BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Dřepčík olejkový - z minoritního limitujícím škůdcem

22. 09. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 1088x

První výskyty škůdce v letech 2005 až 2010 především v teplejších oblastech Moravy žádné větší obavy nevzbuzovaly. S postupně narůstající jeho početností ve specifických enklávách došlo na první likvidace porostů. V této době pouze v důsledku přímých škod žírem dospělců na vzcházející řepce. Tak tomu bylo například v roce 2012 na Benešovsku.

Limagrain

Již v tomto období bylo jasné, že mořením tohoto škůdce není možné zcela eliminovat. I přesto, že byla v tomto období široce rozšířená ochrana řepky prostřednictvím moření, dospělci ani larvy jím nebyly spolehlivě kontrolovány a dospělci působili masivní škody vyžadující foliární aplikaci insekticidu.

První výskyty larev v řapících listů naznačily potenciál škodlivosti dřepčíka olejkového.

Aktuálně se dospělci vyskytují po celou dobu podzimu až do předjaří, kdy bývají často prvním zachyceným druhem ve žlutých miskách. Typická je diapauza v letním období, kdy dospělci po vylíhnutí nejprve v průběhu června (července) způsobují povrchové mapovité požerky na šešulích, stoncích i větvích a pak upadají do letní diapauzy. Dočasným refugiem v letním období jsou porosty kukuřice. Na prvních výdrolech řepky tak v podstatě chybí a objevují se koncem srpna až v září, přičemž v některých letech je maximum náletu až koncem září.

Imaga dřepčíka olejkového před letní diapauzou 24. 6. 2021
Imaga dřepčíka olejkového před letní diapauzou 24. 6. 2021

Škody na porostech - jaro 2021

Ačkoliv porosty v únoru až březnu nevykazovaly velké rozdíly ve výpadcích rostlin, situace se změnila v průběhu března a dubna. V tomto období začala hlavní migrace larev do terminálů rostlin a v praxi se vizuálně velmi rychle odlišily porosty, které pokračovaly v růstu a porosty, které rychle ztratily zbývající podzimní olistění, včetně srdéčkových listů.

Početnost larev na jednu rostlinu dosahovala i několik desítek. V počátku jarní vegetace larvy preferují pletiva v základech listů a větví a efektivně tak brzdily vývoj rostlin.

Porosty byly často poškozené ze 100 %. Pokud nebyly porosty s poškozenými základy větví zlikvidovány, porost 14 dnů až 3 týdny stagnoval v růstu bez tvorby terminálů a následně opožděně rozkvetl koncem května. Podstatným problémem (v polovině června 2021) bylo silné napadení těchto porostů hlízenkou a dalšími houbovými patogeny, dále i bakteriemi.

Žír larev ve vzrostném vrcholu a bázích nových větví
Žír larev ve vzrostném vrcholu a bázích nových větví

Vzrostný vrchol likvidovaný larvami dřepčíka
Vzrostný vrchol likvidovaný larvami dřepčíka

Rozhodující vlivy na úroveň poškození porostů

  • Synchronizace nízké růstové fáze a první nálet - přímé škody.
  • Opakování insekticidních aplikací - početnost larev v řapících.
  • Absence registrovaných insekticidů s perzistentním účinkem.
  • Podíl a množství larev migrujících do stonků/objem listů - zásadní parametr s vlivem na přesun do terminálu rostliny.

Výrazně se odlišují porosty založené časně (první týden v srpnu - včetně oblastí velmi teplých). Nepotvrzují se, v literatuře uváděné, vyšší napadení či škody na časně setých porostech.

Naopak jako zásadní parametr výsledného poškození porostů (po očištění od vlivu účinnosti insekticidních aplikací insekticidů a termínů aplikace) se jeví dosažená velikost rostlin od kritického období prvního náletu až do pozdního podzimu a předjaří. Výrazné poškození terminálů vedoucí k jejich zničení tak bylo vázáno nejen na nižší efektivitu insekticidní clony v podzimu, ale bylo přímo úměrné i nižší vývojové fázi rostlin řepky. Největší poškození vykázaly porosty založené opožděně s pomalým vývojem. K pomalému vývoji přispěla i časová souslednost s náletem škůdců.

První nálet dřepčíka olejkového byl v nejteplejší části Moravy zaznamenán koncem srpna s prvním velkým maximem kolem 4. září. Kladení vajíček k bázím rostlin trvalo až do pozdního podzimu. Pokud nebyly plochy řepky ošetřeny vůbec nebo jedenkrát, početnost larev v řapících dosáhla několika desítek kusů. V případě malých rostlin docházelo k migraci larev do centrální části rostliny již v pozdním podzimu, kvůli menší hmotě řapíků a listů.

Největší zlom ve vizuálním poškození porostů přišel po částečném oteplení v počátku března, kdy celé porosty přešly ze zelené do rezavé barvy. Rostliny ztratily prakticky veškerou listovou plochu a regenerovaly pouze bočními výhony. 100% napadení porostů bylo často spojeno s absencí foliárního ošetření od poloviny září do počátku října s odkazem na namořené osivo.

Častým jevem byl časný velmi rychlý výpadek slabších rostlin v porostech počátkem března, který byl často zaměňován se škodami po návratu mrazíků. Ale tyto rostliny měly zdravé, mrazem nepoškozené srdéčko, pouze meristematická pletiva na obvodu byla poškozena žírem larev.

Přechod larev z řapíků listů přímo na základy větví způsobil, že rostliny opožděně a málo větvily, zaostávaly ve vývoji za rostlinami silnějšími i o několik týdnů a mnohdy sekundárně rozkvetly znovu počátkem června.

Nepříjemnou souvislostí s napadením dřepčíkem olejkovým je sekundární zaplevelení těchto ploch nebo jejich částí plevely jarního letního spektra sahající od merlíků po rdesna, laskavce atd. Vzhledem k nemožnosti provést desikace jde o další komplikaci vedoucí k dodatečné likvidaci těchto zaplevelených enkláv porostů mulčováním pro usnadnění sklizně.

Diskutovaným, ale logickým jevem je opakovaně pozorované silnější až extrémně silné napadení částí polí v terénních depresích. Právě tyto enklávy v porostech kromě jiných vlivů vykazovaly opožděné vzcházení rostlin spojené s hrudovitostí, těžší půdou apod. a dále s následným opožděným vývojem rostlin s popsaným větším počtem larev postupujících do centrální části rostliny. V některých případech nedošlo k úplnému odumření listů a typickému „zreznutí“ pole podobně jako po mrazu, ale pouze k zesvětlení celých rostlin v důsledku narušené výživy. Porost na takovém místě zaostával v růstu s následným sekundárním zaplevelením. V polovině června byly tyto části polí nejsilněji napadeny hlízenkou nejen v místě výlezových otvorů. Rostliny nouzově dozrávaly po mnohdy úplném rozpadu pletiv stonků v různé výšce. Vyskytly se totálně napadené porosty, kde byla nevhodná předplodina, například luskovino-obilní směska. Takové porosty vykazovaly míru napadení blížící se 100 %.

Je třeba zmínit, že ani navýšení počtu aplikací fungicidů na takové porosty nemělo v praxi relevantní vliv na snížení napadení houbami či sekundárně bakteriemi.

Připomenout je potřeba rovněž významný vliv absence perzistentně působících insekticidů, které tak přispělo k selhání ochrany v podzimním období. Dobře to dokladuje řada porostů, které byly opakovaně vícenásobně ošetřeny pouze na souvratích, když celá plocha pole byla ošetřena pouze 1× pyretroidem.

Souvrať ošetřená vícenásobně s delší insekticidní clonou se od počátku března diametrálně odlišovala od zbytku pole. Na souvrati na záběr postřikovače bylo možno pozorovat téměř standardní porost s počtem larev na rostlinu (ve stonku) v jednotkách kusů, kdežto rostliny na ostatní ploše ošetřené pouze jednou vykazovaly napadení s početností až desítek kusů ve větvích rostlin, které z většiny ani nevytvořily terminální stonky.

Známým faktem je téměř naprostá neúčinnost neonikotinoidů i při foliární aplikaci na dospělce. Z některých lokalit je hlášená i problematická účinnost pyretroidů. Při absenci registrace nových účinných látek, respektive na výjimku povolených již zakázaných účinných látek, se tento škůdce stane limitujícím faktorem pěstování řepky v teplé části Moravy i jiných klimaticky podobných územích ČR.

Pokusně zaseté plochy řepky s různými podplodinami v meziřádcích řepky (různé druhy jetele atd.) vyžadují z pohledu možné redukce napadení řepky dřepčíkem olejkovým další ověřování.

Odumřelé listy po žíru larev koncem března
Odumřelé listy po žíru larev koncem března

Výpadky rostlin v jarní vegetaci
Výpadky rostlin v jarní vegetaci

Zdánlivě zmrzlý porost
Zdánlivě zmrzlý porost

Sekundární napadení bílou hnilobou (hlízenkou) až na úrovni 100% rostlin
Sekundární napadení bílou hnilobou (hlízenkou) až na úrovni 100 % rostlin

Světlejší rostliny s vysokou početností larev ve stonku
Světlejší rostliny s vysokou početností larev ve stonku

Mírnější typ poškození rostliny s malou početností larev
Mírnější typ poškození rostliny s malou početností larev

Výpadek opožděně vzešlé rostliny v porostu založeném 1. 8. 2020
Výpadek opožděně vzešlé rostliny v porostu založeném 1. 8. 2020

Areál vysoké škodlivosti - pokles ploch řepky

Vzhledem k vysokým škodám a souběhu dalších negativních vlivů, především v absenci možnosti účinné ochrany, již řada pěstitelů na jižní Moravě přistoupila přinejmenším k dočasné redukci osevních ploch řepky pro sklizňový rok 2021.

Limitujícím faktorem je i spektrum předplodin umožňujících smysluplný časný výsev, nejlépe s některou z metod s hlubokým zpracováním profilu podrýváním s pozitivy v řešení eroze, omezení splachu herbicidů atd. Nejlepší předplodinou jsou obilniny pro GPS na krmné účely a ubývající ozimý ječmen včetně sladovnického. Vhodnou variantou je i sklizeň vlhkého zrna obilnin včetně ozimého ječmene, kde zásadní výhodou je, podobně jako u GPS plodin, řádově menší početnost rostlin z výdrolu sklizené předplodiny, který nepřímo přispívá k vyšší míře škodlivosti hmyzích škůdců vzcházející řepky včetně dřepčíka olejového.

Shrnutí

Ve významné výhodě byly porosty řepky zaseté v prvním týdnu srpna s relativně rychlým startem vegetace bez přímé škodlivosti imag dřepčíka olejkového zpomalujících vývoj rostlin.

Pozitivně se projevovala v suchých oblastech běžná a žádoucí aplikace vyšší dávky N již k setí (i ve formě kejdy, digestátu).

Další podmínkou je adekvátní snížení výsevku pro omezení přerůstání, vývoje stonků již na podzim a úspěšnou regulaci. Výsevek 0,6–0,7 VJ je maximální.

Výhodou je postemergentní ošetření herbicidy, bez možné retardace malých rostlin, jeho účinnost na později vzcházející plevele po rozpadu hrud a problematické plevele ze skupiny merlíků a durmanu.

Nutné je ošetření porostu řepky foliárními insekticidy od prvního náletu (počátku kladení) opakovaně po dobu trvání náletu.

Zásadním doporučením je časný výsev v počátku srpna, především v teplých oblastech s navazujícími úpravami technologie, včetně posunu podzimní dávky N ihned k setí a omezení stresujících vlivů včetně zodpovědné aplikace herbicidů do předplodin.

Související články

Ochrana proti drátovcům u brambor

17. 05. 2022 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Petra Baštová; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 238x

Noví hmyzí škůdci kulturních rostlin a rizika jejich šíření

11. 05. 2022 Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 213x

Ročník 2021 z pohledu škodlivosti stokových krytonosců v porostech řepky

04. 05. 2022 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 180x

Další články v kategorii Škůdci

detail