Hlavní hmyzí škůdci máku setého a ochrana proti nim

14. 05. 2025 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 591x

Mák setý je z pohledu doplňování ochranných technologií trochu opomíjen v porovnání s ostatními pěstovanými plodinami. V posledních letech především z hlediska insekticidní ochrany dochází k nárustu problémů v jeho ochraně. Neschválením dlouhodobě ověřených účinných látek pro jejich další používání dochází k jejich významnému úbytku a registrací nových se nedostává. Je velmi obtížné dodržovat stanovené postupy při jeho pěstování v rámci integrované ochrany a v budoucnu se situace nejspíše ještě zhorší. Za hlavní hmyzí škůdce máku setého se na počátku vegetace považuje krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis), v období kvetení pak makovicoví škůdci, kam řadíme krytonosce makovicového (Neoglocianus macula-alba, syn. Ceutorhynchus macula-alba) a bejlomorku makovou (Dasineura papaveris).

Krytonosec kořenový

Krytonosec kořenový (obr. 1) je v dospělosti velký 3–3,5 mm, tmavohnědě zbarvený s bronzovým leskem. Za štítkem je světlá skvrna, za ní pak podlouhlá, sametově černá skvrna na světlém podkladě a před zakončením krovek bílá skvrna. Jeho larvy jsou žlutobílé barvy, beznohé a velké 5–6 mm. Dospělci přezimují ve svých zimovištích ve svrchní vrstvě půdy, která opouštějí brzy na jaře. Po náletu do vzcházejících porostů zde provádějí úživný žír. Hospodářské škody způsobují jak dospělci, tak i následně na kořenech vyvíjející se larvy. Nejvýznamnější škody způsobuje v jeho nezranitelnější fázi, a to v období od vzcházení do 4.–5. listu. Škodí dospělci na nejmladších (vzcházejících) rostlinách. Typickým příznakem poškození krytonoce kořenového (tzv. okénkový žír) jsou viditelně skeletované listy ze svrchní strany. Při silnějším výskytu může dojít v pozdějších fázích k napadení srdéček mladých rostlin a zaostávání v růstu až s možným úhynem rostlin.

Samičky kladou po páření vajíčka do hlavního listového nervu. Období kladení je velmi dlouhé (od poloviny května cca 2–2,5 měsíce) a na kořenech tak můžeme nalézt larvy v různém vývojovém stupni. Nejmladší larvičky se vyvíjejí v listech, v pozdějším období přelézají do půdy. Na kořenech pak svým žírem způsobují jamky, podélné rýhy a mohou se zde vyskytnout i chodbičky. Při velmi vysoké početnosti larev zjištěné na kořenech, a při výskytu stresových podmínek (pozdní setí, nedostatek půdní vláhy), můžeme sledovat v porostu velmi malé (slabé) rostliny s velmi malými makovicemi. Larvy se pak následně kuklí v půdě v hliněném kokonu.

Výskyt a škodlivost krytonosce kořenového je ovlivněn především průběhem povětrnostních podmínek v jarním období. Nepříznivě působí déletrvající chladné a deštivé počasí a také tuhé mrazy v průběhu zimních měsíců. Naopak suché a teplé počasí představují významné faktory pro jeho vyšší výskyt nejen na vzcházejícím máku, ale i později. Mladé rostliny jsou stresovány nedostatkem půdní vláhy a při vyšší početnosti brouci takovýto porost máku dokáží velmi silně poškodit či úplně zdecimovat. Nedojde tak k optimálnímu zapojení porostu máku, který dokáže velmi dobře konkurovat i běžně se vyskytujícím plevelným druhům.

Obr. 1: Dospělci krytonosce kořenového a poškozená rostlina máku

Monitoring

Pro monitoring výskytu lze využít několik dostupných metod. Založení signálních bodů - hustě setá místa máku a použití pastí s předpěstovaným mákem, kde stěny pasti jsou natřeny nevysychavým lepidlem (např. Chemstop Ecofix). Migrující jedinci by se měli soustředit u těchto míst. Lze použít i emergentní pasti, umístěné na místech zimoviště dospělců, tj. na mezích kolem silnic, v blízkosti okraje lesa apod. Dochází zde pomocí PU lahví, naplněných 96% ethylalkoholem k záchytu nejen vyletujících jedinců krytonosce kořenového ale i dalších hmyzích škůdců např. řepky ozimé. Do určité míry lze využít i žluté Mörrickeho misky, které se běžně umísťují v jarním období do porostu ozimé řepky, ale nálet nebývá tak silný a přesný jako v případě stonkových krytonosců.

Za nejpřesnější je uváděna přímá metoda sledování (vizuálně) s odpočtem dospělců na povrchu půdy v založených a vzcházejících porostech máku. Práh škodlivosti je zde stanoven na 3 brouky/m řádku (BBCH 10–25), a to u porostů, kde nebylo použito moření. U této metody je ale důležité sledovat i průběh povětrnostních podmínek. Za chladného počasí a vyšší vývojové fáze máku bude hodnota prahu škodlivosti vyšší, tj. 1 brouk/m řádku, naproti tomu v období teplého, suchého počasí a nižší vývojové fáze máku je tento počet daleko nižší (0,3–0,5 brouků/m řádku). Toto sledování by mělo být prováděno v období jejich největší aktivity, tj. za pěkného počasí v ranních a v odpoledních hodinách. Je důležité přesně identifikovat poškození na rostlinách máku již v počátečních fázích a předejít tak rozvoji významnější škodlivosti minimalizací jeho početnosti.

Pravidelné sledování výskytu a škodlivosti krytonosce kořenového je prováděno terénními pracovníky ÚKZÚZ a data jsou pak následně volně dostupná jako součást Rostlinolékařského portálu na jejich webových stránkách. Z uvedených údajů je patrné, že výskyt a škodlivost bývají v posledních letech pravidelné na většině pěstitelských lokalit České republiky a je tak nutné každoročně minimalizovat jeho škodlivost v porostech máku (mapa 1, 2).

Mapa 1: Maximální výskyty dospělců krytonosce kořenového v letech 023–24

Zásady ochrany

V ochraně proti výše uvedenému krytonosci můžeme využít preventivní (nepřímé) metody ochrany, tj. včasný výsev, jakmile nám to podmínky (klidně i v zimních měsících dovolí), s následnou foliární podporou růstu a vývoje rostlin v jeho počátečních fázích. Vzhledem k charakteru povětrnostních podmínek v posledních letech to může být především z důvodu nedostatku půdní vláhy, resp. srážek v jarních měsících velmi obtížné zajistit. Dále by se mohla jako velmi vhodná jevit hluboká orba po sklizni, kdy dojde k zaklopení kukel nebo čerstvě vylíhnutých dospělců do větších hloubek.

Co se týče přímé chemické ochrany, tak ta jako v minulém roce ani v tom letošním nebude proti tomuto škůdci nikterak jednoduchá. Již se nebudeme moci spolehnout na ověřený efekt v podobě počáteční ochrany osiva, které vykazovalo mořidlo Cruiser OSR. To spolehlivě chránilo vzcházející porosty v těch nejzranitelnějších počátečních fázích vývoje rostlin a zároveň docházelo i k podpoře růstu a vývoje rostlin z jeho strany. Osivo bylo možno v letošním roce díky nařízení ÚKZÚZ o mimořádném stavu v ochraně rostlin ošetřit přípravkem Buteo Start (flupyradifuron), který se běžně používá jako ochrana osiva proti žravým škůdcům ozimé řepky. Díky našim pozorováním ale zdaleka nedosahuje takové účinnosti jako v případě v minulosti používaných neonikotinoidních mořidel a biologická účinnost je tak velmi nízká a časově velmi omezená.

Pro následnou foliární aplikaci je vhodné použít registrované pyretroidní přípravky při výskytu dospělců v porostech. Ochrana proti larvám, které se vyskytují na kořenech rostlin, již není z pohledů POR žádným způsobem účinná.

Makovicoví škůdci

Krytonosec makovicový

Krytonosec makovicový je nosatcovitý brouk (obr. 2) velký 3 mm. Je bělošedý s charakteristickou výraznou protáhlou bělavou skvrnou na krovkách za štítem. Bělavé beznohé larvy mají červenohnědou hlavu. V 1. polovině května začínají vylétávat ze svých zimovišť, vrchol migrace do porostů pak můžeme sledovat v období tvorby jeho poupat. Po zralostním žíru na rostlinách dochází k páření s následným kladením vajíček do nejmladších makovic (přibližně 1–3 dny staré). Jedna samička je schopna naklást 250–400 vajíček. Místa na makovicích bývají po žíru a kladení vajíček velmi typická. Dochází zde k výronům bílého mléka, které po zaschnutí vytváří velmi nevzhledné tmavé skvrny (obr. 3). Larvy tohoto krytonosce se vyvíjejí uvnitř makovic, kde vyžírají tvořící se semena a přepážky a podle jejich početnosti může dojít až k úplné destrukci vnitřku. Uvnitř jedné makovice se může vyvíjet velký počet larev (cca do 20 jedinců). Za 3–4 týdny si každá larva skrz stěnu makovice prokouše svůj výlezový otvor a padá k zemi, kde se následně v půdě kuklí. Vývoj nové generace je dokončen obvykle na přelomu měsíce srpna a září. Dospělci pak ale neopouštějí své hliněné kokony a přezimují v nich v půdě na místě svého vývoje.

Výlezové otvory na makovicích po larvách bývají často vstupní branou pro houbové patogeny (např. Helminthosporium papaveris).

Obr. 2: Krytonosec makovicový

Obr. 3: Makovice poškozená krytonoscem makovicovým

Zásady ochrany

Společně s jedinci krytonosce makovicového jsou v období kladení zaznamenáni na makovicích i jedinci užitečného hmyzu (dospělci lumků z čeledi Braconidae, obr. 4), kteří kladou vajíčka dovnitř makovic. Vývoj tohoto lumka pak probíhá uvnitř larev krytonosce s jejím následným úhynem. V porostech v období kvetení máku se těchto jedinců vyskytuje relativně velké množství, avšak míra parazitace bývá většinou nízká. Je nutno dodat, že s krytonoscem makovicovým se můžeme setkat jak u máku pěstovaného v jeho jarní formě, tak i v ozimé. Musíme tak proti němu provádět účinnou ochranu jak z pohledu jeho početnosti, tak i následně z hlediska kvality sklizeného produktu.

Obr. 4: Dospělec lumka z čeledi Braconidae

Bejlomorka maková

Bejlomorka maková je velká 2 mm, hnědavé barvy s načervenalým zadečkem. Vajíčka jsou kladena ve skupinách přímo do makovic. Mohou přitom využít otvorů které vytvoří svým noscem krytonosec makovicový, ale podle našich sledování to vždy neplatí. Larvy jsou výrazně zbarveny (oranžově žluté až oranžově červené), beznohé, zahnuté o velikosti do 1 mm (obr. 5). Během svého vývoje vysávají pletiva vnitřních stěn přepážek makovic, které následně houbovitě zduří s následným výskytem nedokonalých semen. Při silném napadení, kdy je v makovici přítomno několik desítek larev, dochází k likvidaci celé makovice (bezsemenost). Larvy se kuklí v řídkém zámotku uvnitř makovic. Bejlomorka maková má během roku jednu generaci. Opět se v literatuře uvádí, že larvy bejlomorek mohou být parazitovány některými druhy chalcidek.

Procento napadených makovic bejlomorkou makovou se na základě dlouhodobého pozorování pohybuje většinou kolem 6 %. Přibývá makovic, kde se vyskytuje velké množství larev a vnitřek je velmi silně destruován jejich sáním společně s výskytem různých plísní uvnitř makovic. Zároveň se objevují makovice, kde je sledován výskyt pouze larev bejlomorky a zároveň nevykazují tyto makovice vizuálně žádné vnější poškození od dospělců krytonosce makovicového.

I v případě krytonosce makovicového máme volně k dispozici data jejich výskytu za minulé období na Rostlinolékařském portálu (mapa 3, 4). V posledních 2 letech byla zaznamenána jeho početnost pod stanoveným prahem hospodářské škodlivosti ve všech pěstitelských oblastech ČR.

Mapa 2: Maximální výskyty dospělců krytonosce makovicového

Obr. 5: Larvy bejlomorky makové

Zásady ochrany

Pro optimální termín ošetření je nutno vizuálně zkontrolovat porost v období háčkování–objevení se 1. květů a nejmladších makovic. V tomto období můžeme zjistit na rostlinách typické příznaky úživného žíru brouků na vrcholových částech stonku a na 1. makovicích. Po páření samice svým noscem aktivně narušuje krouživým pohybem povrch makovice s následným kladením vajíček dovnitř skrz vytvořené vstupní otvory. Monitoring výskytu se provádí v období od počátku háčkování–1. rozkvetlých kvítků, kdy se v porostu kontroluje cca 50 rostlin na několika místech. Prahy škodlivosti jsou stanoveny při zjištění 1 dospělce krytonosce makovicového/10 rostlin máku. Období kladení samic je velmi krátké v porovnání s jinými druhy krytonosců.

Signalizace ošetření proti bejlomorce makové je stejná jako v případě krytonosce makovicového. Ošetření se provádí ve stejném termínu jako proti krytonosci makovicovému a registrované přípravky tak vykazují biologickou účinnost na oba tyto makovicové škůdce. Ošetření by se tedy u obou výše uvedených škůdců mělo provést v případě jejich výskytu v porostu a zároveň před kladením vajíček do makovic. Nakladená vajíčka uvnitř makovic již žádným způsobem nelze účinně redukovat.

Z nepřímých metod ochrany lze doporučit vhodnou volbu pozemku, rotace plodin v osevních sledech a hluboké zpracování půdy po sklizni máku, kdy dojde k zaklopení přezimujících jedinců do větších hloubek.

Co se týče přímé, tj. chemické ochrany, je na základě registru doporučeno použít pro minimalizaci hospodářské škodlivosti přípravky na bázi pyretroidů, přípravek s úč. l. fungující na bází draselné soli přírodních mastných kyselin a přípravky s úč. l. acetamiprid. Vždy by měl být brán zřetel na vyskytující se opylovače, pro které je kvetoucí porost máku především v dopoledních hodinách velmi atraktivní. Dále pak klást důraz u pyretroidů na optimální povětrnostní podmínky v době aplikace pro zaručení jejich vysoké biologické účinnosti.

Závěr

V rámci ochrany máku setého proti hlavním hmyzím škůdcům je nutné se zaměřit na 2 kritická období z pohledu jejich výskytu, a to na počátek vzcházení a dále pak období těsně před květem rostlin. Zde může dojít k hlavním výnosovým ztrátám vlivem poškození rostlin od vyskytujících se krytonosců, a i s případnými následnými škodami způsobenými houbovými chorobami. Pro minimalizaci jejich hospodářské škodlivosti lze v dnešní době stále využít komplex doporučení skládající se z přímých i nepřímých metod ochrany.

Článek vznikl s institucionální podporou MZE-RO1725