BASF
BASF
BASF

AGRA

Hraboš - nechtěná stálice našich polí

17. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 317x

Je těžké psát o škůdci, jehož výskyt je v posledních letech tak častý a zároveň se neopakovat. Dříve byly gradace hraboše časté jednou za deset let. Od 90. let se interval zkrátil na jednou za cca 5 let. Nyní na sebe gradace plynule navazují, trvají 2 a více let a po roce klidu opět populace začnou narůstat. Od nástupu poslední gradace hraboše polního uplynulo pět let, ale již koncem roku 2022 začaly populace opět stoupat a v roce 2023 reagoval ÚKZÚZ na vysoké stavy hraboše vydáním výjimky na zvýšenou dávku rodenticidů do nor. Situace na většině moravských polích se ani po zimě, která vykazovala po dlouhé době prvky na ČR atypické, v podstatě nezměnila a zdá se, že škody na porostech by mohly dosáhnout úrovně roku 2020.

Proseeds

Rok 2023 s hrabošem

Ohlédneme-li se za rokem 2023, kdy nepolevoval ani plošný monitoring ÚKZÚZ, dalo by se říci, že k celorepublikovému poklesu populací hraboše pod úroveň prahu škodlivosti, odpovídalo pouze období května, kdy pozorování hraboše probíhalo pouze v porostech, které monitoring umožňovaly (většina plodin v tomto období byla hustě zapojená a nedovolala relevantní hodnocení aktivních východů z nor AVN/ha). Významnější klid byl zaznamenán snad jen do poloviny roku 2021, pak už se hodnota populací jenom zvedala, a to až do jara 2023. Od června až do začátku roku 2024 se průměrné měsíční hodnoty kontinuálně zvedaly až na úroveň okolo 800 AVN/ha.

Graf 1: Průměrný počet aktivních východů z nor v letech 2019–24 (ÚKZÚZ)
Graf 1: Průměrný počet aktivních východů z nor v letech 2019–24 (ÚKZÚZ)

Reakce pěstitelů

Na zvýšené počty hraboše reagovali zemědělci hlášením aplikace rodenticidů již na podzim roku 2022. V období od září do konce listopadu byla na celém území ČR nahlášena aplikace na více než 35 tisíc ha, z čehož 44 % ploch zaujímal Jihomoravský kraj. Druhé místo na pomyslném žebříčku krajů s počtem ohlášených aplikací zaujal kraj Olomoucký. Již v únoru 2023 se rozběhla diskuze nad vydáním povolení výjimky na vyšší dávky rodenticidů pro jarní období.

Situace na jaře 2023

Jakmile byla zpracována dokumentace i ze strany Státního zdravotního ústavu, ÚKZÚZ vydal výjimku na aplikaci zvýšené dávky do nor. V návaznosti na tento počin byla vypsána dotační výzva zastřešena Státním fondem životního prostředí ČR, která byla zaměřena na úhradu vícenákladů spojených s šetrnou likvidací přemnožených hrabošů. Ta platila po dobu trvání výjimky, tj do 21. 6. 2023. V rámci titulu bylo alokováno 40 mil Kč, což odpovídalo dotaci na 80 tisíc ha. Podmínkou pro získání dotace 500 Kč/ha bylo provést preventivní opatření, tj. údržbu remízků, křovinných pásů a stromořadí a umisťování berliček pro dravé ptáky.

Od začátku roku 2023 bylo nahlášeno k aplikaci rodenticidů skoro 30 tisíc ha a po vydání výjimky bylo do konce března, kdy bylo možné ještě účinně bojovat s hlodavcem, nahlášeno dalších 91 tisíc ha. V té době byla průměrná hodnota AVN/ha ve Zlínském kraji 1 928, v Olomouckém kraji 1 730, a v Jihomoravském 1 277. V době povolení výjimky většina podniků využívala zpravidla dávku do 2 kg/ha (cca 60 % hlášených aplikací). Dávky nad 2 kg využily podniky na cca 33 tisíc ha. Většinou se jednalo o dávku okolo 5 kg/ha, zhruba 8 % žádostí zahrnovala dávku 10 kg/ha. Asi není nutné zdůrazňovat, že většina hlášení přicházela z krajů Jihomoravského, Olomouckého a Středočeského (ve Zlínském kraji hlášení odpovídaly ploše pouze okolo tisíce ha). Úroda v oblastech postižených kalamitním výskytem hraboše v jarním období byla v řadě oblastí silně ovlivněna, např. na Olomoucku dosahovaly ztráty na výnosech krmných plodin 50–80 % (zdroj ČT).

Komplikace se zvlášť chráněnými druhy

Nejhůře na tom byly oblasti s výskytem zvláště chráněných druhů (v podstatě všechny oblasti s nejvyššími dosaženými hodnotami výskytu hraboše polního na Moravě a severozápadních Čechách). Zde je vyhlášen celoroční zákaz aplikace rodenticidů a kdokoliv by chtěl na tomto území aplikovat, musel zažádat o výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Tyto výjimky vydávaly krajské úřady, popř. Agentura ochrany přírody a krajiny. Většinou však byly tyto žádosti zamítnuty. Subjekty pak mohli žádat o náhradu škod vzniklých tímto omezením a získat v krajním případě až 20 tisíc Kč/ha (odpovídá škodě na porostu v rozsahu 80 % a více). Náhrady pro podnik hospodařící v oblasti s výskytem křečka polního tak dosahovaly i částky 2,5 mil. Kč.

Situace na podzim 2023

Výskyt hraboše polního nepolevoval ani v době, kdy se vysévaly ozimy. V srpnu a v září se četnost hraboše v průměru pohybovala na úrovni 542 a 603 AVN/ha. Nejhůře na tom byly opět oblasti Moravy. V září se hodnoty vyšplhaly v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji na hodnoty 1027, 1381 a 1661 AVN/ha. V té době bylo vydáno nařízení o výjimečném povolení aplikovat zvýšenou dávku rodenticidů do nor, a to na dobu od 22. září 2023 do 27. února 2024.

Z důvodu vysokého tlaku hraboše se přistoupilo i k dalšímu opatření zahrnujícímu možnost nevysévat letní meziplodiny a nepodporovat tak jejich výskyt. ÚKZÚZ v tomto smyslu spolupracoval se SZIF a subjekty hospodařící v oblastech ohrožených výskytem hraboše polního mohli aplikovat rodenticidy do greeningových porostů, případně porost meziplodin vůbec nezaložit. Taktéž se hradily vícenáklady spojených s aplikací do nor v rámci Státního fondu životního prostředí. V rámci titulu bylo alokováno tentokrát 20 mil Kč se stejnými podmínkami přiznání dotace, jako na jaře 2023.

V říjnu se v ČR hodnoty hraboše polního vyhouply na 703 AVN/ha. Ohrožené byly okresy Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje, kde byly zaznamenány extrémní počty aktivních východů z nor, v průměru 1 235, 1 710 a 1 216 AVN/ha. Hodnoty lokálně přesahující úroveň 4 000–8 000 AVN/ha (tj. 10–20násobek prahu škodlivosti) byly hojně zaznamenávány právě ve víceletých porostech krmných plodin především na Moravě, ale také ve Středočeském kraji.

Situace na konci roku 2023

Populace hraboše polního vstupovaly do zimy 2023 ve skvělé formě a nijak významně je neovlivnil ani průběh počasí před Vánoci (14 dní mrazů a sněhové pokrývky), ani lednová obleva, které zalila řadu polí na několik týdnů.

Od září do listopadu 2023 byla hlášena aplikace rodenticidů na plochu dopovídající 90 tis. ha. Hlášení přicházela především z Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Zvýšená četnost hlášení přicházela ale také z kraje Vysočina, Středočeského, Pardubického a Ústeckého kraje, což odpovídalo situaci, kterou zjišťovali inspektoři ÚKZÚZ v rámci monitoringu hraboše v těchto krajích.

Leden 2024

Od ledna hlášení aplikací nastartovalo znovu. V polovině února 2024 bylo nahlášeno k ošetření celkem téměř 17 tis. ha. Převažovala hlášení s postižených krajů (překvapivě ne z kalamitního okresu Kroměříž, kde byla situace dramatická). I výsledky monitoringu ÚKZÚZ ukázaly, že počty hraboše v lednu i v únoru trhaly rekordy, stejně jako teploty. Ačkoliv leden byl hodnocen z pohledu ČHMÚ jako teplotně normální. Srážkově byl měsíc na hranici normálního a nadnormálního měsíce. Srážkově bohatý byl především začátek měsíce, kdy pokračovala povodňová situace z konce roku 2023, která doplnila zásoby mělkých podzemních vod. Únor zaznamenal zatím „jen“ rekordní hodnoty pro 10. únor, který padl na 59 ze 167 stanic, které měří teplotu alespoň 30 let. Byly mezi nimi i čtyři s více než stoletou historií. V Opavě meteorologové naměřili 13,4 °C. Tyto zprávy mohly potěšit asi jen hraboše.

Výstupy monitoringu inspektorů ÚKZÚZ ukázaly, že průměrné lednové hodnoty neklesly pod 3násobek prahu škodlivosti, protože celorepublikový průměr aktivních východů z nor na hektar dosáhl na konci ledna hodnoty 823. Hodnoty lokálně přesahující 3 000 AVN/ha byly zjišťovány nejen v porostech krmných plodin, ale i obilnin a řepky olejky především v okresech na Kroměřížsku, Prostějovsku a Olomoucku.

Graf 2: Plocha v jednotlivých krajích s hlášenou aplikací rodenticidů v porovnání s průměrným počtem aktivních východů nor od 1. 1. do 30. 1. 2024 (ÚKZÚZ)
Graf 2: Plocha v jednotlivých krajích s hlášenou aplikací rodenticidů v porovnání s průměrným počtem aktivních východů nor od 1. 1. do 30. 1. 2024 (ÚKZÚZ)

Graf 3: Riziko vzniku kalamity dle počtu aktivních východů z nor podle krajů (ÚKZÚZ)
Graf 3: Riziko vzniku kalamity dle počtu aktivních východů z nor podle krajů (ÚKZÚZ)

Mapa extrémních výskytů hraboše polního v roce 2024 (leden–únor, ÚKZÚZ)
Mapa extrémních výskytů hraboše polního v roce 2024 (leden–únor, ÚKZÚZ)

Jaký je výhled pro rok 2024?

Gradaci v roce 2024 již pravděpodobně nezastaví nic. V tuto chvíli jsou opět vydány výjimky na aplikaci rodenticidů do nor platné do 6. června 2024.

Zemědělci mohu pracnost aplikace částečně snížit mechanizací, a to pomocí hraboších pluhů. Ty vykazují poměrně dobrou účinnost pro oba dva typy přípravků (jak Stutox, tak Ratron). Rodenticidy jsou aplikovány do umělé nory, která významně snižuje riziko pozření necílovými organizmy (např. zajíci).

Jistou naději pro případné řešení dramatické situace v oblastech s omezenými možnostmi hospodaření (oblasti s výskytem zvláště chráněných živočichů) skýtá mezirezortní skupina ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, která by měla řešit nesoulad mezi oběma rezorty a přicházet s kompromisními řešeními nejen v případě řešení hraboše. Mezi první vlaštovky je možné zmínit jednání konané v únoru na MZe, která navázala na workshop konaný v lednu na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Hraboší kalamity jsou „běžnou“ součástí naší krajiny. Kvůli klimatickým změnám je již nyní jasné, že jeho gradační cykly budou častější a delší. Značný vliv má i podpora systémů hospodaření založených na trvalém pokryvu půdy, což vytváří ideální podmínky pro udržení vysokých populací hrabošů v krajině, které prakticky neklesají během celého roku pod práh škodlivosti.

Jaro rozhodne

Z pohledu bionomie hraboše a na ní navázanou ochranu je rozhodujícím obdobím časné jaro. Někdy již konec února, ale téměř vždy v březnu začíná jeho rozmnožování. Pokud se podaří úspěšně vyvést první jarní vrhy, bývá to úspěšný nástup rozhodující pro nový vegetační rok. Jak bylo uvedeno výše, včasnou reakcí na zvyšující se četnost hrabošů na pozemku lze zabránit populačnímu boomu, který v extrémním případě představuje potenciál až několik miliónů jedinců na konci sezony. Z lednových a únorových dat ÚKZÚZ vyplývá, že bude letošní rok pro řadu okresů Jihomoravského, Olomouckého, Zlínského kraje a některých oblastí Čech rokem gradace pravděpodobně srovnatelná, jako tomu bylo v sezoně 2019/20.

Aktuální situaci výskytu hraboše polního na celém území ČR je možné sledovat na stránkách Rostlinolékařského portálu, kde najdete i stručné shrnutí, které bývá zveřejněno formou Aktuality.


Rostlinolékařský portál - aktuální výskyt hraboše polního v ČR

Rostlinolékařský portál - aktuální výskyt
hraboše polního v ČR

Související články

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 285x

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 354x

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 399x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 301x

Změny ve vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům v ČR

19. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 236x

Další články v kategorii Škůdci

detail