BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 437x

Problematika hraboše polního rezonovala mezi zemědělci celý loňský rok 2023 a jak se zdá, na řadě míst tomu zřejmě nebude jinak ani letos, alespoň v nadcházejícím jarním období. Klimatická změna se významně propisuje do přežívání a populační dynamiky hrabošů jak ve vegetační sezoně, tak i v zimním období, které bývalo v minulosti určitou jistotou z hlediska omezování a stabilizace populací tohoto škůdce. Extrémními klimatické podmínky zimních měsíců zpravidla zaručovaly zastavení rozmnožování a vyšší mortalitu, což bylo významné zejména v letech přemnožení.

Proseeds

S nástupem teplých zim se však hraboši mohou množit v podstatě po celý rok, lépe toto období přežívají a představují tak mnohem větší riziko pro porosty zemědělských plodin v jarním období. K probíhající klimatické změně je třeba navíc přičíst i vliv aktuálních změn v obhospodařování zemědělské půdy (bezorebné technologie, ekologické zemědělství, zmenšování půdních bloků atd.), omezené využívání rodenticidů a celospolečenská poptávka po jiných alternativách řešení hraboších kauz. Je tedy otázkou, co lze v budoucnu v souvislosti s hraboši očekávat a jaká opatření ke snížení škod přijmout.

Ohlédnutí za přemnožením v letech 2019 a 2023

Značné škody působené hrabošem polním v posledních letech (2019–2023) souvisí zejména s návratem intenzivních populačních cyklů, které jsou mimo jiné ovlivněny klimatickou změnou a hospodařením v krajině. Cyklické přemnožování je typickou vlastností populací tohoto druhu hlodavce a dochází k němu jednou za 2–5 let. Od osmdesátých let minulého století se intenzita těchto cyklů postupně snižovala a panovaly obavy i z jejich možného kolapsu. To se však v posledních letech změnilo a dnes jsme naopak svědky opětovného zesílení jejich intenzity. Intenzivní přemnožování hrabošů je aktuálně doprovázeno i nezvyklými posuny populačních vrcholů v průběhu sezony a s tím souvisejícími neobvyklými škodami.

Nejvíce se v tomto směru zapsal do povědomí veřejnosti rok 2019, kdy došlo k neobvykle silnému přemnožení téměř po celé Evropě, přičemž u nás byla zasažena hlavně jižní a střední Morava. Ke značným škodám na rostlinné produkci došlo již v průběhu května a června (místo tradičního pozdního léta a podzimu) a do konce roku byla jejich výše vyčíslena na cca 1,65 miliardy Kč (od roku 2019 do počátku roku 2021 pak na 2,5 miliardy Kč)! Jde zřejmě o dosud nejvyšší škody, které u nás byly zaznamenány. Kromě zemědělských plodin byly silně postiženy i ovocné dřeviny, zejména jabloněmeruňky, které hraboš intenzivně poškozoval ohryzem kůry v průběhu července a srpna, což je ve vegetační sezoně zcela neobvyklý jev. V roce 2020 se přemnožení přesunulo z Moravy do Čech, kde hraboši způsobili škody za další 1 miliardu Kč. Charakter přemnožení s návaznými škodami formovalo hlavně počasí s výrazným suchem na podzim a v zimě roku 2018 a následnými bohatými srážkami v květnu 2019.

Poučeni z této kauzy, vyhlíželi zemědělci s obavami další přemnožení, ke kterému došlo v loňském roce. Početnost hrabošů začala intenzivně narůstat již na podzim roku 2022 a následná mírná zima způsobila, že se hraboši intenzivně rozmnožovali i v zimních měsících. Jejich populace proto výrazně překročila práh škodlivosti již v tomto období. Podle odhadů Zemědělského svazu ČR způsobili hraboši v rozmezí listopadu 2022 a dubna 2023 škodu za cca 1 miliardu Kč! Škody takového rozsahu mimo vegetační sezonu a na jejím začátku opravdu nebývají běžné a vypovídají o zcela nečekaných a nových výzvách pro zemědělskou praxi. Řada zemědělských subjektů se po prudkém nástupu hrabošů v zimě 2023 obávala, že se bude opakovat rok 2019, situace se však vyvíjela odlišně a od března do května došlo k prudkému poklesu populace. Od června se situace ale opět postupně zhoršovala a početnost začala znovu prudce narůstat. Absolutního vrcholu pak dosáhla v prosinci, kdy podle údajů ÚKZÚZ byl zjištěn průměrný počet 1 308 aktivních nor/ha, což byl téměř dvojnásobek počtu zjištěného v předcházející zimě 2022/2023. Překonána byla i prosincová hodnotu z roku 2019 (1218 nor/ha).

Při řešení problémů s oběma zmíněnými gradacemi, jsme získali řadu zkušeností. Jednou z nich bylo poznání, že při současných metodách predikce nejsme prakticky schopni předpovědět přesný vývoj populace hrabošů ani v průběhu roku, ani meziročně (týkalo se to hlavně roku 2019), zejména kvůli extrémním výkyvům počasí v posledních letech, které lze předpovídat pouze v krátkodobém horizontu. Velkou zkušeností byla zcela bezprecedentní reakce veřejnosti na požadavek zemědělců o výjimku k plošné aplikaci rodenticidů v roce 2019. Rovněž ochranná opatření ze strany zemědělců přišla daný rok většinou pozdě, včetně zmíněné žádosti o plošný rozhoz. Původní požadavek od června do září byl nereálný jednak z toho důvodu, že počty hrabošů byli již příliš vysoké, a také proto, že požadovaný termín se kryl s hnízdním obdobím dravých ptáků, kteří měli v tomto období hodně mláďat. V roce 2023 byli zemědělci i státní správa připraveni na přemnožení již mnohem lépe, ale opět sehrálo negativní roli počasí i omezení ze strany úředníků.

Hraboš polní (Microtus arvalis)
Hraboš polní (Microtus arvalis)

Co čekat v roce 2024?

K hlavnímu přemnožení hrabošů došlo v roce 2023. A i když podle dat z Rostlinolékařského portálu nevyznívá situace pro zemědělce zatím příliš optimisticky ani na začátku letošního roku (průměrné počty zjištěné v lednu překračovaly práh škodlivosti více jak trojnásobně), lze očekávat, že na většině míst, kde došlo v loňském roce k největším škodám, dojde postupně k rychlému, či alespoň pozvolnému poklesu početnosti. V některých oblastech Čech a Moravy však budou pravděpodobně i letos působit hraboši zemědělcům škody, a to zejména tam, kde bude pokles populace pozvolný nebo kde populace dosud nedosáhla svého početního maxima. Celkově však počet hrabošů nebude s největší pravděpodobností (hraničící s jistotou) dosahovat takových hodnot jako v roce 2023.

Proč je dnes s hrabošem takový problém?

Problémy s hrabošem polním bývaly samozřejmě od nepaměti. V současné době je však situace dosti specifická z řady důvodů, z nichž některé byli naznačeny již výše.

Asi nejvýznamnějším faktorem jsou extrémní výkyvy počasí v souvislosti s klimatickou změnou, které mění intenzitu i časoprostorovou distribuci populačních cyklů. Hraboši pak mohou škodit i v těch částech sezony, kdy na to zemědělci nebyli zvyklí (extrémní škody na jaře a v zimě).

Významným důvodem je i aktuální způsob obhospodařování zemědělské půdy. Ve snaze zabránit vysychání a zadržovat vodu v krajině se značně rozšířily plochy s bezorebnými systémy hospodaření, či organické zemědělství. To samozřejmě nahrává škůdcům, včetně hrabošů, kteří na těchto plochách mnohem lépe přezimují a jejich početnost je pak na jaře podstatně vyšší než v orebných systémech. Stejné je to s plochami ponechanými ladem a s biopásy, pokud jsou tvořeny pouze víceletými porosty (vojtěška, travní porosty, medonosné byliny). Zde mohou navíc hraboši i dlouhodobě přežívat, takže tyto krajinné prvky významně zvyšují množství hraboších refugií.

Z hlediska zemědělců je pak problematický i celospolečenský odpor k chemické regulaci, tj. používání rodenticidů. Výsledkem tohoto celoevropského trendu je u nás omezení plošné (povrchové) aplikace na výjimku, možnost aplikace do nor, která má jen dílčí účinek a úplný zákaz rodenticidů v oblastech výskytu ohrožených druhů živočichů (zejména křečka).

Svou roli hraje i nový pohled na význam hraboše polního v krajině, jako klíčový druh v agroekosystémech. Jednou z mnoha jeho mimoprodukčních (ekosystémových) funkcí je i role v potravních řetězcích, kdy je na něj vázána (často jako na jediný zdroj potravy) řada druhů dravých ptáků a menších šelem. Část společnosti (včetně řady zemědělců) pak vnímá tyto funkce za tak významné a důležité, že to vede ke hledání kompromisů i na úkor škod na rostlinné produkci.

Možnosti regulace hrabošů a omezování škod

Je otázkou, jaké způsoby regulace hrabošů za současné situace používat.

Základem je bezesporu kvalitní systém včasného varování, který by umožnil dostatečně rychle a efektivně reagovat na nárůst populace tohoto škůdce a včas využít vhodné metody ochrany. Podstatou kvalitní předpovědi (predikce) změn početnosti hrabošů je jednak kvalitní monitoring výskytu, a také způsob predikce. Současné poznatky ukazují, že dnes v podstatě není možné kvalitně předpovědět přemnožování hrabošů bez vhodného predikčního modelu. Zatímco v sousedních státech jsou různé predikční modely, kalibrované na místní poměry, používány (většinou se jedná o matematické modely na základě klimatických dat), v našich podmínkách doposud žádný predikční model k dispozici není, i když státní zpráva o něj projevila zájem.

Důležitá jsou rovněž dlouhodobá opatření, která mohou stabilizovat populace hrabošů v agrocenózách. Jedná se především o změny v krajině, které jednak omezí vhodný habitat pro hraboše (zmenšování velikosti půdních bloků s jedním druhem plodiny, větší heterogenita krajiny v podobě bohatší struktury pěstovaných plodin i nezemědělských ploch, jako jsou remízky, větrolamy a drobné lesíky apod.), jednak podpoří výskyt různých druhů predátorů hrabošů. V současné době se již nejedná jen o nějakou teoretickou vizi, ale jde i o součásti zemědělské politiky EU (např. norma DZES, tzv. dobrý zemědělský a environmentální stav).

Podpora predátorů je jedním z klíčových dlouhodobých opatření. V případě dostatečného množství hnízdních příležitostí pro dravé ptáky a vhodných habitatů pro různé menší šelmy, je možné v krajině využít služby širokého spektra druhů, které hraboše pravidelně, či příležitostně konzumují. V našich podmínkách se hraboš polní vyskytuje v potravě asi 85 druhů obratlovců, převážně ptáků a savců. Většina z nich se hrabošem polním živí zejména v době, kdy je jako potrava snadno dostupný, tj. v letech vyšších početních stavů. Máme tedy i v naší krajině teoreticky značné možnosti, jak podpořit opravdu široké spektrum druhů, které mohou dočasně nebo trvale vyvíjet tlak na populace tohoto hlodavce. Predátory lze podporovat i tam, kde krajina příliš vhodných přirozených možností neposkytuje, např. pomocí berliček, vyvěšováním budek apod. Obojí prokazatelně přitahuje na lokalitu více dravců a sov, než když se tyto možnosti nevyužívají. Je ovšem třeba podotknout, že role predátorů je jen jednou z možností regulace, protože samostatně nejsou schopni přemnožování zabránit kvůli opožděné reakci na nárůst početnosti hlodavců. Klíčové je také udržení alespoň vybraných druhů predátorů na lokalitě, čehož lze lépe dosáhnout v heterogenní krajině, kde je vedle dostatečných úkrytových a hnízdních možností i dostatek alternativní potravy v době nedostatku hrabošů.

Z vlastních zásahů lze využít vybrané agrotechnické postupy, zejména podmítku a hlubokou (popř. střední) orbu.

Byť jsou na využití orby z pohledu zemědělců různé názory, bylo jasně prokázáno (např. studiemi v Německu), že může být velmi účinná, pokud se provádí dostatečně kvalitně. V případě, že po orbě zůstávají na poli zbytky vegetace, je samozřejmě orba neúčinná. Její použití je dnes navíc omezováno i z důvodu výparu vody a vysušování půdy, a proto je na rozhodnutí zemědělce, zdali ji jako možnost regulace hrabošů využije.

Co se týče podmítky, ta je účinná jen do hloubky 15 cm, což vede k tomu, že řada hnízd a chodeb hrabošů zůstanou nedotčeny (nacházejí se až do hloubky 30 cm). Je možné ji však kombinovat s použitím rodenticidů, kdy po provedené podmítce se do zbylých, nově otevřených nor použije Stutox II. Orba či podmítka se mohou necíleně kombinovat i s biologickou ochranou, neboť zpracování půdy přitahuje značné množství ptáků, kteří vyorané hraboše ve velkém konzumují.

Jedním z mála regulačních faktorů hrabošů v průběhu teplé zimy může být zaplavení nor po deštích (katastr obce Křižínkov, Tišnovsko, Jihomoravský kraj, 27. 12. 2023)
Jedním z mála regulačních faktorů hrabošů v průběhu teplé zimy může být zaplavení nor po deštích (katastr obce Křižínkov, Tišnovsko, Jihomoravský kraj, 27. 12. 2023)

Škody na řepce v zimním období (Brno, Tuřany, únor 2023)
Škody na řepce v zimním období (Brno, Tuřany, únor 2023)

Využití hrabošího pluhu (Brno, Tuřany, únor 2023)
Využití hrabošího pluhu (Brno, Tuřany, únor 2023)

V důsledku teplé zimy 2023/24 byla zjištěna značná početnost a aktivita hrabošů i na ruderálních plochách  a v biopásech (katastr obce Křižínkov, Tišnovsko, Jihomoravský kraj, 27. 12. 2023)
V důsledku teplé zimy 2023/24 byla zjištěna značná početnost a aktivita hrabošů i na ruderálních plochách a v biopásech (katastr obce Křižínkov, Tišnovsko, Jihomoravský kraj, 27. 12. 2023)

Jak s rodenticidy?

Dříve široce rozšířené hubení hrabošů pomocí rodenticidů, je dnes významně omezeno. Povoleny jsou dva přípravky na bázi fosfidu zinečnatého, Stutox IIRatron.

Dřívější aplikace Stutoxu na povrch půdy není dnes, až na výjimky, povolena a je možno jej aplikovat pouze do nor. Povrchová (plošná) aplikace může být velice účinná, pokud je provedena správně a ve vhodnou dobu. Použití do nor má své limity, zejména s ohledem na velikost plochy, kterou lze tímto způsobem ošetřit (provádí se vesměs ručně), i z hlediska bionomie hrabošů, kteří konzumují potravu převážně na povrchu půdy a při průchodu východem z nory mohou granule vyhrnout na povrch. Aktuální experimenty navíc naznačují, že účinnost aplikace do nor je pouze kolem 50 %, přičemž jedním z důvodů je nesprávný postup při aplikaci. Častá je záměna aktivních a neaktivních nor, popř. i cíleně špatný postup, kdy jsou granule kladeny do všech nor bez výjimky.

Rodenticidy dnes prakticky nelze používat v oblastech s výskytem ohrožených druhů živočichů, jako je křeček polní, sýček obecný a sova pálená. Problematický je zejména výskyt křečka, kdy některé zemědělské podniky mohou mít až 90 % pozemků v areálu výskytu tohoto druhu. V takovém případě je možné zažádat o vyplacení náhrady škod způsobených hraboši na MŽP. Snížené použití rodenticidů a jejich nesprávná aplikace může být tak jedním z důvodů značných škod od hrabošů v posledních letech.

Kromě aplikace do nor, popř. na výjimku povolené plošné aplikace, lze dnes nově využívat i aplikaci rodenticidů pod zem pomoci tzv. hrabošího pluhu. V současné době jsou u nás k dispozici dva typy (Wumaki, Terrier), které vytvářejí umělé nory, do kterých je kladena otrávená návnada. Výhodou je, že nedochází ke kontaktu necílových druhů organizmů, jako jsou býložraví savci a ptáci, či draví ptáci a sovy, s účinnou látkou rodenticidu. Hraboši umělé nory využívají a dosavadní zkušenosti zemědělců naznačují, že může jít o účinnou metodu regulace. Cílené experimentální vyhodnocení účinnosti tohoto přístupu však zatím provedeno nebylo. Z dostupných rodenticidů se pro tuto formu aplikace ukazuje jako vhodnější Ratron (účinná látka v obalu kolem obilky nebo čočky), protože je stabilnější a nepodléhá tak rychle rozpadu při styku s půdní vlhkostí jako Stutox. Při aplikaci rodenticidů hraboším pluhem je třeba myslet na to, že účinek se snižuje, pokud je půda vlhká (zvláště při použití Stutoxu), stejně jako při aplikaci do nor nebo na povrch.

Alternativní postupy regulace škod a nové přístupy

I přes značné problémy, které dnes zemědělci mají s hrabošem polním v důsledku environmentálních a společenských změn, neexistuje dosud žádný návrh komplexního řešení podpořený novými poznatky, které by braly výše uvedené změny v úvahu.

Ze strany ministerstev (konkrétně MŽP) je prozatím pouze poptávka po alternativních způsobech potlačování na ekologické bázi. Jedná se např. o testování účinné látky alfachloralózy, která by částečně mohla nahradit fosfid zinku. Jedná se o biocidní látku, která má tlumivý vliv na nervovou soustavu a metabolizmus hlodavců. Způsobuje snížení tělesné teploty a v chladnějším prostředí tak úhyn jedince v důsledku hypotermie. Je tedy limitována použitím pro zimní období. Rovněž probíhá testování repelentních látek na bázi esenciálních olejů (sekundárních rostlinných metabolitů) a porostů tzv. repelentních rostlin proti hrabošům, které by mohly zpomalit šíření toho škůdce do okolních plodin.

Výsledky výše uvedených výzkumů lze sice potenciálně využít v ekologickém zemědělství, nemohou však pokrýt potřeby konvenčního zemědělství.

Možnou cestou je inovace dosavadních postupů ochrany rostlin a návrh komplexního systému, který by byl kombinací všech dostupných způsobu regulace, včetně chemické ochrany a kvalitní prognózy a signalizace. Jde o tzv. integrovaný management hraboše polního. V souvislosti s tím je však nutno vytvořit nový predikční model pro potřeby státní správy, aktualizovat prahy škodlivosti a kalamitní prahy výskytu, ověřit skutečnou toxicitu stávajících rodenticidů (Stutox II) vůči necílovým organizmům v polních podmínkách, optimalizovat účinnost metody aplikace rodenticidů do nor a jejich použití v nových podmínkách snižování velikosti polních ploch (DZES, do 30 ha), nárůstu podílu biopásů a ploch ležících ladem. Také by bylo vhodné otestovat reálnou efektivitu biologické ochrany.

Závěr

Jak vidno, je toho hodně, co by se mohlo (popř. mělo) udělat. Je k tomu ovšem zapotřebí finančních prostředků. Odborníci, kteří se problematikou hraboše polního zabývají, připravili v posledních letech řadu projektů, které by mohly pomoci situaci s hrabošem řešit. MZe však zatím žádný z těchto projektů nepodpořilo.

Související články

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 351x

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 455x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 340x

Změny ve vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům v ČR

19. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 252x

Hraboš - nechtěná stálice našich polí

17. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 338x

Další články v kategorii Škůdci

detail