Houbové choroby řepky ozimé a stonkoví krytonosci

13. 04. 2021 Ing. Milena Bernardová, Ing. Lucie Švehlová; Zkušební stanice Kluky Škůdci Zobrazeno 2131x

V odborné literatuře a dalších zdrojích se setkáváme s informacemi o tom, že pokud je silnější napadení stonků řepky larvami stonkových krytonosců, je následně zjišťováno i silnější napadení houbovými chorobami. Abychom si mohli ověřit/doložit tyto informace, je nutné, aby se v jednom roce vyskytli silně jak škůdci - krytonosec řepkový a čtyřzubý, tak i choroby - zejména hlízenka obecná (bílá hniloba řepky). To se nestává běžně každý rok, spíše jednou za deset a více let. Ale ani tento fakt ještě nestačí a pokud k němu dojde, je potřeba zajistit dostatečný zdroj dat a provést správné následné vyhodnocení.

Stonkoví krytonosci

Po několika letech slabšího výskytu mezi roky 2014–2018, byl v roce 2020 zaznamenán silnější výskyt stonkových krytonosců. Graf 1 uvádí napadení škodlivějším krytonoscem řepkovým.

Úspěšnost insekticidních zásahů proti škůdcům se zjišťuje podle mezinárodních metodik EPPO, popřípadě národních či svazových metodik ve fázi 65–69 BBCH, tj. plné kvetení až konec kvetení a časový odstup od ošetření je cca 5–6 týdnů. Tento termín je odvozen z bionomie a odpovídá časovému období, kdy jsou již vyvinuty z nakladených vajíček všechny larvy a na druhou stranu ještě (ve většině) neopustily napadené stonky, aby se zakuklily. Na základě zjišťování vysokého napadení stonků řepky larvami krytonosců (obr. 1) a vysokého počtu larev ve stoncích byl proveden v prvé polovině května průzkum napadení v celé ČR na cca 130 lokalitách. Bylo zjištěno, že rozsah poškození byl velký a pohyboval se od 0 do 100 % stonků na jednotlivých pozorovacích stanovištích - viz mapa 1, ale průměrné napadení stonků řepky ozimé larvami bylo 38,2 %. Průměrně bylo při tomto průzkumu zjištěno 3,95 larev na stonek.

Při podrobné analýze dat - porovnání odrůd, termínů setí, nadmořské výšky lokalit a termínu insekticidního zásahu, byla potvrzena pouze závislost na termínu ošetření a dále na intenzitě napadení řepky dospělci krytonosců. Na pozemcích s předčasnou aplikací (před 25. březnem) a pozdními aplikacemi (po 5. dubnu, vyšší polohy po 9. dubnu) bylo monitorováno napadení stonků u více než 50 % rostlin. Nejvyšší poškození rostlin řepky žírem larev stonkových krytonosců bylo tedy u porostů, kde byl na jaře monitorován vysoký výskyt dospělců krytonosců, a kde proběhlo předčasné nebo pozdní ošetření.

Graf 1: Výskyt krytonosce řepkového v letech 2010–2020, Čechy, zdroj dat MSD

Obr. 1: Larvy stonkových krytonosců

Obr. 2: Napadení stonků řepky hlízenkou obecnou a verticilovým vadnutím

Houbové choroby

Protože výše zmíněná data dokládala rekordně vysoké napadení stonků larvami a následný průběh počasí byl vlhký, hrozilo vysoké napadení rostlin řepky houbovými chorobami. Pro ověření tohoto faktu jsme se rozhodli provést průzkum napadení porostů houbovými chorobami s důrazem na hlízenku obecnou (bílou hnilobu řepky) a verticiliové vadnutí. Tento průzkum proběhl ve dnech 10. až 15. 7. 2020 na 64 lokalitách v Čechách. Na obrázku 2 je zachycen typický stav stonků řepky ozimé před sklizní 2020.

Napadení hlízenkou obecnou se pohybovalo od 0 do 88 %, ale průměrné napadení bylo 20 % rostlin - viz mapa 2. Zásadní vliv na četnost a intenzitu výskytu měly srážky, přičemž významně více byly napadeny oblasti, kde v květnu a červnu spadly vyšší srážkové úhrny. Naopak významný vliv odrůd, ani termínu setí, případně předplodiny nebyl v tomto roce prokázán.

Napadení verticiliovým vadnutím bylo monitorováno v 80 % porostů řepky - viz mapa 3 a průměrná četnost napadených rostlin byla téměř 12 %. Následně byla provedena kultivace patogena z 24 odebraných lokalit na 2 pracovištích - na Zkušební stanici Kluky (90 % pozitivně potvrzených) a Výzkumném ústavu olejnin Opava (6 % pozitivních). Kultivace patogena na agarových plotnách proběhla podle stejné metodiky na obou pracovištích. Redukci pozitivity mohla ovlivnit přeprava vzorků, manipulace nebo skladování. Vzorky stonků řepky byly z různých pozemků, a to může být další vysvětlení odlišných výsledků. Dále VÚOL Opava prováděl ještě mikroskopické posouzení patogena odebraného z agarových misek, a tam mohlo dojít k další redukci (snížení pozitivity).

Při pohledu na mapy výskytu hlízenky obecné a verticiliového vadnutí je patrné, že lokality s nejvyšším výskytem obou chorob se nepřekrývaly, ale doplňovaly, tj. cca 2/3 území Čech mělo vysoký podíl napadení stonků hlízenkou obecnou nebo verticiliovým vadnutím.

Mapa 1: Napadení stonků řepky larvami stonkových krytonosců

Mapa 2: Napadení stonků řepky hlízenkou obecnou

Mapa 3: Napadení stonků řepky verticiliovým vadnutím

Porovnání poškození řepky stonkovými krytonosci a houbovými chorobami

Posledním krokem bylo porovnání jednotlivých konkrétních lokalit, zda koreluje vysoké (případně nízké) napadení stonků larvami s poškozením stonků houbovými chorobami.

Analýzou dat byla zjištěna kladná korelace u téměř 2/3 lokalit, tj. na pozemcích s vysokým napadením stonků larvami stonkových krytonosců byl zjištěn vyšší výskyt houbových chorob (min. 10% napadení) a naopak v místech s nižším poškozením stonků řepky larvami bylo zaznamenáno i nižší napadení hlízenkou obecnou a verticiliovým vadnutím (pod 10 %).

U cca 1/3 lokalit (vzorků) však nebyl tento trend potvrzen. Důvodem mohou být nižší srážkové úhrny, velmi dobrá fungicidní clona, případně mix těchto faktorů apod.

Závěr

Závěrem je možno říci, že byla na 2/3 monitorovaných lokalit v Čechách potvrzena souvislost intenzity napadení larvami stonkových krytonosců a houbových chorob v roce 2020. Toto zjištění je svým způsobem jedinečné proto, že výsledek nebyl získán v přesném pokusu na jedné (případně 2 či 3 lokalitách), ale z velkého souboru dat na velkém území České republiky.

Výše uvedená fakta byla čerpána z monitorovaných stanovišť na cca 60 místech Čech a 60 místech Moravy v rámci projektu MSDfyto (monitoring, prognóza, signalizace), kdy za českou část republiky je garantem Zkušební stanice Kluky, za moravskou část pak Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž.