. Doba sledování by se měla krýt s periodou, kdy jsou brouci aktivní (cca 12 týdnů). Podle sumárního záchytu brouků v pastech se dá odhadovat počet drátovců v půdě (tab. 1).

Touto problematikou se v podmínkách České republiky podrobněji zabýval Holý (2022) ve své metodice „Monitoring škůdců zeleniny pomocí feromonových lapáků“. Měla by být k dispozici na stránkách CARC ve formátu PDF. Feromony pro všech pět hlavních druhů rodu Agriotes nabízí firma Csalomon. Plastové lapáky na dospělce kovaříků se umisťují na zemi. Na kovaříka začoudlého (A. ustulatus) se používá typově jiný lapák než na ostatní druhy (obr. 2). Kovařík začoudlý se vyskytuje až od června na rozdíl od jiných druhů, kteří jsou aktivní již od jara - dle počasí konec března/duben.

Tab. 1: Doporučení pro použití feromonových lapáků jako rozhodovacího nástroje pro management drátovců v bramborách (Hicks & Blackshaw, 2008)

Obr. 1: Dospělec kovaříka

Obr. 2: Feromonové lapáky na dospělce kovaříka - výhodou těchto lapáků je, že se nezakopávají; je potřeba je umístit tak, aby nepřekážely projíždějící technice

Monitoring výskytu larev

Při optimálních půdních teplotách 10–20 °C a dostatečné vlhkosti se drátovci pohybují v hloubce přibližně 8–10 cm. K monitorování larev v půdě se používají potravní návnady nebo je možné použít metodu půdních výkopků (viz ÚKZÚZ). Návnad je celá řada typů (obr. 3). Vždy se ale jedná o organický materiál, který během svého rozkladu uvolňuje CO₂. Jako nejjednodušší návnada může posloužit brambora či mrkev. Drátovci reagují na gradient CO₂ v půdě na vzdálenost cca 12–16 cm. Aby byly pasti atraktivní, musí emitovat více CO₂ než kořeny rostlin. Ideálně by cca 0,5 m kolem pastí neměla být živá vegetace.

V zahraničí se často používají perforované plastové nádobky (nebo plastové květináčky) naplněné zrním, které se zahrabou do země na konci března–začátkem dubna. Nechají se v půdě 10–14 dní, poté se vykopou a drátovci se spočítají. Jelikož drátovci se vyskytují ohniskovitě, je potřeba rozmístit více pastí. Catton et al. (2021) doporučují minimum 20 pastí na pozemky o velikosti 4–10 ha. Dle ÚKZÚZ je minimální počet pastí 8 ks/5 ha. V současnosti se vyvíjí automatizovaný systém detekce drátovců během orby (B-hive, 2023).

Obr. 3: Návnada na drátovce - v gázovině je směs ovesných vloček, mouky a medu (dle Syngenta, 2018).

Možnosti regulace

Hromadný odchyt a matení samců

Jednou z možností, jak snížit početnost drátovců je hromadný odchyt či metoda matení dospělých samců, díky kterému nedojde k oplodnění samic, což sníží počet nových larev v půdě. Hicks & Blackshaw (2008) uvádí minimální náklady na masový odchyt v rozmezí 4 125–58 575 Kč/ha v závislosti na druhu kovaříka, a doporučují 10 pastí/ha pro Agriotes lineatus, 15 pastí pro A. obscurus a 142 pastí pro A. sputator na základě jejich mobility v terénu. Metodu matení samců druhu Melanotus okinawensis doporučují v polních podmínkách Araki et al. (2008) a dokládají signifikantní pokles páření v roce, kdy byla metoda použita. Metodu matení doporučují také van Herk et al. (2023) pro druhy Agriotes obscurus a A. lineatus, a to za pomocí pelet či granulí s feromonem rozhazovaných po zemi. Cenu jedné aplikace odhadují na 36–1 063 Kč/ha, přičemž aplikace budou potřeba 3–4, aby pokryly dobu, kdy jsou dospělci aktivní. Lapání dospělců na dané lokalitě by mělo probíhat po dobu minimálně 3–4 let, aby se tento efekt mohl projevit. Hromadný odchyt je možné provádět pouze pomocí zemních pastí (obr. 4) bez přidaného feromonu. V kombinaci s ním se však účinnost odchytu výrazně navýší.

Obr. 4: Zemní pasti mají trochu odlišný design - chytají brouky, kteří se pohybují po zemi a do pasti spadnou (Vernon pitfall trap)

Attract & kill

Pokud se do pastí na hromadný odchyt přidá ještě insekticid nebo jiné terminační činidlo, povýšíme tuto metodu na takzvaný attract & kill přístup. Je použitelný jak pro dospělce, tak i pro larvy. Kabaluk et al. (2015) testovali tuto metodu, která využívá atraktanty (feromony) v kombinaci s entomopatogenní houbu Metarhizium brunneum kmen LRC112. Brouci jsou pomocí feromonu přilákáni do pasti, kde se nachází substrát (například krupice z kukuřičných klasů nebo rýže), který je inokulovaný entomopatogenní houbou. Výsledky v experimentálních podmínkách byly velmi slibné.

V Kanadě využívali strategii attract & kill způsobem, kdy byli drátovci nalákáni na plodinu, která je pro ně atraktivnější (např. pšenice v bramborách - lapací rostliny). Tato plodina i s drátovci se následně ošetří insekticidy nebo zaorá. Při vývoji funkčního přípravku byl experimentálně testován enkapsulát s kvasinkami (zdroj CO₂) a extraktem z neemu (Azadirachta indica), který byl aplikován do půdy. Efekt uvolňování CO₂ vydržel po dobu 14 dnů, avšak drátovci, kteří byli nalákáni na tyto návnady a nenašli vhodný zdroj obživy, se začali vracet ke kořenům kukuřice po 24 hodinách! Na vylepšení metody se tedy ještě pracuje, ale je zřejmé, že by mohla mít dobré výsledky. V této studii nebyly pozorovány negativní účinky neemového extraktu na drátovce, což uvádí i několik dalších autorů. V bramborách však bylo pozorováno snížení poškození hlíz při použití „neem cake“ - což je v podstatě odpad po lisování oleje, který se používá i jako hnojivo. Repelentní účinky neemu byly pozorovány i v dalších experimentech.

Rostlinné extrakty

Účinky na 78 surových extraktů, ze kterých vyzdvihují zejména extrakt z klejichy hlíznaté (Asclepias tuberosa L.) a břečťanu popínavého (Hedera helix L.), zkoumali Villani & Gould (1985). Surový extrakt z klejichy měl deterentní (odpuzovací) účinky na larvy druhu Melanotus communis (Gyllenhal) v laboratorním experimentu - ošetřené návnady (osminky brambor) ve výběrovém testu drátovci vynechávali a v nevýběrovém testu měly hlízy signifikantně nižší míru poškození než kontrolní návnady. Extrakt byl mírně fytotoxický. Ošetřená semena kukuřice vykazovala zpožděné klíčení a rostliny pak mírné retardace růstu. Extrakt neměl vliv na mortalitu drátovců, jejich žravost a potravní preference (Villani & Gould, 1985b). Také bylo zjištěno, že přítomnost řepkového šrotu odpuzovala pozdní instar druhu Limonius infuscatus. Předpokládá se, že rychle vznikající isothiokyanáty mají tento repelentní účinek (Brown et al., 1991). Z toho důvodu se doporučují výsevy brukvovitých rostlin na ozdravení půdy - například Sinapis alba a Brassica juncea.

Půda ošetřená azadirachtinem (na bázi v zahraničí komerčně dostupného přípravku Aza-Direct^®) byla repelentní pro drátovce druhu Melanotus communis, ale jinak nevykazoval žádné negativní efekty na larvy jako je mortalita, antifeedance nebo zhoršené růstové indikátory (Cherry & Nuessly, 2010). Schepl & Paffrath (2003) pozorovali vedlejší ochranný účinek „neem cake“ (80 kg/ha) při hnojení organických brambor. Napadení drátovci bylo 4 % v ošetřených bramborách, zatímco v neošetřených 28 %. Deterentní účinky mělo například zaorávání odtučněné moučky ze semen etiopské hořčice (Brassica carinata), údajně bylo velmi účinné. 2,16 t moučky/ha se zaorává 20 cm hluboko. Teplota by měla být 10,5–16 °C a co nejvyšší vlhkost půdy, metoda může vyžadovat použití závlah.

Biologická ochrana

Kromě entomopatogenních hub existují také bakterie, které mohou infikovat larvy při svlékání, komerčně dostupný preparát však zatím neexistuje. Byly provedeny úspěšné pokusy s nematody (Steinernema carpocapsae) v kukuřici. Drátovci jsou potravou pro žáby, krtky, ptáky, střevlíky a drabčíky. Uvádí se, že úroveň polní parazitace je nízká (2–6 %).

Shrnutí

Většina současných metod na ochranu před drátovci je nespolehlivá, pyretroidy nejsou dostatečně účinné a jiné přípravky nejsou k dispozici. Vliv odrůdy není v praxi příliš významný. Je potřeba kombinovat všechny dostupné metody a docílit snížení škodlivosti drátovců na snesitelnou míru. Částečným řešením je intenzivní zpracování půdy při silném výskytu larev, vhodný výběr pozemku - při opakovaných silných výskytech vůbec nepěstovat náchylné plodiny a vyhnout se problematickým předplodinám, vhodné je i zařazení ozdravných předplodin jako jsou řepky, hořčice nebo také pohanka.

Při pěstování brambor pomáhá technologie odkameňování, každý mechanický zásah do půdy je pro drátovce nepříznivý. Drátovci se často zdržují v blízkosti napadených rostlin (obr. 5), ale pokud je sucho, zalézají hlouběji do půdy. V kukuřici byly úspěšně použity nematody Steinernema carpocapsae (přípravek Capsanem), ale musí mít vhodné podmínky pro rozvoj (vlhkost půdy). V bramborách bylo pozorováno menší poškození při hnojení „neem cake“, drátovce také odpuzují řepkové/hořčičné šroty. Doporučuje se hnojení dusíkatým vápnem. Ochrana by měla cílit také na dospělce a pomocí (feromonových) pastí snižovat jejich populační hustotu tak, aby nakladli co nejméně vajíček a zásoba larev v půdě se dlouhodobě snižovala. Feromony jsou běžně dostupné pro hlavní druhy rodu Agriotes.

Obr. 5: Projevy napadení drátovci je podobné jako u osenice polní

Použitá literatura je k dispozici u autorky článku.

Článek vznikl za instucionální podpory projektu Mze-RO0423.

Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně
foto: 1, 3, 5 - K. Kovaříková, 2 - K. Holý, 4 - Singleton et al.