Hraboš polní - souhrn 2020 a výhled 2021

27. 04. 2021 Ing. Jakub Beránek, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Škůdci Zobrazeno 2148x

Přestože hraboš polní patří mezi naše běžné škůdce, poslední dobou patří v Česku k nejskloňovanějším živočichům. S ohledem na jeho krátký gradační cyklus a extrémní rozmnožovací schopnosti, které za poslední dva roky pocítila většina zemědělců, asi není příliš divu. Ačkoli v médiích vítězí spíše koronavir SARS-CoV-2, zemědělci, ochránci přírody, výrobci přípravků na ochranu rostlin či výzkumné organizace hraboše neustále sledují. Pečlivě jej sleduje i státní správa, resp. inspektoři ÚKZÚZ), kteří nepřetržitě monitorují průběh a aktuální vývoj v jeho početnosti. Díky tomu Česká republika disponuje velmi přesnými a cennými dlouhodobými daty.

Vývoj početnosti hraboše v roce 2020

Leden až červen 2020

Přestože většina z nás začátkem minulého roku doufala, že zima „řádění“ hrabošů zarazí, opak byl nakonec pravdou. Významný vliv na dlouhodobou gradaci tohoto škůdce měl průběh zimního počasí 2019/20, který byl podobně příznivý jako na přelomu let 2018/19. To mělo za následek, že očekávaný negativní dopad počasí na se na jarní populace hrabošů v minulém roce nedostavil. Namísto přirozeného razantního úbytku jedinců, ke kterému v dřívějších letech pravidelně docházelo (graf 1), nastalo snižování jejich početnosti velmi opožděně. To započalo až v prosinci 2019 a mělo nečekaně velmi pozvolný průběh (graf 1). K významnějšímu poklesu v početnosti hraboše docházelo až během jarních měsíců. V průběhu května a června již sice nebyl pokles tak významný, nicméně řada pěstitelů věřila, že hraboš „konečně“ odezní.

Bohužel skutečnost byla jiná. Početnost hraboše sice celorepublikově klesala, ale byla neustále na velmi vysoké úrovni a na řadě míst dala dobrý základ velmi silným populacím. Co bylo platné, že celková početnost během jara průběžně klesala, když v březnu 2020 dosáhla v průměru téměř 10násobku jarního prahu škodlivosti (graf 1). To mj. znamená, že byly lokality, kde díky velmi příznivému přezimování byla početnost hraboše ještě mnohem vyšší.

Na druhou stranu byly lokality, kde se projevil chladnější průběh jarního počasí, s větším počtem mrazíků a srážek oproti roku 2019, což pravděpodobně spolu s včasně provedenými aplikacemi rodenticidů místy významně přispělo k dalšímu poklesu početnosti hrabošů. Na těchto místech se začal následně, byť opožděně, projevovat i vliv samotné vysoké hustoty jednotlivých populací, a hraboš se tak na některých místech „ekosystémově vyčerpal“ a jako „zázrakem“ zmizel. Jinde však, kde v dřívějším období ještě nedosáhl svého populačního maxima a průběh počasí byl příznivý, začal opět způsobovat významné hospodářské škody.

Graf 1: Srovnání populační dynamiky hraboše polního v letech 2014–2015, 2019–2021 dle dat Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ

Červenec a srpen 2020

Zásadní zlom přišel v průběhu července, kdy začala početnost hrabošů narůstat téměř ve všech krajích - kromě kraje Jihočeského a Pardubického (graf 2). Zatímco na území většiny krajů, podobně jako na již dříve „zničené“ Moravě, pokračovaly problémy s přemnoženými hraboši jen lokálně, na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje začala početnost hrabošů enormně narůstat. V okrese Louny dosahoval průměrný stav početnosti tohoto hlodavce 12násobku prahu škodlivosti a objevovaly se lokality s více než 10 000 aktivních východů z nor/ha. Ztráty na sečených ozimech zde dosahovaly 50–80 % a situace byla plně srovnatelná se stavem na jižní Moravě v r. 2019.

V severozápadních a středních Čechách nepříznivá situace pokračovala i v průběhu srpna (graf 2). Na území řady okresů dosáhly stavy hrabošů 17násobku prahu škodlivosti a celorepublikový průměr o 2/3 stoupl. Problémy s hrabošem se začaly častěji objevovat i v Královéhradeckém kraji a lokálně i v některých částech Moravy. Nejhůře na tom byly okresy Beroun, Blansko, Chomutov, Hradec Králové, Jičín, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Litoměřice, Louny, Mělník, Mladá Boleslav, Most, Nymburk, Olomouc, Praha-východ, Rakovník, Trutnov, Ústí nad Orlicí a Znojmo. S ohledem na vážnost situace ÚKZÚZ doporučil nevysévat v ohrožených oblastech meziplodiny. Jednalo se o důležité nechemické preventivní opatření v boji proti přemnoženým hrabošům neboť meziplodiny představují v době vzcházení ozimých plodin dočasné porosty, sloužící hrabošům jako přechodný úkryt a zdroj potravy.

Graf 2: Průběh populační dynamiky hraboše polního v jednotlivých krajích ČR v roce 2020

Září a říjen 2020

Bohužel v průběhu září se předpokládaný strmý úbytek hrabošů opět nedostavil a jejich početnost začala klesat jen velmi mírně. I když se celkový úbytek projevil i v Ústeckém a Středočeském kraji, stavy hrabošů zde byly stále enormně vysoké a na některých místech se blížily až 20násobku prahu škodlivosti. Významnější nárůst v početnosti hraboše byl v září pozorován pouze v Královéhradeckém kraji (graf 2), kde se však celková situace ani zdaleka neblížila stavu severozápadních Čech. ÚKZÚZ vyhlásil s ohledem na nevysévání meziplodin, popř. na další dotační tituly, 26 okresů ohrožených kalamitním výskytem hraboše. Ke strmějšímu poklesu v početnosti došlo až v měsíci říjnu (graf 1), nicméně v Ústeckém, Středočeském a Královéhradeckém kraji dosahovala početnost populací hraboše stále nejvyšších hodnot, v průměru přesahovala 2násobek prahu škodlivosti. Lokálně dosahovaly ztráty na porostech i 80 %. Počet okresů ohrožených kalamitním výskytem hraboše polního byl rozšířen na 30.

Listopad a prosinec 2020

V listopadu však místo pokračujícího poklesu došlo k dalšímu zvratu a početnost hraboše začala pozvolna stoupat a podobně narůstala i v měsíci prosinci. Nadprůměrné srážky v průběhu podzimu nepřály aplikaci rodenticidů a na mnohých místech ani citelněji neovlivnily pokles hraboších populací. V průběhu prosince se objevila řada nových míst s významným poškozením - Olomoucko, Liberecko, jižní Morava apod. Celorepublikový stav hraboše se v tomto období pohyboval kolem 4násobku prahu škodlivosti pro ozimé plodiny. Mezi nejohroženější oblasti stále patřily kraje Ústecký a Středočeský, popř. Královéhradecký (graf 2).

A jak je tomu v letošním roce?

Jakoby si to v průběhu ledna hraboš „rozmyslel“ a jeho početnost začala opět mírně klesat. Přestože lednové stavy hrabošů byly v letošním roce téměř poloviční, oproti lednu 2020 (graf 1), celorepublikový průměr odpovídal 3násobku prahu škodlivosti pro ozimé plodiny. Zatímco situace ve většině krajů spíše stagnovala, prudký pokles nastal ve Královéhradeckém a Libereckém, event. Středočeském kraji (graf 2). Stále však byla místa, zejména v porostech víceletých pícnin, kde populace hrabošů dosahovaly 10násobku prahu škodlivosti. I na přelomu roku tak hraboš lokálně škodil v porostech ozimých plodin, pícnin, trvalých travních porostů i jinde. Klesající trend v početnosti hraboše pokračoval i během února, kdy celorepublikový průměr mírně přesahoval 2násobek prahu škodlivosti pro ozimé plodiny. Přestože se zdá, že srážky v kombinaci s mrazy na počátku února působily na hraboší populace negativně, stále se objevovaly lokality, zejména v Jihočeském, Ústeckém, Středočeském a Jihomoravském kraji, kde se stavy hrabošů pohybovaly, zatím výjimečně, i mezi 1 000–7 000 aktivních východů z nor na hektar.

Co nám tedy ze všeho vyplývá?

Celkově by se mohlo zdát, že současná situace je obdobná jako na konci zimy v letech 2019 a 2020 (graf 1) a že nám hraboší starosti nekončí. Na druhou stranu po letech máme za sebou pro hraboše relativně nepříznivou zimu, jejíž negativní dopad se na jeho celkový stav určitě promítne. Při pohledu na jednotlivé lokality s překročením 5násobku prahu škodlivosti v průběhu měsíců ledna a února 2021 (mapa 1) a jejich porovnání se stejným obdobím v roce 2020 (mapa 2) je celková situace mnohem příznivější. Ačkoli lze s největší pravděpodobností v průběhu března a dubna očekávat další pokles, popř. stagnaci stavu hrabošů na území ČR, další výskyt tohoto škůdce není možné podcenit. O celkové letošní situaci rozhodne především průběh června a července, resp. rychlost a načasování progradační fáze v gradačním cyklu hrabošů. Vzhledem k tomu, že se hraboš objevuje v krajině mozaikovitě, je nutné s lokálními přemnoženími i nadále počítat.

Na základě dosavadního průběhu je možné očekávat častější problémy např. v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, popř. s určitým zpožděním v kraji Vysočina. To ovšem neznamená, že se hraboš nemůže škodlivě projevit i jinde. Vždy tomu tak bylo, a i nadále tomu tak bude.

Mapa 1: Lokality, dle monitoringu ÚKZÚZ, s dosažením či překročením 5násobku prahu škodlivosti v období leden–únor 2021

Mapa 2: Lokality, dle monitoringu ÚKZÚZ, s dosažením či překročením 5násobku prahu škodlivosti v období leden–únor 2020

Změna jarních prahů škodlivosti

Od 1. března se mění práh škodlivosti, který již není 200 aktivních východů z nor/ha pro polní plodiny a pro víceleté pícniny a travní porosty, vyseté v aktuálním roce a 400 aktivních východů z nor hrabošů/ha pro ovocné stromy, vinice a pro porosty víceletých pícnin a travní porosty, vyseté v roce předchozím, nýbrž pouze 50 aktivních východů z nor/ha pro všechny pěstované plodiny.

Důvodem této jarní změny je celá řada přirozených ekologických faktorů: u přezimovaných hrabošů nastává větší množivost a celkově příznivější počasí podporuje následný rozvoj populací; hraboši poškozují více rostlin, neboť ty aktuálně poskytují menší biomasu; aktivita hrabošů v hrabání je oproti podzimu významně nižší - zatímco na 1 hraboše v jarním období připadají cca 2–3 aktivní východy z nor, na podzim to může být až 10 takovýchto východů na 1 hraboše; u jarních populací není předpoklad následné redukce nadcházejícím zimním počasím apod.

Slovo na závěr

Jak významně ovlivní - pod taktovkou jarního počasí - tato změna prahů škodlivosti další vývoj celkové situace, se teprve uvidí. Inspektoři ÚKZÚZ i nadále podrobně sledují vývoj situace ve všech krajích ČR.

Aktuální výsledky jejich pozorování jsou veřejně dostupné na Rostlinolékařském portále ÚKZÚZ, včetně pravidelným měsíčních souhrnů v podobě aktualit (obr. 1) I když nejde jednoznačně předpovědět, kdy, kde a v jaké míře se hraboš vyskytne, lokálně je nutné s jeho přítomností počítat a jeho stav stále sledovat pravidelně vyhodnocovat.

Obr. 1: Přehled pravidelných aktualit o výskytu hraboše polního na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ