Hraboš polní jako trvalá hrozba

26. 03. 2026 Ing. Štěpánka Radová Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 687x

Hraboš polní patří v české krajině dlouhodobě mezi nejvýznamnější kalamitní škůdce. Populační cykly tohoto druhu se vyznačují pravidelným kolísáním početnosti, jež se typicky opakuje v intervalu 2–5 let. Tato cykličnost je dána kombinací extrémní reprodukční schopnosti, rychlého pohlavního dospívání, krátké délky generace a vysoké adaptability k různým způsobům hospodaření. Právě díky těmto vlastnostem se gradace objevují v ČR již více než jedno století, přičemž nejnovější výskyty potvrzují, že hraboš zůstává trvalou hrozbou pro zemědělskou produkci, což potvrzují i data ze závěru roku 2025, kdy se na polích střední a jižní Moravy objevila typická „kola“ nejen v porostech krmných, ale i ozimých plodin. Řada podniků tak byla nucena přistoupit k ochranným opatřením.

Obr. 1: Aktivní nora hraboše polního v jeteli

Gradace hraboše nejsou fenoménem moderní doby

Písemné zmínky o gradacích hraboše polního v českých zemích se objevují již od 19. století, ale jistě probíhaly i řadu století před tím. Z dobových záznamů je zřejmé, že například od roku 1893 docházelo k rozsáhlým škodám na polních kulturách, přičemž v letech 1901–02 postihly jižní Čechy natolik intenzivní gradace, že místy nebylo možné sklidit žádnou úrodu. Objevovaly se popisy obilí „zničeného jako po krupobití", jetele „vyžraného i s kořeny“ či výrazně poškozených brambor. Tehdejší krajina byla velmi pestrá, tvořená malými políčky a bohatými populacemi predátorů, což dokazuje, že ani tradiční struktura krajiny nedokázala gradacím zabránit.

Jedna z nejsilnějších gradací novodobé historie postihla ČR v letech 2019–20. V roce 2019 byly škody vyčísleny na 1,65 mld. Kč, přičemž součet škod do roku 2021 přesáhl 2,5 mld. Kč. Zajímavým jevem v roce 2020 bylo, že k rozsáhlému poškození došlo nezvykle brzy - již v květnu a červnu, tedy podstatně dříve, než bývá obvyklé pro vrchol populace. Hraboši tehdy výrazně poškodili také ovocné dřeviny, zejména jabloně a meruňky, což je v letních měsících pro tento druh rovněž neobvyklé.

V roce 2023 ÚKZÚZ opět zaznamenal významné zvýšení početnosti hrabošů, které kontinuálně narůstalo od léta a neklesalo ani v průběhu zimy. V některých lokalitách na Moravě a ve středních Čechách přesahoval počet aktivních východů z nor na hektar (AVN/ha) 10 tis., což odpovídá extrémním vrcholům populačních cyklů popsaným i v odborné literatuře. Situace vedla k povolení zvýšených dávek rodenticidů aplikovaných do nor. Ještě na začátku 2024 dosahovaly průměrné jarní hodnoty AVN/ha kolem 800 AVN/ha. V průběhu časného léta však populace přirozeně poklesly a držely se, až na lokální extrémy v krmných plodinách, na udržitelné úrovni až do podzimu 2025.

Gradace v posledních letech jsou sice v některých ohledech výjimečné (například delším trváním, posunem vrcholu do jarního období nebo kontinuitou po sobě jdoucích let), tyto jevy jsou však biologicky vysvětlitelné. Podle odborníků k nim přispívají teplejší zimy, umožňující rozmnožování i v chladné části roku, nižší mortalita přes zimu, velké plochy meziplodin a víceletých krmných kultur, bezorebné postupy a omezené využití rodenticidů. Do určité míry lze zmínit omezený predační tlak, který nedokáže synchronizované gradace dostatečně brzdit, ale zde je nutno zmínit, že vliv predátorů je klíčový především v pre-gradační periodě a slouží spíše k oddálení vlny než k přímému potlačení gradace.

Graf 1: Průměrné počty AVN/ha (2020–25)

Stav populací na podzim 2025

Už samotný vstup do pozdního podzimu roku 2025 naznačil, že se vývoj populací hraboše polního začíná dramaticky měnit (graf 2). Nejvýraznější obrat nastal ve Zlínském kraji, kde početnost hrabošů během krátké doby vyskočila na mimořádné hodnoty. V jednoletých kulturách, zejména v čerstvě zasetých krmných plodinách, dosáhly průměrné odpočty kolem 1 455 AVN/ha. Ještě vyšší riziko se projevilo ve víceletých porostech v Olomouckém a Jihomoravském kraji, kde se hodnoty pohybovaly mezi 1 600 a 1 900 AVN/ha. Zlínský kraj však překonal i tato čísla: zde byla zjištěna téměř pětinásobná hodnota prahu škodlivosti, tedy okolo 2 400 AVN/ha. Extrémní hodnoty hlásily také okresy Vyškov, Prostějov, Břeclav a Litoměřice. Tyto skutečnosti signalizovaly, že se výskyt hraboše v celé řadě oblastí dostává na úroveň, která může významně ovlivnit průběh následující sezony i podobu rozhodování o jarních opatřeních.

Na podzim bylo možné aplikovat rodenticidy do nor, a to v dávce do 2,0 kg/ha. Pracnost bylo možné částečně snížit mechanizací - např. pomocí hraboších pluhů, které dosahují dobré účinnosti u přípravku Ratron. Tato technologie umožňuje aplikaci do umělé nory, čímž se výrazně snižuje riziko pozření návnady necílovými organizmy (např. zajíci).

Už od září začal narůstat počet hlášení aplikace rodenticidů. Nejvíce jich přicházelo z Jihomoravského a Olomouckého kraje (Znojmo, Olomouc, Prostějov, Vyškov). Do poloviny listopadu bylo nahlášeno ošetření zhruba 15 200 ha. Významná hlášení přicházela také ze Středočeského a Ústeckého kraje (Rakovník, Mladá Boleslav, Louny, Litoměřice), dohromady asi 5 tis. ha. Říjen představoval období s největším množstvím hlášení aplikací, zejména ze Znojemska. Dalšími okresy byly Vyškov, Svitavy a Třebíč (graf 3, mapa 1).

K 15. 12. 2025 byla nahlášena aplikace na celkem 31 300 ha, z toho asi 250 ha tvořily lesní porosty.

Mapa 1: Extrémní výskyt hraboše polního v listopadu 2025

Graf 2: Průměrný počet AVN/ha v jednotlivých krajích (listopad 2025)

Graf 3: Počet ha nahlášených k aplikaci rodenticidů v jednotlivých krajích v období od 1. 9. do 30. 11. 2025

Jakou úlohu hrají preventivní opatření

Žádný z preventivních zásahů (mechanický, agrotechnický ani biologický) není schopen sám o sobě zabránit gradaci. Úlohou prevence je zpomalit nástup gradace, snížit rychlost růstu populace, omezit prostor, kde se populace drží ve vysokých hustotách a zlepšit účinek následných postupů (aplikace rodenticidu, mechanická opatření) či pomoci udržet populaci pod prahem škodlivosti v „běžných“ letech.

To je funkce, kterou tato opatření reálně plní, ale nezamezí tomu, že za vhodných klimatických a vegetačních podmínek se populace dostane do kalamitních hodnot.

• Prevence ≠ gradace, že kalamita nenastane.
• Prevence = práce na tom, aby byla gradace menší, pomalejší nebo méně plošná.

Hlavním důvodem, proč dochází k významným škodám je, že se opatření často dělají pozdě, nedůsledně nebo nejsou zaváděna plošně, tzn. preventivní zásahy se dělají až po prvních škodách, preferují se mozaikovitá ošetření, tedy že jeden blok je ošetřený a sousední ne. Pak se může zdát, že opatření „nefungují“, ale problém je spíše v jejich načasování, intenzitě nebo územním rozsahu.

Metody ochrany často fungují pouze lokálně, zatímco gradace je rozsáhlý a krajině podmíněný jev. Proto může ke gradacím docházet i při jejich využívání, což však neznamená, že by preventivní opatření nebyla účinná.

Zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře přirozených nepřátel hrabošů, tzn. poštolkám, káňatům, sovám, lasicovitým šelmám, čápům, liškám atd. Ti prokazatelně snižují lokální hustotu hraboše, působí automaticky a celoročně, tlumí populační růst a urychlují pokles po gradaci, doplňují a posilují účinek agrotechnických a mechanických zásahů, nepodléhají povolení, nevyžadují přesné načasování jako rodenticidy, působí i v době, kdy chemická regulace není povolena, fungují i v refugiích, jedná se o nízkonákladovou formu regulace. Dravci nejsou schopni zastavit celokrajinnou gradaci, ale mohou významně omezit nárůst početnosti na pozemcích, kde jsou podporováni.

Výhled na jaro 2026

Ještě před příchodem sněhové pokrývky se populace držely na většině území převážně v porostech víceletých kultur. Migrace do ozimů probíhala pomaleji než v předchozích letech.

Lokálně však byly před příchodem zimy silně poškozeny porosty obilnin a řepky střední a jižní Moravy. Zásadní bylo regulovat počty hrabošů na plochách se silnými výskyty, neboť v časně jarních měsících lze očekávat jejich šíření na další plochy ozimých obilnin. Lednový průběh počasí i s velmi výraznými teplotními poklesy populacím nijak neškodí a sněhová pokrývka skýtá koloniím takřka ideální podmínky pro nerušený zimní „provoz“. Co však prozrazuje skrytou aktivitu hrabošů, je přítomnost vysokého množství dravců v okolí obhospodařovaných ploch. Podle tohoto indikátoru lze usuzovat na silné až kalamitní výskyty hraboše.

Podle dat ÚKZÚZ se jeví jako velmi pravděpodobné, že jaro 2026 bude „výživné“. Stav populací hraboše budou v předjaří ověřovat inspektoři ÚKZÚZ a v návaznosti na reálnou situaci bude Ústav reagovat případnou výjimkou na aplikaci vyšších dávek do nor.

Nyní doporučujeme počkat na příhodné podmínky pro monitoring výskytu a v případě potvrzení výskytu vyššího AVN využít možnost aplikovat rodenticidy v době, kdy na pozemcích není k snědku nic atraktivnějšího. Účinnost opatření bývá v tomto období vysoká, pokud jsou aplikována za vhodných půdně-klimatických podmínek.

Vývoj populací hraboše na území celé ČR lze sledovat na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ, kde jsou pravidelně zveřejňována také stručná shrnutí ve formě měsíčních Aktualit.

Literární zdroje jsou k dispozici u autorky článku.