Hmyzí škůdci máku - krytonosec makovicový a bejlomorka maková

09. 06. 2014 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 8918x

Při pěstování máku setého je velmi nutno dbát na ochranu proti tzv. makovicovým škůdcům (krytonosec makovicový a bejlomorka maková), kteří se z pohledu zemědělce vyskytují v porostech již pravidelně ve všech oblastech pěstování. Tito hmyzí škůdci můžou způsobit velmi významné hospodářské škody a znehodnotit následně sklizený produkt. Pro letošní rok se dle výkupních cen máku jeví předpoklad zvýšené osevní plochy touto plodinou a s tím související dopad na co nejefektivnější ochranu proti škodlivým organizmům nejen v této sezóně, ale i v následných letech pěstování.

Krytonosec makovicový

Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) je nosatcovitý brouk, jeho velikost se obvykle pohybuje okolo 3 mm (obr. 1). Na horní straně je bělošedý, s výskytem typické bílé skvrna na krovkách, na břišní straně je žlutavé barvy. Chodidla a holeně má rezavé. Vajíčka jsou světle žlutá protáhlého tvaru velká přibližně 0,7 mm. Larvy krytonosců jsou beznohé, rohlíčkovitě prohnuté bělavé barvy s červenohnědou hlavou, v dospělosti 6–7 mm dlouhé, k hlavě a k zadečku kónicky zúžené. Kukly jsou bělavé, volné a v půdě bývají uloženy v hliněném kokonu.

Dospělí brouci se obvykle líhnou na přelomu srpna a září. Neopouštějí kokony a přezimují v půdě. V první polovině května začínají ze zimovišť vylézat dospělci krytonosců. Zpočátku žijí na divoce rostoucích druzích máku, migrace do porostů máku pak vrcholí v období tvorby poupat. Po zralostním žíru dojde k páření a samičky následně kladou vajíčka do nejmladších makovic (přibližně 1–3 dny starých). Jedna samička je schopna naklást od 250 do 400 vajíček do jamek na mladých makovičkách.

Místa na makovicích bývají po žíru brouků a kladení vajíček velmi typická. Dochází zde k výronům bílého mléka, které po zaschnutí vytváří velmi nevzhledné tmavé skvrny (obr. 2). Larvy se vyvíjejí uvnitř tobolek, kde vyžírají tvořící se semena a přepážky a podle jejich početnosti může dojít až k úplnému zničení vnitřku makovice (obr. 3). Po ukončení svého vývoje, který trvá v průměru 4 až 5 týdnů, si larvy prokoušou skrz stěnu otvor a padají k zemi, kde se následně v půdě kuklí v hliněném kokonu v hloubce 10–15 cm.

Otvory v makovicích způsobené larvami krytonosce makovicového bývají často vstupní branou pro houbové patogeny (např. Helminthosporium papaveris) s následnou destrukcí semene uvnitř makovice.

Obr. 1: Krytonosec makovicový v porostu

Obr. 2: Makovice napadená krytonoscem makovicovým

Obr. 3: Larva krytonosce makovicového

Bejlomorka maková

Druhým škůdcem, který se vyskytuje v makovicích a řadíme jej také mezi tzv. makovicové škůdce, je bejlomorka maková (Dasineura papaveris Winn.). Jedná se o 2 mm dlouhého komárka, hnědavé barvy s načervenalým zadečkem. Samičky kladou vajíčka ve skupinách přímo do makovic. Využívají přitom otvorů způsobených krytonoscem makovicovým, ale podle některých údajů to vždy neplatí. Larvy jsou oranžově žluté až oranžově červené barvy, beznohé, o velikosti 1 mm (obr. 4).

Škodí především tím, že v průběhu svého vývoje vysávají pletiva přepážek, na kterých se vyvíjejí semena máku a dále také na vnitřních stěnách makovice. Ty pak houbovitě zduří a semena se vyvíjejí jako neplnohodnotná (zdeformovaná). Bejlomorka maková má do roka jednu generaci.

Obr. 4: Larvy bejlomorky makové

Polní pokusy v Troubsku

Na lokalitě Troubsko probíhají dlouhodobě pokusy s mákem setým (tabulka), kde je sledován výskyt a účinnost jednotlivých insekticidních přípravků proti makovicovým škůdcům. Jsou tak dispozici jedinečná data, co se týče výskytu makovicových škůdců a jeho škodlivosti ve velmi dlouhé časové periodě. Je zřejmé, že procento výskytu a stupně napadení do jisté míry koreluje s množstvím osetých ploch mákem setým v jednotlivých letech.

Ze získaných výsledků je patrné, že výskyt krytonosce makovicového v troubských podmínkách je pravidelný. V posledních dvou letech sledováni je v porovnání s roky předchozími na relativně nižší úrovni výskytu. Je nutno konstatovat, že loňský rok byl také atypický i z hlediska prvních výskytů škůdce v porostech. První výskyty byly zaznamenány až počátkem měsíce července v důsledku velmi dlouho trvající zimy a pozdního nástupu jara. V porovnání s minulými lety sledování se jedná o opoždění cca 3 týdnů. Bylo nutno na tuto informaci připravit též zemědělskou praxi, která má do jisté míry zaběhnuté aplikační termíny v ochraně polních plodin.

Při vlastním hodnocení početnosti larev, které je prováděno obvykle po 4 týdnech od aplikace, byl v loňském roce zaznamenán velmi nízký počet larev pohybující se průměrně okolo 1 larvy na makovici, což můžeme přisuzovat právě průběhu povětrnostních podmínek v daném roce. Při hodnoceních byly však u některých makovic zjištěny i velmi vysoké početnosti (až 17 larev v makovici), což vedlo k úplné destrukci celé makovice.

Při hodnocení výskytu bejlomorky makové početnost od roku 2005 (kromě roku 2007) trvale klesá. Tento škůdce tak nepředstavuje pro maková pole prozatím závažnější hrozbu. V posledních třech letech jsme v rozebíraných makovicích larvy bejlomorky nacházeli velmi sporadicky a pouze ve velmi nízké početnosti. V loňském roce bylo průměrné napadení na sledované lokalitě okolo 6 %, ale naopak s velmi vysokou početností larev uvnitř napadených makovic. Na výskyt bejlomorky má nejspíše hlavní vliv především počasí v daném roce a možná i vybraná lokalita pokusů.

Pro správnou metodu ochrany platí využívání dostupných metodik integrované ochrany máku proti makovicovým škůdcům. Velmi důležitá je fyzická kontrola porostu v období háčkování až do objevení se prvních květů a nejmladších makovic. V této vývojové fázi dochází k úživnému žíru brouků na stoncích máku i na mladých makovicích. Následně dochází k páření (obr. 5) a kladení prvních vajíček do nejmladších makovic.

Co se týče prahu škodlivosti, ten prozatím není známý.

Vlastní použití insekticidu proti tomuto škůdci se provede při výskytu brouků před kladením vajíček do mladých makovic (obr. 6).

Signalizace pro ošetření proti bejlomorce makové také není známá, v zásadě se ošetření provádí ve stejném termínu jako při ošetření proti krytonosci makovicovému a registrované přípravky tak mají účinnost na oba tyto makovicové škůdce.

Pro pěstitele máku je v současné době k dispozici pro vlastní ošetření proti makovicovým škůdcům pyrethroidní přípravek Cyperkill 25 EC, který je však velmi obtížně použitelný z důvodu své škodlivosti vůči včelám. Aplikovat se tak tento přípravek smí po ukončení denního letu včel. Dalším možným přípravkem, který je do máku proti těmto škůdcům registrován je Rapid 0,08 l/ha (gamma-cyhalothrin). Jako další lze použít nedávno registrovaný přípravek Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,15 l/ha. U těchto pyretroidních přípravku je nutno pro dosažení co nejúčinnější ochrany dodržovat správné podmínky při vlastní aplikaci.

V posledních letech se podařilo registrovat přípravek ze skupiny neonikotinoidů - Proteus 110 OD (thiacloprid + deltamethrin) v dávce 0,5 až 0,75 l/ha.

Proti bejlomorce makové lze použít registrované přípravky Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha a Mospilan 20 SP (acetamiprid) v dávce 150 g/ha, s vedlejší účinností i na krytonosce makovicového. Kombinace těchto registrovaných přípravků s odlišnými skupinami účinných látek je důležité také z pohledu antirezistentních strategií v ochraně rostlin proti škodlivým organizmům.

Závěr

Krytonosec makovicový spolu s bejlomorkou makovou budou i v letošním roce hrát významnou roli při pěstování máku setého. Je nutno se na tyto hmyzí škůdce dobře připravit, nepodcenit monitoring škůdce v porostu a zvolit správný aplikační termín s tím, že registrované přípravky vykazují velmi dobrou účinnost a bude tak předpoklad pro sklizeň kvalitní produkce makového semene.

Obr. 5: Páření krytonosce makovicového

Obr. 6: Optimální vývojová fáze máku pro aplikaci insekticidu

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.