Chemap Agro s.r.o.

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 155x

Dřepčíci rodu Phyllotreta se vyskytují stále hojněji a jejich škodlivost narůstá. Škodí na polích s brukvovitou zeleninou, ale také na řepce a na hořčici. Vyskytují se prakticky po celou vegetační sezonu a způsobují významné ekonomické ztráty.

Agronutrition

Dřepčíci patří mezi mandelinkovité brouky. Rod Phyllotreta zahrnuje velké množství druhů. Na polích škodí zejména dřepčík černonohý, dřepčík černý, dřepčík zelnýdřepčík polní (Phyllotreta nigripes, P. atra, P. nemorum a P. undulata). Mohou se vyskytovat také další druhy, ale význam je malý. Brouci jsou drobní, nejčastěji černí nebo se žlutým pruhem na každé krovce. Díky zesíleným stehnům na 3. páru noh dobře skáčou, zejména při vyrušení. Létají zřídka. Jejich výskyt je podporován teplým a suchým počasím, proto i v loňském roce, který byl v tomto ohledu extrémní, byl výskyt dřepčíků Phyllotreta na zelenině kalamitní. Aktivita dřepčíků naopak klesá s nižší teplotou. Pod 15–16 °C se brouci spíše jen ukrývají pod listy, a při teplotách pod 8–10 °C přestávají být aktivní.

Životní cyklus

Dřepčíci se běžně v porostech objevují od konce dubna do začátku května. V letošním a loňském roce byli první brouci zaznamenáni již v první polovině dubna. Kladení vajíček může při teplém průběhu jara nastat již od poloviny května. Běžné je kladení na počátku léta, kdy samice většiny zmíněných druhů dřepčíků kladou drobná vajíčka do půdy. Samice dřepčíka zelného kladou na spodní stranu listů. Zhruba po týdnu se líhnou larvy. Minují v listech, či ožírají kořínky rostlin v půdě. Brouci nové generace se začínají objevovat v červenci a srpnu. Přezimují v blízkosti živných rostlin, na okrajích polí, či pod rostlinnými zbytky. Mají jednu generaci za rok.

Škodlivost

Aktivita larev není významná. Škody na rostlinách způsobují brouci, kteří vyžírají drobné otvory v listech. Těch může být velké množství. To je velmi nebezpečné pro vzcházející rostlinky, které mají malou listovou plochu a intenzivní „dírkování“ je může zcela zahubit. Vzcházející jarní řepka je v tomto ohledu zvláště ohrožená. Zelenina se na jaře běžně zakrývá textilií, která rostlinky před dřepčíky spolehlivě chrání. Ohrožené jsou především ředkvičky a čínské zelí, které jsou pro dřepčíky velmi atraktivní. Dřepčíci rodu Phyllotreta v posledních letech škodí pravidelně i v průběhu léta na vzrostlých rostlinách, zejména na kedlubnách, zelí, květáku a kapustě. Došlo také k nárůstu škodlivosti dřepčíků na podzim na vzcházející ozimé řepce v některých oblastech. Poškození listů u vzrostlých zelenin nebývá fatální, ale například u kedluben jsou viditelně poškozené listy významnou překážkou pro odběratele. Kromě poškození na listech mohou dřepčíci rodu Phyllotreta přenášet i některé choroby brukvovitých rostlin, např. Alternaria brassicicola.

Ochrana

Práh škodlivosti na zelenině je výskyt 2 a více brouků na rostlinu, u řepky výskyt 1 brouka na 1 metr řádku.

Ochrana se provádí nejčastěji postřikem insekticidy. Správně provedená ochrana bývá klíčovým faktorem ovlivňujícím škody způsobené dřepčíky. Tento efekt byl velmi dobře patrný v roce 2018, kdy na některých polích byl výskyt dřepčíků kalamitní, zatímco jinde ve stejnou dobu se téměř nevyskytovali. Velmi účinnou ochranou je moření osiva. Vzhledem k ochraně včel na kvetoucí řepce byly zakázány některé účinné látky, především neonikotinoidy.

Důležitou součástí ochrany plodin před dřepčíky je prevence - zejména správná agrotechnika, střídání plodin, odklízení posklizňových zbytků. Dalším způsobem jak bojovat s dřepčíky je obsévat souvratě na poli hořčicí. Doporučuje se také směs hořčice, řepky a ředkve olejné, která je pro brouky atraktivní po delší dobu. V České republice se tento způsob příliš nedaří prosazovat. Porost na souvratích je pro dřepčíky atraktivní a funguje jako lapač. Když se v něm brouci nahromadí, je porost zaorán, případně chemicky ošetřen a dřepčíci jsou zlikvidováni. Zásah bude nejúčinnější, pokud se provede v době před kladením vajíček, čímž se omezí počet jedinců následné generace. Pro správné načasování je důležité, sledovat výskyt dospělců v porostech, stejně jako aktuální teplotní charakteristiky.

Dřepčíci na brukvích bývají černí nebo mají žluté pruhy na krovkách
Dřepčíci na brukvích bývají černí nebo mají žluté pruhy na krovkách

Ohrožené jsou zejména malé rostlinky, které mohou dřepčíci zcela zahubit
Ohrožené jsou zejména malé rostlinky, které mohou dřepčíci zcela zahubit

Sadbu zeleniny na jaře spolehlivě chrání zakrývání textilií
Sadbu zeleniny na jaře spolehlivě chrání zakrývání textilií

Výskyt dřepčíků v roce 2018 byl kalamitní, škodili po celé léto i na vzrostlých zeleninách
Výskyt dřepčíků v roce 2018 byl kalamitní, škodili po celé léto i na vzrostlých zeleninách

Monitoring

Pro praxi nejjednodušší je vizuální kontrola porostů. Brouci a poškození od nich se nedají s ničím zaměnit. Navíc při procházení porostu za pěkného počasí brouci čile odskakují. Funguje také smýkání porostů entomologickým smýkadlem - to může být ideální řešení ve vyšším porostu řepky.

Rezistence

Při chemickém ošetření v populacích škůdců časem dochází ke snížení citlivosti a k selekci rezistence vůči účinným látkám insekticidů. Rezistence je definována jako jasné snížení účinnosti produktu na ochranu rostlin v polní registrované dávce v porovnání s účinností daného produktu v minulosti. Rezistence je vlastnost zděděná nebo získaná mutací genu. Problematikou rezistence u škodlivých organizmů se dlouhodobě zabývá mezinárodní organizace IRAC, která zároveň vydává metodiky pro její detekci. Výskyt rezistentních populací škůdců v Evropě se dlouhodobě monitoruje. V České republice se problematikou rezistence u dřepčíků rodu Phyllotreta zabývá zejména Seidenglanz a Hrudová.

Test na rezistenci v laboratorních podmínkách

Hodnocení citlivosti dřepčíků rodu Phyllotreta k účinným látkám insekticidů bylo provedeno v souladu s metodikou IRAC - pomocí lahvičkového testu. Skleněné lahvičky byly ošetřeny roztoky jednotlivých účinných látek s acetonem. Poté byly rovnoměrně sušeny otáčením na rolleru. Aceton se postupně odpařil a na skle lahviček zůstal film účinné látky. Tento test slouží k hodnocení pouze kontaktních účinků insekticidů, nikoliv požerových. Dospělí dřepčíci byli umístěni do ošetřených lahviček. Mortalita brouků byla vyhodnocena po 24 hodinách. Brouci pocházeli ze 2 lokalit - Obříství a Ruzyně. Vzorky z každé lokality obsahovaly směs 4 výše zmíněných druhů dřepčíků (Phyllotreta nigripes, P. atra, P. nemorum a P. undulata). Hodnocenými účinnými látkami byly: thiakloprid, indoxacarb, chlorpyrifos, α-cypermethrin, λ-cyhalothrin a deltamethrin. Účinné látky byly použity ve 2 koncentracích - odpovídající 100% polní dávce dle registru přípravků na ochranu rostlin a 5× nižší - odpovídající 20 % doporučené polní dávky. U účinné látky chlorpyrifos koncentrace odpovídala 20 % a 10 % polní dávky.

Výsledky pokusu

Nejúčinnější hodnocenou látkou byl chlorpyrifos přesto, že byla použita nižší koncentrace, než je doporučena pro polní aplikaci. Mortalita dřepčíků po 24 hodinách byla 100 % v případě obou lokalit.

Účinné látky ze skupiny pyretroidů způsobovaly mortalitu 100 %, pokud byla použita doporučená koncentrace. Při snížení dávky již docházelo k přežívání dřepčíků. 100% mortality bylo dosaženo pouze po použití snížené dávky λ-cyhalothrinu (obě lokality) a deltamethrinu (Ruzyně).

Účinná látka indoxacarb byla více variabilní, mortalita dřepčíků se pohybovala od 90 % do 100 %. Dřepčíci z lokality Ruzyně byli citlivější.

Mortalita dřepčíků v lahvičkách ošetřených účinnou látkou thiakloprid se pohybovala v rozmezí 10 až 40 %. Snížená citlivost k thiaclopridu byla zjištěna u brouků z obou lokalit. Brouci z lokality Obříství přežívali i koncentraci, která odpovídala desetinásobku (1000 %) doporučené polní dávky podle registru. U lokality Ruzyně nebyla desetinásobná dávka testována.

Thiacloprid

Výsledky testů podle metodik IRAC postihují pouze kontaktní účinek pesticidů. Při použití thiaklopridu na dřepčíky rodu Phyllotreta v polních podmínkách se mortalita může významně zvyšovat vlivem požerového působení. Mezi populacemi dřepčíků existuje poměrně velká variabilita v reakci na thiakloprid. Seidenglanz a kol. (2014) zdůrazňuje nutnost snížení selekčního tlaku a varuje před vznikem polní rezistence u dřepčíků rodu Phyllotreta vůči neonikotinoidům. Seidenglanz a kol. (2018) detekovali rezistenci u 19 českých populací dřepčíků vůči kontaktním účinkům thiaklopridu. Situaci je třeba nadále sledovat, aby byly odhaleny další rezistentní populace. Pokud by polní účinnost thiaklopridu významně klesla, bude nutné ho přestat používat.

Pyretroidy

V případě pyretroidů nebyla v rámci tohoto pokusu detekována snížená citlivost dřepčíků k doporučeným koncentracím. Nicméně v roce 2015 byla na 2 lokalitách jižní Moravy zjištěna snížená citlivost dřepčíků rodu Phyllotreta k lambda-cyhalothrinu. Seidenglanz a kol. (2018) odhalili 2 rezistentní populace (Drásov, Ruzyně) vůči této účinné látce. Předpokládá se, že riziko selekce rezistence se bude dále zvyšovat, k čemuž přispívá také nesprávné dávkování a použití insekticidů. Zákaz moření osiva neonikotinoidy zintenzivní potřebu foliární aplikace, čímž se zvýší selekční tlak.

Graf 1: Mortalita dřepčíků - Obříství
Graf 1: Mortalita dřepčíků - Obříství

Graf 2: Mortalita dřepčíků - Ruzyně
Graf 2: Mortalita dřepčíků - Ruzyně

Závěr

V současné době je na dřepčíky rodu Phyllotreta povolena řada přípravků na bázi pyretroidů, dále Bacillus amyloliquefaciens kmen MBI 600 určený k moření osiva má zvyšovat přirozenou odolnost rostlin, kopřiva a jeden přípravek, který je směsí deltamethrinu s thiaklopridem (zdroj: Registr přípravků na ochranu rostlin). Celkem je tedy 7 povolených účinných látek. Z toho jsou 4 zástupci pyretroidů, dále Bacillus, kopřiva a thiakloprid.

Pro zpomalení selekce rezistence je nezbytné dodržování doporučeného dávkování přípravků na ochranu rostlin (nesnižovat doporučenou dávku), dále zohlednit výskyt dalších škůdců v porostu a uplatňovat dostupné agrotechnické metody. Při použití chemikálií je třeba dodržovat antirezistentní strategie, jako je například střídání účinných látek insekticidů s různým mechanizmem účinku. To, vzhledem k aktuálně povoleným přípravkům, nebude jednoduché.

 

Likvidace posklizňových zbytků pomáhá regulovat výskyt škůdců
Likvidace posklizňových zbytků pomáhá regulovat výskyt škůdců

Hořčice je pro dřepčíky atraktivní
Hořčice je pro dřepčíky atraktivní

Pěstování ozimé řepky v těsné blízkosti brukvovité zeleniny umožňuje broukům snáze přezimovat
Pěstování ozimé řepky v těsné blízkosti brukvovité zeleniny umožňuje broukům snáze přezimovat

Práce byla podpořena grantem RO0418.

Související články

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 162x

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 486x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 266x

Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

05. 09. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 299x

Ochrana semenných porostů vojtěšky seté proti klopuškám z čeledi Miridae

04. 09. 2019 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 158x

Další články v kategorii Škůdci

detail