Invazní druhy škůdců versus občanská věda
21. 04. 2023 Škůdci Zobrazeno 1201x
Nepůvodní (invazní a zejména karanténní) škůdci představují vážnou hrozbu nejen pro zemědělství a lesnictví, ale také značnou zátěž pro krajinu a často mají negativní socio-ekonomické dopady. Tito nepůvodní škůdci se v poslední době rozšířili v celosvětovém měřítku. V současné době je nemožné všechny tyto nepůvodní škůdce podrobně monitorovat, protože počet těchto organizmů, které se vyskytují i v České republice, každoročně stoupá a nyní čítá několik stovek.
Škody, které nepůvodní druhy působí, se samozřejmě u jednotlivých druhů velmi liší, a proto je nezbytné vést důkladné debaty o závažnosti a rozsahu způsobených škod. V rámci České republiky je nejdříve nutné zajistit sdílení již existujících, ale i v budoucnosti získaných dat z monitoringu nepůvodních škůdců, ať již zjištěných na základě výzkumných nebo veřejných aktivit. Klíčovou složkou řešení je spolupráce jednotlivých institucí.
Biologické invaze
Jedněmi z nejvýznamnějších faktorů globálních změn, které mohou způsobovat opravdu významné škody, jsou biologické invaze. Nepůvodní druhy, které se z různých důvodů, jako je lidská činnost nebo změna klimatu, rozšířily mimo svůj původní geografický areál, mohou mít velmi škodlivé účinky na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v nově obsazeném území nebo dokonce negativně ovlivnit ekonomiku či lidské zdraví. Tyto introdukce se v poslední době rozšířily po celém světě.
Počet nepůvodních organizmů v České republice každoročně narůstá. V současné době přesahuje již několik stovek, a je zhola nemožné detailně monitorovat všechny. Ukazuje se, že nepůvodní druhy v Evropě mají spíše socio-ekonomické než ekologické škodlivé účinky. To je pravděpodobně způsobené zejména kvůli čistě antropocentrickému pohledu na věc. Lidé socio-ekonomické účinky odhalí bezprostředněji a snadněji. Je pravda, že existuje určitá korelace mezi ekologickými a socio-ekonomickými účinky druhu; socio-ekonomické účinky však nelze vždy přesně předpovědět na základě ekologických účinků druhu.
Škody způsobené nepůvodními druhy se samozřejmě u jednotlivých druhů značně liší, proto je nezbytné vést důkladné diskuze o závažnosti a rozsahu způsobených škod. Bylo nutné vytvořit srovnatelná měření dopadů na základě přesných kritérií, aby bylo možné zabývat se detaily invazí. Aby bylo možné provádět srovnání mezi jednotlivými typy dopadů, oblastmi nebo druhy, bylo nutné vytvořit jednotný přístup k hodnocení dopadů, tzv. standardní metodu pro kvantifikaci dopadů.
Nejprve byla vytvořena klasifikace dopadů nepůvodních taxonů na životní prostředí (EICAT), kde jsou jednotlivé vlivy převedeny do jedné z pěti hodnocených kategorií vlivu, od „minimálního znepokojení“ po „masivní“. Závažnost různých vlivů můžeme přímo a otevřeně porovnávat, protože jsou všechny hodnoceny stejným způsobem (vliv na původní biodiverzitu od jednotlivců po společenstva). Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) klasifikaci EICAT schválil a je již široce používána. Nicméně klasifikace environmentálních dopadů u nepůvodních druhů se zaměřuje pouze na dopady na životní prostředí, přičemž škody způsobené nepůvodními druhy mají i tzv. socio-ekonomické dopady, které jsou pro člověka v primárním pohledu důležitější.
V roce 2017 byla ustanovena klasifikace pro hodnocení těchto socio-ekonomických dopadů (SEICAT). Tato klasifikace do pěti měřených úrovní socioekonomického dopadu nabízí systematickou metodu hodnocení jednotlivých účinků. Systém byl vytvořen tak, aby byl do jisté míry v souladu s klasifikací EICAT, která klasifikuje nepůvodní taxony podle jejich vlivu na ekosystém. Díky tomu mohou tyto relativně nové systémy rozlišovat mezi sociálními a environmentálními účinky nepůvodních druhů a mohou se dokonce zabývat souvislostmi a kompromisy mezi těmito různými aspekty.
Občanská věda
Vzhledem k velkému zájmu o nepůvodní druhy, zejména o ty, které mají potenciál škodit lidem nebo vážně poškozovat zemědělství, lesnictví či dokonce lidské zdraví, se nyní nepochybně objevují zásadní problémy spojené se získáváním určitých poznatků o nich. Problém „včasného varování“ neboli odhalení prvního výskytu druhu a počátků jeho šíření v době, kdy je jeho početnost ještě nízká a snadno přehlédnutelná, si zaslouží zvláštní pozornost.
Zapojení obyvatelstva do monitoringu může při sběru těchto údajů významně pomoci. Zapojení tak početné skupiny nezkušených pozorovatelů však často vyžaduje pečlivé plánování. Je nutno veřejnost informovat a vzbudit o pozorování zájem a poskytnout takové informace a materiály, které umožní neškoleným spolupracovníkům získat použitelné a odborně hodnotné výsledky.
Občanská věda (citizen science) se zaměřuje na vytvoření těchto základních okolností a zpracování získaných výsledků. Zavedení a pokroky v oblasti občanské vědy vytvoří novou možnost a další zlepšení sběru dat a informací o nepůvodních druzích, a to právě efektivním a účinným zapojením veřejnosti. Díky shromažďování obrovského množství strukturovaných časoprostorových dat online dnešní technologie, zejména decentralizovaný sběr dat prostřednictvím senzorů a aplikací pro chytré telefony, spolu s rychlým rozvojem sociálních médií výrazně posouvají občanský výzkum kupředu.
Zintenzivnění sběru velkého množství časoprostorových dat prostřednictvím občanské vědy je relativně novou metodou, jak se dozvědět o změnách v rozšíření invazních druhů a jak účinně a efektivně zapojit širokou veřejnost do výzkumu invazních druhů. Díky zavádění nových technologií, zejména online sběru dat a aplikací pro chytré telefony, je zapojení široké veřejnosti do monitoringu relevantní. Rychlý rozvoj sociálních médií rovněž podporuje občanskou vědu a otevírá nové možnosti propojení s širokou veřejností. Získané informace lze využít k pochopení proměnných ovlivňujících šíření cizích druhů. Získané poznatky lze využít nejen v legislativě (např. v aktuálním nařízení EU č. 1143/2014 o invazních druzích nebo v zákoně č. 114/1992), ale také v oblasti ochrany biologické rozmanitosti.
Postupy občanské vědy byly dosud v ČR využívány jen omezeně, především ke sledování výskytu invazních rostlinných druhů nebo vybraných obratlovců. Ale pro sledování výskytu nepůvodních škodlivých organizmů v rámci bezobratlých či různých chorob nebyla občanská věda dosud účinně využívána, a to i přesto, že sem patří hmyz, tedy druhově nejpočetnější a početně nejbohatší skupina způsobující u nás významné škody. Jednou z hlavních příčin je životní styl hmyzu, který obvykle žije skrytě, vyznačuje se vysokou mobilitou a naprostá většina jeho druhů není snadno odlišitelná od podobných druhů.
Tyto problémy však lze překonat, pokud je monitoring správně naplánován a zaměřen. Výjimkou v poslední době jsou pátrací akce v platformě NAJDI.JE (detaily budou uvedeny později). Podporou pro možné zavádění v České republice je i existence široké základny lidí s určitým vzděláním a/nebo zájmy v oboru entomologie, ať již jde o zahrádkáře, zemědělce, lesníky, učitele a, v neposlední řadě, relativně (v poměru k počtu obyvatel ČR) početnou skupinu amatérských entomologů.
Již řadu let je nejen ve Velké Británii, ale i v mnoha dalších zemích EU zaznamenáván příznivý ohlas. Dlouhodobé zkušenosti s občanským monitoringem invazních nebo nepůvodních škodlivých organizmů mohou být velmi užitečné v počátečních fázích jeho zavádění v ČR, zejména při zjišťování použitelnosti výsledků. Výsledky získané v rámci takového monitoringu mohou být využity nejen pro plnění úkolů plynoucích z legislativy, v oblasti zdraví rostlin a ochrany biologické rozmanitosti, ale i pro vlastní výzkum, anebo i v korektním informování široké veřejnosti o stavu naší krajiny.
Inspirace platformou NAJDI.JE
Platforma NAJDI.JE vznikla v roce 2019 v rámci grantu „Občanská věda - důležitý prostředek sledování šíření invazních druhů bezobratlých“. Tento projekt ve spojení s mezinárodní akcí COST CA17122 řešil výzkumné otázky s využitím občanské vědy a zároveň vede k jejímu rozvoji. Získaná data slouží k pochopení faktorů podporujících šíření nepůvodních, respektive invazních druhů.
Cílem mezinárodního projektu bylo vytvoření celoevropské sítě na principu využití občanské vědy zaměřené na monitoring nepůvodních druhů. Tato vytvořená síť shromažďuje údaje o výskytu, monitorování a řízení nepůvodních druhů, aby pomohla s jejich účinným a dlouhodobým řízením. Neméně významným výsledkem bylo vědecké zpracování dat, k němuž přispěli občané. Předpokládaný postup druhu v počáteční fázi šíření není možno zachytit pouze s využitím kapacit profesionálních vědeckých pracovníků. Při vhodném nastavení pozorování a vhodné míře motivace veřejnosti umožní občanský výzkum rychlý sběr velmi rozsáhlých souborů dat, který by jinak trval dlouho. Proto je pomoc veřejnosti nejen cenná, ale také zásadní. Širokou veřejnost je nutné prostřednictvím občanské vědy nadchnout a sběr dat vhodně organizovat pro potřeby vědeckého výzkumu.
V rámci projektu byl původně naplánován monitoring pouze dvou invazních druhů hmyzu, slunéčka východního (Harmonia axyridis) a zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis). Během jediného roku se ukázalo, že platforma NAJDI.JE má mnohem větší potenciál než monitoring pouze dvou výše popsaných druhů, a tak došlo k postupnému rozšíření pátracích akcí o další invazní druhy bezobratlých živočichů.
Momentálně existuje již 11 pátracích akcí, a ty můžeme rozdělit do tří základních kategorií; (1) Invazní škůdci na plodinách, (2) Invazní škůdci na okrasných rostlinách, a (3) Invazní druhy způsobující škody v krajině.
V první kategorii invazní škůdci na plodinách sledujeme již pět invazních škůdců. Jedná se vrtuli ořechovou (Rhagoletis completa), vrtuli rakytníkovou (Rhagoletis batava), tmavku švestkovou (Eurytoma schreineri), kněžici mramorovanou (Halyomorpha halys) a kněžici zeleninovou (Nezara viridula). Do druhé kategorie invazní škůdci na okrasných rostlinách můžeme zařadit monitoring již zmíněného zavíječe zimostrázového a invazního křísa - voskovku zavlečenou (Metcalfa pruinosa). V poslední kategorii invazní druhy způsobující škody v krajině řadíme monitoring slunéčka východního, kutilek z rodu Sceliphron, vroubenky americké (Leptoglossus occidentalis), čalounice Megachile sculpturalis a hlemýždíka kropenatého (Cornu aspersum).
Manuál na rozlišení invazní kněžice mramorované od původního druhu kněžice mlhovité
Naše platforma NAJDI.JE nemá za cíl monitorovat „pouze“ výskyt invazních druhů, ale u každé pátrací akce je specifická nadstavba. Jsou zde akce, kde se s lidmi snažíme zjistit i možnost ochrany proti novým invazním škůdcům (např. vrtule ořechová). V roce 2022 lidé prováděli instruované pokusy přímo na svých zahrádkách. Další možností je, že lidé odchytnou v přírodě či u sebe doma sledovaný druh pro další pokusy. To se třeba týká akce se slunéčkem východním nebo invazními plošticemi (vroubenka americká nebo kněžice mramorovaná), kde studujeme parazitické houby, parazitoidy nebo parazitické prvoky. Zde se zabýváme možností, jak by tyto organizmy mohli ovlivnit šíření těchto nezvaných hostů.
Praktické dopady platformy NAJDI.JE se projevily již během krátké doby. Například areál výskytu vrtule ořechové škodící na vlašských ořechách na Moravě byl v roce 2020 již tak rozsáhlý, že pro lepší zachycení skutečného rozšíření v ČR bylo potřeba zapojit do monitoringu také širokou veřejnost. Jen díky detailnímu mapování výskytu tohoto škůdce veřejností se nám podařilo ihned potvrdit jeho rozsáhlou přítomnost i v Čechách! Během roku 2021 byly vyhlášeny nové tři pátrací akce, včetně voskovky zavlečené. A jen díky údajům od široké veřejnosti jsme během pár měsíců monitoringu potvrdili výskyt voskovky zavlečené na čtyřech nových lokalitách; dvě lokality v Praze, v parku v Židlochovicích, a dokonce i jedna populace volně v přírodě na Znojemsku. Před zahájením monitoringu byla známa pouze populace v Brně.
Výzva ke spolupráci
Platforma NAJDI.JE si klade primárně za cíl zapojit všechny se zájmem o vědu a přírodu do sledování průběhu invazí vybraných druhů bezobratlých v České republice. Téma invazních druhů živočichů je velmi aktuální a diskutované nejen vědci, ale také laickou veřejností. Inspirací pro projekt je dlouhodobá zkušenost s vytvářením, vedením a využíváním výsledků projektů občanské vědy ve Velké Británii.
Na webových stránkách https://www.najdije.cz/ jsou vyzváni všichni aktivní občané se zájmem o přírodní vědy k zapojení a sběru dat přímo v terénu. V místě jejich bydliště, případně všude, kde se pohybují, mohou v případě nálezu invazního druhu jednoduše poslat fotografii přes kontaktní formuláře s uvedením lokality nálezu. Vize této platformy je vytvoření silné sítě agregující veřejnost s vědeckými a dalšími institucemi či spolky, které invazní druhy bezobratlých monitorují.
Spolupráce včetně sdílení dat již běží s několika institucemi, včetně těch nejvýznamnějších jako je ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky). Díky koordinované širší spolupráci dokážeme oslovit více lidí se zájmem o vědu a přírodu pro mnohem komplexnější vhled do průběhu a dynamiky invazních druhů bezobratlých v České republice.
Více informací lze nalézt na webu https://www.najdije.cz/ Je možné sledovat také profilový Facebook, kde snadno získáte přehled o aktualitách a nově spuštěných i připravovaných pátracích akcí! (https://www.facebook.com/najdi.je)
Pátrací akce na sběr slunéček východních během počínajícího zimování
Výskyt vrtule ořechové v České republice v roce 2021
Výzkum probíhá v rámci řešení projektu TAČR QK22020019 financovaného Mze.
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS